2 Aps 1/2005 — Nejvyšší správní soud

10 A 53/2022- 157 - text 11 10 A 53/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila a JUDr. Jaromíra Klepše ve věci žalobkyně: České elektrokomunikace, s. r. o., IČO: 275 85 620 sídlem Kovanecká 2108/10, 190 00 Praha 9 zastoupena advokátem Mgr. Janem Švarcem sídlem Vodičkova 695/24, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Český úřad zeměměřičský a katastrální sídlem Pod sídlištěm 1800/9, 182 00 Praha 8 o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného takto: I. Určuje se, že zásah žalovaného spočívající v tom, že odmítá poskytovat žalobkyni údaje katastru nemovitostí za úplatu dálkovým přístupem prostřednictvím zákaznického účtu č. 25426 i poté, co zaplatila 3. 5. 2022 dlužnou částku včetně zákonného úroku z prodlení, je nezákonný. II. Žalovanému se přikazuje, aby umožnil žalobkyni žádat a poskytoval jí vyžádané údaje katastru nemovitostí za úplatu dálkovým přístupem prostřednictvím zákaznického účtu č. 25426 do 10 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaná je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 35 808,50 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce, advokáta Mgr. Jana Švarce. Odůvodnění: 1. Jádro sporu a dosavadní průběh řízení. 1. Žalobkyně se žalobou podanou 9. 6. 2022 domáhala ochrany před shora popsaným nezákonným zásahem žalovaného. Uvedla, že má u žalovaného založen zákaznický účet č. 25426 pro dálkový přístup (dále „DP“) k údajům katastru nemovitostí (dále jen „katastr“) poskytovaným za úplatu dle § 55 odst. 3 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon). Uvědomuje si, že nezaplatila včas úhradu za 4. čtvrtletí 2021, v důsledku čehož jí žalovaný dálková přístup zablokoval dle § 12 odst. 1 vyhlášky č. 358/2013 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí, (dále jen „katastrální vyhláška“). Žalovaný však v rozporu se zákonem její přístup neobnovil ani poté, co zaplatila dlužnou úplatu 2 760 Kč (22. 4. 2022) i zákonný úrok z prodlení 11,75 % ve výši 75 Kč (3. 5. 2022). Žalobkyně proto navrhla, aby soud určil, že zásah žalovaného spočívající v neodblokování jejího účtu po 22. 4. 2022 byl nezákonný, a aby žalovanému přikázal poskytovat žalobkyni vyžádané údaje katastru za úplatu dálkovým přístupem. 2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že závazkový vztah mezi ním a žalobkyní, který vznikl přijetím její žádosti o založení zákaznického účtu, má soukromoprávní povahu a řídí se obchodním zákoníkem, což je uvedeno také v samotné žádosti. V ní je upravena rovněž výše úroků z prodlení 0,1 % denně z dlužné částky. Žalobkyně tak za období do 22. 4. 2022, kdy uhradila jistinu, nedlužila na úrocích z prodlení 76 Kč, jak se domnívá, nýbrž 234 Kč. Žalovaný proto u žalobkyně nadále eviduje nedoplatek. Závěrem žalovaný podotkl, že dluhy z obdobných smluv včetně úroků z prodlení běžně vymáhá u civilních soudů a ty mu dávají za pravdu. 3. Městský soud usnesením č. j. 10 A 53/2022-26 z 6. 9. 2022 žalobu odmítl a poučil žalobkyni o možnosti podat žalobu k příslušnému civilnímu soudu. Uvedl, že dálkový přístup do katastru podle § 55 odst. 3 katastrálního zákona, jakožto jednu z forem poskytování údajů katastru nemovitostí, je třeba odlišovat od vyhotovování výpisů, opisů nebo kopií z katastru ve smyslu § 55 odst. 2 téhož zákona. Zatímco ve druhém případě žalovaný jakožto správní orgán vyhotovuje veřejné listiny za správní poplatek, v případě prvém jde o komerční službu za úplatu, při jejímž poskytování žalovaný nedisponuje žádným vrchnostenským oprávněním. Vztah mezi žalobkyní a žalovaným má soukromoprávní povahu, čemuž odpovídá též rozhodovací praxe civilních soudů, které pravidelně projednávají a rozhodují spory o úplatu za dálkový přístup do katastru a již v minulosti dovodily, že tato úplata nemá povahu správního poplatku. Zabránění v dálkovém přístupu je proto ve své podstatě přerušení poskytování sjednaných služeb a předmětem sporu mezi stranami je tak plnění závazků sjednaných v soukromoprávní smlouvě. 4. NSS k žalobkynině kasační stížnosti rozsudkem č. j. 1 As 221/2022-36 z 31. 8. 2023 usnesení městského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Předeslal, že poskytování údajů katastru představuje formu poskytování informací veřejnosti, jíž je realizováno veřejné subjektivní právo na informace garantované čl. 17 Listiny základních práv a svobod. Dálkový přístup je pouze jednou z forem, kterou osoby toto své právo realizují, nikoli službou provozovanou na komerční bázi. Skutečnost, že dálkovým přístupem se údaje poskytují prostřednictvím sítě internet a za úplatu, tuto formu poskytování údajů nečiní co do její veřejno(s)právní povahy odlišnou od forem ostatních. Odepření přístupu k údajům katastru tedy jednak pojmově může zasahovat do veřejného subjektivního práva na informace, jednak je výkonem státní správy. NSS připustil, že určité aspekty poskytování zákaznického účtu pro dálkový přístup lze považovat za komerční službu, a tudíž je podřadit pod právní režim obchodního závazkového vztahu, avšak samotné poskytování dálkového přístupu k údajům do katastru je formou poskytování informací. NSS shrnul, že případné peněžité pohledávky z titulu poskytování dálkového přístupu mají být soudně uplatňovány v rámci občanského soudního řízení. Samotné poskytování údajů z katastru formou zajištění dálkového přístupu, a to například včetně otázky přiměřenosti úplného odepření dálkového přístupu (včetně možnosti jednorázového poskytnutí údajů za přímou online platbu), však spadá do přezkumné pravomoci správních soudů. 5. Městský soud následně rozsudkem č. j. 10 A 53/2022-68 z 15. 11. 2023 žalobu zamítl. Shledal, že žalobkyně se dostala do prodlení s úhradou vyúčtování za údaje katastru poskytované jí dálkovým přístupem, a žalovaný jí v dalším dálkovém přístupu k údajům zabránil technickými prostředky a neobnovil jej, dokud žalobkyně neuhradí celou dlužnou částku včetně smluvního úroku z prodlení. Jeho výši 0,1 % denně z dlužné částky soud neshledal s ohledem na obecnou neproblematičnost takové výše úroků v soudní praxi, malou výši dlužné částky a krátkou dobu, v níž bylo možno úhradu očekávat, v rozporu s dobrými mravy, a takovému ujednání nebránilo ani žádné jiné ustanovení veřejného či soukromého práva. Postup žalovaného tak měl oporu v katastrálním zákoně a v katastrální vyhlášce a soud jej mohl přezkoumat pouze z toho hlediska, zda žalovaný nevybočil z mezí správního uvážení nebo je nezneužil. Dospěl k závěru, že nikoli. Úrok z prodlení představoval oprávněnou kompenzaci toho, že žalovaný nemohl po určitou dobu nakládat s prostředky z úhrad za poskytované údaje. Pokud by žalovaný v tomto případě zablokovat účet nemohl, hrozilo by, že uživatel bude dál čerpat údaje bez ohledu na svůj rostoucí dluh vůči státu. Žalobkyni navíc zůstala možnost jednorázového poskytnutí údajů za přímou online platbu (dálkový přístup pro neregistrované uživatele). 6. Také proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně kasační stížnost, a NSS jej rozsudkem č. j. 1 As 237/2023-27 z 22. 4. 2024 zrušil a věc vrátil městskému soudu k dalšímu řízení. Otázku přiměřenosti zásahu žalovaného posoudil městský soud podle jeho názoru nesprávně, a zavázal jej proto právním názorem, podle nějž na základě dosud zjištěných skutečností představuje zabránění v přístupu k údajům katastru prostřednictvím aplikace dálkový přístup (DP) ve smyslu § 12 odst. 1 vyhlášky o poskytování údajů z katastru z důvodu nezaplacení sjednaného úroku z prodlení ve výši 0,1 % z dlužné částky denně nepřiměřený zásah do žalobkynina práva na poskytování údajů z katastru. NSS vzal na vědomí tvrzení žalovaného, že žalobkyně nadále disponuje jiným účtem, jehož prostřednictvím může přistupovat do aplikace „webové služby dálkového přístupu“ (dále „WSDP“) a nadále tak získávat údaje katastru, ale poukázal na to, že tuto podstatnou skutečnost městský soud dosud nehodnotil. 2. Průběh nynějšího řízení. 7. Městský soud po vrácení věci z NSS vyzval oba účastníky přípisem z 12. 3. 2024, aby mu své případné aktuální stanovisko k věci zaslali ve lhůtě dvou týdnů. Žalobkyně této možnosti nevyužila. 8. Žalovaný ve vyjádření z 21. 3. 2024 uvedl, že městskému soudu dosud nebyla známa skutečnost zásadní pro posouzení věci: žalobkyně disponuje kromě zablokovaného zákaznického účtu č. 25426 (aplikace DP) ještě druhým zákaznickým účtem č. 25427 (aplikace WSDP), jenž představuje naprosto rovnocenný prostředek pro pravidelný přístup k údajům katastru ve větším rozsahu. Kromě toho může žalobkyně podstatnou část údajů katastru čerpat trvale a ve větším rozsahu dokonce bezúplatně, pomocí aplikace Nahlížení do katastru upravené v § 5 odst. 3 katastrální vyhlášky. Žalovaný je tak nadále přesvědčen, že soud by měl žalobu jako nedůvodnou zamítnout. 9. Soud poté přípisem z 13. 5. 2024 vyzval žalobkyni, aby se k těmto tvrzením žalovaného vyjádřila ve lhůtě 10 dnů, ale žalobkyně tak neučinila. 10. Soud následně přípisem z