6 As 282/2018 — Nejvyšší správní soud

3 A 141/2021- 53 - text 20 3 A 141/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň Mgr. Ivety Postulkové a JUDr. Petry Kamínkové ve věci žalobce: Ing. L. Č., narozený dne X bytem X zastoupený advokátem Mgr. Filipem Hajným sídlem Rubešova 83/10, 120 00 Praha 2 proti žalovanému: Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky sídlem Vladislavova 1390, 110 00 Praha 1 za účasti osoby zúčastněné na řízení: Úřad pro ochranu osobních údajů sídlem Pplk. Sochora 27, 170 00 Praha 7 o žalobě proti nedatovanému rozhodnutí žalovaného č. j. RSSpR-2021-10-06, takto: I. Nedatované rozhodnutí žalovaného č. j. RSSpR-2021-10-06 doručené žalobci dne 6. 10. 2021 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 11 228 Kč do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce Mgr. Filipa Hajného, advokáta. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů. Odůvodnění: 1. Podanou žalobou se žalobce domáhá zrušení výše označeného rozhodnutí, jímž žalovaný odmítl žalobci poskytnout informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále též „InfZ“) požadované dne 11. 6. 2019 (dále též „žádost“). V žádosti požadoval žalobce po žalovaném: „1. Seznam všech sporů rozhodnutých u Rozhodčího soudu v posledních pěti letech před podáním této žádosti, kde alespoň jednou ze stran sporu byl stát, resp. státní orgán, územní samosprávný celek nebo veřejná instituce ve smyslu InfZ; 2. Identifikaci všech účastníků řízení a jejich právních zástupců ve sporech uvedených v bodě 1 této žádosti; 3. Jakým způsobem byly předmětné spory rozhodnuty, tj. zda ve prospěch nebo neprospěch subjektů uvedených v bodě 1 této žádosti; 4. Identifikaci rozhodců, kteří rozhodovali spory uvedené v bodě 1 této žádosti, a dále informaci o tom, kdo tyto rozhodce jmenoval; 5. Identifikaci všech členů předsednictva Rozhodčího soudu v období posledních pěti let před podáním této žádosti s uvedením doby, od kdy do kdy funkci člena předsednictva vykonávali.“ (dále též „Informace“). 2. Proti napadenému rozhodnutí brojí žalobce podanou žalobou. Žalobce předně uvádí, že napadá prvostupňové rozhodnutí žalovaného jako povinného subjektu ve smyslu rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 10. 2018 č. j. 7 As 192/2017-35, protože 2x marně brojil proti rozhodnutí žalovaného odvoláním, v rámci tzv. procesního „ping-pongu“. Nadřízené orgány žalovaného, předsednictvo žalovaného a po novelizaci InfZ Úřad pro ochranu osobních údajů (dále též „Úřad“), totiž rozhodnutí žalovaného 2x zrušily. Žalobce v žalobě navrhuje poskytnutí Informací toliko pod body 1. až 4. 3. Uplatněné námitky lze rozdělit do těchto žalobních bodů: 4. V prvním žalobním bodu žalobce namítá, že žalovaný je podle InfZ povinným subjektem. Tvrzení žalovaného, který se za něj nepovažuje, je rozporné s rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 2. 2019 č. j. 6 As 282/2018 46. 5. Ve druhém žalobním bodu žalobce nesouhlasí s žalovaným, který Informace neposkytl z důvodu, že by je bylo nutno vytvořit podle § 2 odst. 4 InfZ, protože podle žalobce je třeba Informace toliko vyhledat. Shodně i žalovaný v předchozím rozhodnutí ze dne 24. 9. 2020 potvrdil, že vede evidenci sporů a též, že je mu známo, kdo byl označen jako strana toho kterého sporu. Není proto rozhodné, že žalovaný v nyní napadeném rozhodnutí tvrdí, že nevede seznamy ani evidenci o právní povaze sporů. Žalobce uvádí, že žalovaný musí Informace toliko mechanicky vyhledat, což nelze považovat za vytváření nových informací. Smyslem žádosti je získat informace o sporech veřejnoprávních subjektů, u nich nemusí žalovaný rozsáhlé posuzovat, zda jsou povinnými subjekty podle InfZ či nikoliv. 6. Ve třetím žalobním bodu se žalobce neztotožňuje s argumentací, že Informace byly předány osobou, jíž takovou povinnost zákon neukládá, a tato osoba s jejich poskytnutím nevyslovila souhlas podle § 11 odst. 2 písm. a) InfZ. Žalobce požadoval toliko obecné Informace o seznamu sporů, jejich stranách, výsledku sporu a jeho rozhodcích, což nepředstavuje informace podle § 11 odst. 2 písm. a) InfZ. Výjimky podle § 11 odst. 2 písm. a) InfZ i § 11 odst. 3 InfZ nelze uplatnit současně, žalovaný proto názor nadřízeného orgánu již nerespektoval. 7. Ve čtvrtém žalobním bodu žalobce nesouhlasí, že Informace nelze poskytnout s ohledem na povinnost mlčenlivosti podle § 6 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZRŘ“), ve spojení s § 11 odst. 3 InfZ. Povinnost mlčenlivosti se totiž vztahuje na rozhodce jako fyzické osoby, nikoli na žalovaného jako instituci, jak vyplývá z § 6 odst. 1 ZRŘ. Ke shodnému názoru dospěla i předsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 1, která v rozhodnutí ze dne 26. 8. 2015 sp. zn. Spr 948/2015 uvedla, že na Rozhodčí soud jako instituci zastřešující rozhodovací činnost konkrétních rozhodců se nevztahuje státem uznaná povinnost mlčenlivosti, ta se týká jen konkrétních rozhodců. Je též nutno zohlednit § 19 InfZ, že i kdyby povinnost mlčenlivosti zavazovala žalovaného jako instituci, s čímž žalobce nesouhlasí, nemělo by to žádný vliv na povinnost žalovaného poskytnout Informace podle InfZ. Tento zákon neobsahuje žádné ustanovení, které by zakazovalo nebo omezovalo poskytování vyžádaných Informací, které nepodléhají mlčenlivosti podle § 6 ZRŘ. Funkcí povinnosti mlčenlivosti rozhodců má být ochrana informací vnesených do řízení samotnými stranami, zejména ohledně obchodního tajemství či citlivých informací. Informace požadované žalobcem tuto povahu nemají. Žalobce nepožadoval ani poskytnutí jakýchkoli dokumentů z rozhodčích spisů, natož citlivých informací či s povahou obchodního tajemství. Není zde žádný legitimní důvod k odmítnutí žádosti. Tvrzení žalovaného že z § 2 odst. 2 ZRŘ plyne, že stálý rozhodčí soud má postavení rozhodců, je mylné. Možnost předložit spor stálému rozhodčímu soudu neznamená, že by stálý rozhodčí soud měl mít postavení rozhodce, a s tím související povinnost (zejména mlčenlivost). Mají ji příslušní rozhodci, kteří spor projednávají, nikoli stálý rozhodčí soud. Na poskytnutí Informací požadovaných žalobcem je i veřejný zájem. Žádost je zaměřena výhradně na rozhodčí řízení, jejichž stranou byla veřejnoprávní korporace (územní samosprávný celek, veřejná instituce apod.). U těchto subjektů má veřejnost legitimní zájem na jejich kontrole, zejména na hospodaření s veřejnými prostředky. Neobstojí tudíž námitka žalovaného, že žalobce má Informace získat přímo od jednotlivých stran rozhodčího řízení, které je údajně ve větší či menší míře zveřejňují na svých webech. Pokud se tedy jedná o běžně veřejně dostupné informace, pak tím spíše by je měl žalovaný jako povinný subjekt poskytnout, neboť zjevně nejde o informace utajované. Nepřípadný je odkaz na § 19 odst. 3 ZRŘ, že rozhodčí řízení je neveřejné. Žalobce nepožaduje Informace o konkrétním obsahu jednotlivých řízení, na něž se zásada neveřejnosti vztahuje, nýbrž pouze seznam určité části sporů a Informace o jejich stranách a právních zástupcích, výsledku sporu a jeho rozhodcích. Výjimky podle § 11 odst. 2 písm. a) InfZ a § 11 odst. 3 InfZ nelze aplikovat současně, byť tak žalovaný činí. 8. V pátém žalobním bodu žalobce má za to, že žalovaný zástupně argumentuje, že požadované Informace obsahují osobní údaje, a to identifikační údaje účastníků řízení, jejich právních zástupců i rozhodců. V případě účastníků rozhodčích řízení před žalovaným však půjde ve velkém množství případů o právnické osoby, jež ochrany osobních údajů nepožívají. Pokud jsou případně účastníky i fyzické osoby, žalovaný mohl učinit opatření, kterými by jejich osobní údaje ochránil a zároveň by žádosti vyhověl, např. anonymizovat jména fyzických osob, či uvést jejich iniciály apod. Žalobci není zřejmé, proč nemají být poskytnuty Informace identifikující rozhodce sporů, když seznam rozhodců je veřejně dostupný na webových stránkách žalovaného. Totéž platí i o údajích identifikujících právní zástupce účastníků, což jsou zejména advokáti. Seznam advokátů s údaji o jejich sídle je veřejně dostupný na stránkách České advokátní komory. 9. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě navrhl žalobu odmítnout, případně zamítnout. Žalobu by soud měl odmítnout, neboť žalobce nevyčerpal řádné opravné prostředky a též proto, že žalovaný není povinným subjektem podle InfZ. Podaná žádost o Informace podle pravidel pro poskytování informací podle InfZ byla navíc neoprávněná, proto pokud by ji soud neodmítl, musí ji zamítnout pro nedůvodnost. Žalovaný k prvnímu žalobnímu bodu konstatoval, že není povinným subjektem podle InfZ. Byť si je vědom rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 8. 2021 č. j. 3 A 140/2020-69, tak proti němu podal kasační stížnost, o níž doposud nebylo rozhodnuto. Žalovaný ke druhém