16 Ad 33/2024 – Městský soud v Praze

16 Ad 33/2024- 46 - text 7 16 Ad 33/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl soudcem Mgr. Kamilem Tojnerem v právní věci žalobkyně: I. D. bytem , zastoupena JUDr. Jitkou Růžičkovou, advokátkou, sídlem Kováků 1077/9, Praha 5, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, Křížová 1292/25, Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 2. 9. 2024, č. j. X, takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 2. 9. 2024, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 146 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám její právní zástupkyně. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalované, jímž byly zamítnuty její námitky, a bylo potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 27. 5. 2024, č. j. X, kterým bylo rozhodnuto o odnětí jejího invalidního důchodu. 2. V žalobě uvedla, že dle jejího názoru nevzal posuzující lékař v námitkovém řízení v úvahu, že se jedná o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost žalobkyně. Dále nezohlednil dostatečně závěry lékařské zprávy MUDr. X ze dne 29. 1. 2024 spolu s konstatováním, že pracovní schopnost žalobkyně zůstává i nadále omezena. Hodnocení posudkového lékaře z námitkového řízení, který stanovil pokles pracovní schopnosti žalobkyně 30 % je podle žalobkyně v rozporu se zmíněným nálezem a nemá oporu v podkladech o posouzení zdravotního stavu, stanovení míry poklesu nebylo řádně zdůvodněno. Závěry jsou nedostatečné a žalobkyně proto navrhla vypracování posudku posudkovou komisí MPSV. Rozpor závěrů posudkového lékaře z námitkového řízení a zmíněného nálezu spočívá dle žalobkyně mj. v tom, že u žalobkyně není objektivizováno trvalé kořenové dráždění, závažné parézy, svalové atrofie, závažné výpadové jevy nebo závažné postižení nervu či sfinkerové příznaky. Dané nemá oporu ani v lékařské dokumentaci. V novém posouzení zdravotního stavu žalobkyně absentuje zdůvodnění, jak bylo hodnoceno omezení celkové výkonnosti a dopad na schopnost vykonávat denní aktivity. Dále odůvodnění neobsahuje žádné podrobnější vyjádření k výrazným bolestem páteře, které dle posudku posudkové komise narušují některé denní aktivity, a dále doplnění, jak a které aktivity jsou v případě žalobkyně narušeny a zda nelze její postižení hodnotit dle položky 1c), respektive jako srovnatelné, a to vzhledem k omezení některých denních aktivit. Lékař IPZS dospěl k závěru, že eventuální senzitivní výpadky pracovní schopnosti žalobkyni neomezují, je u ní dostatečný rekvalifikační potenciál. Lékař však nezmínil, jaké aktivity žalobkyně může vykonávat. Uvedl, že omezení dynamiky bederní páteře je po operaci intervertebrální ploténky obvyklé. V oblasti krční je omezení dynamiky páteře a je uváděn CC a CB syndrom bez jasné kořenové symptomatologie, oslabení stisku vlevo při bolesti levého ramene. V aktuálních neurologických nálezech není uvedena kořenová symptomatologie s motorickým poškozením nervu. Lékař IPZS prakticky dle žalobkyně uvádí, že se jedná o stabilizovaný stav, který i při eventuálních senzitivních výpadcích pracovní schopnost žalobkyně neomezuje. Tento závěr není podle žalobkyně správný, neboť u tohoto zdravotního postižení dochází bez pochybností k progresi, kdy tato skutečnost nebyla vůbec vzata v úvahu. Za stabilizovaný se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, že umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem této činnosti, udržení stabilizace stavu přitom může být podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Pokud dochází k výpadkům pracovní schopnosti žalobkyně z důvodu jejího zdravotního postižení, a nadto k progresi zdravotního postižení, nemůže se jednat o ustálený stav. Dle žalobkyně se posudkový lékař v námitkovém řízení nevypořádal adekvátně se všemi skutečnostmi, posudek není úplný a přesvědčivý. 3. Žalovaná poukázala na závěry posudku z námitkového řízení ze dne 29. 8. 2024. Dále sdělila, že je přesvědčena, že po zhodnocení veškeré předložené zdravotnické dokumentace žalobkyně byl posudkem vypracovaným lékařem IPZS plně posouzen a zjištěn její zdravotní stav. Při vyhodnocení posudkových závěrů bylo vycházeno ze zjištěných diagnóz. Posudek považuje žalovaná za objektivní. Navrhla důkaz posudkem příslušné posudkové komise MPSV ČR a zamítnutí žaloby. 4. Městský soud v Praze přezkoumal dle § 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „s. ř. s.“) napadené rozhodnutí a jemu předcházející řízení v mezích žalobkyní uplatněných žalobních bodů a vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. 5. Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, (dále též „ZDP“) pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. 6. Podle § 39 odst. 2 ZDP jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. 7. Podle § 39 odst. 3 ZDP pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. 8. Podle § 39 odst. 4 ZDP při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, a) zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, b) zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, c) zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, d) schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával, e) schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %, f) v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. 9. Podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. 10. Za účelem posouzení zdravotního stavu žalobkyně si soud vyžádal u Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Praze (dále jen „posudková komise“) odborný lékařský posudek. Posudková komise v posudku ze dne 25. 4. 2025 shledala, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byla žalobkyně nadále invalidní, přičemž šlo o invaliditu prvního stupně. 11. V daném případě posudková komise zasedající v řádném složení za přítomnosti odborného lékaře z oboru neurologie jednoznačně vymezila dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobkyně. Žalobkyně byla při jednání posudkové komise odborně vyšetřena. Subjektivní potíže žalobkyně byly komisí popsány tak, že z dokumentace bylo zjištěno, že žalobkyně uváděla neschopnost déle sedět i sát, má permanentní bolesti pohybového aparátu, celkovou únavu a slabost, třes rukou zhoršuje ovládání klávesnice, zhoršení zraku. Má problémy s koncentrací, objevily se závratě s pády. Dále bylo konstatováno, že při jednání žalobkyně sdělila, že má neustálou bolest pohybového a nosného aparátu, pro bolesti nemůže spát, pociťuje slabost horních i dolních končetin. 12. V rámci diagnostického souhrnu byla konstatována tato zdravotní postižení žalobkyně – st. p. operaci výhřezu L5/S1 vlevo v 8/2014, FBSS, vert. alg. sy C páteře s CC i CB symptomatologií při degener. změnách, bez indikace k operaci, aktuální vertebralgie již nemají podklad v radikulopatiích, jsou způsobeny významnou svalovou nerovnováhou a těžkou dekondicí – všechny tyto změny jsou odstranitelné vhodně zvolenou f