9 As 126/2022 — Nejvyšší správní soud

14 A 159/2023- 49 - text 9 14 A 159/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Martina Lachmanna a soudců Martina Bobáka a Jana Ferfeckého ve věci žalobce: Lukáš Duba, IČO 866 02 357 sídlem U Kříže 625/9, 158 00 Praha 5 zastoupený advokátem JUDr. Ondřejem Drachovským sídlem Pařížská 1076/7, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí sídlem Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 9. 2023, čj. MZP/2023/232/550, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobce je podnikatel, který mj. pro jiné kácí dřeviny. Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Liberec (inspekce), ho rozhodnutím ze dne 24. 7. 2023, čj. ČIŽP/51/2023/3268 (prvostupňové rozhodnutí), shledala vinným ze spáchání přestupku dle § 88 odst. 1 písm. c) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (ZOPK), a uložila mu pokutu ve výši 120 tis. Kč [§ 88 odst. 3 písm. a) ZOPK]. Žalobce se dle ní z pozice zhotovitele v říjnu a listopadu 2022 dopustil plošného kácení dřevin rostoucích mimo les bez povolení orgánu ochrany přírody. Konkrétně pokácel 178 ks dřevin (s obvodem větším než 80 cm ve 130 cm nad zemí) a zapojený porost dřevin o celkové ploše 925 m². Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce odvolání. V záhlaví uvedeným rozhodnutím (napadené rozhodnutí) žalovaný odvolání zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. II. Žaloba a další podání 2. Žalobce sice napadl rozhodnutí žalovaného v celém rozsahu, ale konkrétní námitky vztáhnul pouze k výši uložené pokuty. Dle něj žalovaný nevzal při jejím ukládání v úvahu všechna zákonná kritéria a překročil meze správního uvážení. Nesprávně hodnotil povahu a závažnost činu, a to vzhledem k minimálnímu narušení zákonem chráněného zájmu. Žalobce dále namítl, že žalovaný nezohlednil polehčující okolnosti. Konkrétně se jednalo o skutečnost, že žalobce jednal v omylu a že se doposud nedopustil žádného přestupku. Bezúhonnost je nutné vzít v potaz i u fyzické osoby podnikající. Žalovaný mohl analogicky užít zásad trestního práva. Trestní zákoník výslovně zahrnul bezúhonnost jako polehčující okolnost. Žalobce upřímně lituje svého jednání. Jednal pod tlakem zadavatele prací společnosti FVE Pěkná s.r.o. (zadavatel prací). 3. Žalovaný se odchýlil od rozhodovací praxe. Porušil tak zásadu, dle níž nemají při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů vznikat nedůvodné rozdíly [§ 2 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (správní řád)]. Krajský úřad Moravskoslezského kraje uložil za pokácení většího počtu dřevin menší pokutu rozhodnutím ze dne 18. 1. 2016, čj. MSK 133160/2015 (rozhodnutí čj. MSK 133160/2015). Žalobce pak opakovaně a v různých souvislostech namítl nedostatečné zohlednění okolností týkajících se jak jeho osoby (bezúhonnost, lítost, jednání v omylu, z něhož dovozoval svou nevědomou nedbalost), tak závažnosti přestupku. Závažnost přestupku snížilo především závazné stanovisko orgánu ochrany přírody, jímž Městský úřad Ralsko v rámci probíhajícího stavebního řízení před vlastním kácením posvětil kácení dřevin [závazné stanovisko ze dne 27. 7. 2022, čj. MURALSKO/2056/2022 (závazné stanovisko)]. 4. Žalovaný ve vyjádření ze dne 3. 1. 2024 navrhl, aby soud zamítl žalobu. Nesouhlasil s tím, že by žalobce jen minimálním způsobem narušil zákonem chráněný zájem. Žalobce bez povolení pokácel vyšší desítky dřevin a téměř jeden tisíc metrů čtverečných zapojeného porostu. Závazné stanovisko se týkalo pouze 52 ks dřevin, tedy přibližně 30 % z celkového počtu pokácených dřevin; zapojeného porostu se netýkalo vůbec. Žalobce kácel dřeviny před vydáním navazujícího stavebního povolení. I přes tyto okolnosti inspekce vyhodnotila přestupek jako středně závažný. Při stanovení výše sankce vzala v úvahu i to, že kácení by mohlo být v celém rozsahu povoleno (pokud by žalobce vyčkal na vydání rozhodnutí ve věci). 5. Ohledně údajně rozporné správní praxe žalovaný podotkl, že bez seznámení se s bližšími okolnostmi případů nelze srovnávat protiprávní jednání a výsledky na ně navazujících správních řízení. Nadto rozhodnutí čj. MSK 133160/2015 zrušil krajský soud. Šlo o sankci uloženou za kácení dřevin v obvodu železniční dráhy, kde se předpokládá zvýšený veřejný zájem. Inspekce zohlednila všechny okolnosti případu, právě proto stanovila sankci u spodní hranice zákonného rozpětí (12 % z horní hranice sazby), a to navzdory tomu, že žalobcovo jednání hodnotila jako středně závažný přestupek. 6. Žalobce reagoval replikou ze dne 29. 1. 2024. Orgán ochrany přírody vydal závazné stanovisko ke kácení pouze 52 ks dřevin, tudíž k pouhým 30 % z celkového počtu pokácených dřevin, ale přitom vycházel pouze z určitého odhadu, jelikož před vyčištěním plochy se nebylo možné dostat k jednotlivým stromům. Pokácených dřevin bylo méně, než uvádí inspekce, neboť ta vycházela z počtu vyskládaných klád, avšak několik stromů bylo vícekmených, tudíž jeden strom tvořilo vícero kmenů. Navíc obec Ralsko věděla, na jakém základě a pro jaké účely zadavatel prací žádal o závazné stanovisko – stavbu fotovoltaické elektrárny. Muselo jí tedy být zřejmé, že dotčenou plochu bude třeba kompletně vyčistit. Orgán ochrany přírody tedy vydal závazné stanovisko na 52 ks dřevin pouze formálně. Materiálně toto stanovisko počítalo s vykácením celé plochy, které se záměr dotýkal. 7. Dle žalobce nelze hodnotit přestupek jako středně závažný. Vyjádření žalovaného je vnitřně rozporné, neboť ten sice zmiňuje, že zohlednil všechny okolnosti případu, avšak z vyjádření nevyplývá, jak tyto okolnosti zhodnotil. Žalobce taktéž zpochybnil, že by inspekce rozložila odpovědnost mezi zadavatele prací a žalobce, a to k tíži zadavatele prací. I u přestupků založených na objektivní odpovědnosti je zapotřebí zkoumat povahu a závažnost činu a stupeň nebezpečnosti pro společnost. Skutečnost, že inspekce některé okolnosti svědčící ve prospěch žalobce uvedla v prvostupňovém rozhodnutí, neznamená, že je dostatečně zohlednila při ukládání správního trestu. 8. Rozhodnutí čj. MSK 133160/2015 zrušil krajský soud, ovšem ne pro nezákonnou či nepřiměřeně nízkou výši uložené sankce. To, že se v daném případě jednalo o sankci uloženou za kácení dřevin v obvodu železniční dráhy, kde lze předpokládat zvýšený veřejný zájem, hovoří taktéž ve prospěch žalobce. V nyní posuzovaném případě se jednalo o přípravu plochy pro fotovoltaickou elektrárnu, jejíž realizace je taktéž ve veřejném zájmu. Žalobce nesouhlasí s tím, že inspekce uložila pokutu při spodní hranici zákonného rozpětí; 120 tis. Kč z 1 mil. Kč není u spodní hranice výměry. Zákon totiž u tohoto přestupku nestanovil spodní hranici. III. Posouzení žaloby soudem 9. Žaloba je včasná, podala ji osoba k tomu oprávněná. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů [§ 75 odst. 2 věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s. ř. s.)], jakož i z pohledu vad, k nimž je povinen přihlížet z úřední povinnosti. Vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). 10. O věci rozhodl soud bez nařízení jednání, jelikož byly k tomu splněny podmínky (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). Soud nenařídil jednání ani za účelem dokazování, neboť žalobce nenavrhoval žádné důkazní prostředky, jež by již nebyly součástí správního spisu (to platí také o e-mailu ze dne 21. 12. 2022 a o rozhodnutí o souvisejícím přestupku zadavatele prací). Jen pro pořádek soud uvádí, že obsahem správního spisu se podle ustálené rozhodovací praxe neprovádí dokazování. 11. Žaloba není důvodná. 12. Jakkoli žalobce napadl rozhodnutí v celém rozsahu, tzn. včetně výroku o odpovědnosti za přestupek, konkrétní námitky vznesl pouze proti výroku o trestu. S ohledem na to, že soud neshledal důvod, pro který by z úřední povinnosti musel zrušit výrok o vině žalobce, níže se podrobněji věnoval pouze zákonnosti výroku o trestu (pokutě), kterou vyměřily správní orgány žalobci. 13. Napadené rozhodnutí, byť je stručné, není nepřezkoumatelné. Lze z něj seznat, jakým způsobem správní orgány rozhodly, výrok neodporuje odůvodnění, je z něj možné zjistit, jak o věci uvažovaly a jak vypořádaly námitky. 14. Přestupek nepovoleného kácení dřevin upravuje ZOPK v § 88 odst. 1 písm. c). Dle něj se právnická nebo podnikající fyzická osoba dopustí přestupku tím, že poškodí nebo zničí bez povolení dřevinu nebo skupinu dřevin rostoucích mimo les. Za tento přestupek lze uložit pokutu až do výše 1 mil. Kč [§ 88 odst. 3 písm. a) ZOPK]. 15. Pro uchopení kontextu případu považuje soud za podstatné nejdřív vymezit vztah mezi povolením ke kácení dřevin a závazným stanoviskem, na které poukazoval žalobce. Dle § 8 odst. 1 ZOPK je ke kácení dřevin nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, není-li dále stanoveno jinak. Povolení lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin. 16. V případě kácení pr