9 As 22/2015 — Nejvyšší správní soud

18 A 85/2020- 106 - text  36 18 A 85/2020- [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Sabola a soudců Mgr. Martina Lachmanna a Mgr. Jana Ferfeckého v právní věci žalobce: R.Z. bytem XYZ zastoupeného Mgr. Tomášem Cimbotou, advokátem sídlem Horní náměstí 365/7, Olomouc proti žalovanému: Úřad průmyslového vlastnictví sídlem Ant. Čermáka 2a, Praha 6 za účasti: B.J. bytem ZYX zastoupené Ing. Petrem Soukupem, patentovým zástupcem sídlem tř. Svobody 43/39, Olomouc o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 29. 9. 2020, čj. O-523421/D20055301/2020/ÚPV takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení a vymezení sporu 1. Žalobce se žalobou podanou dne 27. 11. 2020 domáhal zrušení rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví (dále též „předseda Úřadu“) ze dne 29. 9. 2020, čj. O-523421/D20055301/2020/ÚPV (dále též „Napadené rozhodnutí“), kterým předseda Úřadu zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví (dále též „Úřad“) ze dne 11. 5. 2020, čj. O-523421/D18047404/2018/ÚPV (dále jen „Prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím Úřad vyhověl námitkám podaným osobou zúčastněnou na řízení podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění účinném do 31. 12. 2018 (dále jen „zákon č. 441/2003 Sb.“), proti zápisu obrazového označení v provedení [OBRÁZEK], přihlášeného dne 25. 6. 2015 pod sp. zn. O-523421 (dále též „Napadená ochranná známka“ či „napadené označení“), a žalobcem podanou přihlášku Napadené ochranné známky zamítl. Úřad postupoval v souladu s článkem II odst. 3 zákona č. 286/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon č. 286/2018 Sb.“), a námitky podané do 31. 12. 2018 posuzoval podle zákona č. 441/2003 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2019. II. Napadené rozhodnutí 3. Předseda Úřadu v odůvodnění Napadeného rozhodnutí rekapituloval závěry vyslovené Úřadem v Prvostupňovém rozhodnutí. Současně shrnul obsah podaného rozkladu a podání osoby zúčastněné na řízení v rámci řízení o rozkladu. Předseda Úřadu dále v odůvodnění Napadeného rozhodnutí popsal, že přihláška obrazové Napadené ochranné známky byla zveřejněna dne 14. 2. 2018 pro tam uvedený seznam výrobků a služeb zařazených do tříd 32, 40 a 43 mezinárodního třídění výrobků a služeb. Dále předseda Úřadu na str. 8 – 9 odůvodnění Napadeného rozhodnutí specifikoval skutečnosti zjištěné z rejstříku ochranných známek o namítané ochranné známce č. 352686 v barevném provedení [OBRÁZEK] (dále jen „Namítaná ochranná známka“) s tím, že je dle něho zřejmé, že Namítaná ochranná známka je ve vztahu k napadenému označení starší ochrannou známkou ve smyslu § 3 písm. a) bodu 1 zákona č. 441/2003 Sb. 4. V návaznosti na rekapitulaci podkladů předložených v rámci řízení o námitkách žalobcem i osobou zúčastněnou na řízení předseda Úřadu shrnul, že žalobce v rozkladu poukazuje na vadné posouzení pravděpodobnosti záměny, vizuální, fonetické i sémantické podobnosti a hodnocení známkových motivů a jejich dominance, a namítá, že je Napadené rozhodnutí v rozporu s předchozí rozhodovací praxí Úřadu. Přitom nezpochybňuje závěr Úřadu stran shodnosti/podobnosti výrobků a služeb ani vymezení jejich tzv. průměrného spotřebitele. 5. Předseda Úřadu zdůraznil rozdíl mezi dominancí a rozlišovací způsobilostí prvků obsažených v kolidujících označeních. Dominantním prvkem je dle předsedy Úřadu v obou označeních slovní spojení „NÁMĚŠŤSKÉ PIVO“, který společně s dalšími klíčovými prvky (znak městyse Náměště na Hané a obrazové pole ve tvaru erbu či štítu) tvoří společný vedoucí známkový motiv obou označení. Úřad tedy podle předsedy Úřadu správně zdůraznil umístění a velikost slov „NÁMĚŠŤSKÉ PIVO“ a jejich spojení s dalšími klíčovými prvky. Prvky utvářející jejich vedoucí známkový motiv, tj. slovní odkaz na původ piva v Náměšti na Hané, doplněný o znak tohoto městyse, a o obrazové pole ve tvaru erbu či štítu, upoutají podle předsedy Úřadu pozornost průměrného spotřebitele jako první. Ačkoliv jsou tyto výrazné prvky (zejména slovní spojení „NÁMĚŠŤSKÉ PIVO“) ve vztahu k části porovnávaných výrobků (hlavně nápoje, zejména pivo a služby z oblasti pivovarnictví) prvky popisnými a s nízkou rozlišovací způsobilostí, s ohledem na umístění a velikost v kompozici obou porovnávaných označení se i dle předsedy Úřadu jedná o prvky dominantní, jež zůstanou v důsledku svého vizuálního působení uchovány v paměti průměrného spotřebitele. 6. K poznámce žalobce o minimální rozlišovací způsobilosti znaku obce, který může v rámci svého loga užívat každý, kdo splní zákonné podmínky, předseda Úřadu připustil, že znak obce může skutečně užívat každý, kdo získá souhlas dané obce ve smyslu § 34a odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v znění pozdějších předpisů (dále jen „obecní zřízení“); to však podle předsedy Úřadu „ještě neznamená jeho údajnou minimální rozlišovací způsobilost“. Rozlišovací způsobilost znaku obce, jež je součástí přihlašované či zapsané ochranné známky, se posuzuje z hlediska celkového dojmu, jakým působí na relevantní spotřebitelskou veřejnost, a to ve vztahu k výrobkům či službám, na něž se vztahují. Podle předsedy Úřadu lze důvodně předpokládat, že samotný znak městyse Náměšť na Hané nebude relevantní spotřebitelská veřejnost, resp. průměrný spotřebitel schopen přiřadit ke konkrétnímu místu, tj. k tomuto městysu. Obyvatelstvo tohoto městysu a jeho okolí, které by mohlo danou znalostí disponovat, tvoří v rámci široké spotřebitelské veřejnosti pouze minoritní část, již proto nelze považovat za tzv. průměrného spotřebitele. Grafické zpracování znaku obce proto podle předsedy Úřadu samo o sobě v obou kolizních označeních z hlediska nazírání průměrného spotřebitele nijak nenaznačuje, že by je pro napadené a namítané výrobky měl vnímat jako označení popisné, druhové, obvyklé či laudatorní. Průměrný spotřebitel nemá dle předsedy Úřadu takové heraldické znalosti, aby určil, zda se jedná o fantazijní (smyšlený) znak anebo reálný znak konkrétní obce, proto nebude jen na jeho základě s to identifikovat zeměpisný původ takto označených produktů. Předseda Úřadu shrnul, že znak obce Náměšť na Hané nepředstavuje označení průměrnému spotřebiteli známé, aby na jeho základě určil zeměpisný původ takto označených produktů, a nejedná se tedy o označení s minimální rozlišovací způsobilostí, jak uvádí žalobce. Předseda Úřadu dále poznamenal, že z Prvostupňového rozhodnutí nelze jakkoli dovozovat, že by Úřad přisuzoval slovnímu spojení „NÁMĚŠŤSKÉ PIVO“ a znaku obce výraznou rozlišovací způsobilost. Žalobce podle předsedy Úřadu opět zaměňuje rozlišovací způsobilost a vizuálně dominantní postavení těchto prvků, které svým provedením společně s podkladovým tvarem (obrazovým polem) erbu (či štítu) skutečně utvářejí vedoucí známkový motiv. Úřad si byl dle předsedy Úřadu vědom popisnosti shora uvedeného slovního spojení pro část nárokovaných, resp. chráněných výrobků, nicméně současně upozornil na jeho umístění a velikost, jež ve spojení s dalšími shodnými nebo podobnými prvky způsobuje výsledný podobný vizuální vjem z obou označení na straně průměrného spotřebitele. 7. K námitce, že Úřad de facto monopolizuje označení „náměšťské/ý“ ve spojení s pivem a jeho produkcí a znakem obce výlučně pro osobu zúčastněnou na řízení, předseda Úřadu uvedl, že ochrana namítané známky se týká jejího konkrétního obrazového provedení v rozsahu zapsaných výrobků a služeb. Napadené označení se s přitom s Namítanou ochrannou známkou shoduje ve svých jediných slovních prvcích „NÁMĚŠŤSKÉ PIVO“, přičemž to jsou právě slovní prvky, pomocí kterých spotřebitelé nejčastěji odkazují na dané produkty. Uvedené slovní spojení je nadto podle předsedy Úřadu dominantním prvkem Namítané ochranné známky, který spoluutváří celkový známkový motiv obou označení. K vizuální podobnosti totiž podle předsedy Úřadu přistupuje obdobně ztvárněný podkladový tvar erbu či štítu, ve kterém je u obou označení situován graficky velmi podobně provedený šachovaný erbovní znak. Další prvky napadeného označení pak podle předsedy Úřadu nijak výrazně nepřispívají k odlišení od Namítané ochranné známky – chmelové šištice a obilné klasy lemující spodní stranu erbu (štítu). Předseda Úřadu konstatoval, že žalobci nic nebrání, aby si s ohledem na shora popsanou nižší distinktivitu předmětného slovního prvku zvolil označení, které bude rovněž poukazovat na původ piva; je však třeba podle něho takové označení dostatečně odlišit od Namítané ochranné známky tak, aby jejich podobnost nevyvolávala pravděpodobnost záměny. 8. Předseda Úřadu současně odmítl, že by