11 A 75/2024 – Městský soud v Praze

11 A 75/2024- 57 - text 11 11 A 75/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha, soudce Mgr. Marka Zimy a soudkyně JUDr. Jitky Hroudové ve věci žalobce: V. P. bytem X zastoupen advokátem JUDr. Pavlem Kiršnerem, LL.M. sídlem Rumunská 1720/12, 120 00 Praha 2 proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1 za účasti: V. Ch. bytem X o žalobě proti rozhodnutí žalovaného z 10. 7. 2024, čj. MHMP 1153297/2024 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Vymezení věci 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení rozhodnutí, kterým žalovaný zamítl jeho odvolání proti rozhodnutí Úřadu městské části Praha 14 (dále jen „stavební úřad“) o dodatečném povolení přístavby ke stavbě a změně v užívání restauračního zařízení umístěného v této stavbě na garáž. Žalobce s povolením přístavby jako dotčený vlastník sousedního pozemku nesouhlasí. 2. Dosavadní průběh řízení a obsah správního spisu 2. Stavebníci V. a J. Ch. původně společně podali v červnu 2016 žádost o dodatečné povolení stavby „přístavba hobby místnosti, skladu a garáže ke stavbě na pozemku parc. č. X, k. ú. X, X“. V říjnu 2018 stavebníci žádost doplnili a požádali rovněž o povolení změny v užívání stávající stavby na pozemku par. č. X z restauračního zařízení na garáž. Soud pro úplnost doplňuje, že během stavebního řízení převedl J. Ch. vlastnické právo k stavbě na svého syna, V. Ch. Poté již vystupoval jako stavebník pouze V. Ch. 3. V srpnu 2016 vydal stavební úřad rozhodnutí, jímž žádosti vyhověl a dodatečně stavbu povolil. Žalovaný toto rozhodnutí v srpnu 2017 zrušil ve zkráceném přezkumném řízení, mj. z důvodu, že stavebníci k žádosti nepřiložili řádnou projektovou dokumentaci se všemi požadovanými náležitostmi. 4. Stavební úřad proto řízení opakovaně přerušil a vyzval stavebníky k doplnění podkladů (postupně výzvami z června 2018, z prosince 2018 a prodloužením lhůty ke splnění výzvy ze srpna 2019). V červnu 2020 vydal stavební úřad podruhé rozhodnutí, jímž stavbu dodatečně povolil. K žalobcovu odvolání bylo i toto rozhodnutí žalovaným zrušeno. 5. Stavební úřad v srpnu 2021 opětovně vyzval stavebníky k doplnění projektové dokumentace. V této souvislosti přerušil řízení na dobu 730 dnů. Žalobce podal proti tomuto usnesení odvolání, na jehož základě žalovaný usnesení o přerušení řízení zrušil z důvodu nepřiměřené délky přerušení. 6. Stavební úřad následně v březnu 2022 vydal nové usnesení, jímž řízení přerušil na dobu 180 dnů a stavebníky znovu vyzval k doplnění projektové dokumentace ve stanovené lhůtě. Kompletní projektová dokumentace byla stavebníky předložena až v lednu 2023. Po jejím doplnění stavební úřad rozhodl o pokračování v řízení, v němž v září 2023 vydal rozhodnutí, kterým stavbu dodatečně povolil. 7. Žalobce napadl rozhodnutí stavebního úřadu odvoláním, které žalovaný zamítl napadeným rozhodnutím. Odvolací námitky se převážně shodovaly s žalobní argumentací. 3. Žalobní argumentace 8. Žalobce se domáhá zrušení napadeného rozhodnutí. Především namítá, že úřady zatížily řízení o dodatečném povolení stavby několika procesními vadami. 9. Předně má za to, že žádost o dodatečné povolení stavby neměla být vůbec projednávána a že řízení mělo být zastaveno podle § 110 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánovaním a stavebním řádu (stavební zákon), protože žadatel k žádosti nepřipojil projektovou dokumentaci. Stavební úřad neměl v takovém případě žadatele vyzývat k doplnění podkladů, ale měl řízení rovnou zastavit. Stavebník podal žádost již v roce 2016, projektová dokumentace, která byla předložena, však byla zpracována až v srpnu 2019 s revizí v listopadu 2022, tedy zjevně nebyla předložena již při podání žádosti. Stavební úřad proto pochybil, pokud žádost vůbec projednával. 10. Žalobce dále namítá, že stavební úřad měl řízení zastavit, neboť žadatel nedoložil podklady ve lhůtě, kterou mu k tomu úřad stanovil. Stavební úřad nejprve vyzval žadatele k doplnění podkladů, k čemuž mu stanovil lhůtu 730 dní a poučil jej, že v případě nesplnění výzvy bude řízení zastaveno. Po tutéž dobu řízení přerušil. K odvolání žalobce žalovaný toto rozhodnutí o přerušení řízení zrušil, mj. proto, že přerušení na 730 dní bylo nepřiměřeně dlouhé. Po více než pěti měsících proto úřad rozhodl o přerušení řízení znovu, tentokrát na 180 dní. Žadatel však podklady dodal až po uplynutí této lhůty. Přesto úřad řízení nezastavil, ale pokračoval v něm a vydal dodatečné povolení stavby. Takový postup je podle žalobce nezákonný, neboť stavební úřad svým vyčkáváním fakticky prodlužoval lhůtu pro dodání podkladů, která již uplynula, a zároveň upřel ostatním účastníkům řízení možnost se proti takovému postupu bránit. 11. Nezákonnost spatřuje žalobce rovněž v tom, že stavební úřad i žalovaný opomněli přizvat do řízení některé osoby jako účastníky. Podle žalobce se jedná o procesní vadu, která má bez dalšího za následek nezákonnost napadeného i prvostupňového rozhodnutí. Žalobce k tomu odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) z 24. 10. 2013, čj. 5 As 17/2013-25. 12. V dalších námitkách žalobce uvádí, že posuzovaná stavba nesplňuje odstupové vzdálenosti podle pražských stavebních předpisů. Úřady podle něj vycházely z toho, že stavba byla v minulosti povolena a kolaudována jako garáž a nyní má být pouze rekolaudována zpět k tomuto účelu. Stavba však nikdy nebyla kolaudována jako garáž ale jako prodejna smíšeného zboží. Výrok napadeného rozhodnutí je proto v rozporu se skutečností a jako takový je nejen věcně nesprávný, ale též nezákonný. 13. Žalobce je přesvědčen, že důvodné jsou i jeho další námitky z odvolání (např. překročení možné míry zastavitelnosti území, imisí apod.). Jako vlastník pozemku, který sousedí s povolovanou stavbou, je existencí, užíváním a nezákonným dodatečným povolením této stavby dotčen na svých právech. Proto navrhuje, aby soud zrušil napadené i prvostupňové rozhodnutí a přiznal mu náhradu nákladů řízení. 4. Vyjádření žalovaného 14. Žalovaný s žalobou nesouhlasí a navrhuje její zamítnutí. Žalobní námitky jsou podle něj totožné s námitkami, které již vypořádal v rámci odvolacího řízení, proto se jeho vyjádření obsahově převážně shoduje s argumentací v napadeném rozhodnutí. 15. K prvním dvěma žalobním námitkám uvádí, že v případě, že žadatel podá žádost, které chybí předepsané přílohy, vyzve jej úřad k odstranění těchto vad a poučí jej, jakým způsobem tak má učinit. Žalovaný by ve věci postupoval tak, jak uvádí žalobce, pouze v případě, že by projektová dokumentace nebyla k žádosti vůbec připojena. V takovém případě stavební úřad k odstranění vad nevyzývá a stavební řízení rovnou zastaví. O takovou situaci však v tomto případě nešlo. 16. Lhůtu k odstranění vad stavební úřad určil na základě vlastní úvahy. Důvodem pro zastavení řízení není jakákoli vada žádosti, ale pouze podstatná vada bránící dalšímu pokračování stavebního řízení. Takovou vadou sice může být neúplná projektová dokumentace, v daném případě se však nejedná o stavební povolení s účinky ex tunc ale pouze o dodatečné povolení stavby a změnu v jejím užívání (kolaudace proběhla v roce 2016). Lhůta stanovená úřadem k doplnění podkladů přitom není lhůtou propadnou. Podklady lze proto předložit i po jejím uplynutí. Žalovaný uvádí, že i pokud by porušil některé procesní lhůty, neznamená to, že je jeho rozhodnutí nezákonné. Žalobce krom toho vůbec nekonkretizuje, jak se tyto namítané vady přímo dotkly jeho práv a jaká újma mu jimi byla způsobena. 17. K námitce, že úřady do řízení nepřizvaly některé osoby jako účastníky řízení, žalovaný uvádí, že žalobce není oprávněn hájit zájmy třetích osob, které mu k tomu neposkytly plnou moc. Žalobce navíc v odvolacím řízení neoznačil osoby, které podle jeho názoru žalovaný opomněl přizvat. 18. Podle žalovaného stavba splňuje stanovené odstupové vzdálenosti. Rovněž námitky týkající se imisí jsou nedůvodné, neboť je žalobce blíže nespecifikuje, a již byly dostatečně vypořádány v napadeném rozhodnutí. Míra zastavení území není v případě posuzované stavby stanovena. 5. Žalobcova replika 19. Žalobce ve své replice zopakoval argumenty z žaloby. Nad její rámec uvedl, že proti posuzované stavbě brojí od počátku řízení o dodatečném povolení, a to z mnoha důvodů, které popsal v námitkách i v jiných podáních. Má za to, že pokud by žalovaný a stavební úřad postupovali v souladu se zákonem, museli by řízení zastavit. Stavba by pak nemohla být povolena a muselo by být nařízeno její odstranění. Žalobce jako dotčený vlastník s povolením stavby nesouhlasí, a je proto samozřejmé, že se jej nezákonný postup úřadů dotýká. 6. Vyjádření osoby zúčastněné na řízení 20. Soud umožnil uplatnit práva osoby zúčastněné na řízení stavebníkovi, panu Ch., kterému podle § 305 zákona č. 283/2021, stavebního zákona, náleží postavení osoby zúčas