9 As 66/2009 — Nejvyšší správní soud

17 A 75/2024- 67 - text [OBRÁZEK] 17 A 75/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudce Vadima Hlavatého a soudkyně Pavly Klusáčkové ve věci žalobce: Městys Lhenice se sídlem Školní 124, Lhenice zastoupený advokátkou Mgr. Sandrou Podskalskou se sídlem Údolní 567/33, Brno proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí se sídlem Vršovická 1442/65, Praha 10 za účasti: AD FUTURE MINERALS s.r.o., IČO 17843529 se sídlem Cihlářská 782/10a, Praha 9 zastoupená advokátem JUDr. Danielem Hlaváčem se sídlem Jandova 208/8, Praha 9 o žalobě proti rozhodnutí ministra životního prostředí ze dne 24. 6. 2024, č. j. MZP/2024/290/307, takto: I. Rozhodnutí ministra životního prostředí ze dne 24. 6. 2024, č. j. MZP/2024/290/307, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení 11 228 Kč, a to do rukou jeho zástupkyně Mgr. Sandry Podskalské, advokátky. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Obsah žaloby 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým byl zamítnut jeho rozklad a bylo potvrzeno rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 1. 2024, č. j. MZP/2024/212/43. Prvostupňovým rozhodnutím bylo na základě žádosti zúčastněné osoby stanoveno průzkumné území Lhenice pro průzkum ložiska vyhrazeného nerostu (nerosty, z nichž je možno průmyslově vyrábět kovy) dle zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů. 2. Žalobce v žalobě uvedl, že se průzkumné území nachází na jeho území a ze severu, východu a jihu takřka bezprostředně navazuje na zastavěnou obytnou část. Měl za to, že žalovaný ani ministr životního prostředí nedostáli své povinnosti řádně zjistit všechny veřejné zájmy přítomné v území dotčeném stanovením průzkumného území, vážit tyto veřejné zájmy se zájmem na vyhledávání a průzkumu ložiska nerostů (srov. § 4a odst. 6 zákona č. 62/1988 Sb.) a své závěry odůvodnit. Žalobce přitom ve správním řízení poukazoval na celou řadu níže uvedených veřejných zájmů. 3. Pokud jde o ochranu zvláště chráněných druhů, dle žalovaného není ve fází stanovení průzkumného území znám přesný výskyt zvláště chráněných druhů, ani zda a kde přesně budou průzkumné práce spojené se zásahem do pozemku prováděny. Potenciální kolize průzkumných prací se zvláště chráněnými druhy má být až předmětem vyjádření krajského úřadu k projektu geologických prací dle § 6 odst. 3 zákona č. 62/1988 Sb. Dle žalobce je však výskyt zvláště chráněných druhů snadno zjistitelný z nálezové databáze Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky (dále jen „AOPK“). Na výskyt zvláště chráněných druhů a na nutnost provést biologický průzkum dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen „ZOPK“), upozorňoval i Krajský úřad Jihočeského kraje ve vyjádření ze dne 18. 10. 2023, č. j. KUJCK 124525/2023 (dále jen „vyjádření KUJCK“). Žalovaný opět podotkl, že to náleží až do fáze projektování geologických prací. 4. Ve vztahu k prvkům systému ekologické stability a významným krajinným prvkům žalovaný pouze konstatoval, že je průzkumné vrty a kopané povrchové rýhy neovlivní. K podrobnějšímu řešení této otázky žalovaný opět odkázal na projektování geologických prací. 5. Co se týče hrozby ovlivnění vodních zdrojů, na nichž jsou obyvatelé žalobce a okolních obcí závislí, odkázal žalovaný na vyjádření autorizovaného hydrogeologa předložené zúčastněnou osobou, dle něhož může být průzkumnými pracemi dotčen jen vodní zdroj Vadkov nacházející se uvnitř průzkumného území. S ohledem na velikost průzkumného území žalovaný považoval za možné provést geologický průzkum, aniž by byly vodní zdroje dotčeny. Na hrozbu nepříznivého ovlivnění přitom upozorňoval jak žalobce, tak zástupce příslušného vodoprávního úřadu na ústním jednání konaném dne 12. 10. 2023. 6. Žalobce dále poukázal na možné dotčení zemědělské půdy (ovocné sady) a na možné poškození melioračních zařízení. S ohledem na bezprostřední blízkost obytné části bylo nutné se rovněž zabývat prašností, hlukem a zátěží okolních komunikací zvýšenými v důsledku provádění průzkumných prací. 7. Žalobce měl za to, že žalovaný přenesl svou povinnost zjišťovat a vážit veřejné zájmy přítomné v dotčeném území na krajský úřad do fáze projektování geologických prací. Žalovaný argumentoval tím, že je průzkumné území příliš rozsáhlé a není jisté, zda a kde budou probíhat průzkumné vrtné práce zasahující do pozemku, což však dle žalobce nemůže odůvodnit postup žalovaného. Zákon totiž nestanoví rozdílné podmínky pro stanovení průzkumného území bez prací spojených se zásahem do pozemku a s těmito pracemi. 8. Dle žalobce se při stanovení průzkumného území řeší, zda vůbec může průzkum na daném území probíhat. Proto musí žalovaný např. zjišťovat, jaké zvláště chráněné druhy se v území vyskytují a zda lze průzkum z tohoto hlediska vůbec realizovat. Ve fázi projektování geologických prací a vyjadřování krajského úřadu k němu se spíše řeší, jak a kde přesně budou geologické práce probíhat. Nadto vyjádření krajského úřadu k projektu geologických prací nemá povahu rozhodnutí ani závazného stanoviska, nepředchází mu řízení a dochází k němu jen při naplnění zákonných podmínek. Ochrana veřejných zájmů je navíc v této fázi v podstatě ponechána na subjektu sestavujícím projekt geologických prací. 9. Žalobce dále odkázal na nedodržení zásady předběžné opatrnosti dle § 13 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, a zásadu prevence dle § 17 téhož zákona. 10. Žalovaný dle žalobce rovněž nepoměřoval veřejné zájmy se zájmem na následném využití výhradního ložiska (rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 2009, č. j. 7 As 59/2009-142, a ze dne 8. 11. 2018, č. j. 4 As 155/2018-63). Těžba ložiska vyvolává na další přítomné veřejné zájmy ještě zásadnější vliv než provádění průzkumných prací. 11. Žalobce měl konečně za to, že žalovaný vycházel z nedostatečných podkladů, a to ze stanoviska Městského úřadu Prachatice ze dne 4. 10. 2023, č. j. ŽP: 60775/2023 (dále jen „stanovisko MÚP“), a ze stanoviska AOPK, Správy CHKO Blanský les, ze dne 25. 10. 2023, č. j. 5326/JC/23 (dále jen „stanovisko AOPK“). Stanovisko MÚP vůbec nehodnotí zásahy, které v jednotlivých oblastech provádění průzkumu způsobí, a stanovisko AOPK jen bez bližšího zdůvodnění uvádí, že nebudou dotčeny chráněné fenomény na území CHKO Blanský les. Vyjádření žalovaného 12. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Měl za to, že posuzoval relevantní veřejné zájmy zmíněné účastníky správního řízení a dotčenými orgány státní správy. Vycházel přitom z toho, že veřejný zájem na vyhledání a průzkumu tzv. kritických surovin je velmi vysoký. 13. Ze žádosti zúčastněné osoby vyplynulo, že v první fázi budou prováděny práce netechnického charakteru, tj. bez zásahu do pozemku. Tyto práce nemohou nijak ovlivnit prvky ochrany přírody a krajiny, zemědělský půdní fond, lesní pozemky, zdroje pitné vody ani žádné jiné prvky požívající ochranu ve veřejném zájmu. Pokud by výsledky neinvazivních prací prokázaly nadějné nahromadění některé z kritických surovin, veřejný zájem na jejich dalším průzkumu by ještě zesílil. Žalovaný proto mohl jako převažující veřejný zájem vyhodnotit pouze takový, který by zcela znemožňoval případnou následnou těžbu. Takovým veřejným zájmem by mohly být první zóny CHKO nebo národních parků, území se zdrojem vody se značným významem (CHOPAV) apod. Nic z právě uvedeného se na ploše průzkumného území Lhenice nevyskytuje. 14. Co se týče výskytu zvláště chráněných druhů, dle žalovaného není v případě takto rozsáhlého průzkumného území apriori překážkou pro realizaci průzkumných prací. Průzkumné práce lze provést tak, aby zvláště chráněné druhy nebyly zasaženy, anebo v případě, že by to bylo nezbytné, byly provedeny v souladu s požadavky orgánu ochrany přírody. Před zpracováním projektu geologických prací pak musí organizace provádějící průzkum zjišťovat i výskyt zvláště chráněných druhů a navrhnout průzkumné práce tak, aby nebyly ohroženy, případně požádat orgán ochrany přírody o udělení výjimky. Tato finančně i časově náročná práce nemůže předcházet rozhodování o stanovení průzkumného území. 15. Pokud jde o to, že zúčastněná osoba sleduje své vlastní soukromé zájmy, žalovaný poznamenal, že průzkum lze při dodržování právních předpisů zrealizovat a nelze předjímat, že bude zúčastněná osoba porušovat právní předpisy. Krajský úřad sice nebude ve fázi projektování geologických prací posuzovat veřejné zájmy, leč může zúčastněné osobě uložit zpracování biologického průzkumu. Žalovaný připustil, že teoreticky může dojít k situaci, kdy krajský úřad nevydá vyjádření, to však zúčastněnou osobu nezbavuje povinnosti zjišťovat při projektování geologických prací, zda se nedotýkají zájmů chráněných zvláštními předpisy. 16. Stran rozsáhlosti průzkumného území žalovaný podotkl, že musí hodnotit všechny faktory,