4 As 3/2008 — Nejvyšší správní soud

11 A 6/2025- 56 - text  12 11 A 6/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha a soudců a JUDr. Jitky Hroudové a Mgr. Marka Zimy ve věci žalobce: Bc. M. H., narozený dne X bytem X proti žalované: Česká advokátní komora sídlem Národní 118/16, 110 00 Praha 1 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 11. 2024, čj. 10.01-000475/24-0003, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalované (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým neurčila žalobci advokáta k poskytnutí bezplatné právní služby. Žalobce žádal o určení advokáta bezplatně dle § 18c zákona č. 85/1996 Sb., zákona o advokacii, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon o advokacii“, příp. „ZA“), k zastoupení v řízení před Ústavním soudem o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Praze (dále též „Krajský soud“) ze dne 29. 7. 2024, č. j. 27 Co 170/2024-391. 2. Žalovaná neurčila žalobci advokáta z těchto důvodů: - žadatel neprokázal, že je osobou, jejíž příjmové a majetkové poměry odůvodňují určení advokáta k poskytnutí právní služby bezplatně, nedoložil řádně doklady o svých poměrech (§ 18c odst. 4, § 18 c odst. 5 věta první zákona o advokacii - žadatelova žádost je žádostí zneužívající právo na právní pomoc ve smyslu ust. § 18c odst. 5 věta první a ust. § 18c odst. 5 věta třetí zákona o advokacii, - žadatelova žádost je zjevně bezdůvodným uplatňováním nebo bráněním práva dle ust. § 18c odst. 5 věta třetí zákona o advokacii. Žalobní body 3. Žalobce se domáhá zrušení napadeného rozhodnutí. Nezákonnost napadeného rozhodnutí spatřuje v tom, že žalovaná ohledně závěru o nesplnění podmínek dle ust. § 18c odst. 5 věta třetí zákona o advokacii v bodě 9 žádné zjevné důvody, ze kterých by vyplývala nesporná a nejednoznačná neúspěšnost ústavní stížnosti neuvedla. Přitom odkázal na rozsudek Městského soudu v Praze 3 A 68/2023, odst. 26 až 34) 4. Nezákonnost spatřuje i v tom, že v napadeném rozhodnutí žalovaná v podstatě opakovaně počet 44 podaných žádostí vydává za důvod pro nevyhovění žádosti, aniž by přihlédla k povaze konkrétního řízení, na které se žádost vztahuje a své rozhodnutí přesvědčivě odůvodnila. (odkaz na rozsudek MS Praha 14 A 28/2022, odst. 27) 5. Další nezákonnost napadeného rozhodnutí spatřuje v tom, že ohledně závěrů žalované o nesplnění podmínek dle ust. § 18c odst. 4 a § 18c odst. 5 věta první zákona o advokacii (body 11, 12, 13), je skutkový a procesní stav, který žalovaná vzala za základ napadeného rozhodnutí, v rozporu se spisy nebo v nich nemá oporu. Vyjádření žalované 6. Žalovaná považuje podanou žalobu za nedůvodnou, a navrhla proto, aby ji soud zamítl. Odkázala na odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí a zdůraznila, že 7. Dle žalované obsah třetího odstavce žaloby v jejím bodu II. nelze považovat za řádný žalobní důvod, protože žalobce zde neuvádí žádné skutkové důvody, pro které by rozhodnutí žalované napadl, zmínil pouze ust. §§ 18c odst. 4 a 18c odst. 5 větu první (to je ovšem právní úprava, nikoli skutkový žalobní důvod!). Pokud by zde přesto správní soud dovodil, že žalobní důvod týkající se poměrů žalobce je žalobou řádně uplatněn, zdůraznila žalovaná, že každá nová žádost musí být podepřena zákonodárcem předvídanými doklady prokazujícími majetkovou, příjmovou a osobní situaci žadatele. Dovolává se rozsudku Městského soudu v Praze vyhlášeného dne 29.7.2025 ve věci sp. zn. 15A 113/2024, kde soud dospěl k závěru, že žádostí žalobce řádně své majetkové, příjmové a osobní důvody neprokázal, a že nevyhovující rozhodnutí žalované pro tento důvod obstojí. Stejný závěr z hlediska předvídatelnosti soudního rozhodnutí si proto dovoluje žalované očekávat (ohledně přezkoumání důvodu „poměrů žalobce“ i v tomto soudním řízení). 8. Ke zneužití (nadužívání) práva uvedla, že nejde pouze o počet žádostí žadatele, i když i ten je v mnohém vypovídající. Zdůraznila, že jde o beneficium, o dobrodiní zákona, což je „vykoupeno“ tím, že žadatel musí zcela řádně prokázat své poměry i další zákonem stanovené důvody, kdy může (nejde proto o právní nárok!) k určení advokáta dojít. Tendence ke stále se zvyšujícímu počtu žádostí žalobce, tedy jejich akcelerace je zcela zřejmá. 9. Ke zjevně bezdůvodnému uplatňování práva uvedla žalovaná, že jde o situaci, kdy zjevná bezdůvodnost musí být patrná na první pohled. Mimochodem k tomu směřuje i bod 6 odůvodnění rozhodnutí žalované žalobou napadené. Tuto část odůvodnění je ovšem třeba načíst ve vztahu k bodu 5 odůvodnění rozhodnutí žalované. Právě zde je uvedeno to, co na první načtení je důležité, totiž konstatování odvolacího soudu o tom, že žalobce v daném řízení „prostě na osvobození od placení soudních poplatků a na ustanovení zástupce nemůže dosáhnout“. Právně jde o stav, kdy jde o totožnost skutku, který má být projednán (dle žalobce znovu projednán), ačkoli předchozí rozhodnutí jsou pravomocná a závazná nejen pro žalobce, ale i pro soudy. Zde žalovaná odkazuje na celý bod 11 odůvodnění usnesení KS v Praze ze dne 29.7.2024, čj. 27Co 170/2024-391. Jde tedy (z právního hlediska) o stav věci rozsouzené. A to je právě jeden z případů, kdy na první pohled je zcela zřejmá zjevná bezdůvodnost žádosti žalobce. Odvolací soud dokonce v právě citovaném usnesení žalobci „procesně poradil“, totiž že jedinou cestou by byla jiná žaloba, resp. změna žaloby. A právě uvedené usnesení odvolacího soudu hodlal žalobce napadnout ústavní stížností, a byl to předmět právní služby, pro kterou poptával svou žádostí určení advokáta k právní službě. 10. Žalovaná má za to, že postačí v soudním řízení obhájení i jediného důvodu pro zamítnutí žádosti. 11. K předmětu žalobcovy žádosti o určení advokáta, uvedla, že ten měl být ustanoven v řízení o jeho ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Praze jako soudu odvolacího ze dne 19. 7. 2024, čj. 27 Co 170/2024-391. Žalované ke dni sepisu vyjádření nebylo známo, zda si žalobce podal skutečně sám bez právního zastoupení ústavní stížnost proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Mělníku ze dne 26. 6. 2024, čj. 17 C 313/2022-345, kterým bylo zastaveno řízení o žádosti žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů, a kterým nebyl žalobce osvobozen od soudních poplatků. 12. Konstatovala, že i tak toto řízení před správním soudem se stalo zjevně bezdůvodným. Důvodem je skutečnost, že v mezidobí bylo skončeno samotné soudní řízení vedené před prvoinstančním soudem (OS Mělník) včetně řízení odvolacího (vedeného KS v Praze). Žalovaná uvedla, že vychází z veřejně dostupných dat na portálu Ministerstva spravedlnosti justice.cz. Ohledně řízení vedeného před Okresním soudem v Mělníku pod sp. zn. 17 C 313/2022 je uvedeno mimo jiné následující: 01.11.2024 - ústní jednání 04.11.2024 - vydání rozsudku OS Mělník 07.11.2024 - podán opravný prostředek 13.11.2024 - spis odeslán odvolacímu soudu 03.12.2024 - spis doručen odvolacímu soudu (= datum nápadu u odvolacího soudu) 26.06.2025 - vyřízení opravného prostředku (rozsudek soudu I. stupně potvrzen ve věci KS Praha rozsudkem ve věci sp.zn. 27Co 79/2025 Z uvedeného přehledu ve vztahu k datu, kdy žalobce podal v této věci žalobu správnímu soudu (15. ledna 2025), je zcela evidentní, že žalobce vede v tomto řízení věcný spor „o ničem“, jde o spor akademický, spor zcela účelový. I kdyby žalovaná v tomto sporu neuspěla, a věc by jí byla správním soudem vrácena k novému projednání, musela by řízení o žádosti žalobce zastavit. 13. Závěrem pak uvedl, že účelový postup (rozuměno žalobce ve věci hlavní, kde o určení advokáta žádal) obecně vzato nemůže podléhat ochraně práva, neboť sám takový postup je zneužitím, popřením práva a ten, kdo právo porušuje se nemůže jeho ochrany dovolávat. Postup žalobce není postupem lege artis (v souladu s právem), možná je postupem extra legem (mimo zákon, za hranicí zákona), ale dle žalované je contra legem (proti zákonný), zcela jistě ovšem je postupem contra bono mores (v rozporu s dobrými mravy). Obsah správního spisu 14. Soud ze správního spisu zjistil, že žalobce podal dne 5. 9. 2024 žádost o právní službu pro fyzickou osobu z 2. 9. 2024. V žádosti zaškrtl, že žádá o určení advokáta za účelem řízení před Ústavním soudem, kdy poslední rozhodnutí soud mu bylo doručeno 27. 8. 2024. Dále uvedl, že jde o ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 19. 7. 2024, čj. 27 Co 170/2024-391. Žalobce se vyjádřil ke svým příjmovým a majetkovým poměrům a připojil listiny, kterým tyto poměry prokazuje. 15. Žalovaná o žádosti rozhodla napadeným rozhodnutím, neboť žadatel neprokázal, že je osobou, jejíž příjmové a majetkové poměry odůvodňují určení advokáta k poskytnutí právní služby bezplatně, nedoložil řádně doklady o svých poměrech (§ 18c odst. 4, § 18c odst. 5 věta první zákona o advokacii. Dalším důvodem byla zvyšuj