7 Afs 85/2010 — Nejvyšší správní soud

10 Af 18/2024- 50 - text 24 sp. zn. 10 Af 18/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaromíra Klepše a soudců JUDr. Ing. Viery Horčicové a JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila v právní věci žalobce: Ing. J. T. bytem X zastoupen daňovou poradenskou společností UNTAX, s.r.o. sídlem U Továren 256/14, 102 00 Praha 10 proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství se sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 8. 2024, č. j. 26255/24/5100-41456-712955 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění I. Předmět věci 1. Žalobce podal dne 26. 6. 2023 Finančnímu úřadu pro hlavní město Prahu (dále jen „správce daně“) přihlášku k registraci k dani z přidané hodnoty (evidováno pod č. j. 5862403/23/2009-40511-1, dále jen „přihláška k registraci“). Jako důvod pro registraci uvedl ustanovení § 6 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění do 31. 12. 2024 (dále jen "ZDPH"), tedy překročení zákonného obratu za nejvýše 12 předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Jako datum rozhodného dne pro registraci uvedl 31. 7. 2020. 2. Dne 28. 6. 2023 vydal správce daně výzvu k odstranění pochybností v registračních údajích č. j. 5882762/23/2009-40511-109946 (dále jen „první výzva“). Ve výzvě správce daně uvedl pochybnosti, které má ohledně registračních údajů uvedených žalobcem v přihlášce. Po opakovaných žádostech o prodloužení lhůty reagoval zástupce žalobce na výše uvedenou výzvu podáním ze dne 25. 8. 2023, evidovanou pod č. j. 7228260/23/2009-40511-109946. V tomto podání uvedl odpovědi na otázky správce daně vyslovené ve výzvě k odstranění pochybností. Současně také žalobce přiložil žalobcem vystavené daňové doklady za období od dubna 2020 do května 2023. 3. Dne 29. 8. 2023 vydal správce daně rozhodnutí č. j. 7229927/23/2009-40511-109946 (dále jen „rozhodnutí o registraci“), kterým rozhodl o registraci žalobce jako plátce daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) ode dne 1. 9. 2020. 4. Dne 8. 9. 2023 se žalobce proti rozhodnutí o registraci odvolal s tím, že jím vykonávaná činnost byla jednorázového charakteru, nešlo tedy o ekonomickou činnost. S ohledem na skutečnosti uváděné v odvolání vyzval správce daně dne výzvou ze dne 14. 9. 2023, č. j. 7360392/23/2009-40511-110550 (dále jen „druhá výzva“), žalobce k prokázání tvrzených skutečností a doplnění podaného odvolání. Na tuto výzvu reagoval žalobce písemností ze dne 9. 11. 2023, evidovanou pod č. j. 8700809/23/2009-40511-110550. V tomto podání žalobce uvedl, že předložil v rámci registračního řízení daňové doklady, na kterých je podle žalobce dostatečně identifikován odběratel a specifikován předmět a rozsah zdanitelného plnění. Zároveň jsou v nich obsaženy všechny náležitosti daňových dokladů. Z daňových dokladů podle žalobce vyplývá jednorázový charakter jím poskytnutého plnění panu D. Podáním ze dne 21. 3. 2024, evidovaným pod č. j. 7229927/23/2009-40511-109946, odvolání doplnil o důkazní prostředek v podobě čestného prohlášení pana P. D., který byl podle žalobce odběratelem žalobcem poskytnutého plnění v podobě poskytnutí obchodně využitelných kontaktů. 5. Žalovaný odvolání žalobce rozhodnutím ze dne 22. 8. 2024, č. j. 26255/24/5100-41456- 712955 (dále jen „napadené rozhodnutí“), podle ustanovení § 116 odst. 1 písm. c) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“) a ZDPH zamítl a potvrdil rozhodnutí o registraci. II. Napadené rozhodnutí 6. Žalovaný v napadeném rozhodnutí předně stručně shrnul dosavadní skutkový stav, právní základ případu a odvolací důvody žalobce spočívající v nesprávném posouzení otázky, zda se v případě žalobce jednalo o ekonomickou činnost či nikoliv. Žalobce přitom tvrdil, že se o ekonomickou činnost nejednalo, neboť nebyla naplněna podmínka pravidelnosti. Šlo o jednorázové poskytnutí obchodních kontaktů, pročež měl za to, že není osobou povinnou k dani podle ustanovení § 5 ZDPH. 7. Za podstatu sporu žalovaný označil otázku, zda žalobcem tvrzený „jednorázový prodej obchodních kontaktů ve 4. Q 2019“, za který odvolatel následně inkasoval v letech 2020 až 2023 platby, představuje výkon ekonomické činnosti či nikoliv. 8. Ustanovení § 5 odst. 1 ve spojení s odst. 2 ZDPH spojuje pojem osoby povinné k dani s vymezením pojmu ekonomické činnosti a zprostředkovaně tedy i s prvkem soustavnosti výkonu činností předvídaných v § 5 odst. 2 ZDPH. Stran prvku soustavnosti žalovaný odkázal na judikatorní závěry správních soudů (rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 11. 9. 2012, č. j. 45 Af 13/2012–44, rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 12. 2010, č. j. 7 Afs 85/2010 – 226, a ze dne 14. 6. 2017, č. j. 9 Afs 348/2016 – 47), přičemž Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 16. 12. 2010, č. j. 7 Afs 85/2010 – 226, uvedl, že je nutno vyjít z gramatického a logického výkladu tohoto termínu, přičemž podle jazykového významu slova „soustavně“ nelze dospět k jinému závěru, než takovému, že pod „soustavnou činnost“ bude spadat především činnost dlouhodobá, trvalá, resp. opakující se. Znak soustavnosti lze přitom podle Nejvyššího správního soudu vymezit i negativně tak, že za soustavnou činnost nebude považována především činnost nahodilá, příležitostná. Tento závěr podpořil i citací doktrinálního závěru z komentáře k zákonu o dani z přidané hodnoty. Směrnice 2006/112/ES a navazující judikatura Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“) potom váže ekonomickou činnost především na podmínku vykonávání činnosti s cílem získávat z ní pravidelný příjem, nikoliv pravidelnou úplatu nebo dokonce zisk (rozsudky ze dne 26. 9. 1996 ve věci sp. zn. C-230/94, Enkler, ze dne 27. 1. 2000 ve věci sp. zn. C-23/98, Heerma, či ze dne 9. 7. 2015 ve věci sp. zn. C-331/14, Trgovina Prizma) a podmínka pravidelnosti, opakovatelnosti nebo soustavnosti dané činnosti je dovozována až následně (rozsudky ze dne 13. 12. 2007 ve věci sp. zn. C-408/06, Götz, ze dne 26. 3. 1987 ve věci sp. zn. C-235/85, Komise vs. Nizozemsko, či ze dne 29. 10. 2009 ve věci sp. zn. C 246/08, Komise vs. Finsko). Z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 11. 9. 2012, č. j. 45 Af 13/2012, se potom podává, že pojem soustavnost je neurčitým právním pojmem, přičemž význam stanovený směrnicí 2006/112/ES a judikaturou SDEU z jeho hranic nevybočuje. Za soustavné plnění lze podle tohoto rozsudku považovat každé plnění, které není jen příležitostné, na což navázal také Městský soud v Praze v rozsudku ze dne 25. 5. 2021, č. j. 8 Af 10/2018. Ve světle výše uvedeného žalovaný došel k názoru, že tvrzený jednorázový prodej obchodních kontaktů byla ve skutečnosti činnost, jejímž cílem bylo ze strany žalobce zajistit si pravidelný příjem. 9. S ohledem na znění odvolatelem vystavených daňových dokladů došel žalovaný k názoru, že v průběhu řízení nebylo ze strany žalobce prokázáno, že by poskytnutí obchodních kontaktů bylo skutečně jednorázovou, nikoliv soustavnou činností. Tedy že šlo o činnost jasně naplňující definiční znaky ekonomické činnosti podle ustanovení § 5 ZDPH. 10. O tomto závěru podle žalovaného svědčí tyto skutečnosti: - žalobce měl na základě údajně jednorázového prodeje inkasovat platby pravidelně každý měsíc od dubna roku 2020 až do května roku 2023, tedy téměř po dobu tří let. - Podle ustanovení § 21 odst. 1 ZDPH se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné ke dni dodání tohoto zboží. V žalobcem vystavených daňových dokladech jsou však uvedena odlišná data uskutečnění zdanitelného plnění, stejně jako data vystavení. To podle žalovaného svědčí spíše o tom, že obchodní kontakty jakožto nehmotné zboží, byly žalobcem dodávány průběžně a podle toho také fakturovány. Pakliže by se jednalo pouze o jednorázový prodej, bylo by nepravděpodobné, že by žalobce vystavoval opakovaně po dobu téměř tří let postupně každý měsíc faktury, s odlišným datem uskutečnění zdanitelného plnění. - Ačkoliv faktury uvádí ve svém předmětu doklad k přijaté platbě, žalovaný zastává názor, že se jedná skutečně o fakturu, nikoliv doklad k přijaté platbě. Žalobcem předložené faktury jsou označeny jako faktury a obsahují také pro faktury typické náležitosti. Současně také tyto faktury obsahovaly každá odlišný variabilní symbol, jako tomu obvykle bývá u faktur. Pokud by se skutečně jednalo o jednorázové poskytnutí obchodně využitelných kontaktů, jak uvádí žalobce, byla by vystavena jedna faktura a následně k postupným úhradám by odvolatel vystavoval příjmové pokladní doklady. - Jako označení dodávky je v předmětných fakturách nadto uvedeno „poskytnutí obchodně využitelných kontaktů ve 4. čtvrtletí 2019“. K tomuto žalovaný uvádí, že čtvrtletí je delším časovým úsek, který trvá 3 měsíce. Jako velmi nepravděpodobné žalovaný označil situaci, ve které by jednorázové poskytnutí těchto obchodních kontaktů bylo ve fakturách uvedeno na celé čtvrtletí. Pokud by byla pravdivá verze žalobce, byl by na