1 As 436/2017 — Nejvyšší správní soud

10 A 4/2018- 122 - text  21 10 A 4/2018 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Jaromíra Klepše a JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila v právní věci žalobkyně: A. Z. bytem X zastoupena JUDr. Zdeňkem Juřinou, advokátem sídlem Krausova 605/6, Praha 9 proti žalovanému: Úřad městské části Praha 5 sídlem náměstí 14. října 1381/4, Praha 5 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 12. 2016, č. j. MC05 76784/2016, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 12. 2016, č. j. MC05 76784/2016 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 36 798 Kč k rukám JUDr. Zdeňka Juřiny, advokáta. Odůvodnění: I. Předmět sporu 1. Žalobkyně se podanou žalobou, doručenou soudu dne 26. 9. 2017, domáhala přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, jímž žalovaný udělil souhlas s užíváním stavby označené jako Stavební úpravy bytové jednotky č. 4 v bytovém domě č. p. X, na pozemku parc. č. X, k. ú. X, X, X. Stavební úpravy byly provedeny bez povolení nebo opatření stavebního úřadu vyžadovaného stavebním zákonem a byly dodatečně povoleny rozhodnutím žalovaného ze dne 15. 2. 2012, č. j. OSU.Koš.347-1476/2012-Je-R. II. Napadené rozhodnutí 2. Žalovaný v napadeném rozhodnutí konstatoval, že stavební úpravy bytové jednotky č. 4 byly provedeny na základě stavebního povolení č. j. OSU.Koš.347-1476/2012-Je-R, které nabylo právní moci dne 29. 3. 2012. Dále žalovaný uvedl, že kolaudovaná bytová jednotka o velikosti 2+kk ve 3. NP bytového domu obsahuje předsíň, ložnici, 2x koupelnu s WC, chodbu a obývací pokoj s kuchyňským koutem. Závěrečná kontrolní prohlídka stavby byla provedena dne 13. 12. 2016, nebyly při ní zjištěný žádné závady bránící bezpečnému užívání stavby a stavebník předložil doklady podle § 122 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění účinném do 31. 12. 2016 (dále jen „stavební zákon“). III. Žaloba 3. Žalobkyně v podané žalobě uvedla, že žalovaný vydal napadené rozhodnutí navzdory námitkám žalobkyně k úpravám bytové jednotky č. 4 doloženým znaleckým posudkem, který žalobkyně uplatnila v březnu 2016 u žalovaného. Žalobkyně se dne 21. 3. 2016 obrátila na žalovaného s žádostí, aby provedl podle § 133 stavebního zákona kontrolní prohlídku a místní šetření z důvodu zjištění příčin pronikání vlhkosti do bytové jednotky žalobkyně nacházející se pod bytovou jednotkou č. 4. Žalovaný provedl kontrolní prohlídku dne 3. 5. 2016. Tohoto dne se žalobkyně poprvé dozvěděla o posunutí příček v bytové jednotce č. 4 a dne 12. 12. 2016 bylo žalobkyni oznámeno, že žalovaný rozhodnutím č. j. OSU.Koš.347-1476/2012-Je-R stavební úpravy provedené v bytové jednotce č. 4 dodatečně povolil. Ačkoliv byl žalovaný seznámen s poškozením bytové jednotky žalobkyně v důsledku stavebních úprav provedených při rekonstrukci bytové jednotky č. 4, vydal dne 13. 12. 2016 napadené rozhodnutí. 4. Napadené rozhodnutí bylo vydáno v řízení, v němž žalobkyně neměla postavení účastníka řízení, což bylo podle názoru žalobkyně protiústavní, odporující zásadám správního řízení a § 27 správního řádu. Jelikož byla žalobkyně v rozporu s § 27 správního řádu opomenuta jako účastník řízení, v němž bylo vydáno napadené rozhodnutí, přestože se rekonstrukcí bytové jednotky č. 4 zasahovalo do společných částí bytového domu (do rozvodů kanalizace, rozvodů vody, podlahy - resp. stropu bytové jednotky žalobkyně a nosné příčky s komínovými tělesy), byl postupem žalovaného vydáním napadeného rozhodnutí porušen kromě správního řádu také stavební zákon. Žalovaný tímto postupem žalobkyni znemožnil nahlížet do stavební dokumentace, žalobkyně byla postupem žalovaného zkrácena na svých právech vznášet námitky a stížnosti a nemohla tak mít žádný vliv na průběh řízení o kolaudaci rekonstrukce bytové jednotky č. 4. Žalobkyni bylo zabráněno jakkoliv zasahovat do kolaudačního řízení a tím minimalizovat omezení způsobená rekonstrukcí sousední bytové jednotky do jejího bydlení a účinně minimalizovat způsobené škody na jejím majetku. Napadené rozhodnutí bylo proto také vydáno v rozporu s § 119 a násl. stavebního zákona, neboť dle těchto ustanovení nejenže musí být stavba provedena v souladu se stavebním povolením a projektovou dokumentací, ale současně stavební zákon vyžaduje, že stavbou musí být dodrženy obecné požadavky na výstavbu, a skutečné provedení stavby a její užívání nesmí ohrožovat život a veřejné zdraví, bezpečnost a životní prostředí. 5. Neobstojí proto odůvodnění napadeného rozhodnutí, v němž je uvedeno, že stavební úpravy v bytové jednotce č. 4 byly provedené podle stavebního povolení a při závěrečné kontrolní prohlídce stavby dne 13. 12. 2016 nebyly zjištěny žádné závady bránící bezpečnému užívání stavby. Takové odůvodnění je nedostatečné a nepřezkoumatelné, neboť žalovaný se při vydání napadeného rozhodnutí nezabýval připomínkami uplatňovanými žalobkyní v souvislosti s rekonstrukcí bytové jednotky č. 4, v nichž žalobkyně poukazovala na poškození své bytové jednotky. Žalovaný tyto připomínky v průběhu stavby ani při vydávání napadeného rozhodnutí vůbec neřešil a při jeho vydání ignoroval rovněž žalobkyní předložený posudek zpracovaný Ing. M. a s jeho závěry se v napadeném rozhodnutí nevypořádal. 6. V závěru podané žaloby žalobkyně navrhla, aby soud napadené rozhodnutí podle § 78 a § 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s., zrušil, neboť napadeným rozhodnutím byl porušen stavební zákon a napadené rozhodnutí trpí vadou řízení spočívající v podstatném porušení ustanovení správního řádu o řízení před správním orgánem, které mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé. IV. Vyjádření žalovaného k žalobě 7. Žalovaný v úvodu svého vyjádření uvedl, že napadené rozhodnutí jakožto kolaudační souhlas je samostatný institut stavebního práva, který není rozhodnutím, ale opatřením a vztahují se na něj z pohledu správního řádu a stavebního zákona zvláštní ustanovení, na čemž nemění nic ani skutečnost, že z pohledu Nejvyššího správního soudu je v rámci správního řízení soudního vnímán jako rozhodnutí správního orgánu. Kolaudační souhlas se nevydává ve správním řízení, není rozhodnutím dle § 67 správního řádu vydávaným ve správním řízení a není u něj stanoven ani povinný okruh účastníků. Nelze tedy dovozovat pochybení žalovaného spočívající v opomenutí účastenství žalobkyně v řízení v řízení, v němž bylo napadené rozhodnutí vydáno, neboť žádné řízení ve smyslu správního řádu nebylo vedeno. 8. Žalovaný dále uvedl, že ani na základě žalobkyní zmiňovaného znaleckého posudku při závěrečné kontrolní prohlídce před vydáním napadeného rozhodnutí, ani v rámci předcházejícího řízení, v němž rozhodl o dodatečném povolení stavebních úprav bytové jednotky č. 4 v bytovém domě č. p. X žádné závady související s jejich realizací a uvedením stavby do užívání neshledal. Žalobkyně dodatečně povolenou stavbu, která byla realizována v roce 2011 a dodatečně povolena v roce 2012, začala řešit až v roce 2016, aniž by však prokazovala příčinnou souvislost mezi provedenou a dodatečně povolenou rekonstrukcí z roku 2012 a závadami uváděnými v posudku Ing. M. předloženém v roce 2016, resp. dokonce aniž by prokazovala a nikoli pouze tvrdila vadné provedení stavby v době její faktické realizace. Jak vyplývá z § 154 odst. 1 písm. a) stavebního zákona, již od počátku jeho účinnosti platí, že je povinností vlastníka, tedy i všech spoluvlastníků bytového domu udržovat stavbu v dobrém stavebně technickém stavu po celou dobu její existence. Pokud tedy dle posudku Ing. M. je nutné provést statickou kontrolu stropu a zdí a odpadů, tedy společných částí domu, je primárně povinností vlastníka bytového domu zajišťovat údržbu těchto částí stavby. Ačkoli stavební zákon chrání mimo jiné veřejný zájem v podobě ochrany života a zdraví, nelze na něj automaticky přenášet povinnosti vyplývající ze základního lidského práva na vlastnictví. Žalovaný navíc před vydáním napadeného rozhodnutí v rámci stavebního dozoru uplatnil svoji zákonnou pravomoc a na základě podnětu žalobkyně, jak sama uvádí, provedl místní šetření. Stavební úřad žalobkyní tvrzené vadné provedení stavebních úprav neshledal a nezjistil ani žádné nedostatky, které by bránily vydání napadeného rozhodnutí. 9. V závěru svého vyjádření žalovaný uvedl, že postupoval v souladu s tehdy platnými zákonnými ustanoveními a dle § 119 stavebního zákona při uvádění stavby do užívání zkoumal, zda stavba byla provedena v souladu s projektovou dokumentací, v souladu se stanovisky nebo závaznými stanovisky, a zda byly dodrženy obecné požadavky na výstavbu. Rovněž zkoumal, zda skutečné provedení stavby nebo její užívání nebude ohrožovat život a veřejné zdraví, život nebo zdraví zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí. V těchto intencích daných stavebním zákonem a navazujícími prováděcími předpisy neshledal závady b