7 As 69/2014 — Nejvyšší správní soud

15 A 2/2023- 89 - text 18 15 A 2/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže, soudkyně Mgr. Věry Jachurové a soudce Mgr. Bc. Jana Schneeweise v právní věci žalobkyně: Hypertherm, Inc. sídlem 21 Great Hollow Road, 03755 Hanover, New Hampshire, Spojené státy americké zastoupená advokátem JUDr. Karlem Čermákem, Ph.D., LL.M. sídlem Elišky Peškové 735/15, 150 00 Praha 5 proti žalovanému: Úřad průmyslového vlastnictví sídlem Antonína Čermáka 1057/2a, 160 00 Praha 6 o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 14. 11. 2022, č. j. CZ/EP 1992206/D21107992/2021/ÚPV takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení a vymezení sporu 1. Žalobou podanou k Městskému soudu v Praze se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí uvedeného v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým byl zamítnut rozklad žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví (dále jen „Úřad“ či „žalovaný“) ze dne 11. 10. 2021, č. j. CZ/EP 1992206/D20030962/2020/ÚPV o částečném zrušení patentu CZ/EP 1992206 o názvu „Elektroda pro plazmový obloukový hořák s dotykovým zapalováním a plazmový obloukový hořák s dotykovým zapalováním s touto elektrodou“ (dále jen „napadený patent“ či „evropský patent“) vydané na návrh společnosti RD SR s.r.o., IČO 26763915 (dříve B&Bartoni, spol. s r.o.; dále jen „navrhovatel“). Rozhodnutím Úřadu byl částečně zrušen napadený patent, neboť řešení chráněné prvním (1.) nezávislým nárokem a variantou ad (b) třináctého (13.) nezávislého nároku napadeného patentu nesplňovalo podmínky patentovatelnosti ve smyslu § 3 odst. 1 zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „patentový zákon“), resp. článku 52 odst. 1 Úmluvy o udělování evropských patentů (Evropská patentová úmluva) č. 69/2002 Sb. m. s., ve znění pozdějších úmluv (dále jen „EPC“). Úřad současně v prvoinstančním rozhodnutí konstatoval, že navrhovateli se nepodařilo prokázat, že řešení chráněné původním 7. nárokem., 13. nárokem pro variantu (a) a 16. nárokem napadeného patentu nesplňovalo podmínky patentovatelnosti ve smyslu shora citovaných ustanovení. II. Dosavadní průběh řízení a napadené rozhodnutí 2. Napadený patent, jehož majitelem je žalobkyně, byl udělen dne 6. 6. 2012 s právem přednosti ze dne 17. 2. 2006 se sedmnácti (17) patentovými nároky. Jeho překlad do českého jazyka byl zveřejněn dne 12. 9. 2012. Patentové nároky, které byly žalovaným zrušeny, původně zněly takto: 1. Elektroda (300) pro plazmový obloukový hořák (400) v elektrickém spojení s přívodem proudu, přičemž elektroda zahrnuje: podlouhlé elektrodové těleso (302) vytvořené z elektricky vodivého materiálu, přičemž elektrodové těleso určuje podélnou osu; vyznačující se tím, že pružný prvek (310) elektrody je konfigurován nebo konstruován pro průchod v podstatě celého proudu pilotního oblouku mezi přívodem proudu a elektrodovým tělesem během hoření pilotního oblouku plazmového obloukového hořáku. 13. Plazmový obloukový hořák (400) zahrnující: přívod proudu pro dodávání proudu do hořáku; plazmovou komoru (410) definovanou tryskou (408) a elektricky vodivým elektrodovým tělesem (302) elektrody podle nároku 1, posuvně namontovaným uvnitř hořáku podél osy definované proximálním koncem (306) elektrodového tělesa a distálním koncem (304) elektrodového tělesa, přičemž proximální konec vymezuje kontaktní plochu (322) a distální konec je uspořádán v sousedství výstupního otvoru (412) trysky; elektrický kontakt (406) uspořádaný ve stacionární poloze vzhledem k plazmové komoře, přičemž elektrický kontakt je v elektrickém spojení s přívodem proudu, vyznačující se tím, že hořák zahrnuje pružný vodivý prvek (310) uspořádaný v sousedství elektrodového tělesa (302); přičemž pružný vodivý prvek (310) slouží pro průchod v podstatě celého proudu pilotního oblouku mezi elektrickým kontaktem a kontaktní plochou elektrodového tělesa během hoření pilotního oblouku plazmového obloukového hořáku; a přičemž buď: a) hořák dále zahrnuje kontaktní prvek (316) zahrnující první plochu (318) pro elektrické spojení s odpovídající kontaktní plochou elektrodového tělesa a druhou plochu (320) ve fyzickém kontaktu pro průchod v podstatě celého proudu přeneseného oblouku mezi přívodem proudu a elektrodovým tělesem, když je hořák provozován v režimu s přeneseným obloukem; nebo b) pružný vodivý prvek předepíná elektrodové těleso proti trysce. 3. Návrh na zrušení patentu ze dne 24. 3. 2020 byl odůvodněn tím, že vynález v rozsahu nezávislého nároku 1. napadeného evropského patentu není nový a není výsledkem vynálezecké činnosti, v rozsahu nezávislého nároku 7. není výsledkem vynálezecké činnosti, v rozsahu varianty (a) nezávislého nároku 13. není výsledkem vynálezecké činnosti, v rozsahu varianty (b) nezávislého nároku 13. není nový a v rozsahu nezávislého nároku 16 není výsledkem vynálezecké činnosti. 4. Jako důkazní prostředky navrhovatel předložil patentový spis US 3 004 189 zveřejněný 10. 10. 1961 (dále jen „D1“); patentový spis US 5 886 315 zveřejněný 23. 3. 1999 (dále jen „D2“) a patentový spis US 4 791 268 zveřejněný 13. 12. 1988 (dále jen „D3“). 5. Úřad v prvoinstančním rozhodnutí uvedl, že dokument D1 lze ze všech tří namítaných dokumentů považovat za stav techniky nejbližší napadenému patentu, neboť jako jediný z těchto dokumentů je na závadu novosti alespoň jednoho z nezávislých nároků napadeného patentu. I celkovou koncepcí, zejména využitím pružného prvku (28) elektrody pro vedení elektrického proudu, lze hořák podle dokumentu D1, i navzdory odlišnostem (přívod plynu k trysce), považovat ze všech namítaných řešení za funkčně nejpodobnější k řešení podle napadeného patentu. 6. Úřad dospěl k závěru, že dokument D1 obsahuje všechny znaky definované v nezávislém nároku 1. napadeného patentu, a tudíž řešení elektrody pro plazmový obloukový hořák podle nezávislého nároku 1. napadeného patentu vzhledem k dokumentu D1 není nové. Stejně tak řešení plazmového obloukového hořáku podle nezávislého nároku 13. varianta ad (b) napadeného patentu není s ohledem na dokument D1 nové. V návaznosti na uvedené uzavřel, že pokud není řešení podle nezávislého nároku 1. napadeného patentu a podle varianty ad (b) nezávislého nároku 13. napadeného patentu nové (jsou známá z dokumentu D1), není ani výsledkem vynálezecké činnosti, neboť toto řešení je součástí stavu techniky, a tudíž mezi napadeným řešením a stavem techniky neexistuje žádný odlišující znak, kterým by byl potenciálně řešen určitý technický problém. 7. V napadeném rozhodnutí se předseda Úřadu se závěrem uvedeným v prvoinstančním rozhodnutí ztotožnil. III. Žaloba 8. Žalobkyně v žalobě úvodem stručně shrnula dosavadní průběh řízení a uvedla, že napadené rozhodnutí je nesprávné, nedostatečně odůvodněné a nepřezkoumatelné. Napadla jak rozhodnutí žalovaného, tak rozhodnutí vydané v prvém stupni řízení. 9. K žalobním bodům předeslala, že každé zrušení či částečné zrušení patentu je zásadním zásahem do vlastnických práv vlastníka patentu. Obecné požadavky na odůvodnění částečného zrušení patentu nejsou jak v prvoinstančním, tak v napadeném rozhodnutí splněny, přičemž uvedené nedostatky vedou k nesprávným závěrům. Patent měl být zachován v platnosti v plném rozsahu, neboť nebyly dány důvody pro jeho zrušení podle § 23 patentového zákona. 10. Žalobkyně nesouhlasila s tím, že její evropský patent, který se týká zařízení pro řezání a opracování kovových materiálů, má být po právu významnou měrou omezen na základě skutečností, které se týkají zařízení z naprosto odlišné oblasti techniky, tedy technologie kosmických plavidel, určené ke stabilizaci a orientaci vesmírného plavidla, a která se tedy užívá k naprosto odlišným technickým účelům. Žalobní argumentaci vystavěla na tom, že dokument D1 nepředstavuje námitku proti novosti ani 1. patentovaného nároku ani varianty ad (b) 13. patentového nároku napadeného patentu, neboť neuvádí dva podstatné znaky těchto napadených patentových nároků, a to podlouhlé elektrodové těleso vytvořené z elektricky vodivého materiálu a pružný prvek elektrody, který je konfigurován nebo konstruován pro průchod v podstatě celého proudu pilotního oblouku během hoření pilotního oblouku plazmového obloukového hořáku. Žalobní námitky tak směřují pouze proti nesprávnému posouzení 1. nezávislého nároku a varianty ad (b) 13. nezávislého nároku, ve vztahu k dokumentu D1. 11. Žalobní argumentace tedy stojí na dvou klíčových aspektech. První aspekt žalobkyně konstruovala tak, zda lze v rámci novosti technického řešení považovat za stav techniky takové technické řešení, které je posuzovanému technickému řešení vzdálené, případně jaké podmínky musí být v takovém případě splněny. Ve druhém se pak zaměřila na to, zda dokument D1 obsahuje znaky namítaného řešení a nakolik je či není kombinace uvedených znaků podobná kombinaci znak