7 As 68/2020 — Nejvyšší správní soud

10 A 154/2023- 36 - text 10 A 154/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaromíra Klepše a soudců JUDr. Ing. Viery Horčicové a JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila v právní věci žalobce: Ing. J. R. zastoupeného JUDr. Josefem Sedláčkem, advokátem, sídlem Starobranská 327/4, Šumperk proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství sídlem Těšnov 65/17, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí ministerstva zemědělství ze dne 20. 10. 2023, č.j. MZE-53002/2023-12126 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění I. Předmět sporu 1. Státní zemědělský a intervenční fond, regionální odbor Olomouc dne 14. 8. 2023, č.j. SZIF/2023/0571179 vydal oznámení o provedení aktualizace evidence půdy LPIS (dále jen „oznámení“). Fond vyhověl ohlášení žalobce a provedl sloučení dvou dílů půdních bloků (dále jen „DPB“) X a X do jednoho DPB o souhrnné výměře 0,12 ha. Rovněž vyhověl žalobci v požadavku na ukončení užívání DPB X. Ve věci zápisu užívání nového DPB X konstatoval, že ke dni podání ohlášení žalobce užívá část pozemku p. č. X s tím, že v řízení bylo doloženo, že bývalá manželka ukončila užívání tohoto DPB k 31. 12. 2016. Žalobce však dle Fondu nepředložil právní titul užívání – souhlas manželky s užíváním pozemku, který je součástí společného jmění manželů. Fond také dodal, že průnik X s pozemkem p. č. X není způsobilý pro výplatu dotace již z přecházejících územích změn a v tomto řízení nebyl nově doložen právní titul užívání k tomuto pozemku. Tyto pozemky proto Fond vede jako nezpůsobilé pro výplatu dotace dle § 3g odst. 4 věty druhé zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství (dále jen „zákon o zemědělství“). 2. Žalobce proti oznámení podal námitky, které zamítl žalovaný napadeným rozhodnutím ze dne 20. 10. 2023, č.j. MZE-53002/2023-12126. 3. Žalovaný se neztotožnil s námitkami proti srozumitelnosti výroku oznámení. K nově evidovanému dílu půdního bloku č. X na pozemku, které dosud nebyl evidován, uvedl, že Fond aktualizaci evidence půdy dle ohlášení provedl a v evidenci půdy postupem podle ustanovení § 3g zaevidoval nový díl půdního bloku. Zároveň však postupoval podle ustanovení § 3g odst. 4 věty druhé zákona o zemědělství a předmětný nově evidovaný díl půdního bloku určil jako nezpůsobilý pro výplatu dotace. Byť není sporu o tom, že žalobce díl půdního bloku užívá, nedoložil právní důvod tohoto užívání pozemku (spadajícího do doposud nevypořádaného společného jmění manželů) – tj. souhlas bývalé manželky. Žalovaný zohlednil závěry rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As 68/2020-30, ze dne 7. 10. 2020; č. j. 7 As 69/2020-30 ze dne 7. 10. 2020. Z nich vyplývá, že pro změnu v systému evidence půdy u majetku spadajícího do doposud nevypořádaného společného jmění manželů je nutný souhlas M.R. nebo rozhodnutí soudu, které tento souhlas nahradí. Takový souhlas doložen nebyl. II. Žaloba 4. Žalobce se s napadeným rozhodnutím neztotožnil. Je toho názoru, že oznámení Fondu bylo vydáno v rozporu s § 68 odst. 2 a 3 zákona č. 500/2004 Sb. správní řád (dále jen „správní řád“), má nesrozumitelný výrok v podobě tabulky, odůvodnění je věcné nesprávné. Podle žalobce výrok neobsahuje určité a srozumitelné řešení otázky, která je předmětem řízení. Nestačí, že až v odůvodnění je vysvětlováno, co vlastně má výrok znamenat. Pokud jde o odůvodnění, to sice formální náležitosti má, ale je věcně nesprávné. Žalovaný podle žalobce jen zopakoval argumentaci Fondu, aniž by vypořádal námitky žalobce. Žalované rozhodnutí je tak nepřezkoumatelné. 5. Žalobce je názoru, že doložil řádný důvod užívání pozemku č. X. Tím je jeho vlastnické právo a pojem „právní důvod užívání“ nelze rozšiřovat na souhlas jeho bývalé manželky. Spoluvlastníkem pozemku je jeho bývalá manželka, neexistuje však spor o užívání pozemku a ani to, že jej užívá žalobce. Minimálně od 1. 1. 2017 mezi manžely existuje konkludentní dohoda o užívání tohoto pozemku. Od roku 2017 mají oba spoluvlastníci rozděleno užívání společných pozemků tak, že každý z nich obhospodařuje a tedy fakticky užívá zhruba jednu polovinu jejich celkové výměry. Již samotným uplynutím doby, během které se bývalá manželka nijak nedomáhala, aby mohla ona tento pozemek užívat, je doložena konkludentní dohoda spoluvlastníků o tomto užívání. Žalovaným zjištěné stanovisko jeho bývalé manželky je irelevantní, jedná se o zlomyslnost, které dle § 8 občanského zákoníku nepožívá právní ochrany. Pokud současně bývalá manželka uvedla, že byla u pozemku evidována vždy ona, jedná se o nesprávnost – pozemek před ohlášením žalobce nebyl vůbec evidován. Žalobce uvedl, že Fond ani žalovaný nikdy nevyžadovali souhlas žalobce k zápisu manželky jako uživatele pozemků. 6. Podle žalobce žalovaný nevysvětlil při interpretaci § 715 občanského zákoníku, proč parcela č. X přesahuje svou majetkovou hodnotou míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů. 7. Podle § 3a odst. 4 písm. a) zákona o zemědělství je uživatelem osoba, která na evidovaném dílu půdního bloku vlastním jménem a na vlastní odpovědnost zemědělsky hospodaří. Touto osobou je v dané věci žalobce, který tak má právo být jako uživatel zapsaný v evidenci půdy. K tomuto faktickému užívání existuje i formální podmínka existence právního důvodu užívání, kterým je u žalobce jeho vlastnické právo. Podle § 2 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 50/2015 Sb., příjemcem dotace může být jen ta osoba, která zemědělskou půdu obhospodařuje a je na něj evidovaná v evidenci půdy. Touto osobou je žalobce, bývalá manželka, která na pozemku nehospodaří, jako uživatelka být zapsána v evidenci půdy nemůže. 8. Odkazované rozsudky Nejvyššího správního soudu podle žalobce na věc nedopadají, neboť tam jde o spor mezi ohlašovatelem a zapsaným uživatelem. V projednávané věci jde o zapsání prvního uživatele. III. Vyjádření žalovaného 9. Žalovaný ve vyjádření k žalobě setrval na svém dosavadním postoji. Oznámení určitým a přezkoumatelným způsobem ve formě tabulky doplněné podrobnými vysvětlujícími popisky uvádí, jak byla vyřešena otázka, která se stala předmětem řízení na základě ohlášení podaného žalobcem. Z tabulky je jasné, na jakých dílech půdního bloku došlo ke změně, jaká výměra byla do evidence zapsána a jaká výměra je způsobilá pro případnou výplatu dotací, pokud budou splněny podmínky pro jejich přiznání. 10. Zdůraznil, že díl půdního bloku X na pozemku parc. č. X zaevidoval. Zároveň však postupoval podle § 3g odst. 4 věty druhé zákona o zemědělství a předmětný nově evidovaný díl půdního bloku určil jako nezpůsobilý pro výplatu dotace. Není spor o to, že žalobce díl užívá. Díl je nezpůsobilý pro výplatu dotace proto, že žalobce nedoložil k ohlášení způsobilý právní důvod užívání pozemku, neboť nedoložil, že by k takovému nakládání, jež spadá do dosud nevypořádaného společného jmění bývalých manželů, měl souhlas bývalé manželky. Žalovaný poukázal na § 715 občanského zákoníku, závěrech v rozhodnutí citované judikatury Nejvyššího správního soudu a i na tom, že souhlas bývalé manželky s užíváním pozemku nutný je. Závěrem poukázal na judikaturu Městského soudu v Praze (8 A 223/2015–66-71 ze dne 6. 10. 2017) a Nejvyššího správního soudu (rozsudky č.j. 7 As 68/2020-27 a č.j. 7 As 69/2020-30 ze dne 7. 10. 2020, č.j. 7 As 242/2022–40 ze dne 7. 3. 2023), která se zabývala obdobnými otázkami. 11. Žalobce ve věci neuplatnil repliku. IV. Posouzení věci Městským soudem v Praze 12. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, a jedná se o žalobu přípustnou, splňující všechny formální náležitosti na ni kladené. Napadené rozhodnutí soud přezkoumal na základě skutkového i právního stavu v době vydání rozhodnutí správního orgánu a v mezích uplatněných žalobních bodů v souladu s § 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném a účinném znění (dále jen “s. ř. s.”), jakož i z pohledu vad, k nimž je povinen přihlížet z úřední povinnosti. 13. O podané žalobě soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez jednání, neboť žalobce se k rozhodnutí bez jednání nevyjádřil, jeho souhlas se tak presumuje dle § 51 odst. 1 věty druhé s. ř. s. a žalovaný výslovně souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání. Soud taktéž neshledal důvod pro nařízení jednání z důvodu dokazování – zásadní podklady jsou totiž součástí správního spisu, z něhož žalovaný vycházel a jehož postup je předmětem soudního přezkumu. Správním spisem se dokazování neprovádí (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008-117, č. 2383/2011 Sb. NSS). Soud shledal za nadbytečné provádět dokazování rozsudkem Městského soudu v Praze sp. zn. 8A 223/2015, který přiložil ke svému vyjádření žalovaný. Rozsudek je stranám znám a soudu je znám z úřední činnosti. 14. Soud se v první řadě neztotožnil se žalobcem, že by výrok a odůvodnění oznámení nesplňovaly formální náležitosti dle § 68 odst. 2 a 3 správního řádu, a že by napadené rozhodnutí bylo nepřezkoumatel