2 Afs 176/2006 — Nejvyšší správní soud

5 Af 16/2019- 104 - text 13 5 Af 16/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců Mgr. Ondřeje Hrabce a Mgr. Kateřiny Kozákové v právní věci žalobce: A. P., nar. XY. XY. XXYY bytem X zastoupen Mgr. Lucií Růžičkovou, advokátkou se sídlem Jana Růžičky 1165/2a, Praha 4 proti žalovanému: Finanční arbitr se sídlem Legerova 1581/69, Praha 1 za účasti: Generali Česká pojišťovna a. s., IČ 45272956 se sídlem Spálená 75/16, Praha 1 zastoupená Mgr. Robertem Němcem, LL. M., advokátem se sídlem Jáchymova 26/2, Praha 1 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 1. 2019, č. j. FA/SR/ZP/774/2017-18, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů v řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů v řízení. IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů v řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu, žalobou napadená rozhodnutí správních orgánů 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal soudního přezkumu v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým zamítl jeho námitky a potvrdil nález Finančního arbitra ze dne 13. 11. 2018, č. j. FA/SR/ZP/774/2017-10 (dále též „prvostupňové správní rozhodnutí“ či „nález“). 2. Prvostupňový správní orgán rozhodl v řízení zahájeném dne 21. 7. 2017 dle § 8 odst. 1 zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění rozhodném (dále jen „zákon o finančním arbitrovi“) na návrh žalobce proti osobě zúčastněné na řízení o zaplacení částky ve výši 14 232 Kč v souvislosti s pojistnou smlouvou č. 5743641811 ze dne 12. 1. 2010 se zákonným úrokem z prodlení takto: I. Řízení se v částech pojištění zproštění od placení pojistného a úrazového pojištění dětí (pojištění smrti následkem úrazu, pojištění trvalých následků úrazu včetně progresivního plnění, pojištění trvalé invalidity následkem úrazu, pojištění doby nezbytného léčení úrazu) sjednaných v pojistné smlouvě č. 5743641811, kterou dne 12. 1. 2010 uzavřeli žalobce a osoba na řízení zúčastněná dle § 14 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 9 písm. a) zákona o finančním arbitrovi se zastavuje. II. Návrh žalobce se ve zbývající části podle § 15 odst. 1 zákona o finančním arbitrovi zamítá. 3. Prvostupňový správní orgán v odůvodnění svého rozhodnutí konstatoval, že předmětem řízení je vydání bezdůvodného obohacení z důvodu neplatnosti pojistné smlouvy se zákonným úrokem z prodlení; neplatnost smlouvy je přitom spatřována v její neurčitosti a v rozporu se zákonem. Následně prvostupňový správní orgán konstatoval, že ve správním řízení zjistil, že žalobce s osobou na řízení zúčastněnou uzavřeli pojistnou smlouvu označenou jako JUNIOR Invest, s počátkem pojištění ke dni 1. 2. 2010, na dohodnutou pojistnou dobu 18 let, s pojištěním pro případ smrti nebo dožití pojištěného dítěte, s pojistnou částkou pro případ smrti ve výši 30 000 Kč, s pojištěním zproštění od placení pojistného a úrazovým pojištěním dítěte (pojištění smrti následkem úrazu, trvalých následků úrazu včetně progresivního plnění, pojištění trvalé invalidity následkem úrazu a doby nezbytného léčení úrazu) a s celkovým měsíčním běžným pojistným ve výši 2 275 Kč, a za úrazové pojištění platil žalobce měsíčně částku 275 Kč (dále též „pojistná smlouva“). Prvostupňový správní orgán dospěl k závěru, že pojistná smlouva je smlouvou, ve které se sjednává pojištění pro případ smrti nebo dožití, tedy smlouvou o životním pojištění dle § 54 odst. 1 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů, ve znění rozhodném (dále jen „zákon o pojistné smlouvě“). Přičemž prvostupňový správní orgán je oprávněn rozhodovat spory mezi účastníky v části životního pojištění (pojištění pro případ smrti nebo dožití), neboť se jedná o spor mezi spotřebitelem a pojistitelem při poskytování životního pojištění dle § 1 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 3 odst. 1, 2 zákona o finančním arbitrovi. Vysvětlil, že dle § 54 zákona o pojistné smlouvě je životní pojištění pojištěním pro případ smrti, dožití se určitého věku nebo dne určeného smlouvou jako konec pojištění, anebo pro případ jiné skutečnosti týkající se změny osobního postavení člověka. Za pojištění změny osobního postavení člověka se považuje např. svatební pojištění, pojištění narození dítěte. Pojištění pro případ úrazu nebo nemoci je sice stejně jako životní pojištění podkategorie pojištění osob, zákon o pojistné smlouvě jej však upravuje samostatně v § 60 a násl., § 62 a násl. obdobně § 2833 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění rozhodném (dále jen „NOZ“), jenž obsahuje právní definici životního pojištění v okamžiku rozhodování sporu mezi účastníky. Prvostupňový správní orgán proto dovodil, že naopak není příslušný řešit spor z pojištění zproštění od placení pojistného a úrazového pojištění (konkrétně pojištění smrti následkem úrazu, trvalých následků úrazu, trvalé invalidity následkem úrazu a doby nezbytného léčení úrazu), neboť tato pojištění nejsou životním pojištěním ve smyslu zákona o pojistné smlouvě a zákona o finančním arbitrovi (viz výrok I. prvostupňového správního rozhodnutí). 4. Prvostupňový správní orgán se zabýval posouzením platnosti pojistné smlouvy, a to nejprve jejich ujednání o počátečních a správních nákladech. Konstatoval, že z tabulky měsíčního rizikového pojistného a nákladů za dobu trvání pojištění předložené osobou na řízení zúčastněnou dne 29. 11. 2017 zjistil, že tato odečítala měsíčně z kapitálové hodnoty pojištění správní náklady ve výši 180,94 Kč a počáteční náklady ve výši 145,14 Kč. S poukazem na čl. 1 bod 3.1 doplňkových pojistných podmínek uvedl, že z jeho textu nelze ani výkladem seznat reálnou výši ani způsob, který vedl ke stanovení poměrné výše nákladů k placenému běžnému měsíčnímu pojistnému, jež osoba na řízení zúčastněná žalobci strhávala. Dále doplňkovým pojistným podmínkám vytkl, že nejsou doplněny žádným dalším ujednáním, jež by upřesňovalo výši počátečních a správních nákladů; vyplývá z nich toliko, že osoba na řízení zúčastněná uplatňuje na vrub žalobce jisté náklady, ty však nelze v rámci smluvního textu v žádné podobě identifikovat, tudíž ani určit výši těchto nákladů. Ujednání o strhávání počátečních a správních nákladů tak označil za neurčité a dle § 37 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění platném a účinném (dále jen „OZ“). 5. Rovněž tak prvostupňový správní orgán s poukazem na čl. 1 bod 1.5 a 1.6 doplňkových pojistných podmínek konstatoval jejich neplatnost s ohledem na úpravu rizikového pojistného. Opět vycházel z tabulky měsíčního rizikového pojistného a nákladů za dobu trvání pojištění, z níž zjistil, že osoba na řízení zúčastněná odečítala měsíčně z kapitálové hodnoty pojištění rizikové pojistné za pojištění smrti v rozmezí 0,40 Kč až 0,51 Kč. Přičemž ani v pojistné smlouvě a ani v doplňkových pojistných podmínkách nebyla sjednána výše rizikového pojistného, které si osoba na řízení zúčastněná strhává na pojištění smrti. 6. V případě ujednání o odkupném, jež bylo upraveno v čl. 8 odst. 3 všeobecných pojistných podmínek ve spojení s § 3 písm. x) zákona o pojistné smlouvě dospěl prvostupňový správní orgán k závěru, že odkupné bylo vymezeno pouze odkazem na pojistně technické podmínky (pojistně matematické metody) bez dalšího; přičemž žalobce se s nimi neměl možnost před uzavřením pojistné smlouvy seznámit, nejsou ani její součástí. Dospěl proto k závěru, že i v tomto případě, tj. ujednání o rizikovém pojistném se jedná o neplatná ujednání, jež jsou obsažena v čl. 8 odst. 3 všeobecných pojistných podmínek a čl. 1 bodu 8.3 doplňkových pojistných podmínek. 7. Co se týče podstatných náležitostí pojistné smlouvy, zde prvostupňový správní orgán neshledal neplatnost žádné z jejich náležitostí. Zabýval se proto posouzením platnosti pojistné smlouvy jako celku, kdy ve smyslu § 41 OZ hodnotil, zdali závazek pojistitele vyplatit pojistné plnění odpovídá závazku pojistníka platit pojistné. Prvostupňový správní orgán uvedl, že při posouzení této otázky byla pro něj zásadní vůle osoby na řízení zúčastněné vyplatit pojistné plnění v kapitálové hodnotě snížené o náklady a rizikové pojistné při uzavírání pojistné smlouvy. Byl přesvědčen, že osoba na řízení zúčastněná by bez sjednání a podepsání nákladů a rizikového pojistného předmětnou pojistnou smlouvu neuzavřela, protože by poskytovala pojistnou ochranu a správu investice bezúplatně. Prvostupňový správní orgán tak dovodil, že neplatná ujednání o počátečních, správních nákladech, rizikovém pojistném a odkupném nejsou dle § 41 OZ oddělitelná od ostatních ujednání pojistných podmínek, tudíž shledal pojistnou smlouvu jako celek neplatnou. 8. Následně prvostupňový správní orgán vypořádal v řízení uplatněnou námitku promlčení ze strany osoby na řízení zúčastněné. Jelikož ji měl za důvodnou, zabýval se pak tím, jakou částku zaplatil žalobce na pojistném za životní pojištění po datu 21. 7. 2014. Porovnal žalobcem uhrazené částky pojistného, kdy zjistil, že žalobce v období od února 2015 až do listopadu 2015 zapl