2 Aps 1/2005 — Nejvyšší správní soud

11 Ad 14/2023- 52 - text 7 11 Ad 14/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha, soudce Mgr. Marka Zimy a soudkyně JUDr. Jitky Hroudové ve věci žalobce: Mgr. Ing. K. L. trvale bytem X proti žalované: Státní tajemnice v Ministerstvu průmyslu a obchodu sídlem Na Františku 1039/32, 110 15 Praha 1 o žalobě proti zásahu žalované spočívajícím ve vyřazení žalobcovy žádosti z výběrového řízení na obsazení služebního místa vedoucí služebního úřadu – předseda/předsedkyně Správy státních hmotných rezerv takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se domáhá ochrany před nezákonným zásahem, který spatřuje ve vyřazení jeho žádosti podle § 24 odst. 3 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, z výběrového řízení na pozici předsedy Správy státních hmotných rezerv, a požaduje, aby soud přikázal žalované obnovit stav před tímto zásahem. 2. Žalovaná vyřadila žalobcovu žádost z výběrového řízení z důvodu nedoložení délky požadované praxe podle § 54 odst. 3 zákona o státní službě a o této skutečnosti ho informovala vyrozuměním ze dne 20. 9. 2023, čj. MPO 63153/23/11000. 3. Žalobce rozhodnutí o vyřazení žádosti napadl nejdříve žalobou podle § 65 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). V usnesení ze dne 1. 11. 2023, čj. 11 Ad 14/2023-21, soud vyslovil názor, že toto rozhodnutí nenaplňuje znaky správního rozhodnutí ve smyslu § 65 s. ř. s. a poučil žalobce o možnosti domáhat se ochrany žalobou podle § 82 s. ř. s. II. Žalobní argumentace 4. Žalobce požaduje obnovení stavu, který zde byl před zásahem žalované, jelikož namítá, že se žalovaná dopustila nezákonného zásahu. Ten spatřuje v tom, že nepostupovala v souladu s vyhlášenými podmínkami výběrového řízení a v souladu s běžně zaužívanou praxí a zvyklostmi, neboť žalobce nevyzvala k odstranění nedostatku jeho přihlášky spočívající v nedoložení listiny dokládající splnění podmínky praxe podle § 54 odst. 3 zákona o státní službě. V této souvislosti odkázal na e-mail zaslaný v rámci výběrového řízení na pozici generálního ředitele České pošty, ve kterém byla osoba účastnící se výběrového řízení vyzvána k dodatečnému doložení čestného prohlášení podle zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky. 5. Ve zveřejněném oznámení o vyhlášení výběrového řízení čj. MPO 63153/23/11100/1100 (dále jen „Oznámení“) podmínka listinného doložení uvedena nebyla. Žalobce v žádosti odkázal na obchodní rejstřík, který je dle jeho názoru veřejnou listinou a v němž je jeho téměř nepřetržité třicetileté působení jako statutárního orgánu řádně a věrohodně zdokumentováno. 6. Žalobce považuje jednání žalované za diskriminační a účelové, žalovaná se dopustila porušení čl. 26 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Zároveň porušila usnesení vlády, které stanoví metodiku výběru zaměstnanců státní správy a stanovuje, co je přílohou přihlášky do výběrového řízení. Žalobce tak byl nezákonně zkrácen na svém právu účastnit se výběrového řízení, i když splnil všechny formální podmínky. III. Vyjádření žalované 7. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby jako nedůvodné, jelikož postupovala v souladu s metodickým pokynem i zákonem o státní službě. 8. Uvedla, že pro účast v předmětném výběrovém řízení je stanovena podmínka splnění požadavku praxe podle § 54 odst. 3 zákona o státní službě, neboť jde o základní podmínku pro přijetí do služebního poměru a jmenování na služební místo. O povinnosti doložit praxi originálem nebo úředně ověřenou kopií příslušných listin byl žalobce řádně informován v Oznámení v poznámce pod čarou č. 11. Nadto je i v § 51 odst. 3 zákona o státní službě uvedeno, že se praxe dokládá příslušnými listinami. Z žádosti žalobce vyplývá, že k požadavku na doložení listin uvedl „Lze dohledat dle CV a Obchodního rejstříku“, což nelze považovat za dostačující a nedostatek žalobcovy pozornosti při čtení nelze klást žalované k tíži. 9. Podle § 27 odst. 2 písm. a) zákona o státní službě se z výběrového řízení vyřadí žádost, která nemá náležitosti stanovené zákonem. Podle § 159 odst. 2 písm. m) ve spojení s § 160 zákona o státní službě se na výběrové řízení neuplatní pravidla pro řízení ve věcech služby, a tedy ani správní řád, resp. část druhá a třetí správního řádu. Z toho důvodu žalovaná neměla povinnost vyzvat žalobce k odstranění vad žádosti. Tento závěr je v souladu s metodickým pokynem nejvyššího státního tajemníka č. 1/2023. 10. K námitce diskriminace a účelovosti jednání se žalovaná nemůže blíže vyjádřit, neboť žalobce pouze obecně odkazuje na právní předpisy, ale neuvádí, v čem konkrétně diskriminaci spatřuje. Se žalobcem bylo při posuzování žádosti zacházeno shodně jako s dalšími dvěma žadateli, jejichž žádosti byly vyřazeny ze stejných důvodů. Žalovaná tedy neporušila pravidla pro rovné zacházení. IV. Posouzení věci soudem 11. Ve věci samé rozhodl soud bez nařízení jednání, s čímž žalobce souhlasil výslovně a žalovaná konkludentně (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). Soud nepovažoval za potřebné nařídit jednání ani kvůli provedení žalobcem navržených důkazů, jelikož jsou z většiny součástí správního spisu. Provedení žalobcem navrženého důkazu, který měl prokázat existenci zvyklostí spočívající ve výzvě k odstranění vad žádosti, soud považuje za nadbytečné, jak blíže odůvodňuje níže. 12. Žalobce se domáhá ochrany před nezákonným zásahem. Podle § 82 s. ř. s. se každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen „zásah“) správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný. 13. Z citovaného ustanovení plyne, že soud poskytuje ochranu před nezákonným zásahem tehdy, je-li žalobce přímo (1. podmínka) zkrácen na svých právech (2. podmínka) nezákonným (3. podmínka) zásahem, pokynem nebo donucením („zásahem“ v širším smyslu) správního orgánu, které nejsou rozhodnutím (4. podmínka), a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo (5. podmínka). Tyto podmínky musí být splněny kumulativně. Není-li byť jen jediná z uvedených podmínek splněna, nelze žalobci ochranu podle § 82 a násl. s. ř. s. poskytnout [srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze 17. 3. 2008, čj. 2 Aps 1/2005-65, č. 603/2005 Sb. NSS]. 14. Soud přitom musí nejprve zkoumat splnění čtvrté podmínky, neboť neexistence zásahu vede k nepřijatelnosti žaloby (srov. rozsudky NSS z 19. 9. 2007, čj. 9 Aps 1/2007-68, č. 1382/2007 Sb. NSS, a z 18. 12. 2019, čj. 6 As 167/2019-36, č. 3973/2020 Sb. NSS). V druhém kroku musí soud zvážit, zda žalobce vyčerpal všechny právní prostředky nápravy (§ 85 s. ř. s.). Následně musí zkoumat včasnost žaloby a posoudit, zda došlo v posuzovaném případě k přímému zkrácení práv žalobce, a zda byl zásah zaměřen přímo proti žalobci, tj. zda byl zásah dostatečně individualizován. Teprve v případě splnění všech těchto podmínek se soud může zabývat žalobou věcně a posoudit, zda byl namítaný zásah nezákonný či nikoliv (srov. rozsudek rozšířeného senátu NSS z 21. 11. 2017, čj. 7 As 155/2015-160, č. 3687/2018 Sb. NSS, který následně zrušil Ústavní soud nálezem z 15. 5. 2018, sp. zn. II. ÚS 635/18, nicméně tyto závěry nezpochybnil). 15. Soud se s ohledem na uvedené nejprve zabýval splněním podmínek řízení a poté nezákonností samotného zásahu. IV.A Podmínky řízení 16. Žalobce spatřuje zásah ve vyřazení jeho žádosti z výběrového řízení na pozici předsedy Správy státních hmotných rezerv a požaduje, aby žalovaná obnovila stav před zásahem. Jedná se tedy o tzv. zápůrčí petit. 17. Při posuzování splnění podmínek řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu soud vyšel ze závěru, že rozhodnutí o vyřazení z výběrového řízení není žádným způsobem formalizované a není ani výsledkem minimalistického správního řízení. Jde o faktický úkon služebního orgánu, který se uchazeči pouze oznamuje. Ono vyrozumění pak není rozhodnutím, ale pouhým procesním krokem bez vazby na věcné posouzení žádosti a rozhodnutí o ní z věcného pohledu (viz rozsudek NSS ze dne 29. 4. 2021, čj. 4 Ads 391/2020-37, bod 15). 18. Soud dále vyšel ze závěrů judikatury, která dovodila, že konečné rozhodnutí učiněné ve výběrovém řízení není soudně přezkoumatelné v řízení podle § 65 a násl. s. ř. s. (viz rozsudek NSS ze dne 3. 10. 2018, čj. 6 Ads 49/2018-30, bod 12 a judikatura tam citovaná). 19. Výše uvedené je důsledkem toho, že účastníku výběrového řízení nesvědčí veřejné subjektivní právo být vybrán ve výběrovém řízení podle zákona o státní službě. Nicméně jak vyplývá z judikatury NSS i v těchto případech má žadatel právo na to, aby orgán při svém postup