11 Af 15/2023 – Městský soud v Praze

11 Af 15/2023- 123 - text 22 11 Af 15/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha a soudců JUDr. Jitky Hroudové a Mgr. Marka Zimy ve věci žalobce: Bohemia Marketing & Promotion a. s. v likvidaci, IČO 25069764 sídlem Na Poříčí 1046/24, 110 00 Praha 1 zastoupen advokátkou JUDr. Petrou Novákovou, Ph. D., sídlem Chodská 136/9, 120 00 Praha 2 proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno o žalobách proti rozhodnutím žalovaného ze dne 19. 6. 2023, č. j. 21158/23/5200-11434-713082, a ze dne 18. 7. 2023, č. j. 21837/23/5200-11434-713082, takto: I. Žaloby se zamítají. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze dne 25. 8. 2023, která byla zapsána pod sp. zn. 11 Af 15/2023, se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 6. 2023, č. j. 21158/23/5200-11434-713082 (dále jen „napadené rozhodnutí č. 1“), kterým žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Finančního úřadu pro hlavní město Prahu (dále jen „správce daně“) ze dne 17. 5. 2022, č. j. 4691364/22/2001-52523-106373 (dále jen „platební výměr“). Tímto platebním výměrem byla žalobci doměřena a vyměřena daň z příjmů právnických osob (dále „DPPO“) za zdaňovací období (dále také „ZO“) od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2012 a uložena povinnost uhradit penále. 2. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze dne 21. 9. 2023, zapsanou pod sp. zn. 18 Af 10/2023, se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 7. 2023, č. j. 21837/23/5200-11434-713082 (dále jen „napadené rozhodnutí č. 2“), kterým žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí správce daně, platební výměry ze dne 16. 5. 2022, č. j. 46932007/22/2001-52523-106373, ze dne 16. 5. 2022, č.j. 4694403/22/2001-52523-106373, ze dne 16. 5. 2022, č. j. 4695214/22/2001-52523-106373, ze dne 16. 5. 2022, č. j. 4730728/22/2001-52523-106373, ze dne 17. 5. 2022, č. j. 4773734/22/2001-52523-106373, ze dne 16. 5. 2022, č. j. 4731042/22/2001-52523-106373, kterými byla žalobci vyměřena daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období let 2013 až 2018. 3. Vzhledem k tomu, že projednávané věci spolu skutkově i právně souvisí – liší se jen různá zdaňovací období – soud usnesením ze dne 14. 2. 2024, č. j. 11 Af 15/2023-45, obě žaloby spojil ke společnému projednání s tím, že věc bude nadále vedena pod sp. zn. 11 Af 15/2023. Žalobní body 4. Žalobce v obou žalobách namítl tři skupiny námitek, a to: nepřezkoumatelnost, nezákonnost a nesprávnost napadených rozhodnutí. 5. K nepřezkoumatelnosti žalobce namítá, že: 1) žalovaný označil upisovatele dluhopisů za osobu „skrytě ovládající žalobce“, aniž by tento pojem vysvětlil a zejména podložil konkrétními důkazy, 2) žalovaný pochybil, když konstatoval „úzký pracovní vztah či jiný kontakt“ upisovatele k různým obchodním korporacím, aniž by jím detekovaný vztah či kontakt konkretizoval, předmětné korporace vyjmenoval a odkázal na konkrétní důkazní prostředky, 3) detekoval s odkazem na výroční zprávu žalobce za rok 2012 výkon různých činností ze strany upisovatele, aniž by tento pojem blíže vysvětlil, nadto výroční zpráva o činnosti upisovatele vůbec nepojednává, 4) potvrdil vliv způsobu úhrad dluhopisů novými nabyvateli na nezískání finančních prostředků z emise dluhopisů, aniž by jej blíže vysvětlil, 5) opakovaně konstatoval nevymáhání pohledávek ze strany žalobce za situace, kdy tato oblast činnosti žalobce nebyla žádným orgánem Finanční správy vůbec zjišťována, 6) trval na hodnotě závazku žalobce, jež je v přímém rozporu s celou řadou důkazních prostředků i vysvětlení poskytnutých jak žalobcem, tak jeho bývalým finančním ředitelem, 7) zamítl námitku nepřezkoumatelného hodnocení důkazních prostředků vznesenou žalobcem v Doplnění odvolání, avšak opět zcela nepřezkoumatelným způsobem, 8) zamítl námitku nepřípustného hodnocení podnikatelské strategie vznesenou žalobcem v Doplnění odvolání, avšak opět zcela nepřezkoumatelným způsobem. 6. Žalobce se domnívá, že žalovaný zatížil napadená rozhodnutí také vadou nezákonnosti, když: 1) stanovil lhůtu pro vyjádření k Výzvě OFŘ v rozporu s daňovým řádem, 2) formuloval vlastní odvolací námitky, bez ohledu na samostatnou kapitolu v Doplnění odvolání, kde žalobce odvolací námitky výslovně vyjmenoval, 3) opomenul zhruba polovinu námitek uvedených žalobcem v Odpovědi na Výzvu OFŘ, 4) napadl žalobce z účelového přenosu dokazování až do odvolacího řízení za situace, kdy některé klíčové pochybnosti byly žalobci sděleny až po ukončení daňové kontroly, 5) zamítl veškeré návrhy na pokračování v dokazování, a to někdy zcela bez odůvodnění, většinou však s odůvodněním, jež je v rozporu s daňovým řádem. 7. Žalobce dále namítá nesprávnost rozhodnutí, jelikož: 1) napadené rozhodnutí obsahuje desítky vysloveně nepravdivých údajů, a to i ve zcela zásadních záležitostech, týkajících se údajné absence dokládání za situace, kdy žalobce prokazatelně svá tvrzení doložil, či údajné povahy důkazů bez vazby na účetnictví za situace, kdy byly dokládány zejména účetní sestavy a doklady, popř. údajného obsahu konkrétního důkazního prostředku, jenž však obsah deklarovaný žalovaným vůbec neobsahuje, 2) napadené rozhodnutí deklaruje neprokázání ekonomické opodstatněnosti emise dluhopisů za situace, kdy žalobce doložil celou řadu analýz svědčících pravému opaku, na něž však žalovaný buď vůbec nereagoval, anebo reagoval nepodloženým argumentem ohledně nevymáhání pohledávek, resp. neprovedení zápočtu pohledávek a závazků, ze strany žalobce, 3) napadené rozhodnutí konstatuje neprokázání úhrady upsaných dluhopisů za situace, kdy tato byla zcela prokazatelně provedena zápočtem pohledávky žalobce za upisovatelem se závazky žalobce, jež upisovatel v den úpisu držel, 4) napadené rozhodnutí současně tvrdí neprokázání příjmu finančních prostředků z titulu emise dluhopisů, navzdory tomu, že z těchto prostředků byly uhrazeny právě zmiňované závazky žalobce vůči upisovateli, 5) napadené rozhodnutí odepírá žalobci daňovou účinnost nákladových úroků z dluhopisů za stavu, kdy závazky žalobce vypořádané při zápočtu hradícím upsané dluhopisy, vznikly v přímé souvislosti s podnikatelskou činností žalobce a tudíž měly nezpochybnitelnou vazbu na příjmy žalobce, 6) napadené rozhodnutí potvrzuje závěr o účelovosti emise dluhopisů, s cílem poskytnout upisovateli příjmy, jež díky tehdejší právní úpravě podléhaly nulové dani z příjmů, a to za situace, kdy upisovatel po většinu doby dluhopisy vůbec nevlastnil a kdy žalovaný neprokázal svůj závěr ohledně schopnosti upisovatele zasahovat do chodu a činnosti žalobce v roce 2012. Vyjádření žalovaného 8. Žalovaný ve vyjádření k podané žalobě navrhl, aby soud žaloby jako nedůvodné zamítl. Nejprve shrnul dosavadní průběh řízení a poté přešel k reakci na námitky uvedené v žalobách. 9. S odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále „NSS“) ze dne 4. 12. 2003, č. j. 2 Ads 58/2003-75, (dostupný, stejně jako ostatní citovaná soudní rozhodnutí na www.nssoud.cz) uvedl, že není možné jeho rozhodnutí označit za nepřezkoumatelné. Žalovaný má za to, že se se smyslem a obsahem odvolacích námitek vypořádal za pomoci identifikace a vypořádání 19 zásadních okruhů argumentace žalobce, přičemž odkázal na příslušné body svých rozhodnutí. Žalovaný rovněž poukázal na to, že nepřezkoumatelnost není možné vnímat jako projev nenaplněné subjektivní představy žalobce o tom, jak podrobně by mělo být napadené rozhodnutí odůvodněno. Důvodem nepřezkoumatelnosti nemůže být ani nesouhlas žalobce s právním posouzením žalovaného. 10. K nezákonnosti plynoucí z namítaného nesprávného závěru o tom, že žalobce reagoval na písemností ze dne 3. 5. 2023, č. j. 15602/23/5200-11434-713082 (dále „Seznámení“) jeden den po lhůtě, žalovaný uvedl, že žalobci bylo Seznámení doručeno dne 12. 5. 2023, 15denní lhůta tedy začala běžet dne 13. 5. 2023, přičemž byla následně prodloužena o dalších 15 dnů. Při prodloužení lhůty tak poslední den k vyjádření připadl na den 11. 6. 2023. Jelikož to byla neděle, byl posledním dnem určen den 12. 6. 2023, coby nejbližší pracovní den dle § 33 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále „daňový řád“, příp. „DŘ“). Žalovaný poukazuje na to, že se i s touto námitkou vypořádal v napadeném rozhodnutí, dále doplnil, že se i přes pozdní dodání k podání vyjádřil a reagoval na něj v rozhodnutí o odvolání. 11. Žalovaný ve vztahu k nezákonnosti svých rozhodnutí dále poukazuje na to, že žalobce po žalovaném de facto žádá, aby vymezil a následně reagoval na každý dílčí argument či námitku obsaženou v podání, přičemž ty společně čítají 162 stran textu. Odkázal proto na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Ani nezákonnost nemůže spočívat v nenaplnění subjektivní představy žalobce o tom, jakým způsobem a jak detailně měly být jeho námitky vymezeny v napadeném rozhodnutí. 12. K námitce žalobce, že je osočován z přenášení dokazová