16 Ad 30/2024 – Městský soud v Praze

ECLI: ECLI:CZ:MSPH:2025:16.Ad.30.2024.29
Datum: 2025-10-29
Z rozhodnutí: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 7. 2024, č. j. MPSV-2024/162599-911, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.…
16 Ad 30/2024- 29 - text 12 16 Ad 30/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl soudcem Mgr. Kamilem Tojnerem v právní věci žalobkyně: K. M., bytem X, zastoupené JUDr. Marošem Matiaškem, LL.M., advokátem, sídlem Mánesova 48, Praha 2, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, sídlem Na Poříčním právu 1/376, Praha 2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 7. 2024, č. j. MPSV-2024/162599-911, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 7. 2024, č. j. MPSV-2024/162599-911, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 3 146 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo změněno rozhodnutí Úřadu práce České republiky – Krajské pobočky pro hlavní město Prahu ze dne 22. 11. 2023, č. j. 78834/2023/AAH, tak, že příspěvek na péči byl snížen z 13 900 Kč na 6 600 Kč měsíčně od prosince 2023, od února 2024 náleží příspěvek na péči ve výši 4 400 Kč měsíčně, od července 2024 činí příspěvek na péči 4 900 Kč měsíčně, neboť od 1.1.2022 do 4.1.2024 žalobkyně nezvládla 4 základní životní potřeby (orientace, komunikace, péče o zdraví, osobní aktivity) a od roku 5. 1..2024 nezvládala 5 základních životních potřeb (orientace, komunikace, péče o zdraví, osobní aktivity, péče o domácnost). 2. Žalobkyně uvedla, že se závěrem žalovaného nesouhlasí. Žalovaným dostatečně nepřezkoumal skutkový stav a došel k nesprávným závěrům. Rozhodnutí správních orgánů jsou dle žalobkyně nezákonná. Žalobkyně má za to, že naplňuje zákonné podmínky pro přiznání IV. stupně závislosti, protože splňuje podmínku, že není schopna zvládat až devět základních životních potřeb. Rozhodnutí o snížení příspěvku na péči představuje zásah do veřejně subjektivních práv žalobkyně, zejména práva na přiměřenou životní úroveň a sociální ochranu, a to zejména ve smyslu čl. 28 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, jakož i do jejího práva na nezávislý způsob života a zapojení do společnosti ve smyslu čl. 19 téže úmluvy. V důsledku snížení příspěvku na péči je žalobkyně ohrožena tím, že nebude schopna uhradit náklady na podporu a péči, a tím je ohrožena její nezávislost, tedy schopnost vést nezávislý život na rovném základě s lidmi bez zdravotního znevýhodnění. Došlo i k porušení práv z důvodu nevypořádání se s argumenty žalobkyně a s nesprávným vyhodnocením zjištěného skutkového stavu, resp. nedostatečným zdůvodněním odlišného rozhodnutí. Správní orgány porušily § 2 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“), protože nepostupovaly v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením, § 2 odst. 4 správního řádu, přijaté řešení není v souladu s veřejným zájmem, rozhodnutí neodpovídá okolnostem případu, § 3 správní řádu, správní orgán dostatečně nezjistil skutkový stav věci. 3. Žalobkyně má lehké mentální znevýhodnění s poruchou chování vyžadující pozornost, infantilním autismem, ADHD, vývojovou dysfázií a noční inkontinencí. Diagnóza PAS z uvedených znevýhodnění ovlivňuje každodenní život žalobkyně nejvíce. Žalobkyně vyžaduje celodenní péči a pomoc, není schopna se sama o sebe postarat. Obecně je mentálně a zralostně na úrovni dítěte. Pečuje o ni její matka, která z důvodu nepřetržité péče nemůže vykonávat své zaměstnání. Zdravotní znevýhodnění žalobkyně zásadně omezuje její funkční schopnosti nutné pro zvládání základních životních potřeb. Co se týče potřeby mobility, žalobkyně se pohybuje vždy s doprovodem, a to i po známých trasách, samostatného pohybu není schopna, nerozumí pravidlům silničního provozu, nedokáže se orientovat v budovách, pohyb ve větším davu způsobuje nepředvídatelné chování. Tato omezení jsou dána nejen fyzickými limity, ale především poruchou autistického spektra (PAS) a projevy, které jsou s touto poruchou spojeny. Žalobkyně má výrazně narušeno zpracovávání informací, nedokáže se sama orientovat v místě ani v sociálním prostředí. Nezvládá kontakt s cizími lidmi, nerozumí sociálním situacím, její reakce jsou nevyzpytatelné. V důsledku PAS se objevuje také agresivní chování. Co se týče stravování, je nutný dohled další osoby, žalobkyně není schopna samostatně ohlídat základní stravovací potřeby ani pitný režim. Je nutné hlídat, aby dodržovala pravidelný příjem tekutin i potravin. Vzhledem k diagnóze PAS má stravovací i pitný režim žalobkyně svá specifika a rituály, ať už se jedná o konkrétní vybrané nápoje a potraviny nebo způsob servírování. Obecně má velmi malý repertoár potravin, které jí. Odmítá jíst na jiném místě než ve svém pokoji a potraviny si tam sama obvykle nezvládne donést. Pokud je k dispozici nějaké jídlo, které jí chutná, není schopná nechat si nějakou část na další den, vše chce sníst ihned. Žalobkyně samostatně nezvládá tělesnou hygienu, k provedení běžných hygienických úkonů potřebuje dopomoc další osoby. Není schopna si ohlídat tyto potřeby v rámci denního režimu. Tělesnou hygienu zajišťuje pečující osoba (matka), zejména se jedná o mytí, sušení, péči o vlasy, zuby. Žalobkyně má stanovenou diagnózu noční inkontinence a dyskoordinace močení. V důsledku toho musí užívat inkontinenční pomůcky (na noc nosí pleny, které si však sama nevezme, potřebuje pomoc pečující osoby). Kromě toho nezvládá užívání hygienických pomůcek při menstruaci, výměnu vložky vyžaduje od pečující osoby. Matka pomáhá s výběrem vhodného oblečení, aby bylo adekvátní venkovní teplotě a okolnostem (škola, zahrada…). Vyžaduje pomoc při svlékání a oblékání, když se ukládá ke spánku. Potřebuje obracet oblečení tak, aby bylo lícem navrch. Někdy je třeba jí vysvětlit proč je konkrétní oblečení vhodné, nebo co by bylo lepší. Je obuv (obzvláště zimní), která jí činí obtíže sundat. Neumí si zavázat sama tkaničky. S některými kusy oblečení potřebuje vždy pomáhat. Žalobkyně není schopna u potřeby mobility zvládat například aktivitu nastupovat a vystupovat z dopravních prostředků včetně bariérových a používat je. Obecně potřebuje doprovod a slovní vedení; v případě stravování jde např. o aktivitu dodržovat stanovený dietní režim, konzumovat stravu v obvyklém denním režimu, přemístit nápoj a stravu na místo konzumace, v případě tělesné hygieny o aktivitu dodržovat tělesnou hygienu, mýt si a osušovat si jednotlivé části těla, provádět celkovou hygienu a česat se, provádět ústní hygienu, holit se, v případě výkonu fyziologických potřeb o aktivitu včas používat WC a používat hygienické pomůcky, v případě oblasti oblékání a obouvání jde např. o aktivitu vybrat si oblečení a obutí přiměřené okolnostem, rozeznat rub a líc oblečení a správně je vrstvit, oblékat se a obouvat se, svlékat se a zouvat se. 4. Rozhodnutí o snížení příspěvku na péči zasahuje do práva žalobkyně na přiměřenou životní úroveň a nezávislý způsob života, rodina musí financovat podporu a péči z jiných příjmů, a nikoliv z příspěvku na péči, který byl pro tento účel vytvořen. Žalobkyně má k dispozici na úhradu péče až o 22 100 Kč méně oproti tomu, na co by měla nárok, pokud by byla posouzena jako osoba závislá ve IV. stupni. Rozhodnutí o snížení příspěvku na péči nepřiměřeně zasahují do práv žalobkyně podle čl. 28 a čl. 19 Úmluvy OSN osob se zdravotním postižením, ocitá se v prekérní situaci spočívající v nemožnosti uhradit takový rozsah asistence, aby její potřeby byly na rovném základě s ostatními skutečně naplněny a ona mohla vést důstojný a nezávislý život. 5. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Sdělil, že zdravotní stav žalobkyně posuzovala odborná komise ve složení posudkového lékaře a lékaře s odborností psychiatrie. Stav žalobkyně byl hodnocen jako dlouhodobě nepříznivý pro dětský autismus, lehkou mentální retardaci, defekt komorového septa a primární noční inkontinenci. Jako nezvládané byly označeny potřeby orientace, komunikace, péče o zdraví, osobní aktivity, ke dni dosažení zletilosti pak ještě péče o domácnost. Potřebu mobility jako nezvládanou neuznala, žalobkyně není nijak pohybově omezena, namítané nezvládání orientace ve veřejném prostoru není projevem neschopnosti mobility, ale orientace (místem, přiměřených reakcí). Nebyl dále zjištěn důvod pro nezvládání potřeby stravování, žalobkyně nemá nařízenou dietu, ze zdravotní dokumentace nevyplývá nutnost speciální stravy. Neschopnost dodržovat dietní opatření se hodnotí ke konkrétnímu zdravotnímu stavu. Podle komise není dán medicínský důvod pro to, aby žalobkyně nezvládla výběr vhodného oblečení a obutí. Stejně tak nebyl zjištěn medicínský důvod pro nezvládání potřeby tělesné hygieny v přijatelném standardu. Co se týče výkonu fyziologické potřeby, byla zohledněna uváděná inkontinence, ale ta sama o sobě nevedla k nezvládání potřeby, přihlíží se k tomu, zda dotyčný zvládne výměnu pomůcek, kdy u žalobkyně není dle komise k nezvládání tohoto důvod, zvláště po vhodné edukaci a zácviku. 6. Ze správní spisu soud zjistil tyto pro řízení podsta

Citovaná ustanovení

§ 9 (108/2006 Sb.)§ 103 (150/2002 Sb.)§ 104a (150/2002 Sb.)§ 60 (150/2002 Sb.)§ 75 (150/2002 Sb.)§ 78 (150/2002 Sb.)§ 2 (500/2004 Sb.)§ 3 (500/2004 Sb.)