8 Afs 66/2008 — Nejvyšší správní soud

9 A 35/2022- 50 - text 18 9A 35/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudkyň Mgr. Ing. Silvie Svobodové a JUDr. Naděždy Řehákové v právní věci žalobkyně: MEDICOM CLINIC a.s., IČO: 247 56 148 sídlem Spálená 75/16, 110 00 Praha 1 zastoupená advokátem JUDr. Milanem Vašíčkem, MBA sídlem Dominikánské náměstí 2, 602 00 Brno proti žalovanému: Úřad průmyslového vlastnictví sídlem Antonína Čermáka 2a, 160 68 Praha 6 o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 10. 2. 2022, č. j. O-556151/D21107513/2021/ÚPV, sp. zn. O-556151, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobkyně podala dne 11. 4. 2022 k Městskému soudu v Praze (dále jen „soud“) žalobu proti rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví (dále jen „žalovaný“) ze dne 10. 2. 2022, č. j. O-556151/D21107513/2021/ÚPV, sp. zn. O-556151 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný zamítl rozklad žalobkyně proti rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví (dále jen „Úřad“) ze dne 8. 10. 2021 (v rozhodnutí zjevně chybně uvedeno datum 8. 10. 2020), č. j. O-556151/D19055713/2019/ÚPV, sp. zn. O-556151 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím byla přihláška obrazové ochranné známky [OBRÁZEK](dále jen „přihlašovaná OZ“) dle § 22 odst. 1 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochranných známkách“) na základě § 4 písm. b) zákona o ochranných známkách zamítnuta pro výrobky a služby zařazené do tříd mezinárodního třídění zboží a služeb: (3) neléčivé kosmetické přípravky; (5) farmaceutika, léčebné přípravky, hygienické přípravky pro zdravotnické účely, přípravky upravené pro léčebné účely, potravinové doplňky pro lidskou spotřebu, náplasti, obvazové materiály a krytí; (41) vzdělávání, školení; (42) vědecké služby a související výzkum, vědecký výzkum pro lékařské účely; (44) lékařské služby, péče o hygienu a krásu osob, plastická chirurgie a s ní související lékařská péče, neboť Úřad dospěl k závěru, že přihlašovaná OZ postrádá ve vztahu k těmto třídám rozlišovací způsobilost. Pro služby zařazené do třídy (41): zábava, sportovní a kulturní činnosti bylo Úřadem rozhodnuto o pokračování v řízení o přihlášce přihlašované OZ, protože ve spojení s nimi lze přihlašované označení dle Úřadu pokládat za dostatečně distinktivní. II. Napadené rozhodnutí 2. Proti prvostupňovému rozhodnutí podala žalobkyně v zákonné lhůtě, dne 9. 11. 2021, rozklad (dále jen „rozklad“), ve kterém předně uvedla, že přihlašovaná OZ je dostatečně distinktivní a na relevantním trhu je vždy neomylně spojována pouze s žalobkyní. Závěry prvostupňového rozhodnutí podle žalobkyně spočívají na zcela neodůvodněném a nesrozumitelném hodnocení důkazů. Žalobkyně napadala, že dle Úřadu veškeré předložené podklady pokrývají příliš krátké období, a to od března roku 2019 do poloviny roku 2020, ale není přitom odůvodněno, že by v takovém období nemohla přihlašovaná OZ získat rozlišovací způsobilost či ve vztahu k jakému referenčnímu období je délka období, za které jsou podklady doloženy, považována za nedostatečnou. Dále žalobkyně uvedla, že obdobně nedostatečné a nepřezkoumatelné je i hodnocení počtu provedených zákroků, když se žalobkyně již v řízení na prvém stupni podrobně k tomuto počtu vyjadřovala a svá tvrzení doložila také veřejně dostupnými informacemi z jiné kliniky plastické chirurgie, z nichž lze dovodit, že počet provedených zákroků rámcově odpovídá počtu zákroků standardně prováděných na klinikách plastické chirurgie. Žalobkyní předložený anonymizovaný výpis na jedné straně Úřad označil za věrohodný podklad (přičemž chápe, že nemůže zahrnovat podrobnější informace), ale vzápětí zhodnotil, že předložený soupis je kvalitativně nedostatečný a relevantní údaje vůbec nedokládá. Žalobkyně následně namítala, že nepřezkoumatelné je rovněž zhodnocení reakce relevantní veřejnosti – ta sice není dle Úřadu zanedbatelná, ale současně ji nelze označit za významnou či rozsáhlou, přičemž již v řízení na prvém stupni žalobkyně zdůraznila, že relevantní trh zákroků estetické medicíny je specifický tím, že klienti podstupují zákroky ze své vlastní iniciativy a hradí si je v plném rozsahu sami, čímž je okruh spotřebitelské veřejnosti podstatně omezen. 3. Dále žalobkyně uvedla, že dle prvostupňového rozhodnutí je důkazní hodnota předložených daňových dokladů snížena tím, že se jedná pouze o interní doklady. Rovněž je dle žalobkyně nepřezkoumatelné tvrzení, že doložená aktivita na sociálních sítích (8 příspěvků za 14 měsíců) není nikterak vysoká a počty přesahující až 400 zaznamenaných reakcí na jeden příspěvek nejsou významné. Úřad však dle žalobkyně neověřoval, zda takovou reakci příslušná publikační platforma umožňuje, což platí např. pro článek uveřejněný v internetové verzi časopisu Harper´s Bazaar. Dle žalobkyně nelze především akceptovat názor, že některé hodnocené důkazy jsou samostatně, bez souvislosti s ostatními důkazy, méně významné. 4. Dle žalobkyně se Úřad navíc v podstatě vůbec nezabýval tím, že se jedná o přihlášku obrazové ochranné známky. Zabývá se toliko distinktivitou slovního prvku obrazové ochranné známky, a to navíc v omezeném rozsahu. Konstatování, že zvolený styl písma není ničím význačný, žalobkyně považuje za zcela nedostatečné. Úřad se pak vůbec nezabýval tím, že stylizace přihlašované OZ přesně kopíruje již zapsanou ochrannou známku žalobkyně, čímž zjevně zvyšuje potenciál přihlašované OZ pro její spojení právě s žalobkyní. 5. Dále dle žalobkyně pouze skutečnost, že část slovního prvku v překladu svědčí o povaze zákroku, neznamená automaticky nedistinktivitu označení; je třeba vzít v úvahu dojem, jakým označení působí jako celek. Samotné umístění prvku „My“ na začátek a grafické rozlišení všech částí slova (které přesně navazuje na již zapsanou obrazovou ochrannou známku žalobkyně) totiž posiluje jeho význam pro přihlašovanou OZ jako celek. Žalobkyně uvedla, že Úřad se dále v prvostupňovém rozhodnutí vyjádřil k získané rozlišovací způsobilosti přihlašované OZ, přičemž samotný způsob odůvodnění pokládá za naprosto nedostatečný. Shrnutí, že známost přihlašované OZ u spotřebitelské veřejnosti a zpětná vazba spotřebitelů nebyla prokázána v rozsahu dostatečném pro zjištění získané rozlišovací způsobilosti, nijak blíže hodnocení podkladů neosvětluje. 6. Napadené rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno dne 10. 2. 2022. Žalovaný v napadeném rozhodnutí předně shrnul obsah podaného rozkladu a citoval relevantní právní úpravu. Poté žalovaný konstatoval, že přihlašovaná OZ byla přihlášena s datem práva přednosti ode dne 23. 5. 2019 pro výrobky a služby vymezené shora tohoto rozsudku a podrobně popsal průběh správního řízení před Úřadem. Následně se žalovaný zabýval jednotlivými rozkladovými námitkami. 7. K námitce vztahující se k nedostatku rozlišovací způsobilosti přihlašované OZ ve vztahu k jednotlivým přihlašovaným výrobkům a službám žalovaný uvedl, že z prvostupňového rozhodnutí je evidentní, že se Úřad podobou přihlašované OZ zabýval, přiléhavě ji popsal a věnoval se opakovaně i významu slovního prvku a jeho vztahu k přihlašovaným výrobkům a službám. Je možné poznamenat, že byť je přihlašovaná OZ stávající terminologií označením obrazovým, klasický „obrazový“ prvek neobsahuje a její obrazová povaha vyplývá toliko z velmi jednoduchého grafického ztvárnění slovního prvku. To spočívá v užití jiného fontu střední části označení, čímž je toto opticky rozděleno na části My, Face a Lift a kopíruje tím rozdělení významové tak, jak by je spotřebitel patrně vnímal i bez grafického odlišení. Samotný psací font části „Face“ není přitom dle žalovaného natolik neobvyklý a originální, aby představoval výrazný a determinující aspekt. 8. Co se týče žalobkyní poukazované analogie se zavedenou podobou jí zapsaných ochranných známek, ta sice obsahuje prvky v týchž fontech, nicméně tyto prvky mají zcela odlišné znění a pro posuzování získané rozlišovací způsobilosti přihlašované OZ postrádají relevanci. Nadto nebylo jakkoli prokázáno, že by kombinace daných fontů, případně struktura označení byla „zavedená“, tzn. že by ji žalobkyně v rámci různých označení veřejně užívala a že by spotřebitelé v důsledku toho tyto aspekty začali spontánně vnímat jako typické a vžité pro žalobkyni. 9. Pokud jde o výtky ohledně nedostatečného odůvodnění absence distinktivity ve vztahu k jednotlivým výrobkům a službám, je zdůvodnění Úřadu dle žalovaného sice poměrně stručné, nicméně zcela dostačující. Pokud výčet a zdůvodnění v obecnější rovině logicky pokrývá všechny přihlašované služby, není takový postup v rozporu se zákonem. Ač s ohledem na přítomnost úvodní, nejkratší části „My“ (můj) není možné hovořit o označení stricto sensu výlučně popisném, a to ani pro službu plastická chirurgie a s ní související lékařská péče, část „FaceLift“ evidentně popisným elementem pr