— Nejvyšší správní soud

15 A 27/2024- 30 - text 9 15 A 27/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže a soudců Mgr. Bc. Jana Schneeweise a Mgr. Věry Jachurové v právní věci žalobkyně: suchdol.net s.r.o., IČO: 091 82 241 se sídlem Blattného 2313/14, Praha 5 proti žalovanému: Český telekomunikační úřad sídlem Sokolovská 219, Praha 9 o žalobě proti rozhodnutí předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu ze dne 23. 2. 2024, č. j. ČTÚ-48 450/2023-603 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a průběh řízení před správními orgány 1. Žalobkyně se žalobou domáhala zrušení shora specifikovaného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“) předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu (dále jen „předseda Rady ČTÚ“), kterým bylo na základě rozkladu žalobkyně změněno rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu (dále jen „ČTÚ“) ze dne 3. 11. 2023, č.j. ČTÚ-21 488/2023/V. vyř – GaR (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) tak, že do jeho výroku I byla doplněna slova „čímž porušil ustanovení § 115 odst. 2 zákona o elektronických komunikacích“ a do výroku III bylo doplněno, že se jedná o úhrnnou pokutu. Ve zbytku předseda Rady ČTÚ rozklad žalobkyně zamítl a výroky II a IV prvostupňového rozhodnutí potvrdil. 2. Prvostupňovým rozhodnutím uložil ČTÚ žalobkyni podle § 118 odst. 26 písm. a) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „ZEK“) pokutu ve výši 3 000 Kč za přestupky dle § 118 odst. 5 písm. b) a c) téhož zákona. Výrokem I prvostupňového rozhodnutí byla žalobkyně uznána vinnou z přestupku podle § 118 odst. 5 písm. b) ZEK, kterého se dopustila tím, že „ve lhůtě do 15. 3. 2023 neodevzdala Úřadu formulář ART222 – Služby poskytované v elektronických komunikacích, dostupný v programové aplikaci Elektronický sběr dat na adrese https://monitoringtrhu.ctu.cz“. 3. Výrokem II pak byla žalobkyně uznána vinnou ze spáchání přestupku podle § 118 odst. 5 písm. c) ZEK, kterého se dopustila tím, že „ve lhůtě do 15. 3. 2023 neodevzdala Úřadu geografické přílohy sekce 2. Služba přístupu k internetu v pevném místě formuláře ART222 – Služby poskytované v elektronických komunikacích, dostupné v programové aplikaci Elektronický sběr dat na adrese https://monitoringtrhu.ctu.cz“. 4. Ze správního spisu vyplynulo, že žalobkyni byl dne 2. 1. 2023 zpřístupněn elektronický formulář ART222 – Služby poskytované v elektronických komunikacích (dále jen „formulář ART222“), který je určen pro sběr údajů pro analýzy trhů, mezinárodní vykazování a státní statistickou službu. Termín odevzdání včetně příloh byl stanoven do 15. 3. 2023. Žalobkyně jej však ve stanovené lhůtě neodevzdala. ČTÚ proto vydal příkaz ze dne 28. 7. 2023, č.j. ČTÚ-21 488/2023/I.vyř – GaR, kterým žalobkyni uznal vinnou ze spáchání přestupků dle § 118 odst. 5 písm. b) a c) ZEK, jichž se dopustila popsaným opomenutím, za což jí byla uložena úhrnná pokuta 3 000 Kč. Žalobkyně podala proti příkazu odpor, jímž byl příkaz zrušen. Poté bylo vydáno prvostupňové rozhodnutí. 5. Předseda Rady ČTÚ v odůvodnění napadeného rozhodnutí konstatoval, že se po spáchání deliktu snížila horní hranice sankce za přestupek dle § 118 odst. 5 písm. c) ZEK, pročež Úřad správně posuzoval odpovědnost žalobkyně za přestupek dle znění účinného od 1. 7. 2023, tedy podle právní úpravy pro žalobkyni příznivější. Žalobkyně byla v době spáchání přestupku na základě osvědčení č. 4644 vedena jako právnická osoba, která oznámila podnikání v oblasti poskytování služeb elektronických komunikací a vztahovala se na ni informační povinnost dle § 115 odst. 2 ZEK. 6. Předseda Rady ČTÚ následně vypořádal jednotlivé rozkladové námitky. Uvedl, že Úřad je oprávněn po žalobkyni vyžadovat elektronickou identitu při přihlašování do systému ESD. V této souvislosti odkázal na vyhlášku č. 52/2022 Sb., o technických a organizačních podmínkách používání programové aplikace a elektronického formuláře pro sběr dat v oblasti elektronických komunikací (dále jen „Vyhláška“), která je prováděcím předpisem k ustanovení § 115 odst. 3 ZEK a která zakládá povinnost podnikatelů v elektronických komunikacích poskytovat Úřadu údaje prostřednictvím ESD. Ztotožnil se také s posouzením otázek týkajících se viny žalobkyně a odmítl, že by po ní Úřad vyžadoval vyplnění údajů nezákonně. Úřad pouze vykonal svou kompetenci (srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 6. 11. 2020, č.j. 3 A 132/2017-54). 7. K tvrzení o nefunkčnosti odkazu na přístup do ESD předseda Rady ČTÚ poznamenal, že to bez dalšího neznamená existenci libračního důvodu dle § 21 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „PřesZ“). Žalobkyně jeho existenci neprokázala. Povinnost odevzdat požadované údaje plyne přímo ze zákona a Úřad není povinen k tomu žalobkyni vyzývat. Formulář ART222 byl žalobkyni zpřístupněn 2. 1. 2023, přičemž povinnost lze považovat za splněnou, je-li formulář odevzdán ve stanovené lhůtě a informace v něm jsou úplné a pravdivé. Žalobkyně jej měla předložit do 15. 3. 2023, což neučinila, a porušila tak § 115 odst. 2, resp. § 115a ZEK. Svou povinnost nesplnila ani v průběhu řízení. Žalobkyní uvedené zdůvodnění bylo neopodstatněné a účelové. Žalobkyně se dopustila přestupků dle § 118 odst. 5 písm. b) a c) ZEK, Úřad však v prvostupňovém rozhodnutí uvedl neúplnou právní kvalifikaci skutku postihovaného jako přestupek dle § 118 odst. 5 písm. b) ZEK. Předseda Rady ČTÚ proto výrok I prvostupňového rozhodnutí doplnil o odkaz na § 115 odst. 2 ZEK. Skutkový stav byl zjištěn dostatečně. 8. Námitka likvidační výše pokuty byla dostatečně vypořádána Úřadem. Přestupek dle § 118 odst. 5 písm. c) ZEK byl žalobkyní spáchán v době, kdy za něj bylo možno uložit pokutu až do výše 15 000 000 Kč nebo 5 % čistého obratu pachatele za poslední účetní období. Po novelizaci ZEK lze za oba žalobkyní spáchané přestupky dle § 118 odst. 26 písm. a) uložit pokutu do 5 000 000 Kč. Trest byl tedy Úřadem správně uložen dle ZEK ve znění od 1. 7. 2023. Následné novely již pro žalobkyni příznivější nebyly. Pokuta 3 000 je přiměřená a nelze ji považovat za likvidační. Žalobkyně své majetkové poměry nedoložila, pouze v odporu uvedla, že má jediného zákazníka a roční obrat necelých 5 000 Kč. Ani ve sbírce listin Obchodního rejstříku nelze k majetkovým poměrům žalobkyně nic dohledat. Pokuta tedy naplní preventivní funkci. Předseda Rady ČTÚ však do výroku III prvostupňového rozhodnutí doplnil, že se jednalo o úhrnnou pokutu. II. Obsah žaloby 9. Žalobkyně v žalobě navrhla, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a uložil žalovanému povinnost (1) umožnit podnikatelům v komunikacích odevzdávat informace jejich jménem bez toho, aby byli nuceni využívat identitu občana; a (2) upravit vyhlášku č. 52/2022 Sb., tak, aby podnikatelé v komunikacích mohli odevzdávat požadované informace svým jménem nebo prostřednictvím digitální identity právnické osoby. 10. V prvním žalobním bodě žalobkyně namítla, že neměla oprávnění ani možnost informace poskytnout, protože jí to Vyhláška a zpracování formulářů neumožňovaly. Odeslat formulář mohly pouze fyzické osoby disponující „identitou občana“. Zákon, který byl nutil fyzickou osobu „identitu občana“ využívat k zastoupení cizího subjektu, neexistuje. Není jasné, jak může právnická osoba nutit fyzickou osobu, aby se chovala dle Vyhlášky, která je závazná pouze pro právnické osoby – podnikatele v elektronických komunikacích. Bez osobní identity fyzické osoby však nelze informace poskytnout. Vyplňování požadovaných informací tedy není vůlí právnické, ale fyzické osoby. Je přitom nepřípustné, aby se fyzická osoba někam přihlásila a následně nechala právnickou osobu vyplňovat informace prostřednictvím své identity. Současně je však legitimní, že se statistickými výkazy zabývají externí organizace. Argumentace zastupování jednatelem nemůže obstát, protože jednatel nemá kvalifikaci ani schopnosti statistické údaje vyplnit. Jde o projev vůle specializovaného pracovníka, který nemá se žalobkyni smluvní vazbu. Taková osoba však musí být bezprostředně spjata s podnikatelem v elektronických komunikacích. Jakýkoliv úkon spojený s osobní identifikací (pomocí identity občana) není úkonem právnické, ale fyzické osoby. Je zde tedy rozpor s požadavkem na poskytnutí informací právnickou osobou, pokud se jedná o vůli fyzické osoby, která je běžně zaměstnancem jiného subjektu vyhodnocujícího statistická data. Právnické osoby dané informace poskytnout nemohou a fyzické k tomu nejsou povinny. Žalovaný dle názoru žalobkyně vědomě zneužívá své pravomoci. Aplikace Vyhlášky je protiprávní, neboť neexistuje zákonný rámec. Vyhláška nesmí být v rozporu s ústavním pořádkem. Úřad jejím prostřednictvím znemožňuje žalobkyni plnit zákonné povinnosti vyplněním formulářů prostřednictvím jejího uznávaného elektronického podpisu a nutí ji, aby bez zákonného o