Z rozhodnutí: Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Andrey Veselé a Mgr. Jany Jurečkové ve věci…
8 Af 3/2023- 23 - text
3 8 Af 3/2023
USNESENÍ
Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Andrey Veselé a Mgr. Jany Jurečkové ve věci
žalobce
proti
žalovanému
VF Trans s.r.o. v likvidaci, IČO: 05211018
se sídlem Na Kozačce 1103/5, 120 00 Praha 2
zastoupen ATERRA SERVICES s.r.o.,
se sídlem Petrská 1426/1, 110 00 Praha 1
Odvolací finanční ředitelství,
se sídlem Masarykova 427/31, 60200 Brno
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 12. 2022, č. j. 45328/22/5300-22442-713080,
takto:
I. Žaloba se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
1. Spol. ATERRA SERVICES s.r.o. podala dne 8. 2. 2023 jménem žalobce k Městskému soudu v Praze (dále jen „městský soud“) žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 12. 2022, č. j. 45328/22/5300-22442-713080 (dále jen „napadené rozhodnutí“). Jako průkaz zastoupení soudu předložila rozhodnutí Finančního úřadu pro hlavní město Prahu (dále jen „správce daně“) ze dne 2. 11. 2022 o ustanovení zástupce. Tímto rozhodnutím byla zástupkyní žalobce podle § 26 odst. 1 a odst. 2 daňového řádu, tedy z důvodu, že žalobce neměl v dané době žádnou osobu způsobilou jednat jejím jménem, ustanovena právě spol. ATERRA SERVICES s.r.o., a to v rozsahu probíhajících odvolacích řízení proti dodatečnému platebnímu výměru č. j. 8493456/21/2002-52521-11157 a proti rozhodnutí o stanovení lhůty č. j. 1693597/21/3107-60562-809666.
2. Městský soud z obchodního rejstříku zjistil, že usnesením ze dne 3. 11. 2022, č. j. 85 Cm 2510/2022-3, rozhodl o zrušení žalobce a nařídil jeho likvidaci; z tohoto důvodu rovněž jmenoval žalobci likvidátora. Uvedené usnesení nabylo právní moci dne 6. 12. 2022; zápis v obchodním rejstříku byl proveden dne 14. 12. 2022.
3. Podle § 32 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s. je každý, kdo v řízení vystupuje jako zástupce účastníka, povinen své oprávnění doložit již při prvním úkonu, který ve věci učinil. Doložení plné moci zástupce je současně podmínkou řízení pro oblast správního soudnictví (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 16. 12. 2008, č. j. 8 Aps 6/2007-247, publikované pod č. 1773/2009 Sb. NSS).
4. Městský soud z uvedeného důvodu usnesením ze dne 9. 2. 2023 vydaným podle § 37 odst. 5 s. ř. s. deklarovanou zástupkyni žalobce vyzval k odstranění uvedeného nedostatku v podmínkách řízení, tedy k doložení plné moci, která by ji opravňovala k podání žaloby, resp. k tomu před soudem zastupovat žalobce ve smyslu § 35 odst. 2 s. ř. s. Soud konkrétně uvedl, že ustanovení zástupce výše uvedeným rozhodnutím správce daně nemá platnost i pro řízení před soudem; to vyplývá jednak z věcného omezení působnosti daňového řádu, jednak i ze samotného usnesení; ustanovení zástupce je totiž ve výroku omezeno pouze na odvolací řízení proti dvěma rozhodnutím správce daně. Soud současně deklarovanou zástupkyni žalobce poučil o tom, že v případě, že ve stanovené lhůtě plnou moc nedoplní, potom bude nucen žalobu pro neodstraněný nedostatek v podmínkách řízení podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítnout. Soud přitom v souladu s rozsudkem rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 2. 2019, č. j. 6 As 405/2017-33, publikovaným pod č. 3860/2019 Sb. NSS, obdobnou výzvu neadresoval přímo žalobci.
5. Deklarovaná zástupkyně žalobce na uvedené usnesení reagovala podáním ze dne 24. 2. 2023, ve kterém uvedla, že dle jejího právního názoru není nutné předkládat plnou moc; jako průkaz zastoupení postačí výše uvedené rozhodnutí správce daně o ustanovení zástupce. Toto rozhodnutí deklarovaná zástupkyně žalobce soudu rovněž opakovaně předložila.
6. Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., [n]estanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.
7. Vzhledem k tomu, že deklarovaná zástupkyně žalobce ani na výzvu soudu nepředložila plnou moc, ze které by vyplývalo její oprávnění v řízení před soudem zastupovat žalobce, soud žalobu podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítl. Učinil tak z důvodu neodstraněného nedostatku v podmínkách řízení spočívajícím v nedoložení průkazu zastoupení.
8. Městský soud přitom vycházel ze svého právního názoru, se kterým již dříve deklarovanou zástupkyni žalobce seznámil. Ustanovení zástupce podle § 26 daňového řádu nemůže mít – pokud to zákon výslovně nestanoví – účinky i mimo působnost tohoto zákona. Ten podle svého § 1 odst. 1 upravuje postup správců daní, práva a povinnosti daňových subjektů a třetích osob, které jim vznikají při správě daní, přičemž správou daní se podle odst. 2 téhož ustanovení rozumí postup, jehož cílem je správné zjištění a stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady. Daňový řád je tedy procesním předpisem, který se vztahuje na řízení a jiné postupy na úrovni veřejné správy; jeho působnost se nicméně nevztahuje na řízení před soudem. Soud totiž nevykonává správu daní, ale pouze přezkoumává rozhodnutí vydaná (mimo jiné) v rámci správy daní.
9. Nutno dále zdůraznit, že v daném případě se jednalo o ustanovení zástupce právnické osobě, která nemá osobu způsobilou jednat jejím jménem (§ 26 odst. 1 písm. b) daňového řádu). V takové situaci (konkrétně nedostatečné obsazení statutárního orgánu) má obecně stanovenou pravomoc k nápravě soud, který podle § 165 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, i bez návrhu takové právnické osobě jmenuje opatrovníka; ten potom může jménem právnické osoby jednat ve všech řízeních. Pravomoc správce daně je naopak omezená jen na postupy v rámci správy daní; nelze ji proto extendovat i mimo tuto oblast, tedy i na řízení, ve kterých správce daně sám žádnou pravomoc nemá (např. řízení před soudem). K obdobnému závěru již před časem dospěl Nejvyšší správní soud ve vztahu k obdobnému institutu zakotvenému ve správním řádu, a sice institutu procesního opatrovnictví podle § 32 (viz usnesení ze dne 20. 3. 2013, č. j. 1 As 172/2012-28).
10. Vedle toho je třeba zdůraznit, že správce daně v předmětném rozhodnutí sám omezil rozsah zastoupení pouze na dvě probíhající odvolací řízení; odvolací řízení přitom končí nabytím právní moci rozhodnutí o odvolání.
11. Městský soud dále svůj postup zvážil ještě z toho hlediska, zda žalobce v době podání žaloby měl osobu, která by byla způsobilá jednat jeho jménem, a tedy podat žalobu. Dospěl přitom k závěru, že takovou osobou byl jeho likvidátor, který byl jmenován usnesením zdejšího soudu ze dne 3. 11. 2022, č. j. 85 Cm 2510/2022-3 (k tomu viz bod 2 shora). To vyplývá z § 33 odst. 4 s. ř. s., podle něhož za právnickou osobu jedná ten, kdo je k tomu oprávněn podle zvláštního zákona. Tím je (mimo jiné) statutární orgán (viz § 164 odst. 1 občanského zákoníku); a rovněž tedy likvidátor, který vykonává působnost statutárního orgánu (viz § 193 občanského
zákoníku). Deklarovaná zástupkyně žalobce si tedy mohla plnou moc opatřit právě od likvidátora žalobce.
12. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Praha dne 8. března 2023
JUDr. Slavomír Novák v.r.
předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje J. V.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.