— Nejvyšší správní soud

8 A 6/2024- 28 - text 6 8 A 6/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Andrey Veselé a Mgr. Jany Jurečkové ve věci žalobkyně: S. P., nar. X bytem X proti žalované: Česká advokátní komora sídlem Národní 118/16, 110 00 Praha 1 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 14. 11. 2023, č. j. 10.01-000544/23-002, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobkyně žalobou napadá shora označené rozhodnutí žalované, kterým nebylo vyhověno její žádosti ze dne 2. 11. 2023 o určení advokáta k poskytnutí právní služby podle § 18c zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o advokacii“), resp. k poskytnutí bezplatné právní služby a to pro tři řízení (exekuční, trestní a celní). Advokát ji nebyl určen z důvodu, že žalobkyně neprokázala - a to ani pro jedno ze tří řízení, pro které ustanovení advokáta žádala - že nesplňuje podmínky pro ustanovení zástupce pro řízení dle ust. § 18 odst. 2 a dále z důvodu, že ve věci osvědčení se ve zkušební době podmíněně odloženého výkonu trestu odnětí svobody jde ze strany žalobkyně o žádost předčasnou. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 2. Žalobkyně vidí nezákonnost předně v tom, že žalovaná nerozhodla o její žádosti o ustanovení advokáta ze dne 8. 11. 2023 včas a to s ohledem na to, že žalobkyni hrozila dražba jejího bytu, ve kterém bydlí, na což žalobkyně upozorňovala. Žádost o ustanovení advokáta žalobkyně podala do 2 dnů od doručení výzvy exekutora v rámci řízení o zastavení exekuce, přičemž jí bezprostředně hrozila dražba bytu, ve kterém bydlí. Tyto skutečnosti do žádosti na několika místech zdůrazňovala. Rozhodnutí však obdržela den poté, co měla dražba proběhnout. 3. Druhá žalobní námitka směřovala do posouzení ze strany žalované, která svévolně zúžila vymezení věci, pro kterou žalobkyně advokáta žádala. Zákon neomezuje ustanovení advokáta jen pro konkrétní řízení. S vymáháním výživného úzce souvisí jak trestní stíhání, tak řešení dluhu u celního úřadu. Jedná se tak o jednu jedinou věc. Všechny roviny případu totiž spojuje jedna věc a to, že žalobkyně přesně neví, kolik dluží, resp. se domnívá, že exekutor si účtuje některé položky dvakrát, což ovlivní náhradu škody v trestním řízení. Žalobkyně tak potřebuje advokáta, který posoudí její námitky vůči exekutorovi a poradí ji, jak tyto skutečnosti sdělit v řízení o podmínce a poradí ji, jakou prioritu mají které dluhy. Vše tvoří jednu věc – vymáhání výživného, a žalovanou žádala o advokáta, který ji pomůže tuto záležitost vyřešit. Postup žalované je formalistický a neprofesionální, postrádající morální soucit a lidskost. 4. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Dále uvedla, že důvodem pro zrušení rozhodnutí nemůže být posouzení otázky, zda správní orgán mohl, měl či musel v dané věci své rozhodnutí vydat ve lhůtě kratší, než učinil. Jestliže rozhodnutí objektivně existuje, nemůže být zrušeno z důvodu, že mělo být vydáno dle pocitu žalující strany v kratší lhůtě počítané od zahájení řízení (zde od doručení žádosti žalobkyně žalované o určení advokáta k poskytnutí právní služby). 5. Žaloba tak obsahuje jedinou otázku pro soudní přezkum, a sice co zákonodárce rozumí definičním vymezením „věci“ v § 18c odst. 1 věta prvá zákona o advokacii, resp. „touž věcí“ v § 18c odst. 1 věta druhá před středníkem, resp. „touto věcí“ v § 18c odst. 1 věta druhá za středníkem, resp. „věc“ v § 18c odst. 6 věta první zákona o advokacii. Vymezení obratu „věc“ dle žalované dosud žadatelům o určení advokáta nečinilo žádnou potíž. Žalobkyně vyjadřuje, že žalovaná měla „zúžit vymezení věci, pro kterou je možné žádat o ustanovení (pozn. žalované: určení) advokáta dle ustanovení § 18c zákona o advokacii“. Žalovaná v tomto bodě žaloby vyjadřuje svůj názor, že pro ni onou věcí je „vymáhání výživného“. V justičním světě se takový obrat používá pro situaci, kdy osoba povinná placením výživného tuto svou zákonnou povinnost neplní. Žalovaná rozumí tomu, že žalobkyně je právním laikem a uvedený obrat považuje zřejmě za obdobnou situaci, kdy laická veřejnost běžně rozumí „rozvodem manželství“ jak úpravu poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu manželství rodičů, samotný rozvod jako statusovou záležitost – rozvod manželství muže a ženy, tak i úpravu majetkových vztahů (společné jmění manželů) a otázek bydlení po rozvodu manželství – zatímco pro justiční svět jde o samostatná řízení, dokonce v odlišných rejstříkových věcech. Jakkoli v žalobě žalobkyně vyjadřuje, že onou „společnou věcí“ je „vymáhání výživného“, tak jen o několik řádek níže sama rozlišuje mezi nezákonným postupem exekutora, trestním řízením v rámci podmínečného trestu odnětí svobody a vymáháním přeplatku na příspěvku na živobytí od celního úřadu. A přesně tak – v souladu se žádostí žalobkyně jako žadatelky – musela doručenou žádost o určení advokáta k poskytnutí právní služby posoudit i žalovaná. 6. Žalovaná nemůže použít obratu „vymáhání výživného“, ale tam, kde advokáta určí, musí (žadateli i advokátovi) jednu konkrétní věci přesně vymezit. Žalovaná připomněla, že určení advokáta je uložením kontraktační povinnosti advokátovi zastupovat žadatele jako klienta, čímž se zasahuje do jinak volné soutěže advokátů na trhu právních služeb – a nesmí být pochyb na straně žadatele, advokáta, ani žalované jako k tomu určeného orgánu, co se onou věcí zcela konkrétně a nezaměnitelně rozumí. 7. Přístup ke spravedlnosti, zde v přístupu k právnímu zastoupení, je v Česku zajištěn tím, že předně si má zájemce o poskytnutí právní služby konkrétního advokáta zvolit. Z hlediska právní úpravy je ovšem již situace jiná. Žadatel o určení advokáta nesmí vynechat zákonodárcem stanovenou možnost (povinnost) požádat soud (nebo jiný k tomu určený orgán) o ustanovení zástupce pro řízení z řad advokátů. Žalobkyně tak neučinila, a proto již jen z tohoto důvodu by musela být její žádost žalovanou posouzena jako nedůvodná. Žalobkyně se ani nepokusila (dle obsahu její žádosti) zajistit si právní pomoc zvoleným advokátem či ve druhém kroku žádostí o ustanovení zástupce pro to které konkrétní řízení. 8. Žalovaná proto ve svém rozhodnutí uvedla důvody pro nevyhovění žádosti u každé ze tří věcí žalobkyní jako žadatelkou v žádosti uvedené (vymáhání dlužné částky soudním exekutorem; otázka osvědčení se ve zkušební době podmíněně odloženého výkonu trestu odnětí svobody; vymáhání přeplatku na příspěvku na živobytí celním úřadem). 9. Žalobkyně reagovala replikou, v níž zrekapitulovala, že soudní exekutor vydal dne 4. 10. 2023 dražební vyhlášku č. j. 067 EX 17298/19 na prodej bytu, ve kterém žalobkyně bydlí, přičemž dražba byla stanovena na 15. 11. 2023. Proti tomuto postupu se obratem (za pomoci sociální služby) bránila návrhem na částečné zastavení exekuce. Dne 30. 10. 2023 obdržela výzvu ze strany soudního exekutora k „doložení listinných důkazů k prokázání tvrzených skutečností“ ve lhůtě 15 dnů. S ohledem na složitost celého řízení hned 2. 11. 2023 požádala žalovanou o ustanovení advokáta. Dne 9. 11. 2023 se telefonicky dozvěděla, že jí advokát přidělen nebude, proto za pomoci pracovníka poradny odpověděla na výzvu soudního exekutora sama dne 10. 11. 2023. Téhož dne požádala dle doporučení žalovaného soudního exekutora dle § 30 o. s. ř. spolu s § 52 exekučního řádu o ustanovení zástupce pro řízení (advokáta). Uvedla, že není ze zdravotních důvodů schopná se sama kvalifikovaně bránit, než jí bude advokát přidělen, prosila o odklad exekuce dražby nemovitosti, aby se mohl advokát v celém případu zorientovat. Na výzvu exekutora doplnila své majetkové poměry, ale exekutor její žádost o ustanovení advokáta dne 15. 12. 2023 zamítl. Dne 29. 12. 2023 se za pomoci sociální služby proti tomuto rozhodnutí odvolala ke Krajskému soudu v Brně. Prozatím nemá žádné informace o rozhodnutí soudu. 10. Ve vztahu k celnímu úřadu se s úřadem dohodla na splátkovém kalendáři zbytkového dluhu rozloženého ve splátkách od ledna 2024 do června 2024. O advokáta v této věci nežádala, pomohla jí pracovnice sociální služby. V trestní věci rovněž prozatím žalobkyně o advokáta nežádala, jelikož má za to, že toto řízení souvisí s exekučním a myslí si, že by bylo účelné mít v celé záležitosti týkající se výživného jednoho advokáta. Navíc v trestním řízení bylo již pravomocné rozhodnutí vydáno, nyní by žalobkyně jen potřebovala pomoci se zjištěním, jaká je aktuální výše vzniklého dluhu a kolik jí zbývá zaplatit. III. Posouzení žaloby 11. Městský soud v Praze (dále jen „soud“) na základě žaloby, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů [dále jen „s. ř. s.“]), přezkoumal napadená rozhodnutí, včetně řízení, která jejich vydání předcházela. Při přezkoumání rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 7