Z rozhodnutí: 1. Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhal zrušení usnesení žalovaného ze dne 15. 1. 2025, č. j. MV-154349-14/OAM-2023 (dále jen „napadené usnesení“), kterým žalovaný v souladu s § 169h odst. 5 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), konstatoval, že žádost ne…
19 A 1/2025- 30 - text
11
19 A 1/2025
[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Loudovou ve věci
žalobce: B. V. T., narozený dne X
státní příslušnost Vietnamská socialistická republika
zastoupený advokátem Mgr. Markem Sedlákem
sídlem Milady Horákové 13, 602 00 Brno
proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra
sídlem Nad Štolou 4, 170 34 Praha 7
o žalobě proti usnesení žalovaného ze dne 15. 1. 2025, č. j. MV-154349-14/OAM-2023,
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhal zrušení usnesení žalovaného ze dne 15. 1. 2025, č. j. MV-154349-14/OAM-2023 (dále jen „napadené usnesení“), kterým žalovaný v souladu s § 169h odst. 5 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), konstatoval, že žádost nebyla žalobcem podána osobně, ač k tomu byl ve smyslu § 169d odst. 1 zákona o pobytu cizinců povinen.
II. Žalobní body
2. Dne 11. 9. 2023 se žalobce dostavil na pracoviště žalovaného na adrese Cigánkova 2, Praha, aby osobně podal žádost o dlouhodobý pobyt za účelem „ostatní“. Žádost podal na přepážce oprávněné úřední osobě žalovaného. Úřední osoba zjistila v počítači, že žalobce již podal žádost o zaměstnaneckou kartu, a sdělila mu, že nemůže podat další žádost, protože nemůže mít dvě žádosti o dlouhodobý pobyt souběžně. Formulář žádosti o dlouhodobý pobyt za účelem „ostatní“ s veškerými náležitostmi pak žalobci vrátila.
3. Žalobce trval na přijetí žádosti a telefonoval svému známému, který lépe ovládá český jazyk, aby komunikoval s úřední osobou. Úřední osoba přesto trvala na tom, že žalobci jeho již podanou žádost vrátí. Žalobce proto odešel z pracoviště žalovaného, a protože měl za to, že žádost byla podána a řízení o ní zahájeno, přestože mu ji úřední osoba vrátila, žádost i s náležitostmi vrátil žalovanému poštou.
4. Žalobce namítá, že rozhodnutí napadené touto žalobou je nezákonné, protože řízení o žádosti bylo zahájeno dne 11. 9. 2023, když žalobce žádost podal, a to přesto, že úřední osoba žalobci žádost vrátila. Pokud následně žalobce žalovanému žádost zaslal poštou, nejednalo se o podání žádosti, ale o vrácení žádosti do již zahájeného řízení. Podmínky pro postup podle § 169h odst. 5 zákona o pobytu cizinců proto nejsou splněny, neboť žalobce svoji žádost již 11. 9. 2023 podal osobně v souladu s § 169d odst. 1 zákona o pobytu cizinců.
5. Žalobce k důkazu navrhl kamerové záznamy z pracoviště žalovaného ze dne 11. 9. 2023, které prokazují přítomnost žalobce i podání žádosti žalobcem, správní spis žalovaného, informace o pořadových lístcích vydaných na pracovišti žalovaného dne 11. 9. 2023, které prokazují přítomnost žalobce, výslech svědka pana N. H. H. Tomuto svědkovi, který ovládá český jazyk, žalobce telefonoval dne 11. 9. 2023 v 15:23 hod., když byl na pracovišti žalovaného přítomen na přepážce, a informoval ho o tom, že pracovnice žalovaného mu chce žádost vrátit přesto, že na jejím podání trval. Proto tímto telefonátem žádal svědka o pomoc.
6. Žalovaný v napadeném usnesení uvádí, že není pochyb, že součástí poštovní zásilky byla skutečně žádost žalobce o vydání nového povolení k dlouhodobému pobytu, která podle § 169d odst. 1 zákona o pobytu cizinců musí být podána osobně. To se v daném případě nestalo. Z obsahu podání doručeného správnímu orgánu dne 14. 9. 2023 nevyplývá, že by tuto žádost žalobce pouze vracel správnímu orgánu s tím, že ji podal již dne 11. 9. 2023. K tvrzením žalobce v žalobě, případně kasační stížnosti, a v podání ze dne 14. 1. 2025 o úmyslu pouze vrátit již podanou žádost do řízení, nelze přihlížet, protože z obsahu žádosti doručené dne 14. 9. 2023 žádný takový úmysl nevyplývá. Pokud měl žalobce tento úmysl, měl jej projevit, když žádost poštou posílal. To neučinil. Těžko na tom něco změní pozdější interpretace jeho jednání. Žalobce namítá, že správní orgán je povinen rozhodovat podle stavu věci ke dni vydání svého rozhodnutí, v tomto případě ke dni 15. 1. 2025. K tomuto dni již měl k dispozici sdělení žalobce, že svým podáním poštou neměl v úmyslu zahájit řízení o žádosti, ale pouze fyzicky vrátit žádost do řízení, které považuje za zahájené osobním podáním již dne 11. 9. 2023. Tuto informaci o skutečných úmyslech žalobce nemůže ignorovat pouze proto, že nebyla součástí poštovní zásilky, ale byla žalovanému sdělena dodatečně.
III. Vyjádření žalovaného
7. Žalobce v žalobě uvádí, že žádost posílal poštou, nikoliv proto, že by tímto způsobem chtěl žádost podat, ale protože ji chtěl tímto způsobem vrátit do řízení, které bylo zahájeno, neboť má za to, že řízení o ní bylo zahájeno již dne 11. 9. 2023, kdy se dostavil na pracoviště žalovaného na Chodově a žádost mu údajně měla být vrácena.
8. Žalovaný nemohl tušit, že dne 14. 9. 2023 mu poštou nebyla doručena žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, ale že tímto způsobem žalobce pouze chtěl „vrátit žádost do řízení“. K žádosti nebyl připojen žádný průvodní dopis, ze kterého by žalovaný mohl zjistit, že žalobce neměl v úmyslu zahájit nové řízení, ale vrátit žádost do již zahájeného řízení. Navíc žádost byla zaslána na jiné pracoviště žalovaného, než kde byla údajně osobně podána.
9. Žalovaný obdržel pouze tiskopis žádosti a jeho přílohy, a proto musel dojít k závěru, že žalobce tímto způsobem hodlá podat žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu. To, co se událo dne 11. 9. 2023 na pracovišti žalovaného na Chodově, není pro posouzení zákonnosti usnesení ze dne 15. 1. 2025 relevantní. Žalobce podává žalobu podle § 65 soudního řádu správního, nikoliv jako žalobu na nezákonný zásah, který by mohl spočívat v odmítnutí přijetí žádosti o pobytové oprávnění.
10. Ačkoliv žaloba je nedůvodná, žalovaný zjistil, že žalobce skutečně na pracovišti v Praze – Chodově dne 11. 9. 2023 byl. Žalovaný soudu poskytl informace ze systému výdeje pořadových lístků. Kamerové záznamy již nejsou k dispozici, protože žalovaný je povinen je po 30 dnech mazat, navíc se jedná pouze o obrazové záznamy bez zvukové stopy. Žalovaný předložil soudu vyjádření pracovnic jeho pracoviště na Praze 4 – Chodově, které s žalobcem jednaly.
11. Není pravda, že žalobci bylo odmítnuto přijetí žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu. Žalobce neovládá ani český ani anglický jazyk a nebyl schopen identifikovat, zda chce podat žádost o prodloužení nebo vydání dlouhodobého pobytu. Vzhledem k tomu, že byl držitelem dlouhodobého pobytu za účelem studia, připadaly v úvahu obě možnosti. K žádosti, kterou chtěl žalobce dne 11. 9. 2023 podat, chyběl doklad o účelu pobytu. Pracovnice se marně pokoušely vysvětlit žalobci důležitost otázky účelu pobytu a požádaly ho, aby kontaktoval pracovníky nevládní organizace na stejném pracovišti, kteří mají specificky jazykově vybavené pracovníky, aby si s ním vyjasnili, jakou žádost vlastně chce podat, s tím, že se pak má vrátit a bude odbaven bez lístku. To však žalobce neučinil. Byl na pracovišti sám, bez doprovodu jiné osoby, a chtěl pracovnici předat někoho, kdo byl na telefonu. Osoba na telefonu však nemůže za žalobce projevit vůli nebo jednat, proto byl odmítnut. Svědectví této osoby nemá význam, protože nebyla přítomna na pracovišti a hovořila pouze po telefonu s žalobcem.
12. Žádost, kterou žalobce poslal poštou dne 13. 9. 2023 a která byla doručena žalovanému dne 14. 9. 2023, není stejnou žádostí, kterou měl žalobce u sebe dne 11. 9. 2023. K žádosti doručené poštou byly předloženy všechny náležitosti a je z ní zřejmé, že jde o žádost o vydání nového povolení k dlouhodobému pobytu za účelem absolvování vzdělávacích aktivit, které nejsou studiem ve smyslu § 64 zákona o pobytu cizinců. Pokud by žalobce předložil žádost v takové podobě dne 11. 9. 2023, neměl by žalovaný problém zjistit, o jakou žádost se jedná.
13. Žalovaný připomněl, že pokud žadatel neovládá jazyk, ve kterém se vede jednání, je jeho povinností si opatřit tlumočníka. Zákon o pobytu cizinců tuto povinnost zdůrazňuje v § 169r odst. 1 písm. l).
14. Žalovaný také poukázal na skutečnost, že žalobce měl možnost žádost, kterou mu žalovaný vrátil společně se stejnopisem záznamu o usnesení, podat osobně znovu až do 28. 4. 2024 a tímto způsobem si jednoduše zařídit projednání své žádosti.
15. Žalobce dále uvádí, že správní orgán má povinnost rozhodovat podle stavu věci ke dni vydání svého rozhodnutí. Ke dni 15. 1. 2025 měl již žalovaný k dispozici sdělení žalobce o tom, že svým podáním poštou neměl v úmyslu zahájit řízení o žádosti, ale pouze fyzicky vrátit žádost do řízení, které považuje za zahájené osobním podáním již 11. 9. 2023. Dle názoru žalovaného to na věci nic nemění. Dne 14. 9. 2023 nemohlo být řízení o žádosti o vydání nového povolení k dlouhodobému pobytu zahájeno, neboť nebyla splněna podmínka osobního podání žádosti uvedená v § 169d odst. 1 zákona o pobytu cizinců. Nemohlo tím ani
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.