7 Aps 3/2013 — Nejvyšší správní soud

6 Af 22/2023- 41 - text 11 6 Af 22/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D. a JUDr. Naděždy Treschlové ve věci žalobkyně: MS-INVEST a.s., zastupující členka skupiny podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, registrované pod DIČ: CZ699004584, IČO: 255 44 756 sídlem Koliště 1912, 602 00 Brno zastoupena advokátem Mgr. Ing. Vítem Křivánkem sídlem V parku 2316/12, 148 00 Praha 4 proti žalovanému: Ministerstvo financí sídlem Letenská 252/15, 118 10 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí ministra financí ze dne 23. 10. 2023 č. j. MF-29887/2023/3901-3 t a k t o : I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í: Identifikace projednávané věci 1. Žalobkyně se žalobou došlou Městskému soudu v Praze dne 27. 12. 2023 domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného uvedeného v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný zamítl její odvolání proti rozhodnutí Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“ nebo „správní orgán 1. stupně“) ze dne 14. 7. 2023 č.j. 38168/23/7700-50128-204230 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňové rozhodnutí bylo vydáno v přezkumném řízení, ve věci v pořadí třetím, podle ust. § 123 odst. 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“). 3. Předmětné (třetí) přezkumné řízení bylo vedeno na základě rozhodnutí žalovaného č.j. MF-30266/2022/3901-4 ze dne 1. 12. 2022, potvrzeného rozhodnutím ministra financí o rozkladu ze dne 23. 5. 2023 č.j. MF-379/2023/3901-10, kterým bylo ve smyslu § 121 odst. 1 daňového řádu nařízeno přezkoumání rozhodnutí GFŘ ze dne 27. 1. 2022 č.j. 6501/22/7700-10124-204230 ve věci odvolání proti rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství (dále jen „OFŘ“), ze dne 18. 6. 2021 č.j. 31107/21/5300-22444-704601, vydanému v (v pořadí druhém) přezkumném řízení dle § 123 odst. 5 daňového řádu, které bylo zahájeno na základě rozhodnutí GFŘ ze dne 18. 6. 2021 č. j. 33972/21/7700-10124-204230 na základě podnětu žalobkyně. Hmotněprávní podstatou předmětných rozhodnutí je výše přiznaného úroku z daňového odpočtu podle § 254a odst. 1 daňového řádu za zdaňovací období prosinec 2016, červen 2017 a červenec 2017. Rekapitulace procesní situace ve věci 4. Na základě obsahu podané žaloby, obsahu správního spisu předloženého žalovaným a vlastní úřední činnosti soud rekapituluje procesní situaci ve věci, přičemž na tomto místě pro přehlednost uvádí, že rozhodnutí, které je napadeno nyní projednávanou žalobou, je popsáno v bodu 11 tohoto rozsudku. 5. Finanční úřad pro Jihomoravský kraj (dále též „správce daně“) vydal dne 29. 5. 2018 celkem tři rozhodnutí, kterými žalobkyni přiznal úrok z daňového odpočtu za zdaňovací období prosinec 2016, červen 2017 a červenec 2017. Žalobkyně se proti těmto rozhodnutím odvolala, načež OFŘ výši přiznaných úroků z daňového odpočtu rozhodnutím ze dne 6. 12. 2019 změnilo z důvodu původně chybně stanoveného úroku za období o jeden den delší. OFŘ se však dopustilo vlastního pochybení, neboť nezohlednilo změnu ve výši repo sazby stanovenou Českou národní bankou k 1. 1. 2018 ve výši 0,50 %. GFŘ proto dne 2. 3. 2020 nařídilo přezkum rozhodnutí OFŘ ze dne 6. 12. 2019 s odůvodněním, že v přezkoumávaném rozhodnutí ze dne 6. 12. 2019 OFŘ nesprávně uplatnilo výši repo sazby 0,05 %, zatímco správně mělo zohlednit změnu výše repo sazby k 1. 1. 2018 ve výši 0,50 %. OFŘ v přezkumném řízení dle § 123 zákona č. 280/2009, daňový řád, vydalo 30. 4. 2020 „nové“ rozhodnutí, kterým úroky z daňového odpočtu žalobkyni opět změnilo dle závazného právního názoru GFŘ. Žalobkyně proti rozhodnutí OFŘ ze dne 30. 4. 2020 nepodala odvolání, podala správní žalobu, kterou Krajský soud v Brně usnesením ze dne 4. 8. 2020 č.j. 62 Af 41/2020-36 odmítl z důvodu nevyčerpání řádných opravných prostředků. 6. Žalobkyně podala 23. 10. 2020 podnět k nařízení přezkoumání rozhodnutí OFŘ z 30. 4. 2020 z důvodu vývoje judikatury týkající se výše úrokové sazby úroku z daňového odpočtu [rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) č.j. 1 Afs 445/2019-47 z 16. 7. 2020, EP ENERGY TRADING], dle které nelze aplikovat § 254a daňového řádu ve znění účinném od 1. 1. 2015 do 30. 6. 2017 (úrok ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou + 1 procentní bod) pro rozpor s právem Evropské unie. Daňové orgány jsou namísto toho povinny přiznat úrok ve výši podle rozsudku NSS č. j. 7 Aps 3/2013-34 z 25. 2014, KORDÁRNA, tedy dle § 155 odst. 5 daňového řádu ve znění účinném do 31. 12. 2020 (tzn. ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou + 14 procentních bodů). GFŘ žalobkynin podnět shledalo důvodným, proto nařídilo 18. 6. 2021 přezkum rozhodnutí OFŘ z 30. 4. 2020 ve vztahu ke zdaňovacímu období prosinec 2016. OFŘ poté v přezkumném řízení vydalo 16. 8. 2021 rozhodnutí, kterým změnilo (zvýšilo) žalobkynin úrok za období prosinec 2016 po vzoru rozsudku EP ENERGY TRADING (od 1. 4. 2017 do 30. 6. 2017 ve výši podle rozsudku KORDÁRNA, od 1. 7. 2017 do 18. 5. 2018 ve výši podle § 254a daňového řádu: repo sazba + 2 procentní body). Ve vztahu ke zdaňovacím obdobím červen a červenec 2017 byly úroky ponechány v původní výši, neboť daňová přiznání za tato období byla podána až po datu 30. 6. 2017, závěry rozsudku EP ENERGY TRADING se na ně nevztahují a aplikuje se na ně právní úprava v § 254a daňového řádu účinná od 1. 7. 2017. 7. Žalobkyně podala proti rozhodnutí OFŘ ze dne 16. 8. 2021 o věci samé odvolání, v němž se domáhala „kordárenských úroků“ (§ 155 odst. 5 daňového řádu účinného do 30. 12. 2020) za všechna dotčená zdaňovací období a za celou dobu běhu úroků. GFŘ žalobkynino odvolání rozhodnutím č. j. 6501/22/7700-10124-204230 ze dne 27. 1. 2022 zamítlo a rozhodnutí OFŘ potvrdilo. Žalobkyně proti rozhodnutí GFŘ ze dne 27. 1. 2022 podala žalobu ke Krajskému soudu v Brně. 8. Na základě vývoje judikatury po rozsudcích KORDÁRNA a EP ENERGY TRADING, především na základě vydání rozsudku NSS č.j. 5 Afs 139/2021-31 ze dne 23. 9. 2021, RAPTOR SE, nebo č.j. 1 Afs 80/2021-45 ze dne 1. 4. 2022, CarTec Ostrava, GFŘ shledalo aplikovatelnost přechodného ustanovení čl. XI odst. 3 zákona č. 170/2017 Sb., podle kterého se u daňového odpočtu za zdaňovací období, u kterého lhůta pro jeho podání uplynula přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, uplatní úrok z daňového odpočtu podle § 254a daňového řádu, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (před 1. 7. 2017). NSS dovodil, že úrok z daňového odpočtu podle § 254a daňového řádu za období od 1. 1. 2015 do 30. 6. 2017 byl rozsudkem KORDÁRNA shledán v rozporu s právem Evropské unie, a při aplikaci přechodného ustanovení čl. XI. odst. 3 zákona č. 170/2017 Sb. a závěrů KORDÁRNA se uplatní u zdaňovacích období, u nichž lhůta k podání daňového přiznání uplynula do 30. 6. 2017, úrok dle § 155 odst. 5 daňového řádu, a to i na úrok plynoucí po 30. 6. 2017. GFŘ proto podalo k žalovanému podnět k nařízení přezkumu dle § 121 a násl. daňového řádu, načež žalovaný rozhodnutím č.j. MF-30266/2022/3901-4 ze dne 1. 12. 2022 nařídil přezkum rozhodnutí GFŘ ze dne 27. 1. 2022, neboť shledal, že úrok z daňového odpočtu za zdaňovací období prosinec 2016 byl přiznán v rozporu s výše nastíněnou judikaturou. 9. Proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 12. 2022 podala žalobkyně rozklad, který ministr financí rozhodnutím ze dne 23. 5. 2023 č.j. MF-379/2023/3901-10 zamítl. Žalobkyně v rozkladu namítla, že přezkumné řízení mělo být u rozhodnutí GFŘ ze dne 27. 1. 2022 nařízeno i v části vztahující se ke zdaňovacím obdobím červen 2017 a červenec 2017, neboť je přesvědčena, že ani právní úprava podle § 254a daňového řádu ve znění účinném od 1. 7. 2017 (repo sazba + 2 procentní body) neodpovídá požadavkům práva Evropské unie. Ministr financí poukázal ve svém zamítavém rozhodnutí ze dne 23. 5. 2023 především na to, že výše úroku z nadměrného odpočtu dle § 254a daňového řádu účinného od 1. 7. 2017 nebyla doposud NSS zpochybněna. Zároveň ani nedospěl k závěru, že by byla v rozporu s unijní judikaturou. 10. Žalobkyně napadla rozhodnutí ministra financí ze dne 23. 5. 2023 žalobou u správního soudu (původně u Krajského soudu v Brně) s tím, že je přesvědčena, že rozhodnutím ze dne 1. 12. 2022 měl být nařízen přezkum rozhodnutí GFŘ ze dne 27. 1. 2022 i v části týkající se zdaňovacích období červen a červenec 2017. 11. V mezidobí probíhalo přezkumné řízení, které vyústilo ve vydání rozhodnutí napadených projednávanou žalobou. GFŘ prvostupňovým rozhodnutím ze dne 14. 7. 2023 č.j. 38168/23/7700-50128-204230 změnilo své rozhodnutí ze dne 27. 1. 2022 tak, že změnilo rozhodnutí OFŘ ze dne 16. 8. 2021 a původně přiznaný úrok z daňového odpočtu za zdaňovací období prosinec 2016 zvýšilo v souladu se závěry rozsudků KORDÁRNA, EP ENERGY TRADING, CarTec Ostrava a RAPTOR SE, dle § 155 odst. 5 daňového řádu. Zdaňovací období červen 2017 a červenec 2017 nebyla př