1 Azs 367/2018 — Nejvyšší správní soud

16 A 35/2025- 26 - text 10 16 A 35/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl soudcem Mgr. Kamilem Tojnerem ve věci žalobce: V. K., nar. X, státní příslušností Ukrajina, bytem X, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 7. 2025, č. j. OAM-12067/ZR-2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo rozhodnuto o tom, že se žalobci oprávnění k pobytu na území za účelem dočasné ochrany podle § 5 odst. 7 zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, (dále též „zákon č. 65/2022 Sb.“), s odkazem na § 10 odst. 1 písm. c) ve spojení s § 9 odst. 2 písm. c) zákona č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, (dále jen „zákon o dočasné ochraně cizinců“), odnímá, neboť žalobce představuje ohrožení bezpečnosti státu. 2. V žalobě žalobce uvedl, že mu byla dne 9. 4. 2022 udělena dočasná ochrana. V té době přicestoval po napadení Ukrajiny do ČR. Oprávnění mu bylo odňato z důvodu ohrožení bezpečnosti státu, neboť byl v roce 2022 odsouzen v Maďarsku. S tímto nesouhlasil a obrátil se na ESLP. Poukázal na rozsudek NSS ze dne 30. 11. 2011, č. j. 3 As 21/2011 – 85. Co se týče dluhů, které má a sám je správnímu orgánu oznámil, nejsou důvodem pro obavu z pokračování trestné činnosti. V době rozhodování byly splaceny. Objektivně mu brání ve vycestování trvající válečný konflikt na území Ukrajiny, v případě návratu má obavu z ohrožení života a zdraví. Dle žalobce byly porušeny zásady správního řízení, nebylo vycházeno ze spolehlivě zjištěného skutkového stavu věci dle § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, (dále jen „správní řád“) a § 2 odst. 4 téhož zákona, neboť přijaté řešení není v souladu s veřejným zájmem a neodpovídá okolnostem případu. 3. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu odmítl jako předčasně podanou, nebo aby ji zamítl. Ve svém vyjádření uvedl, že má za to, že žaloba byla podána předčasně. Napadené rozhodnutí existuje a bylo i vydáno, ale nebylo ještě oznámeno žalobci způsobem předpokládaným zákonem o dočasné ochraně. Žalovaný poukázal na § 5 odst. 7 zákona č. 65/2022 Sb. Dále odkázal na § 15a zákona o dočasné ochraně cizinců. Žalobce byl výzvou žalovaného ze dne 23. 7. 2025 vyzván, aby se dne 1. 9. 2025 dostavil na pracoviště žalovaného za účelem převzetí rozhodnutí. Pochybením žalovaného bylo rozhodnutí zasláno poštou již dne 22. 7. 2025, žalobce již tedy měl možnost se s ním seznámit. Protože ve smyslu § 15a odst. 1 zákona o dočasné ochraně cizinců se rozhodnutí doručí v místě a čase stanoveném v písemné výzvě k převzetí rozhodnutí, k čemuž zatím nedošlo, považuje žalovaný žalobu žalobce ze dne 2. 8. 2025 za předčasně podanou. Pro případ, že by soud neshledal, že žalobce podal žalobu předčasně, navrhl žalobce zamítnutí žaloby. Žalovaný sdělil, že žalobce byl v Maďarsku odsouzen za spáchání trestného činu převaděčství či pašování lidí, přičemž tento trestný čin maďarský trestní zákoník řadí mezi závažné trestné činy. Dle žalobcem doloženého dokumentu nebyla jeho žádost ESLP akceptována, neboť nebyla sepsána v žádném z úředních jazyků smluvních stran Evropské úmluvy o lidských právech. Žalovaný má za prokázané, že žalobce byl odsouzen v Maďarsku za spáchání trestného činu převaděčství, kdy napomáhal za úplatu nelegálním migrantům při vstupu do schengenského prostoru. Evropská unie se snaží aktivně bojovat proti nelegální migrací, která je spojena s mezinárodním zločinem. Ohrožení bezpečnosti ČR a celého schengenského prostoru protiprávním jednáním, kterého se žalobce dopustil a za něž byl i odsouzen, je zřejmé. Žalobcem poukazovaná směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/38/ES ze dne 29. 4. 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS, se týká občanů Evropské Unie, nevztahuje se na žalobce, jakožto státního příslušníka Ukrajiny. Totéž se týká i citace z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 11. 2011, č.j. 3 As 21/2011-85. Zákon o dočasné ochraně nepodmiňuje užití důvodu uvedeného v § 9 odst. 1 písm. c) přiměřeností dopadu rozhodnutí do soukromého či rodinného života cizince. Žalovaný musí pouze dbát na to, aby jeho rozhodnutí bylo v souladné s mezinárodními závazky ČR. V této souvislosti přichází v úvahu závazek vyplývající z čl. 8 Úmluvy na ochranu lidských práv a základních svobod z roku 1950, k tomu žalovaný poukázal na judikaturu ESLP. Dle žalovaného nelze žalobce považovat za osobu usazenou v ČR, když byl dosud pouze držitelem dočasné ochrany, tedy předem omezeného pobytového oprávnění, které je odvislé od situace v zemi původu žalobce. Mimo to čl. 8 a v něm zakotvená povinnost státu nezasahovat do soukromého a rodinného života osob nacházejících se v jeho jurisdikci není absolutní. Sám čl. 8 EÚLP ve svém odstavci druhém připouští či předpokládá, že k zásahu do práva na soukromý a rodinný život může dojít, a to v případech, kdy je to v demokratické společnosti nezbytné, a to v zájmu národní bezpečnosti, veřejné bezpečnosti, hospodářského blahobytu země, předcházení nepokojům a zločinnosti, ochrany zdraví nebo morálky nebo ochrany práv a svobod jiných. To je právě případ žalobce, který narušil bezpečnost státu tím, že na území států schengenského prostoru úmyslně přivezl osoby, o nichž nikdo nic neví, nebyly prověřeny a představují tak nebezpečí pro bezpečnost státu. V rámci napadeného rozhodnutí žalovaný dospěl k závěru, že veřejný zájem na zabránění ohrožení bezpečnosti státu je tak významný, že by přesahoval žalobcův zájem na setrvání na území ČR. Žalovaný dodal, že na území ČR na základě povolené dočasné ochrany pobývala manželka žalobce, která byla odsouzena za stejný trestný čin jako žalobce, neboť se trestné činnosti dopustili společně. Rovněž jí pak bylo oprávnění k pobytu v podobě dočasné ochrany odejmuto. K zásahu do rodinného života by tak ani nemohlo dojít v případě, kdy by oba manželé odcestovali z území ČR společně. Žalovaný v rámci konzultační procedury dle čl. 29 nařízení č. 2018/1861 zjistil, že byl žalobce v Maďarsku dne 26. 5. 2023 pravomocně (nabytí právní moci ke dni 19. 3. 2024) odsouzen pro trestný čin týkající se převaděčství, k trestu vyhoštění z území Maďarska ve výměře 3 let a 4 měsíců a k odnětí svobody v trvání 1 let a 8 měsíců s podmíněným odkladem na 5 let. Tomuto trestnému činu odpovídá v podmínkách českého právního řádu přečin organizování a umožnění nedovoleného překročení hranice dle § 340 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, (dále jen „trestní zákoník“). Chráněným objektem v případě obou trestných činů je zájem státu na kontrole osob, které překračují státní hranici státu, dále potřeba dostát mezinárodním závazkům a regulovat nelegální migraci. Maďarsko i Česká republika jsou součástí schengenského prostoru, v rámci kterého neprobíhají na hranicích kontroly, nelegální překročení hranice Maďarska tak představuje hrozbu nejen pro Maďarsko, ale pro všechny státy v rámci schengenského prostoru. Dále se v rámci rozhodnutí žalovaný zabýval aktuálností hrozby, kterou žalobce pro bezpečnost státu představuje. Žalobce se trestné činnosti dopouštěl za účelem finančního obohacení a v době vydání rozhodnutí měl vysoké dluhy, nebezpečí opakování trestné činnosti bylo zjevné. Jejich splacení v době rozhodování neprokázal, i když časový prostor k vyjádření mu byl poskytnut dostatečný. Žalovaný má za to, že z chování žalobce vyplývá důvodná obava o bezpečnost státu a je přesvědčen, že jeho rozhodnutí představuje přiměřený zásah do práv žalobce a že je v souladu s veřejným zájmem. 4. Ze správního spisu soud zjistil tyto pro řízení podstatné skutečnosti. 5. Součástí správního spisu je usnesení Celostátního vrchního ředitelství cizinecké policie, Regionálního ředitelství pro Jižní Alföld, č. j. 106-3-4005-5/2024-Ké. 6. Součástí správního spisu je dále oznámení o zahájení správního řízení a výzva k poskytnutí součinnosti ze dne 16. 10. 2024, v rámci kterých byl žalobce informován o tom, že byly zjištěny výše uvedené skutečnosti ohledně jeho trestné činnosti, které mohou vést k odnětí jeho oprávnění. Zároveň byl žalobce vyzván ke sdělení, jaké důvody jej vedly k páchání trestné činnosti a z jakého důvodu by neměl žalovaný na žalobce nahlížet jako na nebezpečí pro ČR, dále měl uvést, jakým způsobem si opatřuje finanční prostředky a jaké důsledky by pro něj mělo odnětí dočasné ochrany. 7. K této výzvě žalobce žalovanému sdělil, že spolu s manželkou poskytovali humanitární pomoc uprchlíkům, konkrétně zajišťovali humanitární přepravu na Ukrajinu pro organizace European Unity, Eleos - Doněck, Edina Ukrajina a da