2 As 112/2018 — Nejvyšší správní soud

3 Ad 14/2019- 20 - text 7 3Ad 14/2019 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudců JUDr. Jana Ryby a Mgr. Ivety Postulkové ve věci žalobce: Ing. F. K., narozený dne XXX bytem XXX proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí ministra vnitra ze dne 7. 6. 2019, č. j. MV-48004-4/SO-2019, takto: I. Rozhodnutí ministra vnitra ze dne 7. 6. 2019, č. j. MV-48004-4/SO-2019, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 3 000 Kč, a to do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: 1. Žalobce se u Městského soudu v Praze domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí vydaného ministrem vnitra, kterým bylo jako opožděné zamítnuto odvolání proti rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra (dále jen „prvostupňový orgán“) ze dne 23. 3. 2018, č. j. OSZ-151856/D-Že-2018 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), jímž byl žalobci přiznán od 1. 3. 2018 výsluhový příspěvek ve výši 24 048 Kč měsíčně. 2. Žalovaný v napadeném rozhodnutí zamítl odvolání jako opožděné z důvodu, že prvostupňové rozhodnutí nabylo právní moci dne 3. 5. 2018, neboť dne 16. 4. 2018 došlo k doručení fikcí, přičemž žalobce podal odvolání až dne 6. 3. 2019. K průběhu správního řízení žalovaný v rozhodnutí uvedl, že žalobce prvně reagoval na výplatu výsluhového příspěvku podáním ze dne 3. 8. 2018, v němž namítal, že mu nebyla započtena doba trvání pracovního poměru u Hasičského záchranného sboru města Brna. Správní orgán toto podání vyhodnotil jako podnět k zahájení přezkumného řízení a dopisem ze dne 31. 10. 2018 sdělil žalobci, že jeho podnětu na změnu výše výsluhového příspěvku nelze vyhovět, neboť k započtení dob pro účely výsluhových nároků došlo již rozhodnutím ředitele Městského ředitelství Brno Policie České republiky ve věcech služebního poměru ze dne 12. 4. 2007, č. MŘBM-2970/2007, jimž bylo žalobci do doby rozhodné pro nárok na výsluhový příspěvek započteno 9 let a 33 dní z období od 1. 12. 1997 do 31. 12. 2006; toto rozhodnutí neobsahuje započtení další doby a žalobce toto nijak nenamítal. Žalobce zaslal prvostupňovému orgánu dopis ze dne 21. 1. 2019, v němž mu sdělil, že prvostupňové rozhodnutí nebylo žalobci dosud doručeno a zažádal o sdělení, kdy a jakým způsobem mu mělo být doručeno a na jakém základě nabylo právní moci. Prvostupňový orgán odpověděl žalobci dopisem ze dne 11. 2. 2019, k němuž přiložil i prvostupňové rozhodnutí s poučením, že zasláním tohoto opisu není dotčeno jeho doručení. K odvolací námitce, že po uplynutí deseti dnů měla být písemnost vložena do jeho domovní schránky, žalovaný ve svém rozhodnutí konstatoval, že vložení písemnosti není obligatorní povinností a zákonnou podmínkou, aby nastala fikce doručení podle ust. § 24 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Žalobce předložil prohlášení sousedů, jimiž dokládal setrvale nekvalitní průběh doručování. Žalovaný k tomu uvedl, že tímto není prokázána skutečnost, že by se informace o uložení zásilky nedostala do sféry jeho vlivu. Žalovaný v napadeném rozhodnutí rovněž uvedl, že žalobce neprokázal, že si pro dočasnou nepřítomnost nebo z jiného vážného důvodu nemohl bez svého zavinění písemnost ve stanovené lhůtě vyzvednout tak, aby mohl žádat o navrácení v předešlý stav podle ust. § 41 správního řádu. 3. Proti tomuto rozhodnutí směřuje podaná žaloba. 4. Žalobce předně namítá, že napadené rozhodnutí nebylo řádně odůvodněno. Podle žalobce jím uplatněná argumentace byla způsobilá zpochybnit fikci doručení, což plyne i z obecně uznávané chybovosti při doručování zásilek prezentované ve sdělovacích prostředcích. Žalobce dále uvádí, že z tohoto důvodu chodí na poštu preventivně, neboť mu pravidelně není vhazováno do schránky oznámení o doručení zásilky. Z napadeného rozhodnutí není seznatelné, proč žalovaný k tvrzeným a prokázaným problémům při doručování zásilek nepřihlédl, tím spíš když žalobce tvrdí negativní skutečnost, kterou nelze prokázat. V rozhodnutí není ani uvedeno, jak by měl žalobce porušení podmínek pro doručení fikcí prokázat. Žalovaný sice odkazuje na aplikaci ust. § 41 správního řádu, avšak při nesplnění podmínek pro doručení fikcí nemohlo dojít k uplynutí odvolací lhůty a úvahy o aplikaci institutu navrácení v předešlý stav tak nejsou relevantní. 5. Podle žalobce nebyly splněny podmínky fikce doručení. Přestože žalobce souhlasí se žalovaným, že nebylo povinností provozovatele poštovních služeb vložit po uplynutí desetidenní lhůty od uložení zásilky tuto písemnost do schránky žalobce, namítá, že nevhozením oznámení o uložení zásilky nebyl žalobce o jejím uložení informován a nebyly tak splněny podmínky fikce doručení dle ust. § 176 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (dále jen „zákon o služebním poměru“). Nevhození zásilky do schránky žalobce způsobilo, že se do sféry dispozice žalobce nedostala informace o existenci prvostupňového rozhodnutí a lhůta pro podání odvolání proto nemohla plynout. 6. K argumentaci žalovaného, že se s existencí prvostupňového rozhodnutí seznámil žalobce již tím, že mu byl vyplácen výsluhový příspěvek či ze sdělení ministra vnitra ze dne 31. 10. 2018, č. j. MV-112614-4/SO-2018, žalobce namítá, že po něm nelze požadovat, aby byl schopen rozlišit, které úkony správního orgánu mají formu rozhodnutí a které se dějí faktickým úkonem. Přibližná výše výsluhového příspěvku mu byla sdělena prostřednictvím sdělení ze dne 23. 1. 2018, přičemž za tohoto stavu žalobce vydání rozhodnutí nepředpokládal. Nadto obligatorní součástí správního rozhodnutí je poučení o opravných prostředcích. 7. Z výše uvedených důvodů žalobce navrhuje, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k novému projednání. 8. Žalovaný v písemném vyjádření předně odkázal na zákonnou úpravu doručování (ust. § 176 odst. 4 zákona o služebním poměru ve spojení s ust. § 23 odst. 4 správního řádu) a následně rekapituloval proces doručování prvostupňového rozhodnutí s tím, že zásilka byla doručena fikcí dne 16. 4. 2018 a dne 3. 5. 2018 nabylo rozhodnutí právní moci. 9. Žalobce vychází z mylné domněnky, že mu prvostupňové rozhodnutí bylo doručeno až dne 19. 2. 2019, a že se v zákonné lhůtě odvolal. Žalovaný však odvolání zamítl jako opožděné. Přestože žalobce několika prohlášeními prokazuje setrvale nekvalitní průběh doručování, nemá tato skutečnost vliv na možnost prominutí zmeškání lhůty pro podání odvolání. Žalobce tímto neprokazuje, že by se informace o uložení zásilky nedostala do jeho sféry. Neprokázal tedy, že si pro dočasnou nepřítomnost nebo z jiného vážného důvodu nemohl bez svého zavinění uloženou písemnost ve stanovené lhůtě vyzvednout. Nadto žalobci muselo být známo, že mu byl přiznán výsluhový příspěvek a v jaké výši nejpozději ode dne prvního vyplacení výsluhového příspěvku. Žalobce byl též seznámen s údaji uvedenými v bodech 3 až 5 žádosti o výsluhový příspěvek, kde žalobce stvrdil svým podpisem přehled dob rozhodných pro výsluhové nároky, tyto údaje nerozporoval a byl si vědom, že na základě těchto podkladů bude rozhodnuto o výsluhovém příspěvku. Žalovaný tak uzavírá, že bylo doručováno v souladu s právními předpisy. Z těchto důvodů navrhuje, aby soud žalobu zamítl. 10. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.) a vycházel přitom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). 11. Soud o věci samé rozhodl bez nařízení jednání, neboť shledal, že žaloba je důvodná a napadené rozhodnutí je třeba zrušit pro podstatné porušení ustanovení o řízení ve smyslu ust. § 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s. V souladu s tímto ustanovením proto soud jednání nenařizoval. 12. Městský soud v Praze posoudil věc takto: 13. Podle ust. § 176 odst. 4 zákona o služebním poměru Povinnost rozhodnutí doručit je splněna, jestliže účastník písemnost převezme nebo jestliže byla zásilka držitelem poštovní licence, zvláštní poštovní licence nebo jiným provozovatelem poštovních služeb vrácena odesílajícímu služebnímu funkcionáři jako nedoručitelná a účastník svým jednáním nebo opomenutím doručení zásilky zmařil. Účinky doručení nastanou i tehdy, jestliže účastník odmítne zásilku přijmout. 14. Podle ust. § 23 odst. 4 správního řádu Adresát se vyzve vložením oznámení o neúspěšném doručení písemnosti do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo, aby si uloženou písemnost ve lhůtě 10 dnů vyzvedl; současně se mu sdělí, kde, odkdy a v kterou denní dobu si lze písemnost vyzvednout. Je-li to možné a nevyloučil-li to správní orgán, písemnost se po uplynutí 10 dnů vloží do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo; jinak se vrátí správnímu orgánu, který ji vyhotovil. 15. Podle ust. 23 odst.