19 A 35/2025 – Městský soud v Praze

19 A 35/2025- 21 - text 11 19 A 35/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Loudovou ve věci žalobce: X. X., narozený dne X státní příslušnost Gruzie zastoupený advokátem JUDr. Matějem Šedivým sídlem Václavské náměstí 21, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie sídlem Olšanská 2, 130 51 Praha 3 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 7. 2025, č. j. CPR-20373-3/ČJ-2025-930310-V233, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 7. 2025, č. j. CPR-20373-3/ČJ-2025-930310-V233, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 12 270 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou Městskému soudu v Praze domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 7. 2025, č. j. CPR-20373-3/ČJ-2025-930310-V233 (dále jen „napadené rozhodnutí”), jímž bylo podle ust. § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítnuto odvolání žalobce a bylo potvrzeno rozhodnutí ze dne 9. 5. 2025, č. j. KRPA-221837-43/ČJ-2024-000022-SV (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), vydané Policií České republiky, Krajským ředitelstvím policie hl. m. Prahy, Odbor cizinecké policie, Oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort (dále jen „správní orgán I. stupně“). Prvostupňovým rozhodnutím bylo žalobci uloženo podle ust. § 119 odst. 1 písm. b) bod 4 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), správní vyhoštění a stanovena doba jeden rok, po kterou mu nelze umožnit vstup na území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace, zároveň byla stanovena doba k vycestování z území do 20 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí dle ust. § 118 odst. 3 zákona o pobytu cizinců. II. Žalobní body 2. Žalobce je viněn z neoprávněného pobytu, a to v období od 1. 2. 2024 do 9. 7. 2024. Napadané rozhodnutí nepřiměřeně přísné, neboť se jedná o první pochybení, kdy žalobce po odhalení neoprávněného pobytu vzorně spolupracoval s policejním orgánem a napomáhal při objasnění skutečného stavu věci. Předmětná protiprávnost nevznikla jako produkt neúcty k právnímu řádu České republiky (dále jen „ČR“), nýbrž z důvodu tíživých okolností, kdy byl žalobce nucen uchýlit se k nelegálnímu pobytu z důvodu případného pronásledování na území domovského státu, a to v souvislosti se svou politickou činností. Žalovaný nepožádal Ministerstvo vnitra, Odbor azylové a migrační politiky, o potvrzení či vyvrácení závazného stanoviska dle § 120a zákona o pobytu cizinců, a to navzdory tomu, že odvolací námitky napadaly bezpečnostní a politickou situaci v domovském státě a žalobce v nich namítal, že mu v případě nuceného vycestování do Gruzie hrozí pronásledování. V řízení opatřené závazné stanovisko bylo vydáno v době před vydáním rozhodnutí nalézacího správního orgánu, kdy žalovaný v odůvodnění svého rozhodnutí doslova uvádí, že žalobce v odvolání uvádí některé nové námitky a skutečnosti, kdy tato nova měla vést ke konfrontaci závazného stanoviska. Napadené rozhodnutí se tak opírá o neaktuální podklad, který je navíc v řízení o správním vyhoštění zcela zásadní, neboť se od něj odvíjí, zda bude cizinec vůbec vyhoštěn či zda bude jeho pobyt v ČR strpěn. 3. Jakkoliv si žalobce uvědomuje, že se dopustil protiprávnosti, tak se nedomnívá, že by jeho intenzita naplňovala kritéria pro uložení správního vyhoštění v rozsahu jednoho roku, pročež pokládá napadané rozhodnutí za porušující § 174a zákona, neboť je možné na něj působit mírnějším a výchovnějším způsobem, a to § 50a zákona (za předpokladu, že soud neshledá oprávněnou námitku ve vztahu k aktualizaci závazného stanoviska). III. Vyjádření žalovaného 4. Žalovaný ve svém vyjádření plně odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí, které považoval za podrobné, přezkoumatelné a podložené relevantními podklady. Protiprávní jednání žalobce bylo náležitě zjištěno. Ve svém postupu neshledal žádné pochybení, navrhl, aby žaloba byla zamítnuta. 5. Žalovaný zdůraznil, že žalobce předpokládal, že již v Polsku nedisponuje povolením k pobytu, nicméně nevycestoval, vydělával zde na stavbách, nelegální pobyt trval nezanedbatelnou dobu a byl odhalený až činností policie. Tvrzená dosavadní bezúhonnost a spolupráce byly zohledněny, ale neodůvodňovaly kratší zákaz pobytu. Pokud jde o tvrzení o tíživých okolnostech, žalobce zde zůstával za účelem výdělku, přitom mu nebyly známy žádné překážky ve vycestování, kdy výslovně sdělil, že mu ve vlasti žádné nebezpečí nehrozí. 6. Námitky uvedené v odvolání žalovaný vyhodnotil jako účelové, žalobce žádné obavy dříve nesdělil, o mezinárodní ochranu nepožádal. Žalobce nevysvětlil, proč své dlouhodobé obavy neuvedl dříve a ani je nijak nedoložil. Žalovaný konečně neshledal nepřiměřenost napadeného rozhodnutí, proto uložil správní vyhoštění, nikoliv povinnost opustit území. IV. Obsah správního spisu 7. Ze správního spisu soud zjistil tyto pro řízení podstatné skutečnosti: 8. Dne 9. 7. 2024 byl cizinec kontrolován během operativně pátrací činnosti Policie ČR zaměřené na odhalování pouliční kriminality v Praze 2. Lustrací bylo zjištěno, že cizinec pobývá na území ČR neoprávněně. 9. Správní orgán I. stupně vydal cizinci již dne 9. 7. 2024 rozhodnutí č. j. KRPA-221837-13/ČJ-2024-000022-SV, kterým mu uložil správní vyhoštění z území členských států EU a smluvních států. Cizinec podal dne 18. 7. 2024 proti uvedenému rozhodnutí odvolání, kde mj. uvedl, že Gruzie je bývalý satelitní stát bývalého Sovětského svazu, jde o ohrožený stát, jehož politická a ekonomická situace je díky rozpínavosti Ruska v tristním stavu. Občané se snaží v západních zemích hledat ochranu a ekonomickou stabilitu. Gruzínská vláda se přiklání k agresivní politice Ruské federace, Gruzii již nelze považovat za bezpečný stát. Cizinec nesouhlasí s politickou a válečnou agresí Ruské federace vůči Ukrajině a v případě návratu do vlasti by mohl být mocenskými složkami nějakým způsobem perzekuován. Prakticky všichni občané Gruzie, kteří pobývají na území členských států Evropské unie, která podporuje Ukrajinu v boji proti Ruské federaci, jsou dle názoru cizince v případě návratu do Gruzie automaticky zařazeni mezi podezřelé a nežádoucí osoby a přinejmenším v ekonomické oblasti jsou výrazně postihováni (nemožnost najít si zaměstnání). 10. Prvostupňové rozhodnutí bylo zrušeno rozhodnutím žalovaného ze dne 27. 9. 2024 a věc byla vrácena k novému projednání a rozhodnutí (z důvodu, že součástí správního spisu nebyla kopie cestovního dokladu, byly dány pochybnosti o délce nelegálního pobytu). Dne 10. 12. 2024 vydal správní orgán I. stupně nové rozhodnutí o správním vyhoštění z území členských států EU a smluvních států pod č. j. KRPA-221837-28/ČJ-2024-000022-SV. 11. V odvolání ze dne 17. 12. 2024 cizinec mj. uvedl že jakožto občan Gruzie se nachází v tíživé situaci vzhledem k politické a ekonomické nestabilitě Gruzie, která je do značné míry důsledkem expanzivní politiky Ruské federace, přičemž Gruzie čelí významnému vlivu Ruska, což vede k ohrožení bezpečnosti občanů Gruzie, proto cizinec (stejně jako mnoho dalších občanů Gruzie) hledá v západních zemích ochranu a ekonomickou stabilitu Cizinec se otevřeně staví proti politice a vojenské agresi Ruské federace, v případě návratu do Gruzie by mohl být vystaven perzekuci ze strany tamních mocenských struktur. Občané Gruzie, kteří pobývali v zemích EU podporujících Ukrajinu, mohou být v Gruzii považováni za podezřelé osoby, což pro ně znamená omezené možnosti v zaměstnání a další ekonomické postihy. Gruzie již podle něj není bezpečný stát. 12. I druhé prvostupňové rozhodnutí bylo k odvolání cizince zrušeno (dne 17. 2. 2025), z důvodu nevypořádání obav cizince z návratu do vlasti. 13. Následně bylo vyžádáno závazné stanovisko k vycestování cizince, které zohlednilo jeho vyjádření v odvolání i obsah jeho výpovědi. Stanovisko shrnulo popsané obavy cizince a po zohlednění informací o zemi původu uzavřelo, že obavy žalobce má za účelově uvedené, když tyto obavy zmínil až poté, co mu bylo uloženo správní vyhoštění. Při svém výslechu neuvedl žádné obavy, ani že by byl jakkoliv politicky aktivní. Gruzie je považována za bezpečnou zemi původu a žalobce nesdělil a nedoložil skutečnosti, které by to v jeho případě vyvracely. 14. Proti dalšímu prvostupňovému rozhodnutí ze dne 9. 5. 2025 podal cizinec opět odvolání dne 30. 5. 2025, rozhodnutí považoval za nepřiměřené. Vysvětlil, že se nachází v tíživé osobní situaci, jelikož je podporovatelem opoziční politické strany Jednotné národní hnutí (tzv. Nacionálové), která se staví proti současné gruzínské vládě a jejímu přibližování k Ruské federaci. V současné Gruzi