10 As 123/2021 — Nejvyšší správní soud

11 A 111/2024- 24 - text 6 11 A 111/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha, soudce Mgr. Marka Zimy a soudkyně JUDr. Jitky Hroudové ve věci žalobkyně: nezl. S. H. V. zastoupené zákonným zástupcem D. V. oba bytem X proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení vedeném pod sp. zn. MV-5397/VS-2024 takto: I. Žalovaný je povinen rozhodnout o žalobkynině žádosti o udělení státního občanství, o které vede řízení pod sp. zn. MV-5397/VS-2024, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 000 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: 1. Vymezení věci a žalobní argumentace 1. Žalobkyně se domáhá ochrany proti nečinnosti žalovaného. 2. V žalobě uvedla, že požádala žalovaného o udělení státního občanství. Ten však v zákonné lhůtě nerozhodl. Žalobkyně proto podala návrh na opatření proti nečinnosti. Nadřízený orgán sice uložil žalovanému ve věci rozhodnout, ale v závislosti na ukončení řízení o povolení k přechodnému pobytu žalobkyniny matky. 3. Žalobkyně je přesvědčena, že tato řízení spolu nesouvisí, tudíž se jí opatřením nedostalo ochrany proti nečinnosti žalovaného. Z toho důvodu se obrátila na soud a navrhla, aby její žalobě vyhověl a uložil žalovanému o její žádosti rozhodnout do 30 dnů od právní moci rozsudku. 2. Vyjádření žalovaného 4. Žalovaný ve vyjádření k žalobě popřel, že by byl ve věci nečinný, a navrhl soudu, aby žalobu zamítl. 5. Popsal vývoj řízení o žalobkynině žádosti, přičemž zdůraznil, že řízení přerušil v červnu 2024 do doby vydání pravomocného rozhodnutí ve věci žádosti žalobkyniny matky o povolení k přechodnému pobytu. Žalobkynin otec podal proti rozhodnutí o přerušení rozklad, který zamítl ministr žalovaného. 6. Poté, co žalobkyně požádala o opatření proti nečinnosti žalovaného, vydal ministr žalovaného v červenci 2024 opatření proti nečinnosti, kterým uložil žalovanému, aby o žalobkynině žádosti rozhodl do 30 dnů od odpadnutí překážky, pro kterou bylo řízení přerušeno. Překážka doposud neodpadla, neboť ve věci přechodného pobytu žalobkyniny matky nebylo zatím rozhodnuto. Žaloba proto není dle žalovaného důvodná. 3. Posouzení věci soudem 7. Žalobkyně je v řízení zastoupena svým zákonným zástupcem [§ 35 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (s. ř. s.)]. Ač je žalobkyně nezletilá, nevyžadoval soud k podání žaloby souhlas opatrovnického soudu (§ 898 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku). Jak totiž vysvětlil Nejvyšší správní soud (NSS), není tento souhlas ve správním soudnictví zpravidla potřeba, neboť v případě neúspěchu nehrozí nezletilému žádný zásadní zásah do majetkové sféry (rozsudek z 22. 7. 2021, čj. 10 As 123/2021-41, bod 9 a násl.). V nyní posuzovaném případě soud neshledal, že by žalobkyni vedení soudního sporu mohlo jakkoliv podstatně zasáhnout do práv a povinností, proto schválení nevyžadoval. 8. Ve věci samé rozhodl soud bez nařízení jednání, neboť byly splněny podmínky domněnky souhlasu dle § 51 odst. 1 věty druhé s. ř. s. Při přezkoumání tvrzené nečinnosti vycházel soud ze skutkového stavu v době vydání rozsudku dle § 81 odst. 1 s. ř. s. 9. Soud se nejprve zabýval včasností a přípustností žaloby. 10. Žalobu na ochranu proti nečinnosti lze podat nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy ve věci, v níž se žalobkyně domáhá ochrany, marně proběhla lhůta stanovená zvláštním zákonem pro vydání rozhodnutí (§ 80 odst. 1 s. ř. s.). 11. Ze správního spisu vyplývá, že žádost o udělení státního občanství podali rodiče žalobkyně 6. 12. 2023 u Úřadu městské části Praha 10. Ten ji následně zaslal žalovanému, kterému byla doručena 8. 1. 2024. Podle § 28 odst. 4 zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky (zákon o státním občanství), se žádost podává žalovanému, ale lze ji podat též u kteréhokoliv krajského úřadu, který ji poté zašle žalovanému. Lhůta pro rozhodnutí o žádosti je 60 dnů ode dne, kdy žádost došla žalovanému (§ 28 odst. 5 uvedeného zákona). Žalovanému tedy plynula od doručení žádosti lhůta pro rozhodnutí, která uplynula 8. 3. 2024. Žalobkyně podala žalobu 11. 11. 2024, roční lhůta je proto zachována. 12. Žaloba na ochranu proti nečinnosti je přípustná pouze tehdy, pokud žalobkyně bezvýsledně vyčerpá právní prostředky ochrany (§ 79 odst. 1 s. ř. s.). Ze správního spisu plyne, že žalobkyně ve věci podala návrh na vydání opatření proti nečinnosti a ministr žalovaného jí vyhověl a vydal 23. 7. 2024 opatření, kterým přikázal žalovanému rozhodnout o žalobkynině žádosti ve lhůtě 30 dnů od odpadnutí překážky, pro niž bylo řízení přerušeno. K bezvýslednému vyčerpání prostředku ochrany dochází i v případě, kdy nadřízený orgán vyhoví žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti, to však nevede k nápravě (rozsudek rozšířeného senátu NSS z 2. 2. 2023, čj. 2 As 21/2020-34, č. 4453/2023 Sb. NSS, bod 42). Žalobkynina situace je obdobná. Ministr žalovaného totiž sice její žádosti vyhověl, ale povinnost rozhodnout o její žádosti navázal na odpadnutí překážky, pro kterou je řízení přerušeno. Žalobkyně přitom sporuje právě důvodnost přerušení. Opatření proti nečinnosti tedy nevedlo k nápravě a podmínka § 79 odst. 1 s. ř. s. je splněna. 13. Soud dále posuzoval důvodnost žaloby. 14. Mezi účastníky je sporné, zda žalovaný řízení přerušil důvodně či ne. Žalovaný řízení přerušil do vydání pravomocného rozhodnutí ve věci žádosti žalobkyniny matky o povolení k přechodnému pobytu. Žalobkyně považuje přerušení za nedůvodné, neboť řízení spolu nesouvisí. Soud přitom pří posouzení žaloby na ochranu proti nečinnosti může posuzovat též důvodnost přerušení řízení (usnesení rozšířeného senátu NSS z 14. 1. 2014, čj. 7 Ans 10/2012-46, č. 3013/2014 Sb. NSS; nověji např. rozsudek NSS z 27. 6. 2024, čj. 7 As 41/2024-31, bod 14). 15. Z právě uvedeného usnesení rozšířeného senátu plyne, že otázku důvodnosti přerušení řízení může soud zkoumat pouze k žalobní námitce (bod 48 usnesení rozšířeného senátu). K tomu NSS dodává, že „součástí vyhodnocení důvodnosti přerušení správního řízení je však rovněž skutečnost, zdali v době vydání příslušného usnesení nebyl správní orgán nečinný“ (rozsudek NSS z 30. 5. 2022, čj. 4 As 31/2022-43, bod 23). Obdobně pak nedávno NSS shrnul, že přerušení řízení je důvodné a má účinek v podobě stavění lhůty (a vyloučení nečinnosti správního orgánu) jen tehdy, jsou-li „kumulativně naplněny následující podmínky: 1) důvodnost přerušení řízení, 2) trvání důvodů pro přerušení řízení a 3) k přerušení řízení se správní orgán musí uchýlit před uplynutím lhůty pro vydání rozhodnutí“ (rozsudek NSS z 31. 10. 2024, čj. 10 Azs 151/2024-28, bod 16). 16. Z výše uvedených závěrů pro posuzovanou věc plyne zejména to, že pokud žalobkyně namítla v žalobě nedůvodnost přerušení řízení, je soud povinen přezkoumat důvodnost přerušení včetně včasnosti přerušení, ačkoliv žalobní argumentace nesměřuje přímo do této otázky (srov. též přiměřeně závěry NSS v rozsudku z 15. 6. 2021, čj. 2 As 93/2021-34, bod 23 a 24). 17. Soud vyšel z právě shrnuté judikatury a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 18. Jak již bylo naznačeno výše, přerušení řízení staví lhůtu pro vydání rozhodnutí pouze v případě, že k němu dojde předtím, než lhůta pro rozhodnutí uplynula (rozsudek NSS z 12. 4. 2013, čj. 5 Ans 4/2012-20, č. 2871/2103 Sb. NSS, nověji např. rozsudek NSS z 3. 3. 2023, čj. 1 As 4/2023-25, bod 10). 19. Soud již výše uvedl, že žádost byla žalovanému doručena 8. 1. 2024 a lhůta pro rozhodnutí uplynula 8. 3. 2024 dle § 28 odst. 5 zákona o státním občanství. Žalovaný řízení nejprve přerušil 15. 3. 2024 na 30 dní a vyzval žalobkyni k odstranění vad žádosti. Následně řízení opět přerušil 24. 6. 2024 z důvodu probíhajícího řízení o předběžné otázce. K oběma přerušením došlo po uplynutí lhůty pro rozhodnutí. Ta proto v souladu se shora citovanou judikaturou nemohla mít vliv na běh lhůty pro rozhodnutí a žalovaný je nečinný již od 9. 3. 2024. 20. Již z toho důvodu je žaloba důvodná. Žalovaný navíc nesprávně posoudil existenci předběžné otázky. 21. Žalovaný přerušil řízení, protože měl za to, že probíhá řízení o předběžné otázce [§ 64 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu]. V odůvodnění rozhodnutí o přerušení řízení poukázal na to, že doposud neskončilo řízení o žádosti žalobkyniny matky o přechodný pobyt, proto není možné posoudit splnění všech zákonných podmínek dle § 28 odst. 1 zákona o státním občanství, z něhož žalovaný citoval první větu, která zní: Ministerstvo udělí státní občanství České republiky dítěti, jehož matka není státní občankou České republiky, státu Evropské unie ani bezdomovkyní, na základě souhlasného prohlášení rodičů o určení otcovství státního občana České republiky, pokud určení otcovství státním občanem České republiky nemělo pouze účelový charakter, jehož cílem bylo zejména získání oprá