1 Ad 2/2025 – Městský soud v Praze

1 Ad 2/2025- 55 - text  15 1 Ad 2/2025- [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Darinou Michorovou v právní věci žalobkyně: T. E., narozené dne X, bytem X, zastoupené Mgr. Leošem Vavříkem, advokátem, sídlem 28. října 767/12, 110 00 Praha 1 proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 15. 10. 2024, čj. X, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyni byl snížen stupeň invalidity, a tedy i výše invalidního důchodu z III. stupně na I. stupeň, neboť dle posudku o invaliditě lékařky Institutu posuzování zdravotního stavu (IPZS) v námitkovém řízení poklesla její pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 35 %, k dosažení nároku na invalidní důchod ve III. stupni je však potřeba zjištění poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu minimálně o 70 %. II. Obsah žaloby 2. Žalobkyně v žalobě nesouhlasila se snížením stupně její invalidity ze III. stupně na I. stupeň. Uvedla, že hodnocení žalované, resp. posudkových lékařů, je v rozporu s odbornými lékařskými nálezy, zejména s ambulantními lékařskými zprávami IKEM ze dne 6. 3. 2024, 10. 5. 2024, 12. 6. 2024 a 18. 6. 2024, a dalšími lékařskými zprávami, které přiložila k žalobě (zpráva z magnetické rezonance ze dne 15. 11. 2024 a ambulantní lékařské zprávy IKEM ze dne 21. 8. 2024, 25. 9. 2024 a 6. 11. 2024). Stav věci tak nebyl zjištěn v souladu s § 3 správního řádu tak, aby nevznikaly důvodné pochybnosti a v rozsahu podle § 2 správního řádu. 3. Dle žalobkyně je rozhodnutí žalované věcně nesprávné a nezákonné. Žalobkyně předně nesouhlasí se zařazením jejího zdravotního postižení, které je příčinou jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s největším dopadem na pokles pracovní schopnosti podle kapitoly XI, oddílu C, položky 4b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Z citovaných zpráv IKEM totiž dle názoru žalobkyně jednoznačně vyplývá, že diagnózou je ulcerózní kolitida v rozsahu spadajícím pod položku 4c uvedeného předpisu. Míru poklesu pracovní schopnosti žalobkyně způsobují kontinuální bolesti, zejména v levém podžebří a stabilně zvýšený počet stolic, dle přiložených lékařských zpráv až 6x denně, kdy se tento stav v průběhu času nelepší, naopak. K tomu žalobkyně též odkázala na závěry vyšetření na kolonoskopii dne 30. 8. 2024; i když tento nález uváděl obraz středně těžkých segmentálních zánětlivých změn, neznamená to, že by se jednalo o položku 4b (středně těžká forma postižení). Stav onemocnění žalobkyně je totiž potřeba posuzovat jako celek, nikoliv jen na základě jednoho vyšetření, kdy celkový zdravotní stav žalobkyně se neustále zhoršuje, a proto spadá její onemocnění pod položku 4c (těžkou formu postižení). 4. Kontinuální bolesti v levém podžebří jsou dle žalobkyně způsobeny v důsledku v minulosti provedené levostranné jaterní resekci pro FNH novými ložisky FNH, tj. zhoršením vývoje nemoci, kdy se jedná o aktuální a akutní komplikaci, která odůvodňuje zařazení pod položku 4c příslušné kapitoly a oddílu přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Tento závěr potvrzuje dle žalobkyně nález z magnetické rezonance ze dne 15. 11. 2024, to však bylo opomenuto. Dále nebyl zohledněn pokles výkonnosti způsobený onemocněním žalobkyně, jak vyplynul z předložených ambulantních zpráv. Žalobkyně má i při běžném ztížení značně sníženou výkonnost, z čehož dovozuje, že pokles pracovní schopnosti je daleko vyšší, než je stanoveno v napadeném rozhodnutí. Žalobkyně též poukázala na rozpor, kdy napadené rozhodnutí předpokládalo zlepšení zdravotního stavu, přestože má stav žalobkyně s ohledem na závěry v předložených lékařských zprávách zhoršující se tendenci. Současně žalobkyně namítla, že stanovená míra procentního poklesu pracovní schopnosti 35 % nebyla adekvátně odůvodněna ve vztahu ke zhoršující se tendenci ve zprávách prof. Hucla z IKEM. 5. Žalobkyně dále namítla, že nebyl zohledněn § 2 odst. 2 vyhlášky o posuzování invalidity a posudkoví lékaři a žalovaná se spokojili se zkoumáním pouze zdánlivého zlepšeného období a nezkoumali rapidní zhoršení, které tomuto období předcházelo, např. průjmy 10x denně koncem roku 2020. Stanovená míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně o 35 % je podle ní naprosto nedostačující a nevystihuje stav jejího onemocnění, k čemuž odkázala na přiložené lékařské zprávy z podzimu 2024. Žalobkyně zopakovala, že není schopna ani malé námahy, je neustále nemocná v důsledku snížené imunity, má výrazný problém při vyprazdňování a stálé bolesti, včetně levého podžebří, což snižuje schopnost výkonu zaměstnání. Žalobkyně je přesvědčena, že je u ní dán pokles pracovní schopnosti nejméně o 70 % a jedná se o invaliditu III. stupně. 6. Žalobkyně navrhla, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalované a replika žalobkyně 7. Žalovaná ve vyjádření k žalobě doručeném soudu dne 24. 1. 2025 stručně uvedla, že shromážděné medicínské nálezy (a to včetně listin uplatněných prve spolu s opravným prostředkem) ve prospěch invalidity (nej)vyššího stupně nesvědčily. Kvalifikaci shledaného dominantního postižení na úrovni středně těžké formy v intencích kapitoly XI oddílu C bodu 4b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, posudková lékařka dostatečně osvětlila, přitom žalovaná odkázala na konkrétní úseky jejího posudku. Žalovaná zdůraznila, že obsah aktuálně předestřených zpráv (IKEM ze dne 6. 11. 2024 a magnetická rezonance ze dne 15. 11. 2024), má poměrně limitovanou (nikoli však automaticky paušálně vyloučenou) zúročitelnost odborných nálezů pořízených po datu vydání žalovaného rozhodnutí, k tomu odkázala na § 75 odst. 1 soudního řádu správního). Dle žalované objektivizovaná funkční omezení nesplňovala kritéria invalidizace vyššího (nejvyššího) stupně. 8. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu posoudil jako nedůvodnou. 9. Žalobkyně podala dne 24. 2. 2025 repliku z téhož dne. V ní zopakovala nedostatečně zhodnocený celkový vyvíjející se zdravotní stav žalobkyně v čase a ignorování postupu podle § 2 odst. 2 vyhlášky o posuzování invalidity. Žalobkyně dále nově namítla, že v průběhu řízení o námitkách požadovala ústní jednání, nebylo jí však vyhověno a žalovaná rozhodla bez jeho nařízení. Žalobkyně též vysvětlila, že předložené důkazy s datem po vydání napadeného rozhodnutí doložila s cílem ukázat kontinuální zhoršování a následné zdánlivé zlepšení svého zdravotního stavu, kdy se současně domnívá, že tyto důkazy jen dokládají, že bylo nutno postupovat dle § 2 odst. 2 vyhlášky, a že napadené rozhodnutí je nezákonné. K použitelnosti těchto důkazů žalobkyně žalované kontrovala odkazem na § 77 odst. 2 soudního řádu správního a na judikaturu Nejvyššího správního soudu (NSS), konkrétně na rozsudek ze dne 9. 5. 2023, čj. 9 As 88/2023-44. Žalobkyně se též ohradila proti opakujícímu se tvrzení že soustavně kouří; nikdy tomu tak nebylo, přičemž se jednalo o jednorázovou záležitost, která se objevila pouze v jedné z posuzovaných zpráv a nemá dle žalobkyně žádný vliv na stav žalobkyně, ani z ní nelze učinit závěr, že žalobkyně si komplikace způsobila sama nebo si je způsobuje dobrovolně sama. Konečně, žalobkyně upozornila, že posuzované lékařské zprávy obsahují i historické údaje o vývoji zdravotního stavu žalobkyně, což mělo poskytnout skutečný obraz o jejím celkovém stavu. Žalovaná však k tomu nepřihlédla, aniž by tento postup odůvodnila. Žalovaná se pouze spokojila s konstatováním, že biologická léčba je relativně účinná a lze předpokládat zlepšení. Jak však vyplývá z doložených lékařských zpráv, zdravotní stav žalobkyně se v průběhu let mění, avšak nikdy nedošlo a pravděpodobně nedojde k úplnému zlepšení. 10. Žalobkyně navrhla, aby soud vyslechl svědka, prof. MUDr. T. H., Ph.D., přednostu kliniky hepatogastroenterologie. 11. Žalobkyně setrvala na svém procesním návrhu na zrušení napadeného rozhodnutí. IV. Obsah správního spisu 12. Z předloženého správního spisu soud zjistil, že žalobkyně podala dne 5. 6. 2015 žádost o přiznání invalidního důchodu. Česká správa sociálního zabezpečení této žádosti vyhověla rozhodnutím ze dne 21 8. 2015, čj. R-21.8.2015 – 421/X X X, na základě posudku o invaliditě lékaře Lékařské posudkové služby OSSZ Praha-Východ (dále jen „lékař LPS“) ze dne 16. 7. 2015. Lékař LPS stanovil, že z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně poklesla její pracovní schopnost o 70 % a jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně určil zdravotní postižení uvedené v kapitole XI, oddílu C, položce 4c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Za den vzniku invalidity lékař LPS stanovil den 27. 4. 2015, doba platnosti posudku byla stanovena do 30. 6. 2016. 13. Součástí předložených správních spisů jsou pak další posudky o invaliditě vydané