7 As 143/2017 — Nejvyšší správní soud

3 A 31/2022- 145 - text 26 3A 31/2022 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň JUDr. Petry Kamínkové a Mgr. Ivety Postulkové ve věci žalobců: a) Ing. arch. D. J., nar. X bytem X 5 b) MUDr. D. K., Ph.D., nar. X bytem X c) Ing. J. P., nar. X bytem X všichni zastoupeni advokátkou JUDr. Petrou Humlíčkovou, Ph.D. sídlem Panská 895/6, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 01 Praha 1 za účasti: 1) Hřebenky Property Development s.r.o., IČO: 04751914 sídlem Walterovo náměstí 329/3, 158 00 Praha 5 2) CETIN a.s., IČO: 04084063 sídlem Českomoravská 2510/19, 190 00 Praha 9 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 2. 2022, č. j. MHMP 202424/2022 takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 2. 2022, č. j. MHMP 202424/2022, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům na náhradě nákladů částku 44 960,40 Kč do 30 dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobců, JUDr. Petry Humlíčkové, Ph.D., advokátky. III. Osoby zúčastněné na řízení 1) a 2) nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) se žalobci domáhají zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, jímž žalovaný v části změnil (doplnil podmínku pro provedení stavby č. 23 do podmínek výroku č. II prvostupňového rozhodnutí, která zní: „Části nových opěrných stěn s rozdílem výšky upraveného terénu sousedních zahrad na pozemcích parc. č. XA, XB, XC, XD, XE, XF, k.ú. X, a upraveného terénu záměru více než 3 m musejí být opatřeny tak vysokým zábradlím, aby horní hrana zábradlí byla 1 m nad upraveným terénem zahrad na pozemcích parc. č. XA, XB, XC, XD, XE, XF, k.ú. X“) a ve zbytku potvrdil rozhodnutí Úřadu městské části Praha 5 (dále jen „stavební úřad“) ze dne 31. 3. 2021, č. j. MC05 65878/2021 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím bylo osobě zúčastněné na řízení 1) (dále též jen „stavebník“) vydáno společné povolení pro stavbu „Novostavba bytového domu – Rezidence X“ (dále jen „záměr“) na pozemcích parc. č. XG, XH, XI, XJ v katastrálním území X. Žalobci se domáhají též zrušení prvostupňového rozhodnutí. Žaloba Území se zvýšenou ochranou zeleně 3. Žalobci konstatují, že se záměr nachází na území se zvýšenou ochranou zeleně, která by na tomto území měla být nadstandardně chráněna. Nesouhlasí s vyjádřením stavebního úřadu, který uvádí, že území se zvýšenou ochranou zeleně není závaznou částí a není k němu žádný požadavek či regulativ. Dle prvostupňového rozhodnutí přísluší jeho posouzení dotčeným orgánům. Ty se ovšem dle žalobců k povolení záměru v území se zvýšenou ochranou zeleně nijak nevyjadřují. Žalovaný v napadeném rozhodnutí tvrdí, že je území se zvýšenou ochranou zeleně prvkem informativním a informativní prvky nejsou pro rozhodování o změnách v území závazné. Dále žalovaný uvádí, že je k posouzení souladu s územním plánem příslušný stavební úřad, a že se tedy závazná stanoviska, stanoviska a vyjádření odboru ochrany MHMP a odboru ochrany životního prostředí k záměru vyjadřují z jiných hledisek. Žalobci mají ovšem za to, že je rozhodnutí v přímém rozporu s rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 8. 2017, č. j. 7 As 143/2017-75. 4. Žalobci poukazují na zásadní redukci rozsahu zeleně z původní plochy cca 1337 m2 na cca 478 m2. Tento rozsah je vzhledem k velikosti pozemku a jeho zastavěné ploše mnohem nižší, než je v lokalitě obvyklé. Napadené rozhodnutí k tomu uvádí: „plocha zeleně záměru je srovnatelná se sousedícími řadovými rodinnými domy – porovnáváme s charakterově obdobným typem zástavby, nelze ji porovnávat se zahradami izolovaných rodinných domů ani se zelení okolo bytových domů.“ Dle žalobců nezohledňuje napadené rozhodnutí skutečnost, že se jedná o rodinné domy mající pouze 2-3 nadzemní podlaží (NP), pouze 6 bytů a přístup z veřejné komunikace, kde nehrozí ohrožení bezpečnosti chodců, oproti povolovaným 12 bytům nacházejícím se na pozemku menším. 5. Žalobci dále namítají, že záměr nerespektuje koeficient zeleně obvyklý v dotčeném území. Rozpor záměru s charakterem území ve smyslu § 20 odst. 1 PSP 6. Žalobci dále uvádějí, že napadené rozhodnutí neposuzuje soulad s § 20 odst. 1 nařízení č. 10/2016 Sb. hlavního města Prahy, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (dále jen „pražské stavební předpisy“ nebo „PSP“), protože nezohledňuje rozsah terénních úprav. Záměr nerespektuje přirozený svažitý tvar pozemku. Nahrazuje ho rovinným terénem a vytváří za tímto účelem jámu hlubokou až cca 5 metrů. Žalobci jsou přesvědčeni, že je při výstavbě možné respektovat přirozenou svažitost terénu včetně způsobu, jakým je v lokalitě obvykle zohledňována. Návrh navíc nepřihlíží k půdorysným rozměrům okolních staveb a jejich výšce, a opomíjí, že obdobně vysoké a rozsáhlé bytové domy jsou obklopeny rozsáhlými veřejně přístupnými prostranstvími pokrytými zelení, a že obdobně vysoké a rozsáhlé bytové domy jsou bezpečně přístupné i automobilem z veřejných komunikací. Stabilizované území 7. Dle žalobců nerespektuje záměr stabilizované území podle územního plánu, k čemuž odkazují na přílohu č. 1 k územnímu plánu Prahy: Regulativy plošného a prostorového uspořádání území hlavního města Prahy (dále jen „Regulativy uspořádání území“), a to zejména na oddíl 7, pododdíl 7a, bod 3 a oddíl 15, bod 45. 8. Žalobci dále upozorňují, že územně analytické podklady hl. m. Prahy 2020 obsahují popis stávající urbanistické struktury pro každou lokalitu, pro kterou je zároveň uvedena i výšková hladina. Pokud s uvedenými parametry není zástavba v souladu, lze konstatovat rozpor s platným územním plánem. Vymezení lokality stabilizovaného území 9. Žalobci předně zpochybňují vymezení lokality, vůči které mají být kritéria stabilizovanosti posuzována. Prvostupňové rozhodnutí lokalitu označilo jako 335 Hřebenka (nyní 338 Hřebenka). Přesto, že je vymezení lokality pro posouzení souladu s územním plánem zcela klíčové, vymezuje ho napadené rozhodnutí zcela odlišně než rozhodnutí prvostupňové. 10. Napadené rozhodnutí vymezuje lokalitu ulicemi Podbělohorská, Na Hřebenkách a Nad Mlynářkou. Dle žalobců přitom není výběr lokality v napadeném rozhodnutí řádně odůvodněn. Jediným argumentem je umístění posuzované výstavby v „centru“ celé oblasti. [OBRÁZEK][OBRÁZEK] 11. Žalobci jsou přesvědčeni o nutnosti vymezení lokality z odborných hledisek, kterými jsou například druh, intenzita zástavby a urbanismus, a nikoliv z hlediska prostého geometrického posouzení. Žalobci vymezená lokalita, vůči které měl být záměr posuzován, je vymezena ulicemi Nad Výšinkou, Pod Výšinkou na jedné straně a na straně druhé ulicí Na Hřebenkách, která je na západě zakončena slepou ulicí a pochozím chodníkem. Bytový dům na sever od pozemku parc. č. XI stojící na veřejném prostranství při hlavní ulici Na Hřebenkách již do této lokality nepatří. [OBRÁZEK] 12. Lokalita vymezená žalobci obsahuje 31 rodinných domů, z toho 7 přízemních, 18 jednopatrových a 6 dvoupatrových. Průměrná výška zastavěnosti tedy činí méně než 1 patro. Počet podlaží navrženého bytového domu je dle žalobců vyšší než je obvyklé, dům má 4 nadzemní a 1 podzemní podlaží (PP). Dle územně analytických podkladů je u těchto pozemků výška zástavby maximálně 12 m. Umísťovaný záměr tuto výšku svými 13,2 m překračuje. Počet podlaží a výška záměru proto nezachovávají, nedotváří a nerehabilitují stávající urbanistickou strukturu. 13. Žalobci uvádí, že v prvostupňovém rozhodnutí byla posuzována celá lokalita Hřebenka. V této lokalitě je přitom průměrná výška zastavěnosti méně než jedno patro. Žalovaný naopak vybírá pouze tu část lokality, která obsahuje nejvyšší zástavbu v okolí, aniž by svůj postup řádně odůvodnil. Posouzení souladu záměru se stávajícím využitím pozemku 14. Žalobci namítají neposouzení záměru ve vztahu ke stávající stavbě na pozemku, kam má být umístěn. Na předmětném pozemku se nacházel dvoupatrový rodinný dům s podkrovím o velikosti zastavěné plochy 153 m2, který byl v souvislosti s výstavbou zbourán. Nyní má být nahrazen čtyřpodlažním bytovým domem o velikosti zastavěné plochy 876 m2 o 12 bytech s podzemní garáží o 26 stáních. Záměr má dále zahrnovat dvoupruhovou příjezdovou komunikaci se sloupem veřejného osvětlení uvnitř jízdního pruhu se světelnou signalizací, namísto stávajícího pochozího chodníku ke dvěma rodinným domům. 15. Žalobci uvádějí, že napadené rozhodnutí neposuzuje stávající využití pozemku, jelikož je bytový dům umístěn na pozemek rodinného domu v soukromé zahradě, plocha zastavěná bytovým domem je cca 7x větší než původní zastavěná plocha a namísto rodinného domu se 2 nadzemními podlažími je umísťován bytový dům se 4 nadzemními podlažími a 1 podzemním podlažím. Tím