— Nejvyšší správní soud

3 Ad 9/2019- 49 - text 103 Ad 9/2019 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň JUDr. Petry Kamínkové a Mgr. Ivety Postulkové ve věci žalobce: JUDr. M. M., LL.M., notář sídlem X zastoupený advokátem Mgr. Františkem Korbelem, Ph.D. sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1 proti žalované: Notářská komora České republiky sídlem Apolinářská 442/12, 128 00 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí odvolacího kárného senátu Notářské komory České republiky ze dne 28. 2. 2019, č. j. KK 2/2017-110, takto: I. Rozhodnutí odvolacího kárného senátu Notářské komory České republiky ze dne 28. 2. 2019, č. j. KK/2017-110, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 9 800 Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce, Mgr. Františka Korbela, Ph.D., advokáta. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí ze dne 28. 2. 2019, č. j. KK/2017-110 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým odvolací kárný senát Notářské komory České republiky zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí kárného senátu žalované ze dne 27. 11. 2017, č. j. KK 2/2017-67 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím kárný senát žalované rozhodl o tom, že se žalobce uznává vinným, že jako notář sepsal notářské zápisy NZ 968/2016, NZ 969/2016, NZ 970/2016, NZ 967/2016, NZ 971/2016, NZ 972/2016, NZ 973/2017, NZ 981/2017 a NZ 983/2017 a identifikoval zástupce zakladatele, pana P. Č., jen jako „advokát se sídlem advokátní kancelář v X“, přičemž uvedenou identifikací advokáta neměly být splněny zákonné požadavky na identifikaci zástupce v notářském zápisu dle § 63 odst. 1 písm. c) zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „notářský řád“), protože tato identifikace neobsahovala bydliště a datum narození identifikovaného. Současně mu uložil kárné opatření podle § 48 odst. 3 písm. b) notářského řádu, pokutu ve výši 10 000 Kč, a povinnost zaplatit náklady kárného řízení ve výši 10 000 Kč. Žaloba Nesprávný výklad aplikovaného práva 3. Žalobce namítal, že je přesvědčen, že se identifikací advokáta kárného provinění nedopustil a že se žalovaná a kárný senát naopak dopustili nesprávného výkladu aplikovaného práva. Ustanovení § 63 odst. 1 písm. c) notářského řádu je třeba chápat v kontextu dalších předpisů, které mají v daných souvislostech charakter lex specialis ve vztahu k požadavkům na identifikaci specifických skupin osob, jako je tomu například u zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o advokacii“). Podle § 5d odst. 2 zákona o advokacii se totiž advokát prokazuje při poskytování právních služeb osvědčením nebo identifikačním průkazem advokáta. Na § 5d zákona o advokacii navazuje vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 176/2010 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o identifikačních průkazech advokátů, usazených evropských advokátů a advokátních koncipientů (dále jen „prováděcí vyhláška“). I ta ve svém § 2 odst. 1 stanoví, že advokát se při poskytování právních služeb prokazuje (pouze) identifikačním průkazem. Žalobce zdůraznil, že identifikace advokáta identifikačním průkazem advokáta při poskytování právních služeb podle zákona o advokacii a podle prováděcí vyhlášky je zcela nepochybně v postavení speciality, neboť se týká právě a pouze advokátů při poskytování právních služeb, zatímco obecné ustanovení § 63 odst. 1 písm. c) notářského řádu popisuje požadavky na obsah notářského zápisu ve vztahu k identifikaci jakýchkoli osob obecně, bez rozlišení jejich specifické role, a to i u zástupce účastníka, jímž je obecně obecný zástupce (obecný zmocněnec), nikoli advokát, který podléhá specifické právní úpravě. Dále uvedl, že advokáta identifikoval nezpochybnitelným způsobem a jeho označení v samotném notářském zápisu nemůže vést k zaměnitelnosti za jinou osobu. Materiální podmínky i smysl a účel věrohodné identifikace advokáta podložené zvláštními právními předpisy byly naplněny. Výklad kárného senátu a odvolacího kárného senátu je příliš formalistický a nerespektuje specifické postavení advokáta při poskytování právních služeb, ani dopady zvláštní právní úpravy. Nedosažení intenzity kárného provinění 4. Žalobce dále namítal, že i kdyby zákon o advokacii nebyl pro identifikaci a označování advokáta při poskytování právních služeb v postavení speciality vůči § 63 odst. 1 písm. c) notářského řádu, a kdyby výše uvedený způsob identifikace advokáta neodpovídal řádnému označení zástupce, je přesvědčen, že ani pak by se nemohlo jednat o porušení povinnosti, které by dosahovalo intenzity kárného provinění ve smyslu § 48 notářského řádu. Žalobce odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 2. 2011, č. j. 14 Kse 6/2010-181, a zdůraznil, že v projednávaném případě bude k posouzení intenzity případného pochybení rozhodné zejména to, že identifikací advokáta podle předpisů o advokacii byly jiným nezpochybnitelným způsobem naplněny materiální požadavky na identifikaci osoby advokáta pro účely notářského zápisu, nenastaly a ani nemohly nastat žádné negativní následky, a žalobce jednal v dobré víře ve svůj obhajitelný právní názor. Postup žalobce pak nezpůsobil a ani nebyl způsobilý způsobit jakoukoli újmu třetím osobám či notářskému stavu. 5. Žalobce nesouhlasil s názorem žalované, dle kterého „[…] kárně obviněnému mělo být jasné a měl vědět, že by takovým postupem mohlo dojít k zpochybnění takových notářských zápisů a v důsledku toho i teoretickému postupu podle § 92 odst. 1 písm. a) zákona o obchodních korporacích, tedy prohlášením společností za neplatné. Od zkušeného notáře s mnohaletou praxí, při vědomí takového i jen teoretického následku, je takové jeho jednání minimálně zarážející, lze ho hodnotit i jako nestavovské ve vazbě na případné negativní dopady na celý notářský stav.“ I zde se podle žalobce žalovaná dopouští účelově nesprávného právního posouzení, jelikož i kdyby uvedený postup nesplňoval požadavky § 63 odst. 1 písm. c) notářského řádu, nelze spatřovat sankční právní následek ani potenciálně v neplatnosti založení obchodní společnosti předmětným notářským zápisem. 6. Žalobce poukázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu, podle které lze sankční následek ztráty charakteru veřejné listiny spatřovat jen v případě, chybějí-li u písemnosti sepisované notářem formou notářského zápisu takové náležitosti, bez nichž by nebylo možné rozeznat formu notářského zápisu, účastníky nebo další osoby zúčastněné na úkonu, nebo takové náležitosti, které jsou nezbytnou náležitostí notářského zápisu, nelze tuto písemnost považovat za notářský zápis, a tedy za veřejnou listinu. V rozhodovací praxi Nejvyššího správního soudu je tak třeba spatřovat uplatňování tzv. „doktríny shovívavosti“, a nelze tak tvrdit, že by pouhé případné nedodržení formální náležitosti, která obsahově nijak neovlivnila sledovaný účel ustanovení, mohlo mít za následek ztrátu charakteru veřejné listiny, resp. mohlo vést k neplatnosti založení obchodní společnosti. 7. Nadto žalobce uvedl, že disponoval plnou mocí jednoznačně identifikovaného účastníka, jemuž je jeho jednání přičitatelné. Tím, že žalobce účastníka jednoznačně identifikoval, tak nelze dojít k závěru, že by nebyl naplněn smysl a účel § 63 odst. 1 písm. c) notářského řádu, neboť účastníky nebo další osoby zúčastněné na úkonu bylo možné rozeznat. Žalobce se snažil vyhovět zákonu o advokacii a označit advokáta v souladu s tímto zákonem, jelikož advokát se prokazuje při poskytování právních služeb doklady, které bydliště neuvádějí a toto není uvedeno ani v seznamu advokátů dostupném na příslušných stránkách České advokátní komory. Je přitom nesporné, že advokát v posuzovaných případech právní služby poskytoval. Podjatost předsedy odvolacího kárného senátu 8. Žalobce dále namítal, že není vhodné, aby některý z členů odvolacího kárného senátu, resp. dokonce jeho předseda, byl zároveň notářem, který se podílel na přípravě podkladů kárné žaloby, když provedl u žalobce kontrolu, v jejímž důsledku byla na žalobce podána kárná žaloba. Žalobce se domnívá, že tato osoba by mohla být ovlivněna tak, že by nemohla rozhodovat objektivně a nestranně a měla by být z projednání vyloučena. 9. Ze záznamu ze zápisu prezidia notářské komory týkajícího se kárných řízení žalobce vyrozuměl, že předsedou odvolacího kárného senátu byl jmenován JUDr. L. M., notář v X. JUDr. M. byl přitom jedním z notářů, kteří prováděli u žalobce kontrolu. Žalobce tedy z důvodné obavy o zachování nestrannosti o objektivity řízení před kárným senátem namítl možnou podjatost JUDr. M. a požádal, aby tento člen senátu byl nahrazen jiným notářem v souladu s kárným řádem. Svým rozhodnutím ze dne 27. 6. 2018 v