1 As 63/2011 — Nejvyšší správní soud

17 A 27/2023- 67 - text 10 17 A 27/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudkyně Pavly Klusáčkové a soudce Vadima Hlavatého ve věci žalobkyně: proti žalovanému: Mgr. V. Ž. bytem X zastoupena advokátem JUDr. Pavlem Brachem, LL.M. se sídlem Praha 11, Roztylská 1860/41 Ministerstvo vnitra se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3 o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného správního orgánu, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala ochrany před nezákonným zásahem a žádala, aby soud určil, že zásah a donucení příslušníků Policie ČR použité dne 13. 6. 2022 vůči žalobkyni byly nezákonné. 2. Soud doplňuje, že žalobkyně v podané žalobě brojila rovněž proti zásahu příslušníků justiční stráže, ke kterému došlo téhož dne a který bezprostředně předcházel zásahu příslušníků Policie ČR. Uvedený zásah je soudem projednáván pod samostatnou spisovou značkou, konkrétně sp. zn. 17 A 70/2022 (viz usnesení ze dne 28. 3. 2023, č. j. 17 A 70/2022-53). II. Obsah žaloby 3. V úvodu podané žaloby žalobkyně uvedla, že se dne 13. 6. 2022 účastnila jednání u Okresního soudu Praha–východ, sp. zn. 36 EVC 10/2019. V rámci tohoto jednání byla žalobkyně bez problémů vyslechnuta jako svědkyně. Následně bylo ze strany rozhodující soudkyně JUDr. T. D. (dále jen „soudkyně“) umožněno žalobkyni zůstat v jednací místnosti. Žalobkyni se nelíbil průběh jednání a zasahovala do něj verbálními vstupy. Po poslední výzvě soudkyně, aby žalobkyně přestala zasahovat do jednání, nedošlo žalobkyní k opuštění jednací místnosti, i když k tomu měla být soudkyní vyzvána. Soudkyně měla žalobkyni poučit o možnosti vykázání z jednací místnosti, pokud takové jednání bude pokračovat. Následně žalobkyně opustila jednací místnost. Po chvíli se žalobkyně bez zaklepání vrátila do jednací místnosti. Zůstala stát v blízkosti místa určeného pro výslech svědků a měla opětovně hlasitě a nevybíravými slovy sdělovat svůj nesouhlas s průběhem jednání a prováděním dokazování a poukazovat na dopady projednávané události na její život. Žalobkyně měla vypadat rozrušeně a měla ztrácet kontrolu nad svým chováním, přičemž měla být upozorněna na možnost uložení pořádkové pokuty v případě, že se její chování bude opakovat. Žalobkyně měla ve verbálních výpadech směrem k soudkyni pokračovat, přičemž soudkyně jí za toto chování udělila pokutu ve výši 5 000 Kč (viz usnesení Okresního soudu Praha–východ ze dne 13. 6. 2022, č. j. 36 EVC 10/2019–154). Soudkyně následně došla k názoru, že bude muset přivolat příslušníky justiční stráže. Žalobkyně však opustila jednací místnost bez pomoci příslušníků justiční stráže, byť byli přivoláni. 4. Nato žalobkyně v podané žalobě popsala zásah příslušníků justiční stráže. Žalobkyně opakovaně zdůrazňovala, že čekala v předsálí jednací síně, a to aniž by cokoliv konala, anebo vyrušovala, kdy pouze čekala na zástupkyni žalobce (manžel žalobkyně) v řízení vedenému u Okresního soudu Praha–východ sp. zn. 36 EVC 16/2019, přesto byla žalobkyně příslušníky justiční stráže vyzvána k odchodu z budovy Okresního soudu Praha–východ, aniž by k tomu byl oprávněný požadavek. 5. Poté, kdy žalobkyně odmítla akceptovat pokyny justiční stráže, došlo k přivolání příslušníků Policie ČR, a to v situaci, kdy se žalobkyni velmi zdravotně přitížilo v důsledku afektovaného a nezákonného přístupu příslušníků justiční stráže. Po příjezdu příslušníků Policie ČR a po použití prostředků fyzické síly (aniž by se žalobkyně bránila) došlo nejenom k dalšímu výraznému zdravotnímu přitížení, ale i k zdravotním následkům přímo na těle žalobkyně (pohmožděniny). Výsledkem jednání příslušníků Policie ČR, kteří bezdůvodně pacifikovali žalobkyni, bylo natolik zásadní zdravotní přitížení, že musel být přivolán vůz IZS. Žalobkyně byla tímto vozem odvezena do nemocnice (kardiologie). Uzavřela, že doposud má zásadní zdravotní potíže psychického rázu, které musí léčit vyšší medikací. III. Vyjádření žalovaného k podané žalobě a související vyjádření 6. Soud ve věci nejprve požádal o vyjádření Policii ČR. Ta v podání ze dne 26. 9. 2022 uvedla, že k předmětnému incidentu byla přivolána hlídka Alka 714 (dále jen „hlídka“). Po příjezdu na místo se hlídka obrátila na člena justiční stráže, který hlídce označil ženu sedící na židli v rohu místnosti, která byla justiční stráží z budovy soudu vykázána, jelikož se dle slov členů justiční stráže chovala v budově soudu neslušně a odmítala justiční stráži prokázat totožnost. Hlídka ženu vyzvala dle § 63 odst. 2 písm. k) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii ČR (dále jen „zákon o Policii ČR“), k prokázání totožnosti a na základě předloženého občanského průkazu byla žalobkyně ztotožněna. 7. Žalobkyně byla hlídkou vyzvána k tomu, aby opustila budovu soudu, jelikož byla justiční stráží vykázána pro své chování. Na tuto výzvu žalobkyně hlídce odpověděla, že z budovy odcházet nebude a že si ji hlídka bude muset odvést. Následně hlídka žalobkyni vyzvala slovy „Jménem zákona, opusťte tuto budovu“, čehož žalobkyně neuposlechla a byla hlídkou opakovaně vyzvána slovy „Jménem zákona, opusťte tuto budovu, nebo bude použito donucovacích prostředků“. Žalobkyně neuposlechla ani výzvy s výstrahou, proto členové hlídky za splnění podmínek dle § 51 a § 53 zákona o Policii ČR užili oprávnění dle § 52 písm. a) a p) zákona o Policii ČR v podobě hmatů, chvatů a pout. O použití donucovacích prostředků byl v čase 10:40 hod. vyrozuměn operační důstojník a dozorčí. Žalobkyně byla v tomto okamžiku podezřelá z přestupku podle § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích (dále jen „zákon č. 251/2016 Sb.“), neboť neuposlechla výzvy úřední osoby, a proto byla v čase 10:30 hod. dle § 26 odst. 1 písm. f) zákona o Policii ČR zajištěna (viz úřední záznam o zajištění osoby ze dne 13. 6. 2022, č. j. KRPA-196981-3/PŘ-2022-001163). Na dotaz hlídky, zda se cítí být zraněna, uvedla, že pociťuje nevolnost, a lehla si následně v budově soudu na zem, protože údajně nemohla stát. Z tohoto důvodu byla hlídkou na místo přivolána rychlá záchranná služba (dále jen „RZS“), přičemž členové hlídky celou dobu do příjezdu RZS sledovali životní funkce žalobkyně. V 10:35 hod. přijela na místo posádka RZS a zahájila prvotní vyšetření. Ve stejný čas byla žalobkyni sejmuta služební pouta. Následně v 11:15 hod. rozhodla posádka RZS o převozu žalobkyně do Nemocnice Na Františku, oddělení interního příjmu, k provedení dalšího vyšetření. Hlídka poskytla RZS součinnost při převozu, přičemž člen hlídky jel v sanitním voze. Po příjezdu do nemocnice již pominuly důvody zajištění, které bylo v 11:30 hod. ukončeno, a žalobkyni převzali do své péče lékaři. Žalobkyně byla hlídkou rovněž poučena, že vzhledem k jejímu nejasnému zdravotnímu stavu bude její protiprávní jednání oznámeno správnímu orgánu, k čemuž došlo téhož dne (viz oznámení přestupku ze dne 13. 6. 2022, č. j. KRPA-196981-2/PŘ-2022-001163). Během celého zákroku nedošlo ke škodě na majetku a v souvislosti s ním nebyla nikomu způsobena újma na zdraví. 8. Dále Policie ČR uvedla, že ze shora popsaných okolností předmětného incidentu nelze dovodit, že činila v jeho rámci úkony jako správní orgán, neboť pasivně věcně legitimovaným subjektem ve vztahu k žalobě proti zásahu Policie ČR, jakožto bezpečnostního sboru, je Ministerstvo vnitra. 9. V podání ze dne 6. 10. 2022 žalobkyně rozvinula svá tvrzení z podané žaloby. Uvedla, že po příchodu příslušníků Policie ČR se situace vyhrotila, ti se sešli u pultíku příslušníků justiční stráže, načež z úst jednoho z policistů zaznělo „vždyť tam jen sedí a nic neděla“. Navíc i z pohledu na žalobkyni muselo být zjevné, že žalobkyně není fyzicky v pořádku, byla vysílená a i zcela psychicky zdeptaná příslušníkem justiční stráže. Příslušníci Policie ČR i poté, když žalobkyně nic nedělala, ji verbálně osočovali a vyzývali k tomu, aby budovu soudu opustila. Žalobkyně několikrát řekla, že čeká na právní zástupkyni žalobce ve věci sp. zn. 36 EVC 10/2019. Poté byla žalobkyně příslušníky Policie ČR vyzývaná k tomu, aby opustila budovu soudu. Žalobkyně byla ze strany příslušníků Policie ČR doslova obtěžována k odchodu z budovy soudu, aniž byl k tomu oprávněný požadavek. Místo toho, aby někdo zavolal sanitku, protože se žalobkyni mezi tím zdravotně přitížilo (má kolísavý tlak), všichni tři policisté ji po několika výzvách k odchodu z budovy uchopili, vytočili ji levé rameno s úmyslem nasadit jí pouta, ale protože jim to nešlo, všichni se silou do ní opřeli, načež se již žalobkyně svalila na zem, kde jí jeden z policistů klečel na noze a druhý ji tahal za uši (asi za účelem, jestli je při vědomí). V té chvíli tam žalobkyně nehybně ležela na podlaze, nohy měla zvednuté a dožadovala se pití. Místo toho, aby jí někdo z nich donesl vodu, nechali ji padnout až k zemi, čímž žalobkyni způsobili mnohopočetné pohmožděniny, hematomy, bolesti, o čemž vypovídají