2 As 20/2016 — Nejvyšší správní soud

6 A 92/2023- 40 - text 9 pokračování 6 A 92/2023 6 A 92/2023-40 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., ve věci žalobce: xxx zastoupený advokátem JUDr. Josefem Sedláčkem st. sídlem Starobranská 327/4, Šumperk proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství sídlem Těšnov 65/17, Praha 1 za účasti: Zemědělské družstvo Haňovice se sídlem Haňovice 18 zastoupené Mgr. Michalem Novákem, advokátem se sídlem Olomouc, Fibichova 1141/2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 4. 2023, č. j.: MZE-16009/2023-12126 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění [1] Žalobce napadl shora uvedené správní rozhodnutí, kterým byla pro nepřípustnost zamítnuta jeho námitka proti oznámení Státního zemědělského a intervenčního fondu (dále jen „Fond“) ze dne 8. 2. 2023, čj. SZIF/2023/0141775, čj. SZIF/2023/0141776 a čj. SZIF/2023/0141777, o neprovedení aktualizace evidence půdy podle uživatelských vztahů ve smyslu ust. § 3g odst. 4 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „zákon o zemědělství“), v řízení zahájeném z moci úřední podle ust. § 3g odst. 8 tohoto zákona. Podnět k zahájení řízení podal žalobce jako spoluvlastník příslušných pozemků, uživateli pozemků jsou jiné osoby (jedna z nich se do řízení přihlásila jako zúčastněná osoba). [2] Žalobce v podané žalobě napadl rozhodnutí v celém rozsahu a domáhal se jeho zrušení a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. Poukázal na smysl řízení podle ust. § 3g odst. 8 zákona o zemědělství, tedy mj. to, zda zapsaná osoba disponuje platným právním důvodem užívání. Pokud by se toto řízení nemělo týkat vlastníka pozemku, podle jeho názoru by to připomínalo stav před rokem 1990 a jednalo by se pouze o „holé“ vlastnictví, poukazuje na ochranu vlastnického práva podle občanského zákoníku a Listiny základních práv a svobod. Platný právní důvod užívání se týká vlastníka pozemku. Argumentace se v žalobě opakuje. Uvádí, že vlastník musí mít právo bránit se zneužívání svého vlastnictví pro čerpání dotací; že řízení se vede na jeho žádost, ač toto řízení formálně zahajuje Fond, za posouzení jeho úkonu jako podnětu považuje takový postup za formalismus; namítá, že ve věci nebyl využit právní názor Městského soudu v Praze v rozsudku ze dne 30. 6. 2022, sp. zn. 5 A 74/2020, a jeho využití pouze v jednom řízení považuje za účelové; velmi obecně uvádí, že žalovaný postupoval procesně i věcně nesprávně, aniž by to jakkoliv konkrétně vymezil; v odůvodnění žalovaný nevymezil skutkový závěr, který plyne z vyjmenovaných nájemních smluv, namítá, že tyto smlouvy se netýkají celého předmětu nájmu, je v nich uveden vždy pouze jeden spoluvlastník, přílohy smluv jsou nesrozumitelné; nebyla vypořádána námitka žalobce, že platnost nájmu je nutné posuzovat podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., kdy nesmí dojít k opomenutí žádného spoluvlastníka při hlasování, což je rozdíl oproti samotnému uzavření nájemní smlouvy podle ust. § 139 odst. 2 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb.; za nepřezkoumatelné považuje vyjádření v odůvodnění, že není možné přezkoumávat soukromoprávní spor. [3] Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhoval ji zamítnout, přičemž uváděl obsahově tytéž důvody, jako v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí. [4] Osoba zúčastněná na řízení se k obsahu samotné žaloby nevyjádřila. [5] V odůvodnění napadeného rozhodnutí je ve vztahu k žalobním bodům uvedeno, že žalobce požadoval prověření právních důvodů užívání u zde vymezených pozemků, v řízení byly doloženy materiály (zejména smlouvy o pronájmu pozemků), které jsou zde vyjmenovány, na jejichž základě Fond dospěl k závěru, že třetí osoby tyto pozemky užívají oprávněně. Žalovaný vyšel ze znění ust. § 3g odst. 8 zákona o zemědělství, a dospěl k závěru, že v případě zahájení řízení podle tohoto ustanovení má správní orgán pouze povinnost zahájit řízení a prověřit, zda dotčený uživatel disponuje platným právním důvodem užívání. Zápis do evidence půdy má pouze deklaratorní charakter. Vlastník, který inicioval podnětem zahájení řízení podle ust. § 3g odst. 8 zákona o zemědělství, není oprávněn podat námitku do posléze vydaného oznámení o provedení aktualizace evidence, neboť vlastník není uživatelem. Užití právního názoru z rozsudku Městského soudu v Praze v rozsudku ze dne 30. 6. 2022, sp. zn. 5 A 74/2020, není možné, neboť ten se vztahoval pouze k nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí a je tak nutné jej aplikovat pouze v konkrétním posuzovaném případě. V další části je odůvodněno z moci úřední, zda nejsou důvody pro přezkoumání v přezkumném řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí, které nebyly rovněž shledány, neboť právní vztahy byly uzavřeny za účinnosti občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., a v současné době je na ně nutné aplikovat stále tento právní předpis. Podpisy spoluvlastníků jsou sice na samostatných listinách, obsah i datum uzavření smluv jsou však totožné, smlouvy se týkají celého předmětu nájmu, proto nejsou neplatné. Žalobce komunikoval s třetími osobami ohledně těchto nájemních vztahů, bylo doloženo hrazení nájemného, navíc v tomto správním řízení jsou věci týkající se vlastnického práva nepodstatné. [6] Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí, včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo, v mezích žalobních bodů, jimiž je vázán, vycházeje přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodnutí správního orgánu (ust. § 75 odst. 1, 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „s.ř.s.“), a o důvodnosti podané žaloby uvážil takto. [7] Při posouzení této věci se soud plně ztotožnil s právním názorem zdejšího soudu, který uvedl v rozsudku ze dne 15. září 2023, čj. 5 A 131/2020-46. Tento právní názor vyčerpává podanou žalobu i v této věci, týká se právně téhož a skutkově velmi obdobného napadeného rozhodnutí, proto jej lze využít při právním posouzení této žaloby. [8] V odůvodnění tohoto rozsudku pátý senát zdejšího soudu uvedl, že: „12. Dle § 3a zákona o zemědělství evidence využití půdy slouží k ověřování správnosti údajů uvedených v žádosti, jejichž předmětem je dotace podle § 3 odst. 5 písm. a) zákona o zemědělství, ke kontrolám plnění podmínek poskytnutí dotace, pro evidenci ekologického zemědělství, pro evidenci ovocných sadů, pro evidenci pěstování geneticky modifikované odrůdy (§ 2i), pro uplatnění nároku na vrácení spotřební daně, pro evidenci pěstování máku setého a konopí a pro evidenci území určeného k řízeným rozlivům povodní. Dle městského soudu „smyslem vedení evidence využití zemědělské půdy je podle § 3a odst. 1 zákona o zemědělství mj. vytvoření podkladů pro kontrolu správnosti údajů uvedených v žádosti o dotaci a ke kontrole plnění podmínek dotace. Za tímto účelem se do předmětné evidence zaznamenávají údaje stanovené v § 3a zákona o zemědělství. Evidence zemědělské půdy podle uživatelských vztahů je tedy určitým záznamem zákonem stanovených informací o půdních blocích, jenž slouží ke zjednodušení a urychlení poskytování dotací a kontrole jejich plnění, a to tím, že správní orgán při poskytování dotací vychází z informací, které jsou do této evidence zapsány na základě průkazných dokladů předložených příslušnou osobou.“ (rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 3. 2. 2021, čj. 18 A 8/2020-89) 13. Podle § 3g odst. 2 zákona o zemědělství zjistí-li Fond, že ohlášení změny podle odstavce 1 je v rozporu s údaji vedenými v evidenci půdy nebo jiným ohlášením změny, vyzve uživatele, který učinil ohlášení změny, popřípadě uživatele dotčeného tímto ohlášením k předložení písemné dohody odstraňující vzájemný rozpor nebo k předložení dokladu prokazujícího právní důvod užívání zemědělské půdy, která se stala předmětem rozporu, a to ve lhůtě stanovené Fondem, která nesmí být kratší než 15 dnů ode dne doručení výzvy. Zjistí-li Fond, že ohlášení změny je nepravdivé nebo neúplné, vyzve uživatele k odstranění vad ohlášení změny, a to ve lhůtě stanovené Fondem, která nesmí být kratší než 15 dnů ode dne doručení výzvy. Při postupu podle tohoto odstavce se použije ustanovení § 141 odst. 4 správního řádu. 14. Ustanovení § 3g odst. 8 zákona o zemědělství ve znění účinném v době podání žádosti ze dne 15. 9. 2017 bylo v následujícím znění: Fond může na základě vlastního zjištění nebo na základě podnětu ministerstva nebo jiného orgánu veřejné správy zahájit postup vedoucí k aktualizaci evidence půdy, popřípadě k úplnému vynětí z evidence půdy; takový postup Fond zahájí vždy, podá-li o to žádost vlastník pozemku, na němž se nachází díl půdního bloku. Fond vyzve dotčené uživatele k písemnému vyjádření ve lhůtě jím stanovené, která nesmí být kratší než 15 dnů ode dne doručení výzvy. Odstavce 2 až 7 se vztahují na aktualizaci evidence půdy, popřípadě na úplné v