4 As 158/2024 — Nejvyšší správní soud

17 Ad 15/2025- 24 - text 17 Ad 15/2025 USNESENÍ Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera a soudce Vadima Hlavatého a soudkyně Pavly Klusáčkové ve věci žalobce: Mgr. J. D. bytem XXX zastoupen advokátem Mgr. Jiřím Slavíčkem sídlem Na Pankráci 11/449, Praha 4 proti žalovanému: 1. Nejvyšší státní tajemník sídlem Jindřišská 34, Praha 1 2. Státní tajemník v Ministerstvu zahraničních věcí sídlem Loretánské nám. 5, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného 1. ze dne 10. 10. 2025, č. j. MV-60320-6/SR-2025, a proti rozhodnutí žalovaného 2. ze dne 11. 7. 2025, č. j. 449477-1/2025-MZV/OSPV, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou proti rozhodnutí správního orgánu domáhá zrušení přípisu nejvyššího státního tajemníka ze dne 10. 10. 2025, č. j. MV-60320-6/SR-2025, jímž nebylo vyhověno jeho stížnosti proti písemnému napomenutí vydanému státním tajemníkem v Ministerstvu zahraničních věcí podle § 89 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, dne 11. 7. 2025 pod č. j. 449477-1/2025-MZV/OSPV ve věci nesprávného pořízení a úhrady letenek Zastupitelského úřadu České republiky v Bejrútu v červenci 2024 a porušení služebních povinností žalobce v souvislosti s touto služební cestou. 2. Soud musel nejprve vážit, zda je podaná žaloba projednatelná. K tomu je zapotřebí zabývat se povahou dvou institutů – písemného napomenutí podle § 89 odst. 1 zákona o státní službě a stížnosti podle § 157 zákona o státní službě. 3. Podle § 89 odst. 1 zákona o státní službě služební orgán může uložit státnímu zaměstnanci písemné napomenutí za zaviněné porušení povinnosti vyplývající mu z právních předpisů, které se vztahují k výkonu služby, ze služebních předpisů a z příkazů k výkonu služby. Písemné napomenutí lze uložit nejpozději do 15 měsíců ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Písemné napomenutí se založí do osobního spisu státního zaměstnance na dobu 18 měsíců, po uplynutí této doby se z osobního spisu státního zaměstnance vyřadí. 4. Podle § 60 odst. 1 písm. c) téhož zákona ten, kdo představeného na dané služební místo jmenoval, jej z tohoto služebního místa odvolá, jen pokud mu bylo v období 15 měsíců před zahájením řízení o odvolání ze služebního místa představeného uloženo druhé písemné napomenutí za zaviněné porušení povinnosti vyplývající mu z právních předpisů, které se vztahují k výkonu služby, ze služebních předpisů a z příkazů k výkonu služby. 5. Podle § 72 odst. 1 písm. d) téhož zákona služební orgán rozhodne o skončení služebního poměru, jestliže státnímu zaměstnanci bylo v období 18 měsíců před zahájením řízení o skončení služebního poměru uloženo třetí písemné napomenutí za zaviněné porušení povinnosti vyplývající mu z právních předpisů, které se vztahují k výkonu služby, ze služebních předpisů a z příkazů k výkonu služby. 6. Podle § 159 odst. 2 písm. r) téhož zákona ustanovení o řízení ve věcech služby ani ustanovení správního řádu o správním řízení se nevztahují na uložení písemného napomenutí. 7. Institut písemného napomenutí byl do zákona o státní službě vnesen novelou – zákonem č. 448/2024 Sb. V důvodové zprávě se k této změně uvádí: „Jedná se o změnu navazující na navrhované zrušení institutu kárného řízení. Nově se zavádí institut písemného napomenutí státního zaměstnance ze strany služebního orgánu – za zaviněné porušení povinnosti státního zaměstnance vyplývajících mu z právních předpisů, které se vztahují k výkonu služby, ze služebních předpisů a z příkazů k výkonu služby služební orgán udělí státnímu zaměstnanci písemné napomenutí, které založí do osobního spisu státního zaměstnance na dobu 18 měsíců a po uplynutí této doby ho z osobního spisu vyřadí. Právní úprava následků porušení povinností se tímto výrazně přiblíží pracovněprávní úpravě. Proti písemnému napomenutí ze strany služebního orgánu není přípustné odvolání jako řádný opravný prostředek, písemné napomenutí je možné napadnout toliko stížností ze strany státního zaměstnance. Písemné napomenutí je však, jako rozhodnutí v materiálním smyslu, napadnutelné správní žalobou. … Na uvedenou změnu reaguje taktéž § 168 návrhu, kdy v rámci odvolacího řízení proti rozhodnutí o odvolání nebo skončení služebního poměru služební orgán bude vždy přezkoumávat i uložená napomenutí. V tomto znění byl do návrhu vložen nový § 168 odst. 4, který zároveň uvádí, že pokud odvolací orgán shledá v rámci odvolacího řízení, že písemné napomenutí je v rozporu s právními předpisy, po nabytí právní moci rozhodnutí o odvolání se písemné napomenutí, ke kterému se nepřihlíží, vyřadí z osobního spisu státního zaměstnance.“. 8. Lze dovodit, že písemné napomenutí představuje prostředek reakce služebního orgánu na zaviněné porušení povinnosti vyplývající mu z právních předpisů, které se vztahují k výkonu služby, ze služebních předpisů a z příkazů k výkonu služby. Tento institut nahrazuje dřívější úpravu kárného řízení. Služební orgán při jeho uložení nevede formalizované řízení a nevydává rozhodnutí ve smyslu správního řádu; postupuje podle části čtvrté správního řádu. Proti písemnému napomenutí není stanoven řádný opravný prostředek. 9. Opakované uložení písemného napomenutí má významné a citelné personální důsledky: po druhém napomenutí může být státní zaměstnanec odvolán z místa představeného, po třetím napomenutí může být rozhodnuto o skončení služebního poměru. Písemné napomenutí tedy zásadně zasahuje do právní sféry státního zaměstnance. 10. Soud proto činí dílčí závěr, že písemné napomenutí je ve správním soudnictví přezkoumatelné prostřednictvím žaloby proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 a násl. s. ř. s. Písemné napomenutí je totiž vydáváno služebním orgánem, zasahuje do právní sféry státního zaměstnance, je vydáno v oblasti veřejné správy a dotýká se jeho veřejných subjektivních práv. Ostatně soudní přezkum cestou žaloby proti rozhodnutí správního orgánu předpokládá i důvodová zpráva k novele, která do zákona o státní službě institut písemného napomenutí vnesla. 11. Jak již soud uvedl, právní řád nezakotvuje žádný řádný opravný prostředek proti písemnému napomenutí. Koneckonců totéž připomíná i zmíněná důvodová zpráva. Žalobce se však bránil proti písemnému napomenutí stížností podle § 157 zákona o státní službě. Nyní je proto potřeba věnovat se tomuto institutu. 12. Podle § 79 odst. 2 písm. h) zákona o státní službě státní zaměstnanec má zejména právo podat ve věcech výkonu služby a služebních vztahů stížnost. 13. Podle § 157 téhož zákona: § 157 (1) Státní zaměstnanec může podat ve věcech výkonu služby a ve věcech služebního poměru, s výjimkou věcí podle § 159 odst. 2 písm. j), písemnou stížnost služebnímu orgánu. Stížnost ve věci služebního posudku a potvrzení o službě může podat také bývalý státní zaměstnanec; při jejím vyřízení se postupuje podle odstavců 2 až 8 obdobně. (2) Stížnost státního zaměstnance musí být podána nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy se státní zaměstnanec dozvěděl, že došlo ke skutečnosti, která je předmětem stížnosti, nejpozději však do 12 měsíců ode dne, kdy k této skutečnosti došlo. (3) Stížnost státního zaměstnance vyřizuje podle jejího obsahu představený, který je státnímu zaměstnanci bezprostředně nadřízen, nebo služební orgán, není-li dále stanoveno jinak. Stížnost bývalého státního zaměstnance vyřizuje služební orgán nadřízený služebnímu orgánu, který bývalému státnímu zaměstnanci vydal služební posudek nebo potvrzení o službě. (4) Stížnost státního zaměstnance nesmí vyřizovat představený nebo služební orgán, vůči kterému stížnost směřuje; vyřizuje ji nadřízený představený nebo nadřízený služební orgán představeného nebo služebního orgánu, vůči kterému směřuje. (5) Stížnost státního zaměstnance, který je služebním orgánem, vyřizuje nadřízený služební orgán. (6) Ten, kdo vyřizuje stížnost vůči státnímu zaměstnanci, musí o jejím podání a o výsledku jejího vyřízení vyrozumět státního zaměstnance a jeho služební orgán. (7) Stížnost státního zaměstnance musí být vyřízena písemně nejpozději do 60 dnů od jejího doručení. Stanovenou lhůtu lze překročit jen tehdy, nelze-li v jejím průběhu zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti. (8) Má-li státní zaměstnanec za to, že stížnost nebyla řádně vyřízena, může požádat nadřízeného představeného, služební orgán nebo nadřízený služební orgán, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti. O přešetření způsobu vyřízení stížnosti lze požádat pouze jednou, a to ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení písemného vyřízení stížnosti. (9) Opožděně podanou stížností nebo opožděně podanou nebo opakovanou žádostí o přešetření způsobu vyřízení stížnosti se představený nebo služební orgán nezabývá a státního zaměstnance o tom písemně vyrozumí. 14. Takovouto stížnost nelze dle náhledu soudu považovat za řádný opravný prostředek směřující proti uloženému písemnému napomenutí. Zákon však nestanoví, že jejím prostřednictvím má dojít k přezkumu písemného napomenutí. To samozřejmě neznamená, že s