8 As 18/2010 — Nejvyšší správní soud

8 A 95/2022- 44 - text 14 8 A 95/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci žalobkyně: Ing. I. K., bytem X, zastoupená advokátkou Mgr. Renatou Kuníkovou sídlem Pražská 550, 266 01 Beroun, proti žalovanému: Magistrát hl.m. Prahy, Odbor stavebního řádu, sídlem Mariánské nám. 2/2, 110 01 Praha 1, za účasti Landia – Vojanka s.r.o., IČ: 03891259, se sídlem Evropská 810/136, Vokovice, Praha 6 DLOUHY TECHNOLOGY s.r.o., IČ: 28498712, se sídlem Jinonická 759/24, Košíře – Praha 5, zastoupené advokátem JUDr. Ondřejem Kuchařem, se sídlem Železná 490/14, Praha 1, jako osob zúčastněných na řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 8. 2022, č. j. MHMP 1205997/2022, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Úřad městské části Praha 5, Odboru Stavebního úřadu (dále jen „stavební úřad“) vydal dne 12. 1. 2022, pod č. j. MC059681/2022, rozhodnutí (dále též jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým byla zamítnuta žádost žalobkyně o obnovu územního řízení vedeného stavebním úřadem pod sp. zn. MC05/OSU/20809/2018/Šev/Koš.p.XC o umístění stavby nazvané ,,VILADŮM U VOJANKY“. 2. Žalobkyně podala proti rozhodnutí odvolání, o němž rozhodl žalovaný zamítavě napadeným rozhodnutím. 3. Dosavadní skutkový stav je následující: Úřad městské části Praha 5 (dále jen „ÚMČ Praha 5“) obdržel 23. 7. 2018 žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby – novostavby bytového domu. Po doplnění podané žádosti vydal 12. 2. 2019 oznámení o zahájení územního řízení o umístění stavby vedeném pod sp. zn. MC05/OSU/20809/2018/Pak/Koš.p.XC (dále jen „územní řízení“). 4. Následně ÚMČ Praha 5 vydal územní rozhodnutí z 15. 4. 2019 (na rozhodnutí nesprávně uvedeno 15. 4. 2018) č. j. MC05 235633/2019 (dále jen „územní rozhodnutí“), kterým rozhodl o umístění stavby dle podané žádosti. Toto rozhodnutí bylo z důvodů velkého počtu účastníků v souladu s § 144 odst. 6 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, doručováno určeným účastníkům řízení dle § 85 odst. 1 písm. a) a b), a odst. 2 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona, do vlastních rukou, účastníkům dle § 85 odst. 2 písm. b) stavebního zákona veřejnou vyhláškou a dotčeným orgánům jednotlivě. Rozhodnutí bylo vyvěšeno na úřední desce 16. 4. 2019 a sejmuto 2. 5. 2019, včetně způsobu umožňujícího dálkový přístup. 5. Proti územnímu rozhodnutí podala žalobkyně 14. 9. 2020 odvolání, ve kterém kromě věcných námitek ke stavbě namítala zejména to, že nebyly naplněny podmínky pro doručování rozhodnutí podle § 144 odst. 6 správního řádu, rozhodnutí nebylo řádně vyvěšeno na úřední desce a že se správním spisem bylo nezákonně manipulováno. Odvolání doplnila podáním z 23. 9. 2020, ve kterém zopakovala své námitky a namítla podjatost příslušného pracovníka ÚMČ Praha 5 a též podjatost všech osob na stavebním odboru ÚMČ Praha 5 a žalovaného. 6. Žalovaný odvolání jako opožděné zamítl. V odůvodnění uvedl, že rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno zveřejněním na úřední desce 1. 5. 2019 a nabylo právní moci 17. 5. 2019. Datumové označení rozhodnutí (15. 4. 2018) považoval za zjevnou písařskou chybu, která na doručení nemá žádný vliv. I kdyby rozhodnutí nebylo řádně doručeno, jak tvrdí žalobkyně, podle § 84 odst. 1 správního řádu by odvolací lhůta uplynula již 23. 4. 2020. 7. Žalobkyně se následně bránila žalobou, kterou Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 19. 10. 2022, č.j. 11 A 154/2021 99, zamítl. K námitce, že odvolání bylo podáno včas, uvedl, že žalobkyně v žalobě nijak nezpochybnila počet účastníků řízení, pouze obecně namítla, že je stavební úřad nedostatečně vymezil. Tuto námitku přitom neuplatila v odvolání, takže se žalovaný danou otázkou nemohl zabývat. Podle městského soudu ovšem stavební úřad vymezil okruh účastníků dostatečně. Za účastníky podle § 85 odst. 2 písm. b) stavebního zákona považoval od zahájení řízení vlastníky sousedních 57 pozemků a 15 staveb, které konkrétně identifikoval. Takové vymezení účastníků řízení je plně v souladu s § 92 odst. 3 stavebního zákona. Zákon stavebnímu úřadu neukládá, aby identifikoval jednotlivé účastníky či přesně uvedl jejich počet. S ohledem na takto velký počet účastníků jim poté mohl doručovat veřejnou vyhláškou. Ve spisu se přitom nachází vyhotovení územního rozhodnutí, na němž je vyznačeno jeho vyvěšení a svěšení na úřední desce, a to nejen v záhlaví, ale i v jeho závěru. Součástí spisu je i potvrzení o zveřejnění dokumentu dálkovým způsobem od 16. 4. 2019 do 2. 5. 2019. Městský soud vzal na základě listin obsažených ve správním spise za prokázané, že územní rozhodnutí bylo řádně zveřejněno i způsobem umožňujícím dálkový přístup. Žalobkyně jejich obsah předloženými fotografiemi a listinami relevantně nezpochybnila. Městský soud uzavřel, že lhůta pro podání odvolání uplynula dne 16. 5. 2019. Dodal, že podle obsahu správního spisu bylo poslednímu účastníkovi řízení územní rozhodnutí doručeno dne 23. 4. 2019. Roční lhůta pro podání odvolání tak uplynula účastníkům, kterým nebylo rozhodnutí oznámeno, 23. 4. 2020. Závěrem městský soud konstatoval, že námitku podjatosti úředních osob vznesla žalobkyně opožděně, pročež o ní nemuselo být samostatně rozhodnuto. 8. Žalobkyně podala proti rozsudku Městského soudu v Praze kasační stížnost, o níž rozhodl Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 3. 5. 2024, č. j. 8 As 247/2022–41. Nejvyšší správní soud v uvedeném rozsudku konstatoval, že „s ohledem na způsob, jakým byla žalobní námitka týkající se vymezení okruhu účastníků řízení formulována, městský soud rovněž dostatečně vysvětlil, jakým způsobem byli účastníci podle § 85 odst. 2 písm. b) stavebního zákona identifikováni a že se tak stalo v souladu s § 92 odst. 3 stavebního zákona, podle něhož platí, že v případě doručování územního rozhodnutí veřejnou vyhláškou se v něm účastníci řízení podle § 85 odst. 2 písm. b) identifikují označením pozemků a staveb evidovaných v katastru nemovitostí dotčených vlivem záměru. Stěžovatelka totiž v řízení před městským soudem nepřednesla žádné konkrétní důvody, pro které měli být tito účastníci řízení vymezeni podle § 69 odst. 2 správního řádu a naopak nepostačovalo jejich označení (identifikace) v souladu s citovaným ustanovením stavebního zákona.“ Podanou kasační stížnost tedy zamítl. 9. Následně žalobkyně podala žádost o obnovu řízení. Podaný návrh odůvodnila tím, že stavebník měl k rozhodnutí o umístění stavby povinnost přiložit kromě závazných stanovisek také dokumentaci k samotné stavbě. Tedy výkresy a vizualizaci. Z dokumentů, které byly předloženy, mělo být stavebnímu úřadu zřejmé, že umístění stavby neodpovídá platnému územnímu plánu pro dané území. Žalobkyně uvedla, že stavebník si najal geodetickou kancelář pro vytyčení skutečných hranic mezi dotčenými pozemky, přičemž došlo k posunutí hranic pozemků v neprospěch stavebníka, žalobkyně tedy iniciovala opravu chyby v údajích v katastru nemovitostí, ke které došlo, konkrétně byla provedena změna hranice mezi pozemky XA a XB. Žalobkyně měla za to, že není možné, aby stavebník dál postupoval podle územního rozhodnutí, neboť stavebník by nemohl dodržet odstup 3 m od hranice pozemku navrhovatelky podzemní části stavby. Stavební úřad podaný návrh zamítl s tím, že nejsou naplněny důvody obnovy řízení. Žalobkyně podala proti rozhodnutí stavebního úřadu odvolání, o němž zamítavě rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutí. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 10. V podané žalobě žalobkyně uvedla, že měla být účastníkem územního řízení, kdy její práva účastníka byla v důsledku postupu správního orgánu odepřena, neboť ačkoliv byla stavba povolována jen na parc.č. XC a XA k.ú. X, stavební úřad doručoval v rozporu s ust. § 110 odst. 7 stavebního zákona, když posoudil řízení jako s velkým počtem účastníků ve smyslu ust. § 144 správního řádu. 11. K návrhu na zahájení řízení o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby měl stavebník povinnost přiložit kromě závazných stanovisek také dokumentaci k samotné stavbě, tedy výkresy a vizualizaci. Dle § 86 odst. 2 písm. e) stavebního zákona jde přitom o dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí, která obsahuje průvodní zprávu, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy, dokumentaci objektů a dokladovou část. Výkresová situace, která je dle přílohy č. 6 k vyhlášce č. 503/2006 nedílnou součástí žádosti o vydání územního rozhodnutí o povolení stavby, zobrazuje mimo jiné celkovou situaci s vyznačením odstupu od hranic pozemků a od sousedních staveb. 12. Rozhodnutí o umístění stavby tak vychází také z výkresové a další dokumentace poskytnuté stavebníkem. Dle § 9 odst.1 písm. c) vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu obsahuje rozhodnutí o umístění stavby umístění stavby na pozemku, zejména minimální vzdálenosti od hranic pozemku a sousedních staveb. 13. Z důvodu na stra