5 Afs 16/2003 — Nejvyšší správní soud

9 A 95/2019- 90 - text 14 9A 95/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudkyň Mgr. Ing. Silvie Svobodové a JUDr. Naděždy Řehákové v právní věci žalobkyně: mmcité 1 a.s., IČO: 27670864 sídlem Bílovice 519, 687 12 Bílovice zastoupená advokátem Mgr. Jiřím Helánem sídlem Dominikánské náměstí 656/2, 602 00 Brno proti žalovanému: Úřad průmyslového vlastnictví sídlem Antonína Čermáka 2/a, 160 68 Praha 6 o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 7. 6. 2019, zn. sp.: PVZ 2014-40124, č. j. PVZ 2014-40124/D18122844/2018/ÚPV, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobkyně se žalobou podanou u Městského soudu v Praze (dále jen „soud“) dne 26. 7. 2019 domáhá přezkoumání rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 7. 6. 2019, zn. sp.: PVZ 2014-40124, č. j. PVZ 2014-40124/D18122844/2018/ÚPV (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým předseda Úřadu průmyslového vlastnictví (dále jen „žalovaný“) zamítl žalobkyní podaný rozklad proti rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví (dále jen „Úřad“) ze dne 30. 11. 2018, sp. zn.: PVZ 2014-40124, č. j. PVZ 2014-40124/D16035646/2016/ÚPV (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. 2. Prvostupňovým rozhodnutím bylo rozhodnuto o výmazu průmyslového vzoru č. 17 z rejstříku průmyslových vzorů (dále jen „rejstřík“) a o zamítnutí návrhu na výmaz průmyslových vzorů č. 20 a 21, hromadně zapsaných jako průmyslový vzor č. 36588 o názvu „Lavička“ dle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOPV“). 3. Úřad dospěl v prvostupňovém rozhodnutí k závěru, že průmyslové vzory č. 20 /varianta lavičky se třemi částmi k sezení/ a 21 /varianta lavičky se dvěma částmi k sezení/ hromadného zápisu č. 36588, vlastněné Ing. J. P. (dále též „napadené vzory“) mají individuální povahu a splňují požadavek na novost průmyslových vzorů ve vztahu k výrobkům, které žalobkyně uvedla na trh nejpozději v roce 2011, SNS210-03, SNS2015-03 /varianty lavičky se třemi částmi k sezení/ a SNS210-02, SNS2015-02 /varianta lavičky se dvěma částmi k sezení/ (dále též „namítané výrobky“). 4. Za shodné znaky označil Úřad kruhový systémem laviček, kdy tři (dva) vyvýšené díly tvoří sedáky a tři (dva) zbývající díly tvoří rošty umístěné na úrovni podkladu, přičemž tento systém laviček současně slouží jako tzv. ochranná mříž ke stromům, uprostřed mezikruží je umístěn kruhový otvor určený pro umístění stromu, čelní a zadní strany sedáků jsou otevřeny, boční strany sedáků jsou plné (dále souhrnně také jen „shodné znaky“). 5. Mezi znaky odlišné zařadil Úřad řešení sedáku, kdy sedáky napadených vzorů označil za smontované z několika dílů. Podle rozhodnutí Úřadu je dalším rozdílem řešení hran horních i spodních sedáků, kdy namítané výrobky mají hrany zaoblené a sedáky jsou od okolních roštů odděleny křidélky, naproti tomu u napadených vzorů jsou hrany ostré. Při pohledu shora shledal Úřad zřejmé rozdíly ve vzájemném poměru ve velikosti sedáků a roštů, kdy namítané výrobky mají sedáky vzhledem k poměru roštů menší, než sedáky napadených vzorů. Dále byl uveden rozdíl ve velikosti a uspořádání perforovaných kruhových otvorů. Úřad konstatoval, že u namítaných výrobků jsou vždy perforované stejně velkými kruhovými otvory v pravidelných odstupech rovnoměrně rozloženými po celé ploše roštu s výjimkou okrajových plných částí, které tvoří lem roštu (hexagonální rozložení otvorů), kdežto u napadených vzorů je každý rošt perforován devíti paprskovitě se sbíhajícími řadami kruhových otvorů, v každé řadě po šesti otvorech, které se směrem ke středu centrálního kruhového otvoru zmenšují (dále souhrnně také jen „odlišné znaky“). 6. Na základě shora uvedeného dospěl Úřad k závěru, že uvedené vzhledové rozdíly jsou podstatné a navrhovatel neprokázal, že napadené vzory nejsou nové. Napadené vzory vykazovaly dle prvostupňového rozhodnutí individuální povahu. Shora uvedené rozdílné znaky napadaných vzorů a namítaných výrobků jsou takové intenzity, že se z pohledu informovaného uživatele významným způsobem podílejí na jejich celkovém vzhledu a odlišují celkový dojem, který tyto posuzované předměty vyvolávají u informovaného uživatele. II. Napadené rozhodnutí 7. Proti výroku shora uvedeného prvostupňového rozhodnutí, kterým byl zamítnut návrh na výmaz napadených vzorů, podala žalobkyně dne 21. 12. 2018 řádný a včasný rozklad, neboť měla za to, že Úřad nesprávně posoudil individuální povahu a novost napadených vzorů ve vztahu k namítaným výrobkům. Část prvostupňového rozhodnutí označila žalobkyně v rozkladu za zcela nepřezkoumatelné pro nedostatečné odůvodnění Úřadem. Dle žalobkyně zcela chybělo hodnocení shodných a rozdílných znaků se zaměřením na to, jak velkou měrou ovlivňují vzhled namítaných výrobků a napadených vzorů. Úřad dle názoru žalobkyně pouze provedl výčet shodných a rozdílných znaků, tyto nijak blíže nehodnotil a neporovnával a následně učinil závěr o novosti a individuální povaze napadených vzorů. 8. Žalobkyně ke shodným znakům v podaném rozkladu uvedla, že jsou zcela určující a podstatné pro celkový vzhled. Za dominantní znaky je nutno dle žalobkyně považovat základní vzhledové řešení namítaného výrobku a napadeného průmyslového vzoru, tvořené zejména shodnými znaky (viz výše bod 4.). Namítané výrobky představovaly dle názoru žalobkyně do okamžiku jejich vytvoření neznámé vzhledové řešení obdobného výrobku, tj. ochranné mříže ke stromům současně plnící funkci laviček či sedáků. Úřad shodné znaky ve svém rozhodnutí vůbec nehodnotil s ohledem na míru, jakou ovlivňují vzhled namítaných výrobků a napadených vzorů a provedl pouze jejich výčet. Naproti tomu provedl Úřad dle žalobkyně podrobným způsobem výčet rozdílných znaků. Žalobkyně v rozkladu tvrdila, že řada rozdílných znaků popsaných Úřadem představuje naprosté detaily, které nikterak neovlivňují vzhled namítaného výrobku a napadeného průmyslového vzoru, resp. tyto znaky jsou zcela upozaděny znaky shodnými. 9. Žalobkyně považovala tvrzení o skladbě sedáků napadených vzorů z několika částí za zcela nepřezkoumatelné, neboť toto nevyplývá z vyobrazení napadených vzorů tak, jak jsou zapsány v rejstříku. Základní tvarové řešení sedáků shledala žalobkyně u namítaných výrobků i u napadených vzorů za shodné. Zaoblené hrany u namítaných výrobků a ostré hrany u napadených vzorů jsou dle mínění žalobkyně nepodstatným detailem. Vzhledový znak „křidélka oddělující sedáky od sousedních roštů“, není z vyobrazení namítaných výrobků patrný, proto v této části označila odůvodnění Úřadem za zcela nepřezkoumatelné. Poměr velikosti sedáků k roštům a rozdílná velikost perforovaných kruhových otvorů byly dle žalobkyně zcela nepodstatnými detaily, rozpoznatelnými jen při současném důkladném srovnání namítaných výrobků a napadených vzorů. Dále nebylo žalobkyni zřejmé, v čem spatřoval Úřad právě hexagonální rozložení otvorů. 10. Pochybení Úřadu shledala žalobkyně v nezvažování drobných rozdílů, které byly bez jakýchkoliv pochybností upozaděny shodnými znaky. Shodné znaky tvoří dle žalobkyně vzhledovou podstatu namítaných výrobků a napadených vzorů, je jimi tvořeno zcela netypické a originální vzhledové řešení ochranné mříže ke stromům kombinované se sedáky. Vlastník napadených vzorů shodné znaky určující vzhled výrobku do svého řešení převzal a ve zjevné snaze odlišit se pouze změnil povrch sedací části. Žalobkyně v podaném rozkladu konstatovala, že v důsledku takové změny již známého vzhledového řešení ovšem nelze považovat napadený průmyslový vzor za nový ve smyslu § 4 ZOPV. V hodnocení individuální povahy napadených vzorů zcela schází jakékoliv odůvodnění v tom smyslu, proč se rozdílné znaky podstatným způsobem podílejí na celkovém vzhledu, aniž by byly jakkoliv zvažovány znaky shodné. Odůvodnění individuální povahy napadeného průmyslového vzoru je proto dle žalobkyně zcela nepřezkoumatelné a žalobkyně trvá na tom, že celkový dojem, jakým namítané výrobky a napadené vzory působí na informovaného uživatele, je tvořen shodnými dominantními znaky. 11. Žalovaný rozhodl o podaném rozkladu dne 7. 6. 2019 napadeným rozhodnutím tak, že rozklad zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Nejprve shrnul dosavadní průběh správního řízení, vymezil pojem informovaného uživatele a uvedl popis napadených vzorů a namítaných výrobků. Následně se vypořádal s jednotlivými, v rozkladu uvedenými, námitkami. K namítané nepřezkoumatelnosti tvrzení o skladbě sedáků napadených vzorů uvedl, že rozsah ochrany podle § 10 odst. 1 ZOPV je dán vyobrazením průmyslového vzoru tak, jak je zapsán v rejstříku průmyslových vzorů. Žalovaný nepopírá, že naskenováním obrázků do jejich elektronické podoby došlo k jejich zmenšení a v důsledku toho i ke zhor