16 A 45/2024 – Městský soud v Praze

16 A 45/2024- 30 - text 8 16 A 45/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl soudcem Mgr. Kamilem Tojnerem ve věci žalobce: Q. D. D., státní příslušností Vietnam, bytem , zastoupeného advokátem Mgr. Štěpánem Svátkem, sídlem Na Pankráci 1618/30, Praha 4, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 17. 9. 2024, č. j. MV-114420-4/SO-2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o zamítnutí jeho odvolání proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, č. j. OAM-5261-12/DP-2024 ze dne 12. 7. 2024, kterým byla podle § 45 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR, (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), zamítnuta žádost žalobce o vydání nového povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem jiné/ostatní, neboť neplnil před podáním žádosti účel, pro který mu bylo povolení k dlouhodobému pobytu vydáno. 2. V žalobě uvedl, že považuje obě rozhodnutí správních orgánů za nesprávná a nezákonná. Žalovaná ve výroku aplikovala § 45 odst. 1 zákona o pobytu cizinců. Výrok je dle žalobce nezákonný, kdy v případě, že by skutečně neplnil účel původního pobytu, měla žalovaná aplikovat § § 37 odst. 2 písm. g) zákona, nikoliv § 45 odst. 1. Dle žalobce výrok neodpovídá § 68 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, (dále jen „správní řád“). Navíc § 45 odst. 1 obsahuje dovětek, pokud cizinec prokáže, že se jednalo o neplnění účelu ze závažných důvodů po přechodnou dobu, v tomto ohledu tedy měl správní orgán z důvodů předvídatelnosti správního rozhodnutí žalobce vyzvat k prokázání plnění účelu pobytu a poučit ho o tom, že v případě, že účel neplnil pouze po přechodnou dobu, může takovou skutečnost prokázat, což prokazatelně neučinil. Tuto odvolací námitku odmítla žalovaná jako nedůvodnou. Dle žalobce je vypořádání se s námitkou ze strany žalované nesprávné a nepřezkoumatelné. Zákon o pobytu cizinců takovou právní konstrukci neumožňuje, pokud navíc žalovaná aplikovala § 45 odst. 1 zákona, měla žalobce nejprve vyzvat k případnému prokázání, z jakého důvodu účel pobytu neplnil a plnit nemohl. Takovým způsobem však žalovaná prokazatelně nepostupovala. Napadené rozhodnutí je předčasné, nepřezkoumatelné a nesprávné. Bylo dále vydáno na základě nedostatečně zjištěného stavu věci, jak správnímu orgánu ukládá § 3 odst. 1 správního řádu. Správní orgán neprovedl účastnický výslech – 169j odst. 1 zákona o pobytu cizinců. Sama o sobě skutečnost, že neprospěl ve zkouškách, neznamená bez dalšího, že účel pobytu neplnil, kdy důvodem je výhradně souběžné doučování anglického jazyka, nikoliv neplnění účelu pobytu v tom směru, že by žalobce do školy nedocházel a neabsolvoval výuku. Žalobce setrvává na tom, že účel pobytu plnil, kdy fakt, že neprospěl ve zkouškách, neznamená, že školní výuku neabsolvoval. Ze studia rovněž vyloučen nebyl. O školní docházce a plnění účelu pobytu rovněž svědčí ta skutečnost, že tento absolvoval úspěšně přijímací řízení na ČZU na studijní rok 2024/2025, což přiložil. Dle žalobce by úspěšné absolvování přijímacího řízení nebylo možné bez předchozího studia a bez aplikace zde získaných znalostí. Závěr o neplnění účelu pobytu je nepodložený. 3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Odkázala na znění odůvodnění napadeného rozhodnutí. K námitce ohledně nemožnosti aplikace § 45 odst. 1 zákona o pobytu cizinců místo § 37 odst. 2 písm. g) téhož zákona, sdělila, že žalobce nevysvětlil svou argumentaci, že zákon tuto aplikaci neumožňuje. Obdobně žalobce nevysvětlil, z čeho dovozuje povinnost k výzvě účastníka řízení ohledně plnění účelu pobytu, tato povinnost dle žalované naopak neplyne z ničeho. Daná otázka je otázkou věcnou, ne procesní, povinnost vyzývat zde není, je naopak na cizinci, aby závažnost důvodů neplnění účelu pobytu prokázal. Taková možnost byla žalobci dána, byl seznámen s poklady pro vydání rozhodnutí, žalobce měl možnost se k věci vyjádřit. Obdobné platí i ohledně námitky neprovedení výslechu. Žalovaná doplnila, že dne 30 5. 2023 podal žalobce žádost o vydání nového povolení k dlouhodobému pobytu ve formě zaměstnanecké karty. Tato žádost byla zamítnuta ze shodného důvodu (§ 45 odst. 1 zákona o pobytu cizinců). Proti rozhodnutí o žádosti podal žalobce odvolání, které však bylo dne 26. 6. 2024 zamítnuto. Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí žalobu, která je u zdejšího soudu vedena pod sp. zn. 4 A 29/2024. 4. Ze správního spisu soud zjistil tyto pro řízení podstatné skutečnosti. 5. Žalobce podal dne 22. 2. 2024 žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ostatní. 6. Dále bylo doloženo potvrzení od jazykové školy ze dne 20. 2. 2024, ve kterém je uvedeno, že žalobce od 1. 2. 2024 do 30. 6. 2024 byl studentem školy v denním intenzivním studiu anglického a českého jazyka. Během měsíců červenec a srpen se bude připravovat na zkoušky. 7. Dále je ve správním spise založen přehled výsledků svého vysokoškolského studia na ČZU a dodal potvrzení o studiu od 1. 10. 2022 do 30. 9. 2023 (studium prezenční formy bakalářského studia oboru Informatics v anglickém jazyce). 8. Součástí správního spisu je dále výzva ze dne 19. 4. 2024 k seznámení s podklady pro vydání rozhodnutí. Ta byla žalobci doručena dne 26. 4. 2024. 9. Soud dále z výstupu z lustrace z evidence cizinců zjistil, že žalobce pobýval na území ČR na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia s platností naposledy od 1. 10. 2022 do 30. 9. 2023. 10. Správní orgán I. stupně v prvostupňovém rozhodnutí ze dne 12. 7. 2024 žádost zamítl podle § 45 odst. 1 zákona o pobytu cizinců z důvodu, že žalobce před podáním žádosti neplnil účel, pro který mu bylo dosavadní povolení k dlouhodobému pobytu vydáno. 11. V napadeném rozhodnutí žalovaná potvrdila závěry prvostupňového rozhodnutí. 12. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích žalobních bodů, kterými je vázán [(§ 75 odst. 2 věta prvá zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále též „s. ř. s.“)], při přezkoumání vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). 13. Podle § 45 odst. 1 zákona o pobytu cizinců cizinec, který je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu a hodlá na území pobývat za jiným účelem, než který mu byl povolen, je povinen požádat ministerstvo o udělení nového povolení k dlouhodobému pobytu. Nové povolení k dlouhodobému pobytu nelze udělit v případech uvedených v § 33 odst. 1 nebo 3 s výjimkou případů uvedených v § 42 odst. 2. Nové povolení k dlouhodobému pobytu dále nelze udělit, jestliže cizinec neplnil před podáním žádosti o vydání nového povolení k dlouhodobému pobytu na území účel, pro který mu bylo povolení k dlouhodobému pobytu vydáno; to neplatí, pokud cizinec prokáže, že se jednalo o neplnění účelu ze závažných důvodů po přechodnou dobu. Cizinec, který hodlá na území pobývat za účelem podnikání, může o takovou změnu požádat, pokud je držitelem platného povolení k dlouhodobému pobytu a na území pobývá po dobu delší než 5 let; to se nevztahuje na cizince, který žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování, na cizince pobývajícího na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42 odst. 3 a na cizince uvedeného v odstavci 2. 14. Soud konstatuje, že obdobnými námitkami se zabýval zdejší soud v rozsudku č. j. 4 A 29/2024 – 32 ze dne 20. 5. 2025 ve věci téhož žalobce, na který soud tímto plně odkazuje a od jehož závěrů nemá žádný důvod se odchýlit. Jedná se konkrétně o žalovanou v jejím vyjádření zmíněný rozsudek, ve kterém se soud zabýval přezkumem rozhodnutí ze dne 26. 6. 2024 o zamítnutí odvolání žalobce proti rozhodnutí o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu ve formě zaměstnanecké karty. Tato žádost byla zamítnuta ze shodného důvodu (§ 45 odst. 1 zákona o pobytu cizinců). Z uvedeného je patrné, že žalobci nebylo vyhověno ani co se týče obdobné podané obdobné žádosti, kdy soud žalobu v této věci zamítl. 15. Oba správní orgány svá rozhodnutí v nyní řešené věci opřely o § 45 odst. 1 věty třetí zákona o pobytu cizinců, které stanoví negativní podmínku pro vydání nového povolení k dlouhodobému pobytu, a sice neplnění účelu, pro který mu bylo stávající povolení k dlouhodobému pobytu vydáno. Podle daného ustanovení jsou správní orgány povinny zkoumat v řízení o vydání nového povolení k dlouhodobému pobytu splnění této podmínky. Pokud je zjištěno, že tato podmínka nebyla naplněna, nové povolení nemohlo být vydáno a bylo by nadbytečné se zabývat naplněním dalších podmínek pro vydání povolení. 16. Výkladem předmětného ustanovení zákona se opakovaně zabývala judikatura správních soudů, kdy lze poukázat na rozsudek NSS ze dne 6. 3. 2024, č. j. 9 Azs 37/2024-25. Tyto závěry po