7 Afs 44/2018 — Nejvyšší správní soud

9 Af 9/2023- 27 - text 11 9Af 9/2023 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudkyň JUDr. Naděždy Řehákové a Mgr. Ing. Silvie Svobodové ve věci žalobce: NOVA SYMIR s.r.o. se sídlem U Plynárny 1290/99, Praha 10 – Michle proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství se sídlem Masarykova 427/31, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 3. 2023, č. j.: 9057/23/5100-41452-706445, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Stručné vymezení věci 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým byla k jeho odvolání postupem dle § 116 odst. 1 písm. a) zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu (dále jen „daňový řád“), změněna část výroku rozhodnutí Finančního úřadu pro hlavní město Prahu (dále jen „správce daně“), ze dne 27. 11. 2019, č. j. 8940836/19/2010-52521-107078, jímž bylo podle § 106 odst. 1 písm. b) daňového řádu zastaveno řízení o žádosti žalobce, podané u správce daně dne 20. 11. 2019, o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení za období leden 2019 (dále též „žádost o prominutí pokuty“) tak, že řízení bylo zastaveno podle § 106 odst. 1 písm. e) daňového řádu, v ostatním zůstal výrok prvostupňového rozhodnutí správce daně nezměněn. 2. Z odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí vyplynulo, že žalobci dne 25. 2. 2019 uplynula lhůta pro podání kontrolního hlášení za období leden 2019. Správce daně jej proto výzvou ze dne 7. 3. 2019, doručenou dne 18. 3. 2019, vyzval k jeho podání v náhradní lhůtě (dále též „výzva k podání kontrolního hlášení“). Lhůta marně uplynula dne 25. 3. 2019. Nepodáním kontrolního hlášení ani v náhradní lhůtě vznikla žalobci povinnost dle 101h odst. 1 písm. d) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále též „ZDPH“) uhradit pokutu ve výši 50 000 Kč, kterou mu správce daně uložil platebním výměrem ze dne 29. 3. 2019, doručeným dne 8. 4. 2019, v právní moci dne 10. 5. 2019 (dále též „PV“ nebo „platební výměr“). Podáním došlým správci daně dne 20. 11. 2019 žalobce namítal mj. nedoručení sedmi specifikovaných písemností (z nich byla pro projednávanou věc rozhodná výzva k podání kontrolního hlášení a platební výměr) a argumentoval obdobně jako v podané žalobě. Zejména uvedl, že ačkoli byl přihlášen v datové schránce, žádné příchozí zprávy nebyly zobrazeny. K tomuto podání připojil dokumenty označené „Opis elektronického potvrzení podání“ za období mezi 25. 1. 2019 až 26. 10. 2019. 3. Správce daně posoudil toto podání žalobce podle obsahu jako žádost o prominutí pokuty a prvostupňovým rozhodnutím řízení o této žádosti zastavil dle § 106 odst. 1 písm. b) daňového řádu, neboť dospěl k závěru, že se jedná o zjevně právně nepřípustné podání, kdy žádost o prominutí pokuty musí být dle § 101k odst. 3 ZDPH podána nejpozději do 3 měsíců ode dne právní moci platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o pokutě. Prvostupňové rozhodnutí správce daně bylo žalobci doručeno dne 28. 11. 2019. 4. V odvolání proti tomuto rozhodnutí správce daně žalobce namítal nesprávné posouzení věci a předložených příloh k žádosti o prominutí pokuty, neboť byly předloženy důkazy o tom, že nebylo řádně doručeno, nesouhlasil také s postupem podle § 17 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (dále jen „zákon o elektronických úkonech“), dle žalobce mělo být přihlédnuto i k odstavci 3 a 5 tohoto ustanovení o doručování dokumentů orgánům veřejné moci prostřednictvím datové schránky. 5. O odvolání rozhodl žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím, jímž potvrdil správnost procesního postupu správce daně, který řízení zastavil podle § 106 odst. 1 daňového řádu. Dospěl však k závěru, že mělo být zastaveno podle § 106 odst. 1 písm. e), nikoli podle písmene b) téhož zákonného ustanovení, neboť se nejednalo o zjevně právně nepřípustnou žádost žalobce, důvodem zastavení bylo, že v řízení nebylo možné pokračovat z důvodů, které stanoví zákon. K tomu poukázal na § 101k odst. 3 ZDPH a skutkový stav, podle nějž byl PV doručen žalobci dne 8. 4. 2019 a nabyl právní moci dne 10. 5. 2019. Žádost o prominutí pokuty tak bylo možné podat nejpozději dne 12. 8. 2019, podána však byla až dne 20. 11. 2019, tedy po lhůtě. V důsledku opožděného podání této žádosti byly splněny podmínky pro zastavení řízení zahájeného jejím podáním. Dále se na straně 6 až 8 (bod 25 až 33) žalobou napadeného rozhodnutí vypořádal s odvolacími námitkami žalobce o nesprávném posouzení věci, jeho odkazem na přílohy žádosti o prominutí pokuty, aplikací § 17 odst. 4 a 5 zákona o elektronických úkonech, a dospěl k závěru o jejich nedůvodnosti, prvostupňové rozhodnutí tak změnil jen v rozsahu a z důvodů výše uvedených. 6. Pro úplnost soud uvádí, že po vydání prvostupňového rozhodnutí vy nyní projednávané věci žalobce podal dne 29. 11. 2019 „Žádost o určení neúčinnosti doručení“, kterou na výzvu správce daně upřesnil tak, že žádal mj. o vyslovení neúčinnosti doručení čtyř specifikovaných písemností (mj. výzvy k podání kontrolního hlášení a platebního výměru), a navrácení lhůty ve věci podání kontrolního hlášení za období leden 2019 v předešlý stav. O tom bylo rozhodnuto samostatnými rozhodnutími správce daně a žalovaného. II. Obsah žaloby 7. V prvním žalobním bodě žalobce popsal skutkový stav a poukazoval na délku trvání správního řízení, jeho zmatečnost, dále tvrdil, že správce daně neměl postupovat podle Pokynu GFŘ D-29, č. j. 111096/16/7100-20116-050484, k prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení, v rozhodném znění (dále jen „Pokyn GFŘ D-29“), neboť platební výměry nemohly být doručeny fikcí, ale byly doručeny až dne 15. 11. 2019. 8. Ve druhém žalobním bodě namítal, že se mu v průběhu let 2018 – 2019 v datové schránce nezobrazovaly zprávy od správce daně, zobrazily se až dne 15. 11. 2019. Datová schránka se chovala, jako by se do ní do dne 15. 11. 2019 ve vztahu k doručovaným zprávám od správce daně nepřihlásil se. Žalobce však průběžně v rámci svých daňových povinností se správcem daně prostřednictvím DS ID jth4ue8 komunikoval, do datové schránky se prokazatelně přihlašoval, avšak přístup k dokumentům neměl, neviděl je. Podával prostřednictvím datové schránky přiznání k DPH, přiznání k dani z příjmů, do portálu DS bylo nutné se přihlásit použití přihlašovacího jména a hesla, tato přihlášení jsou doložena Ministerstvem vnitra ČR. 9. Ve třetím žalobním bodě brojil proti výkladu žalovaného, podle nějž znak e97 nedokládá přístup do datové schránky, nýbrž předání dat do externí aplikace. Dle žalobce znak e97 značí, že prostřednictvím DS byla data do externí aplikace předána, byl uskutečněn přístup do DS. Právě po přihlášení a vstupu do datové schránky mohla být následně data z DS dále předána. Kdyby se do DS nepřihlásil, nemohla být data prostřednictvím DS správci daně předána. Žalovaný si předložený důkaz vyhodnotil v jeho neprospěch, aniž by bral v úvahu logiku věci, daný znak vypovídá o jednoznačném přihlášení. Tvrdil, že správce daně nesprávně hodnotil provedené důkazy a přizpůsobil své závěry „odsuzujícímu“ výroku. Jednalo se o neočekávanou chybu v systému datových schránek, kterou žalobce nemohl nijak předvídat ani ovlivnit, což potvrdilo i Ministerstvo vnitra ČR. Žalovaný ani správce daně tuto naprosto nepředvídatelnou situaci nevyhodnotili objektivně, věc nesprávně posoudili, při rozhodování nepostupovali v souladu s právními normami a dobrými mravy. Žádost o prominutí pokuty byla podána v zákonné lhůtě, mohlo o ní být rozhodnuto a pokuta mohla být prominuta. 10. Žalobce žádal, aby soud žalobou napadeného rozhodnutí, stejně jako prvostupňového rozhodnutí správce daně zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného 11. V písemném vyjádření k žalobě žalovaný popsal průběh řízení a uváděl obdobně jako v odůvodnění svého rozhodnutí. Měl za to, že řízení bylo právem zastaveno, neboť žádost byla podána po uplynutí zákonné lhůty stanovené v §101k odst. 3 ZDPH. Žádost o prominutí pokuty lze podat nejpozději do 3 měsíců ode dne právní moci platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit tuto pokutu. Platební výměr byl doručen dne 8. 4. 2019 a nabyl právní moci dne 10. 5. 2019. Žádost o prominutí pokuty dle § 101k odst. 3 ZDPH tedy bylo možné podat nejpozději dne 12. 8. 2019, avšak byla podána až dne 20. 11. 2019, tedy zcela evidentně po lhůtě. V důsledku jejího opožděného podání byly splněny podmínky pro zastavení řízení o žádosti. 12. Dále žalovaný citoval § 17 odst. 3, 4 zákona o elektronických úkonech a uvedl, že výzva k podání kontrolního hlášení byla do datové schránky žalobce dodána dne 7. 3. 2019 v 14:16:32 hod., dne 17. 3. 2019 v 14:16:32 hod. tak uplynulo 10 dnů od dodání do datové zprávy do datové schránky příjemce, aniž by se do schránky přihlásila osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu (§ 17 odst. 4). Výzva k podání kont