§ 6 zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů – Rozhodci jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech
Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů · 216/1994 Sb. · Procesní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 6 zákona o rozhodčím řízení stanovuje povinnost mlčenlivosti pro rozhodce o skutečnostech, které se dozvěděli při výkonu své funkce, a upravuje podmínky, za nichž mohou být této mlčenlivosti zproštěni. Rozhodce nesmí sdělovat informace získané během rozhodčího řízení, pokud mu k tomu strany nebo soud nedají souhlas. (§ 6 zákona č. 216/1994 Sb., zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: soud
- Judikatura: na § 6 odkazuje 6 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 216/1994 Sb.
(1) Rozhodci jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděli v souvislosti s výkonem funkce rozhodce, pokud nebyli této povinnosti zproštěni.
(2) Rozhodce mohou mlčenlivosti zprostit strany. Jestliže strany rozhodce mlčenlivosti nezprostí, rozhoduje o zproštění mlčenlivosti z vážných důvodů předseda okresního soudu, v jehož obvodu má rozhodce trvalý pobyt. Pokud rozhodce nemá trvalý pobyt na území České republiky nebo jej nelze zjistit, rozhoduje o zproštění mlčenlivosti předseda okresního soudu, v jehož obvodu byl vydán rozhodčí nález. Pokud nelze zjistit ani místo vydání nálezu nebo nebyl-li nález vydán v České republice, rozhoduje předseda obvodního soudu pro Prahu 1.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Rozhodce nesmí sdělovat informace získané během rozhodčího řízení, pokud mu k tomu strany nebo soud nedají souhlas.
- Strany rozhodčího řízení mohou rozhodce zprostit mlčenlivosti, například pokud potřebují, aby rozhodce svědčil v jiném řízení.
- Pokud strany rozhodce mlčenlivosti nezprostí, může o tom rozhodnout předseda okresního soudu z vážných důvodů.
Na co si dát pozor
- Rozhodce je vázán mlčenlivostí, i když už jeho funkce skončila, pokud nebyl zproštěn.
- Zproštění mlčenlivosti předsedou soudu je možné jen z vážných důvodů.
- Místní příslušnost soudu pro rozhodování o zproštění mlčenlivosti se liší podle trvalého pobytu rozhodce nebo místa vydání rozhodčího nálezu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 6
Jak soudy aplikují § 6
Podle dovolatelky rozhodci v rámci rozhodčího řízení a rozhodování porušili ustanovení § 18, § 25 odst. 3 věta před středníkem a § 6 zákona č. 216/1994 Sb. Tato porušení následně konkretizuje.
V tomto řízení požádal obvodní soud stěžovatele o předložení příslušného rozhodčího spisu, načež stěžovatel ve smyslu § 6 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o rozhodčím řízení") nejprve požádal strany rozhodčího řízení o zproštění mlčenlivosti, na čemž se ovšem strany neshodly, a tak se následně obrátil na předsedkyni obvodního soudu se žádostí o zproštění mlčenlivosti z vážných důvodů.
Napadené rozhodnutí se řádně nevypořádalo ani s jeho námitkou, že prvostupňové rozhodnutí nerespektuje zásadu proporcionality, která vyplývá z ustanovení § 6 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů (dále jen "zákon o rozhodčím řízení"), a to ve vztahu k ustanovením § 129 odst. 2 o. s. ř. Nadto je podle stěžovatele rozporné nejen s doktrinálními stanovisky a s judikaturou obecných soudů (usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 5. 2012 sp. zn. 4 Cmo 104/2012), nýbrž i s nálezem sp. zn. I. ÚS …