1 As 8/2010 — Nejvyšší správní soud

11 A 37/2025- 64 - text 11 11 A 37/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha, soudkyně JUDr. Jitky Hroudové a soudce Mgr. Marka Zimy v právní věci žalobkyně: OAKS Consulting s. r. o., IČ: 28897803 se sídlem Pobřežní 620/3, Praha 8 – Karlín zastoupená JUDr. Jakubem Kadlecem, advokátem se sídlem Karolinská 661/4, 186 00 Praha 8 proti žalovanému: Ministerstvo zdravotnictví se sídlem Palackého náměstí 375/4, Praha 2 – Nové Město o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 2. 2025, čj. MZDR 1292/2024-2/PRO, takto: I. Rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví ze dne 13. 2. 2025, čj. MZDR 1292/2024-2/PRO, a rozhodnutí Státního ústavu pro kontrolu léčiv ze dne 11. 10. 2023, sp. zn. SUKLS236130/2023, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 33 674 Kč k rukám zástupce žalobkyně JUDr. Jakuba Kadlece, advokáta, do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění Vymezení věci 1. Žalobkyně dne 2. 10. 2023 požádala Státní úřad pro kontrolu léčiv („SÚKL“, dále též „prvostupňový správní orgán“) podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění účinném do 30. 6. 2024 (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“), o poskytnutí dat o počtu předepsaných a vydaných balení léčivých přípravků dle jednotlivých SÚKL kódů pro konkrétní (v tabulce vypočtené) ATC skupiny dle konkrétní struktury, a to v ročním členění za období 1/2022 až 9/2023. Prvostupňový správní orgán tuto její žádost odmítl rozhodnutím ze dne 11. 10. 2024, sp. zn. sukls236130/2023, čj. Sukl 236130/2023. Následně podané odvolání žalovaný v záhlaví uvedeným rozhodnutím („žalobou napadené rozhodnutí“ ) zamítl a prvostupňové správní rozhodnutí potvrdil. 2. Prvostupňový správní orgán ve svém rozhodnutí konstatoval, že nedisponuje požadovanými informacemi v požadovaném formátu, přičemž ani nemá povinnost jimi (v požadované podobě) disponovat. Požadovanou informaci by sice bylo možno hypoteticky poskytnout, ale bylo by to za cenu neúměrně velkých zásahů do systému eRecept za účelem, ke kterému tento systém primárně neslouží. Muselo by totiž dojít k předchozímu vytvoření požadovaných informací, a to prostřednictvím vysoce odborné datově analytické operace na produkční databázi systému eRecept a za dodržení velmi přísných bezpečnostních opatření. Předmět žádosti proto nehodnotil jako požadavek na prostý mechanický výtah z databáze, nýbrž jej měl za požadavek na vytvoření nových informací, ke kterému není povinen. Současně akcentoval, že systém eRecept představuje kritickou infrastrukturu státu, kterou nelze vystavovat rizikům bezpečnostního incidentu ze strany externích subjektů, které by musely být přizvány k extrahování požadovaných informací. Údaje v systému eRecept nejsou mimo účel, pro který byl systém vytvořen, dále agregovány či jiným způsobem strukturovány. 3. Žalovaný se pak v žalobou napadeném rozhodnutí zcela s právním posouzením věci prvostupňovým správním orgánem ztotožnil, poukázal na to, že systém eRecept není veřejně přístupný a setrval na závěru, že vytvoření odpovědi na požadovanou žádost by představovalo vytvoření nové informace ve smyslu § 2 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím. Žalobní body 4. Žalobkyně v podané žalobě namítla, že prvostupňový správní orgán požadované informace má k dispozici, disponuje jimi, ale pouze v jiné než požadované podobě. Poskytnutí informací ze systému eRecept je pouze mechanickou manipulací s informacemi. Existuje-li mechanický nástroj, který povinný subjekt může za účelem poskytnutí informací využít, a má-li již dokonce pro takovou činnost dostatečné personální i technické vybavení, resp. je schopen je v přiměřeném časovém horizontu vyrobit, pak je jeho povinností tak učinit. Je-li povinný subjekt povinen nástroj vytvořit, měl by tak učinit i za cenu určitého úsilí. V tomto směru je oprávněn žádat úhradu za mimořádně rozsáhlé vyhledávání informací ve smyslu § 17 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím. Mimořádná rozsáhlost vyhledávání (a s tím spojená nutnost vytvořit IT nástroj) nemůže být důvodem pro neposkytnutí dat. Na podporu své argumentace žalobkyně poukázala na judikaturu správních soudů. 5. Žalobkyně souhlasí s tvrzením, že systém eRecept je součástí kritické infrastruktury státu. Výtah dat z tohoto systému však nenaruší bezpečnost kritické infrastruktury státu. Prvostupňový správní orgán má uzavřenou smlouvu se společností Seyfor, a. s., jakožto smluvním dodavatelem podpory systému eRecept, který je vybaven příslušnými personálními, technickými a bezpečnostními kapacitami. Tento smluvní partner je nepochybně schopen a povinen postupovat při shromažďování požadovaných údajů tak, aby se integrita a bezpečnost systému eRecept nijak nenarušila. Dovolává-li se žalovaný mimořádné složitosti zpracování žádosti a obdobně nutnosti vytvářet nové informace, musí taková svá tvrzení prokázat, což v dané věci správní orgány nesplnily. 6. Žalobkyně rovněž s odkazy na judikaturu správních soudů namítla, že jakákoli možná omezení poskytování informací je třeba vykládat restriktivním způsobem. Žalobkyně nesouhlasí s názorem, že z ustanovení § 81a odst. 8 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a změnách souvisejících zákonech, ve znění pozdějších předpisů („zákon o léčivech“) plyne, že žádná data ze systému eRecept nelze poskytovat. Podle žalobkyně je rozhodnutí žalovaného nepřezkoumatelné, jelikož se dostatečně nezabýval nutností aplikovat restriktivní výklad, a rovněž tak v rozporu s judikaturou soudů. Vyjádření žalovaného k žalobě 7. Žalovaný se k obsahu žaloby nevyjádřil, pouze oznámil soudu úmysl žalobkyni uspokojit (viz dále). Další podání účastníků řízení 8. Žalovaný dne 15. 7. 2025 soudu sdělil, že po seznámení s obsahem žaloby a souvisejícím spisovým materiálem včetně prejudikatury navrhl uspokojení žalobkyně po podání žaloby postupem podle ustanovení § 153 odstavec 1 písm. a) a odstavec 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Dne 9. 9. 2025 pak žalovaný soudu sdělil, že dne 3. 9. 2025 rozhodl ve zkráceném přezkumném řízení o zrušení žalobou napadeného rozhodnutí včetně rozhodnutí prvoinstančního, a věc byla SÚKL vrácena k dalšímu řízení. 9. Žalobkyně v replice na výzvu soudu sdělila, že předmětným rozhodnutím ve zkráceném přezkumném řízení ze dne 3. 9. 2025 není uspokojena, neboť k poskytnutí dat, o které žalobkyně požádala, dosud nedošlo, proto žalobkyně požaduje, aby soud v řízení o žalobě pokračoval. Ústní jednání 10. Při ústním jednání u Městského soudu v Praze dne 16. 10. 2025 zástupce žalobkyně odkázal na text podané žaloby. Připustil, že napadené rozhodnutí i rozhodnutí povinného subjektu byla žalovaným zrušena, ale protože požadované informace dosud nebyly žalobkyni poskytnuty, setrval na požadavku zrušení rozhodnutí soudem s tím, aby soud zavázal zároveň povinný subjekt povinností poskytnutou žalobkyni požadované informace v přiměřené lhůtě. 11. Jednatel žalobkyně u jednání soudu vyložil, z jakých důvodů má žalobkyně za to, že je třeba požadované informace uvolnit. Poukázal na skutečnost, že v lékařské praxi jsou předepisovány léky s totožnými či obdobnými účinky i složením se zcela různou výší úhrady, která se liší v určitých případech i třeba sedmapůlnásobně. Zdůraznil zájem na efektivitě vynakládání finančních prostředků z veřejného zdravotního pojištění a odkázal na zjištění, že čím vyšší je úhrada za předepisovaný léčivý prostředek, tím zároveň stoupá i objem jeho spotřeby. Proto by takové informace měly být komplexně dostupné, neboť takto vynaložené prostředky se pohybují měsíčně v řádech milionů či dokonce miliard korun. 12. Žalobkyně předložila soudu písemnosti, z nichž vyplynulo, že v době předcházející podání nyní posuzované žádosti o informace povinný subjekt (SÚKL) nejenže informace poskytoval, ale dokonce vyžadoval, aby žalobkyně nepodávala jednotlivé samostatné žádnosti, ale podala žádost hromadnou. Když žalobkyně vyhověla, SÚKL svůj přístup bezdůvodně změnil a v září 2023 poskytnutí informací odepřel z důvodu, že jde o velké množství údajů, které vyžaduje vyvinout značnou činnost a fakticky vytvořil informace nové. Žalobkyně k těmto tvrzením předložila tabulku úhrad léčivého přípravku Pregobalin včetně grafu znázorňujícího objem prodeje tohoto přípravku, oznámení SÚKL ze dne 20. 7. 2023 obsahujícím pooskytnutí požadované informace ohledně přípravků Tadalafil a Sildenafil a e-mailovou korespondenci jednatele žalobkyně Ing. Jakuba Webera a zaměstnance žalobkyně Mgr. Lukáše Duška s právníkem SÚKL Mgr. Alenou Pokornou a zaměstancem téhož úřadu Tomášem Kumstátem. 13. Zástupkyně žalovaného se k argumentaci žalobkyně blíže u jednání soudu nevyjádřila, pouze zopakovala, že žalovaný vydal rozhodnutí, kterým souhlasil se žalobnímiu důvody a proto i na základě prejudikatury zrušil nejen napadené rozhodnutí, ale i rozhodnutí povinn