1 As 237/2022 — Nejvyšší správní soud

15 A 123/2023- 52 - text 19 15 A 123/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže, soudkyně Mgr. Věry Jachurové a soudce Mgr. Bc. Jana Schneeweise v právní věci žalobce: R. T. zastoupený advokátem JUDr. Zdeňkem Horáčkem, Ph.D., se sídlem Kaizlovy sady 434/13, 186 00 Praha 8 proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí se sídlem Vršovická 1442/65, 100 00 Praha 10 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 8. 2023, č. j. MZP/2023/212/962 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení a vymezení sporu 1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí označeného v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“). Napadeným rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí České inspekce životního prostředí, Oblastního inspektorátu České Budějovice (dále jen „inspekce“ nebo „ČIŽP“) ze dne 16. 4. 2021, č. j. ČIŽP/42/2021/1340 (dále také „rozhodnutí inspekce“ nebo „rozhodnutí ČIŽP“), jímž byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupků podle § 88 odst. 1 písm. i) a e) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen „zákon o ochraně přírody a krajiny“) a byla mu uložena pokuta ve výši 150 000 Kč. II. Dosavadní průběh řízení a napadené rozhodnutí 2. Žalobce od roku 1994 žije v oblasti Zátavského mlýna na řece Otavě, kde provozuje malou vodní elektrárnu (dále jen „MVE“). Slepým ramenem řeky Otavy je odtokový kanál od MVE umístěné na p. č. XA v k. ú. X. V dubnu 2020 žalobce zasáhl do vodního toku řeky Otavy tím, že v oblasti pod Zátavským jezem vytěžil sediment z říčního dna, který následně použil k úpravě 150 m břehu slepého ramena a k zahrnutí části tůně na pozemku p. č. XB v k. ú. X. 3. Dne 29. 4. 2020 provedl Městský úřad Písek (dále jen „městský úřad“) jako věcně a místně příslušný vodoprávní úřad místní šetření na pravém břehu Otavy u Zátavského jezu, a to za přítomnosti žalobce. Městský úřad svolal místní šetření na základě několika občanských podnětů, které upozorňovaly na zásah provedený v korytě řeky. Městský úřad po provedení šetření vypracoval dne 20. 5. 2020 písemnost č. j. MUPI/2020/19273, kterou požádal ČIŽP o prošetření zásahu žalobce do významných krajinných prvků vodního toku a údolní nivy. 4. ČIŽP provedla dne 4. 6. 2020 místní šetření. Při tom zjistila, že pravý břeh byl převrstven čerstvým materiálem na úseku dlouhém přibližně 150 m. Na horní terase břehu byl materiál rozhrnut do stávající vegetace. Navýšení terénu bylo patrné mj. u dřevin, jejichž kořenové náběhy byly zahrnuté. Břehy byly svažovány v poměru 1 : 1, místy i méně. Pro orientační posouzení mocnosti navrstveného materiálu provedla ČIŽP půdní sondování. Ze zjištěných hodnot dovodila, že na horní terase svahu byla mocnost materiálu v řádu jednotek centimetrů, směrem ke hraně svahu se mocnost navážky zvyšovala a dosahovala desítek centimetrů, stejně jako ve svahu. Tůň na pozemku p. č. XB v k. ú. X byla v době šetření z části zasypaná materiálem odpovídajícím říčnímu substrátu. ČIŽP v materiálu nalezla schránku uhynulého velevruba malířského s rozkládajícím se tělem. Inspekce porovnala své poznatky s ortofotomapou a zjistila, že došlo ke zmenšení tůně asi o 250 m2. ČIŽP odhadla mocnost uloženého materiálu při porovnání se zbývající částí tůně na 1,4 m. V západní části upraveného břehu inspekce nalezla v navrstveném materiálu schránky mlžů s rozkládajícími se těly. Jednalo se o čtyři velevruby malířské a dvě škeble říční. 5. ČIŽP zahájila dne 22. 6. 2020 kontrolu na místě. Kontrolní úkony inspekce provedla ve dnech 22. 6. 2020 a 31. 7. 2020. Při kontrolním šetření dne 22. 6. 2020 projednala zjištěné zásahy se žalobcem. Ten uvedl, že odtěžil pouze sediment v množství 50 m3. Těžbu tohoto množství oznámil dne 11. 11. 2019 městskému úřadu. Sediment měl žalobce odtěžit pouze z koryta řeky Otavy pod jezem. V korytě slepého ramene sediment netěžil. V těchto místech pouze upravil dříve vymleté břehy v úseku prvních cca 50 metrů směrem od MVE materiálem vytěženým z koryta řeky. Účel údržby dle žalobce spočíval v nápravě vymletí břehu způsobeného při výstavbě jezu, kdy řeka byla odkloněna do slepého ramena. Žalobce konstatoval, že na dalších cca 100 metrech směrem k ústí slepého ramene řeky Otavy pouze upravil povrch břehů tak, že odstranil náletovou vegetaci s cílem umožnit údržbu břehu zatravněním a sekáním. Žalobce poukázal na to, že sklon břehu a šířku koryta neupravoval. Tvrdil, že neukládal vytěžený sediment do tůně, ale rozhrnul materiál, který se již v tůni nacházel. 6. ČIŽP dne 5. 10. 2020 sepsala protokol o kontrole č. j. ČIŽP/42/2020/4910. Inspekce zjistila, že odtěžení sedimentů z vodního toku a úprava břehů byly zásahy, které mohly vést k poškození významného krajinného prvku a ke snížení jeho ekologicko-stabilizační funkce. Tyto zásahy měl žalobce provést bez potřebného závazného stanoviska orgánu ochrany přírody. Uvedené zásahy byly vzhledem k nalezení uhynulých jedinců velevruba malířského v odtěženém sedimentu uloženém na břehu slepého ramene a v tůni na pozemku p. č. XB v k. ú. X rovněž škodlivým zásahem do přirozeného vývoje zvláště chráněného druhu živočicha. 7. Žalobce vznesl proti protokolu o kontrole námitky dne 20. 10. 2020. Správní orgán oznámil dne 19. 11. 2020 pod č. j. ČIŽP/42/2020/5480 zahájení společného řízení o přestupcích žalobce podle § 88 odst. 1 písm. i) a písm. e) zákona o ochraně přírody a krajiny. Žalobcovy námitky vyřídil v přestupkovém řízení. 8. Dne 16. 12. 2020 proběhlo ústní jednání za účasti žalobce a jeho zástupce. Žalobce na něm zopakoval své námitky proti kontrolním zjištěním. ČIŽP vydala dne 11. 2. 2021 písemnost č. j. ČIŽP/42/2021/539, kterou žalobce seznámila s podklady pro rozhodnutí a stanovila mu lhůtu 15 dní pro vyjádření se. Žalobce tohoto práva využil. 9. ČIŽP vydala dne 16. 4. 2021 prvostupňové rozhodnutí. Výrokem I. rozhodnutí ČIŽP uznala žalobce vinným z přestupků podle § 88 odst. 1 písm. i) a e) zákona o ochraně přírody a krajiny a uložila mu pokutu ve výši 150 000 Kč. Výrokem II. pak ČIŽP uložila žalobci povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále „přestupkový zákon“ či „PřesZ“). 10. Žalovaný v důsledku podaného odvolání vydal rozhodnutí ze dne 30. 6. 2021, č. j. MZP/2021/510/861. Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce správní žalobu, kterou Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 29. 9. 2022, č. j. 14 A 185/2021-43 zamítl (dále jen „rozsudek č. j. 14 A 185/2021-43“). Proti tomuto rozsudku podal žalobce kasační stížnost, kterou Nejvyšší správní soud shledal důvodnou, a proto rozsudkem ze dne 17. 5. 2023, č. j. 1 As 237/2022-36 (dále též „zrušující rozsudek Nejvyššího správního soudu“) zrušil rozsudek č. j. 14 A 185/2021-43, jakož i rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 6. 2021, č. j. MZP/2021/ 510/861 a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Nejvyšší správní soud žalovaného zavázal, aby dostatečným způsobem vysvětlil, proč se při stanovení výše pokuty neodchýlil od své dosavadní praxe, resp. žalovaný byl povinen v dalším řízení zohlednit dosavadní praxi při ukládání výše pokut ve skutečně srovnatelných případech a jejich srovnatelnost podrobně popsat. Zbylé námitky kasační soud shledal nedůvodnými. 11. Žalovaný si následně v intencích zrušujícího rozsudku Nejvyššího správního soudu pro své rozhodnutí vyžádal od inspekce všechna rozhodnutí za posledních osm let, kterými byly řešeny přestupky stejného nebo podobného rozsahu jako přestupky žalobce. Žalovaný všech osm poskytnutých rozhodnutí porovnal s jednáním žalobce a dospěl k závěru, že jsou svým rozsahem a zároveň výší uložené pokuty srovnatelné. III. Žaloba 12. Žalobce předeslal, že žalobou brojí proti napadenému rozhodnutí i rozhodnutí ČIŽP. Setrval na žalobních námitkách vznesený již v řízení pod sp. zn. 14 A 185/2021 a zdůraznil, že se se závěry Nejvyššího správního soudu ve zrušujícím rozsudku stran tvrzeného přestupku a jeho spáchání neztotožnil. Též zdůraznil, že odůvodnění napadeného rozhodnutí a rozhodnutí inspekce jsou postaveny na konstatování stavu věcí zjištěných ČIŽP v období duben až červenec 2020, ale především pak na úvahách o budoucím možném vývoji, který je předjímán jako negativní a škodlivý. Současný stav však nepotvrzuje odstranění břehových společenstev a následné zvýšení pravděpodobnosti prvotního osídlení narušených stanovišť ruderálními nebo invazními druhy, dále nedošlo k nežádoucí erozi břehů a jejich sklon odpovídá sklonu břehů v místech, kde zásah nebyl prováděn. V žalobě vznesl šest žalobních bodů. 13. V prvním žalobním bodě namítl nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí pro nedostatek důvodů. Žalobci není zřejmé, z čeho žalovaný dovodil, že žalobcova činnost poškodila vodní tok a údolní nivu. Žalovaný se s odvolacími námitkami žalobce vypořádal jen stručně na