— Nejvyšší správní soud

6 A 78/2020- 62 - text 6 pokračování 6 A 78/2020 6 A 78/2020-62 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., ve věci žalobce: xxxxx zastoupený advokátem Jiřím Hřídelem sídlem Fráni Šrámka 136, Písek proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství sídlem Těšnov 65/17, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 5. 2020, č. j.: 43612/2019-MZE-14112, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění [1] Ve správním řízení bylo rozhodnuto o povinnosti vrátit dotaci poskytnutou v rámci Programu rozvoje venkova České republiky na období 2007 – 2013, a to na základě ex-post kontroly. [2] Žalobce napadl rozhodnutí, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Státního zemědělského intervenčního fondu (dále také jen „Fond“) ze dne 24. 7. 2019, kterým byla uložena povinnost vrátit finanční prostředky. V žalobě uplatnil tyto žalobní body, jimiž je soud při svém přezkumu vázán. Namítá, že u něj byla dne 18. 7. 2018 provedena cílená kontrola, o níž byl sepsán protokol, proti němuž podal námitky. V červenci se v seníku sušená píce nenalézala, neboť ji vyprodal a novou neměl dosud naskladněnu, což je v červenci běžné. Ohledně zaparkování vozidel v seníku uvedl, že se jednalo o důsledek letních veder, kdy jeho zaměstnanci bez jeho vědomí vozidla zaparkovali v dočasně prázdném objektu. Podnět ke kontrole podala Krajská veterinární správa, která o něj prováděla v roce 2017 kontrolu nařízené vakcinace zvířat a při té příležitosti vstoupila její pracovnice do seníku, kde bez vědomí a přítomnosti žalobce provedla fotodokumentaci, což byla příloha podnětu ke kontrole. Namítá, že je pro něj tento postup veterinární správy neakceptovatelný, neboť kontrolován měl být stav skotu, který se v seníku nenacházel. Uvádí, že kontrola veterinární správy byla provedena podle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „kontrolní řád“), a podle ust. § 47 a 52 zákona č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „veterinární zákon“), oprávnění ke vstupu do objektů upravuje pouze § 53 odst. 1 písm. f) zákona č. 166/1999 Sb., z protokolu je patrné, že o podezření podle tohoto ustanovení nešlo. Namítá dále, že ve výčtu kontrolních orgánů podle článku IX. Dohody uzavřenou dne 18. 4. 2014 o poskytnutí dotace (dále také jen „dohoda“), a čl. 13 na straně 19 Pravidel pro poskytování dotací, chybí veterinární správa, není tak v její pravomoci, aby kontrolovala poskytování dotací a pořizovala fotodokumentaci. Uvádí, že z rozhodnutí plyne, že žalovaný vyšší důkazní hodnotu dává výsledkům kontrol, které byly provedeny neohlášeně, proti čemuž se ohrazuje a bez další větší argumentace poukazuje na článek. 2 odst. 3 Ústavy a § 2 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „správní řád“). Znovu uvádí, že není v kompetenci veterinární správy provádět kontrolu staveb a pořizovat důkazy, které budou posléze použity jako podnět k jiným správním úřadům. Uvádí, že aktivita veterinární správy je excesivní zneužití pravomoci, k čemuž došlo v době, kdy její pracovnice zjistila, že bývalá stáj není stájí, ale seníkem. Podnět považuje za účelový, znovu opakuje, že důkazy byly získány v rozporu se zákonem a neměly být použity ve správním řízení podle ust. § 51 odst. 1 správního řádu. Odkázal na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 7. 1998, čj. 6 A 31/96-27. [3] Dále žalobce namítal, že účelem projektu bylo využití ke svému účelu, tj. k uskladnění sušené píce (sena), a to minimálně po dobu vázanosti projektu na účel, závadné uskladnění movitých věcí samo o sobě nepřekáží uskladnění sušené píce, která by se mohla do objektu znovu snadno uložit. Objekt nebyl zaplněn, nebylo tam uskladněno žádné zboží či cokoliv, co by mohlo zabránit využití objektu k určenému účelu. Uvedl, že v červenci či v září se seno či otava ještě nachází na loukách, což je notorieta. Namítá nesprávné hodnocení důkazů v rozporu s ust. § 50 odst. 4 správního řádu. [4] Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhoval ji zamítnout jako nedůvodnou. Při kontrole bylo zjištěno, že objekt se využíván spíše jako garáž a sklad, ke dni kontroly byl ve stavu, kdy se tvrzení o nedávném uskladnění sena jeví jako nevěrohodné (bez zbytků sena vyčištěn, v něm naskladněny věci, s kterými není snadná manipulace). Ohledně zjištění veterinární správy poukázal na ust. § 8 odst. 2 správního řádu, jednalo se o řádné podklady pro rozhodnutí, při výkonu kontroly je veterinární správa povinna předat své zjištění o nedostatcích ostatním správním orgánům (ust. § 25 odst. 3 kontrolního řádu). Poukazuje na rozdíl mezi účelem objektu a účelem předmětu projektu. [5] V odůvodnění napadeného rozhodnutí je mj. ve vztahu k uplatněným žalobním bodům uvedeno, že na základě podnětu Krajské veterinární správy ze dne 4. 1. 2018 provedl fond kontrolu ex-post projektu, při níž bylo zjištěno, že v objektu se nenachází seno a je využíván jako garáž či sklad, což uvedl do protokolu o kontrole ze dne 10. 8. 2018, proti níž podal žalobce námitky, které byly rozhodnutím Fondu ze dne 24. 9. 2018 zamítnuty. K odvolacím námitkám žalobce je uvedeno, že Fond mohl lépe v prvostupňovém správním rozhodnutí uvést své úvahy ohledně hodnocení dokazování, resp. vysvětlit, proč všem důkazům nepřikládal stejnou váhu. K zákonnosti důkazů poskytnutých veterinární správou je uvedeno, že podnět obsahuje pouze konstatování zjištěného stavu namístě konání plánované kontroly veterinární správy, tedy že v objektu nejsou a nebyla chována hospodářská zvířata, která zde ale podle Integrovaného zemědělského registru měla být, a obecnou žádost o prošetření oprávněnosti pobírání dotací na toto hospodářství, přílohou byly 3 fotografie exteriéru a interiéru, z nichž je patrné, že v objektu se nenachází seno, ale jsou v něm zaparkována 2 motorová vozidla a další movitý majetek. V návaznosti na tento podnět byly na žádost Fondu předány dopisem Krajské veterinární správy informace a doklady získané při kontrole hospodářství žalobce, se sdělením, že v době kontroly veterinární správy dne 15. 9. 2017 zde nebyl fyzicky žádný skot a že pod uvedeným číslem hospodářství byla ve skutečnosti stavba zkolaudovaná k jinému účelu, přílohou byl i protokol o kontrole. Z tohoto protokolu žalovaný mj. zjistil, že kontrola byla prováděná na základě zjištění veterinární správy administrativní kontrolou v Integrovaném zemědělském registru, že žalobce na hospodářství registrováno k 31. 12. 2016 celkem 74 kusů samic skotu, u kterých neprovedl v roce 2016 zdravotní zkoušky, při kontrole dne 15. 9. 2017 bylo zjištěno, že se zde žádný skot nenachází, podle evidence zde mělo být 50 ks skotu. Z těchto zjištění dospěl žalovaný k závěru, že informace a důkazy získané veterinární správou byly získané při předem oznámené kontrole zákonným způsobem v rámci působnosti veterinární správy, kontrola proběhla v souladu s ust. § 49 odst. 1 písm. g) veterinárního zákona. Inspektorky veterinární správy důvodně očekávaly, že se v objektu fyzicky nachází skot v evidovaném množství kusů, který měl být předmětem kontroly. Podnět Krajské veterinární správy byl Fondu předán v souladu s ust. § 25 kontrolního řádu. [6] V odůvodnění je dále uvedeno, že jako částečně důvodnou vyhodnotil žalovaný odvolací námitku týkající se toho, že Fond reálnou hodnotu přisoudil pouze podkladům zaslaným ze strany veterinární správy a získaným při kontrole ex-post, když tvrzení a důkazy předložené žalobcem opominul, resp. se s nimi nedostatečně vypořádal. To se týká zejména kopie Protokolu z kontrolní prohlídky ze dne 6. 11. 2018, kterou provedl příslušný stavební úřad, který žalovaný posoudil, a dospěl k závěru, že využití stavby je možné rozlišit na dva účely, jednak o účel využití stavby z hlediska stavebního, když stavební zákon porušen nebyl, a dále z hlediska účelu dotace. Dále je uvedeno, že Fond se nevypořádal s tím, že v den konání kontrolní prohlídky se v objektu seníku nacházely balíky slámy/píce, což bylo potvrzeno kontrolním protokolem a fotodokumentací ze dne 6. 11. 2018; dále jako důvodnou posoudil námitku, že se Fond nezabýval jako důkazy čestná prohlášení svědků. Žalovaný dále uvedl, že rozhodnout skutečností je zjištění, zda se v seníku nacházelo seno, resp. zda byl objekt seníku využíván v souladu s účelem projektu. Žalovaný připustil jako důkazy zjištění Krajské hygienické správy při kontrole dne 15. 9. 2017, zjištění stavebního úřadu při kontrolní prohlídce ze dne 6. 11. 2018, a zjištění Fondu při kontrole ex-post dne 18. 7. 2018. Provedení důkazu čestného prohlášení považoval za nadbytečné, jelikož není podstatné, zda bylo v minulosti v objektu skladováno seno, ale to, že bylo prokázáno, že alespoň po určitou dobu seník nesloužil svému účelu, jelikož v něm prokazatelně byly uskladněny jiné movité věci, což zcela evid