11 A 49/2025- 30 - text
8
pokračování 11 A 49/2025
[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha, soudce Mgr. Marka Zimy a soudkyně JUDr. Jitky Hroudové ve věci
žalobce: J. L. F.
bytem X
zastoupen advokátem JUDr. Emilem Flegelem,
sídlem K Chaloupkám 3170/2, 106 00 Praha 10
proti
žalovanému: Ministerstvo dopravy
sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 4. 2025, čj. MD-24118/2025-160/3, sp. zn. MD/24118/2025/160
takto:
I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 4. 2025, čj. MD-24118/2025-160/3, sp. zn. MD/24118/2025/160, se ruší a věc se žalovanému vrací k dalšímu řízení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 18 405 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce JUDr. Emila Flegela, advokáta.
Odůvodnění:
Vymezení věci a žalobní argumentace
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalovaného čj. MD-24118/2025-160/3 ze dne 24. 4. 2025, kterým jako odvolací (druhoinstanční) správní orgán rozhodl, že se jako opožděné zamítá odvolání žalobce proti rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy, odboru dopravněsprávních činností, ze dne 30. 12. 2024, čj. MHMP 2070445/2024/Dit, kterým správní orgán prvého stupně zamítl jako nedůvodné žalobcovy námitky proti záznamu dvanácti bodů v bodovém hodnocení řidiče ke dni 5. 8. 2024. Žalobce má za to, že odvolání bylo podáno včas a napadené rozhodnutí je nezákonné.
2. Žalovaný v napadeném rozhodnutí vycházel z toho, že rozhodnutí správního orgánu 1. stupně čj. MHMP 2070445/2024/Dit bylo vydáno dne 31. 12. 2024 a doručováno žalobci prostřednictvím držitele poštovní licence, přičemž mu bylo doručeno po uplynutí desetidenní úložní lhůty od oznámení fikcí dne 16. 1. 2025, a následně bylo vloženo do jeho poštovní schránky. Následujícím dnem, tj. 17. 1. 2025, započal běh patnáctidenní lhůty pro podání odvolání, která marně uplynula dne 31. 1. 2025. Rozhodnutí tak nabylo právní moci dne 1. 2. 2025, aniž by proti němu bylo žalobcem podáno v zákonné lhůtě odvolání, které žalobce podal prostřednictvím držitele poštovní licence až dne 14. 2. 2025.
3. Žalobce namítl, že prvoinstančnímu správnímu orgánu již dne 28. 11. 2024 prostřednictvím zmocněnce doručil plnou moc a od tohoto dne je tedy ve správním řízení zastupován zmocněncem. Zmocněnci přitom žádné rozhodnutí ve věci – vydané prvoinstančním správním orgánem až dne 31. 12. 2024 – nebylo nikdy doručeno. Prvoinstanční rozhodnutí ve věci tedy bylo doručeno toliko žalobci, nikoliv jeho zmocněnci, což ostatně sám žalovaný v napadeném rozhodnutí konstatuje.
4. Žalobce namítl, že za opožděné je nutno považovat takové odvolání, které bylo podáno až po uplynutí stanovené odvolací lhůty. Tak tomu ovšem vzhledem k ustanovení § 34 odstavec 2 správního řádu v daném případě není, neboť doručení rozhodnutí žalobci, který je ve věci zastoupen, nemělo účinky pro běh lhůt, a odvolací lhůta se doručením rozhodnutí žalobci nerozeběhla, tedy ani neuplynula. Doručení písemnosti zastoupenému účastníkovi řízení nemá účinky pro běh lhůt, pokud zákon nestanoví jinak. To znamená, že je-li počátek běhu určité lhůty, např. lhůty pro podání odvolání proti nepravomocnému rozhodnutí příslušného prvostupňového správního orgánu, vázán na doručení písemnosti, je pro počátek běhu takové lhůty rozhodný okamžik doručení písemnosti zástupci. Skutečnost, zda a kdy byla písemnost doručena i zastoupenému účastníkovi správního řízení, je pro běh lhůty nerozhodná. Pokud tedy z doručení písemnosti vyplývá lhůta pro učinění určitého procesního úkonu, ta začne běžet od okamžiku doručení písemnosti zástupci. Lhůta pro podání odvolání tak v předmětné věci nikdy nepočala běžet. Odvolání podané před doručením rozhodnutí zmocněnci (kterému dosud doručeno nebylo) tak nemůže být opožděné, ale bylo fakticky podáno předčasně. Vadu nedoručení rozhodnutí zmocněnci nelze zhojit doručením rozhodnutí přímo účastníkovi řízení, neboť to je vyloučeno ze zákona, a navíc se jedná o nezákonné doručování, když účastníkovi řízení rozhodnutí doručováno vůbec být nemá. Nezákonný postup správního orgánu nelze aprobovat jako správný.
5. Závěrem podané žaloby žalobce odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále též NSS) ze dne 17. 12. 2008, čj. 1 As 100/2008 - 61, v němž je uvedeno: „Rozhodnutí, kterým se ukládá sankce za přestupek, nespadá do kategorie písemností dle § 34 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, tedy písemností, které se doručují nejen zástupci, ale i zastoupenému. V případě tohoto rozhodnutí správní orgán osobní součinnost zastoupeného nepotřebuje.“ Totéž obdobně platí pro řízení o námitkách proti záznamu bodů v evidenční kartě řidiče. Jelikož odvolání ve věci nebylo podáno opožděně, je na místě, aby soud napadené rozhodnutí jako nezákonné zrušil.
Vyjádření žalovaného k žalobě
6. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby pro neopodstatněnost. K žalobní argumentaci uvedl, že při svém rozhodování a doručování rozhodnutí o odvolání vycházel z obsahu spisové dokumentace, v níž nebyla plná moc obsažena, přičemž vycházel ze skutečnosti, že i správní orgán I. stupně doručoval žalobci v situaci, jíž vyhodnotil tak, že žalobce není zastoupen. Žalovaný tak postupoval v dobré víře, že žalobce zastoupen není a nemohl rozhodovat jinak.
7. Dodatečným neformálním šetřením ve spolupráci se správním orgánem I. stupně však bylo po podání žaloby zjištěno, že plná moc datovaná dnem 5. 9. 2024 pro Mgr. Zdeňka Burdu, advokáta, doručena správnímu orgánu I. stupně dne 28. 11. 2024 na jeho podatelnu byla, ale nebyla přiřazena jeho spisovou službu ke spisu, v němž bylo vedeno příslušné řízení o námitkách proti dosažení 12 bodů v kartě řidiče žalobce. Následně, přes všechny okolnosti případu, v původním řízení Mgr. Burda ve věci nijak nevystupoval.
8. Žalovaný zdůraznil, že žalobou nejsou napadány žádné skutečnosti ani důkazy, jejichž jiné vyhodnocení by mohlo vést k jinému závěru, než že žalobce dosáhl ke dni 5. 8. 2024 12 bodů v kartě řidiče, v důsledku čehož pozbyl do dne 5. 8. 2025 řidičské oprávnění. V tomto směru, ač bylo odvolání zamítnuto jako opožděné, nikoliv včasné, žalovaný ve smyslu ustanovení § 92, věty druhé a násl. správního řádu rozhodnutí správního orgánu I. stupně přezkoumal a neshledal, že by bylo vydáno v rozporu s právními předpisy, nebo že by jeho vydání předcházela jakákoliv nezákonnost v postupu správního orgánu I. stupně, včetně způsobilosti všech podkladů pro záznam bodů shromážděných ve spise pro záznam příslušného počtu bodů. Žaloba má dle žalovaného ryze procesní formální charakter a mimo namítání (ne)opožděnosti podaného odvolání v jiném směru nijak materiálně nenapadá vlastní řízení a v něm provedené důkazy. Žalobcem podané odvolání rovněž neobsahovalo žádné konkrétní námitky a mělo tzv. blanketní charakter. Nelze proto očekávat jiné posouzení věci na straně žalovaného v novém odvolacím řízení, pokud jde o způsobilost ve spise obsažených podkladů pro záznam bodů, ani o splnění zákonných náležitostí při vydání rozhodnutí správním orgánem I. stupně.
9. Za těchto okolností žalovaný dále zdůraznil, že ke dni 5. 8. 2025 uplyne doba, po níž žalobce pozbyl řidičské oprávnění, nebylo by tedy rozhodováno o tom, zda žalobce bude mít ještě po nějakou dobu řidičské oprávnění pozbyté. V neposlední řadě žalovaný uvádí, že se lze důvodně domnívat, že žalobce byl v kontaktu se svým předchozím zmocněncem Mgr. Burdou přinejmenším v souvislosti s doručením rozhodnutí správního orgánu I. stupně, tento však nezačal aktivně konat v jeho prospěch, ale zůstal zmocněncem nekonajícím žádné úkony, kdy žalovaný byl zřejmě „ponechán“, aby podal opožděné odvolání. O zastoupení Mgr. Burdou se žalovaný dozvěděl až z podané žaloby, neboť tento zmocněnec v původním řízení nikdy neprovedl žádný úkon, který by pro něj vyplýval ze spolupráce se zmocňujícím žalobcem, a kterým by upozornil, že je žalobce zastoupen. Naopak, ve věci bylo postupováno ze žalobcovy strany tak, že to nevzbuzovalo pochybnosti o tom, že by byl zastoupen, když konal osobně další úkony ve věci a nenamítal způsob doručování, zejména když dne 24. 4. 2025 od něj žalovaný obdržel osobně podanou žádost o ochranu před nečinnosti, na níž reagoval vydáním usnesení ze dne 19. 5. 2025, čj. MD-24118/2025-160/5, doručeném přímo žalobci dne 27. 5. 2025, bez další reakce.
10. O zvláštním pozadí podání odvolání v této souvislosti podle žalovaného svědčí i to, že sama listina ve skutečnosti atypicky není nijak datována, datována je pouze obálka poštovní samolepkou (dne 14. 02. 2025), takže není nijak určitelné, kdy vlastně vznikla. Tento průběh věci může nasvědčovat, že správní orgán I. stupně byl po zjištění jeho pochybení ponechán v omylu, ačkoliv reálně předmětné odvolání nemuselo být učiněno jako opožděné. Žalovaný proto navrhl, aby soud posoudil po