19 Az 18/2025 – Městský soud v Praze

19 Az 18/2025- 38 - text 12 19 Az 18/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Loudovou v právní věci žalobce D. T., narozený X státní příslušnost Moldavská republika bytem X proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 6. 2025, č. j. OAM-591/ZA-ZA11-ZA03-2025, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou k Městskému soudu v Praze domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný neudělil mezinárodní ochranu podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“). II. Žalobní body 2. Žalobce uvádí, že se obává návratu do své domovské země, neboť mu v ní hrozí pronásledování a vážné bezpráví, když státní orgány selhávají v účinné ochraně obyvatel před násilným vymáháním dluhů ze strany soukromých osob. Žalobce má tak za to, že žalovaný postupoval v rozporu se zákonem, když v napadeném rozhodnutí neudělil mezinárodní ochranu. Podle žalobcova názoru jsou v jeho případě naplněny důvody pro udělení doplňkové ochrany podle § 14a zákona o azylu, neboť mu v případě návratu hrozí nebezpečí vážné újmy. 3. Dále má za to, že žalovaný nepostupoval v souladu se zákonem a ostatními právními předpisy, čímž došlo k porušení § 2 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Žalobce namítá i porušení § 3 správního řádu, když žalovaný nepostupoval tak, aby zjistil stav věci způsobem, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a v rozsahu nezbytném vzhledem ke konkrétním okolnostem případu ve smyslu § 2 odst. 4 správního řádu. Nadto žalobce poukazuje na porušení ustanovení § 50 odst. 2, 3 a 4 správního řádu. Žalovaný pro spolehlivé zjištění stavu věci neopatřil dostatek podkladů, přičemž ty, které opatřeny byly, hodnotil žalovaný bez toho, aniž by vysvětlil jejich relevanci konkrétně pro posouzení věci žalobce. Žalobce je toho názoru, že žalovaný měl zkoumat faktické možnosti domáhat se ochrany před soukromými věřiteli ze strany státních orgánů a nespokojit se pouze s obecnými zprávami o situaci v domovské zemi. 4. Žalobce požádal o finanční pomoc svou matku, ta si v zemi původu vzala půjčku 10 000 EUR s lichvářským úrokem, tato půjčka se stala důvodem hrozby. Po návratu do země byl žalobce fyzicky napaden, byl terčem výhrůžek smrtí nebo těžkého postižení zdraví ze strany vymahačů, proto uprchl ze země původu. Žalovaný opomenul zkoumat faktické možnosti domoci se ochrany ze strany státních orgánů, je obecně známo že v Moldavsku neexistuje účinná ochrana ze strany státu. Ti, kdo si půjčili od neoficiálních subjektů, nemají reálnou možnost vymáhat svá práva, policejní reakce je omezená. Policie velmi zřídka intervenuje proti neoficiálním věřitelům, většina případů zůstává bez řešení. Neoficiální „inkasní agentury“ (tzv. „collectors“) pracují v právní šedé zóně, často bez soudního rozhodnutí, s mlhavým statutem a minimálním dohledem, některé využívají fyzický nebo psychický nátlak (zde žalobce odkázal na článek Moldavan collectors – helpers or extortionist in the „law“). 5. Podle zprávy IMF (2022) je právní rámec pro ochranu dlužníků roztříštěný a nedostatečný. Existují dobře zdokumentované stížnosti na zneužívání technik vymáhání dluhů (například nepravdivé informace, nátlak, obtěžování) bez adekvátní intervence ze strany policie či jiných úřadů. Ve většině případů chybí mechanismus rychlé ochrany obětí. jedinou možností zůstává soudní proces, který je drahý, zdlouhavý, s nízkou pravděpodobností úspěchu (žalobce odkázal na zprávu International Monetary Fund ze dne 7. 2. 2022). Zprávy z IMF Staff Reports 2022 a 2023 upozorňují, že neexistuje účinný mimosoudní mechanismus řešení sporů (ADR) a policie ani další orgány nejsou vybavené k zasahování proti agresivním neformální věřitelům. Dlužníci tak zůstávají bez praktické ochrany. Podle Balkan Insight (GRECO zpráva 2024) tento systém vykazuje vážné nedostatky v integritě policie a justičních složek. Selektivní spravedlnost a nízké platy vedly k tomu, že mnoho policistů pracuje v neformální ekonomice, čímž se zvyšuje riziko neregulovaného jednání a pasivity vůči případům šikany nebo šikanózním vymáháním dluhu (žalobce odkázal na Moldova Govt, Police and Justice Sectro Need Urgnet Changes – GRECO ze dne 12. 3. 2024). 6. Žalobce má za to, že výhrůžky, kterým čelil a bude čelit, dosahují intenzity vážného bezpráví, přičemž pomoci od státních orgánů se mu nedostane. Na základě obecných informací ve spisu žalovaný nemohl dostatečně zjistit skutkový stav a nesprávně se nezabýval potencionální hrozbou ze strany státem tolerovaných vymahačům. Správní orgán měl výpověď žalobce konfrontovat s informacemi o zemi původu a zhodnotit, zda žalobce uvádí důvody možné a věrohodné. Zprávy ve spise neobsahují konkrétní informace o nuceném vymáhání dluhů a možností ochrany před výhrůžkami. Vymahači jsou často bývalí policisté, nebo jsou policisty tolerováni. 7. Porušení § 68 odst. 3 správního řádu pak žalobce spatřuje v nedostatcích odůvodnění napadeného rozhodnutí, jelikož žalovaný neuvedl úvahy, kterými se řídil při vyhodnocování podkladů k rozhodnutí a při výkladu zákona o azylu. 8. Žalobce navíc namítá rozpor postupu žalovaného s § 36 odst. 3 správního řádu, když pochybuje, že by žalovaný byl nezaujatě schopen o věci rozhodnout hned první pracovní den následující dni, ve kterém měl žalobce možnost se s podklady pro napadené rozhodnutí poprvé seznámit a případně je doplnit. Rozhodnutí je nepřezkoumatelné, mělo by být zrušeno. III. Vyjádření žalovaného 9. Žalovaný shrnul dosavadní průběh řízení. S žalobními námitkami nesouhlasí, neboť žalovaným shromážděné informace byly aktuální a ve vztahu k věci relevantní a úplné. Veškeré úvahy vedoucí k rozhodnutí byly řádně odůvodněny a podloženy objektivními informacemi vyplývajícími ze správního spisu, což činí napadené rozhodnutí zákonným a přezkoumatelným. 10. Žalovaný zdůraznil, že dluh žalobce vznikl vůči soukromé osobě jako běžný občanskoprávní závazek, jehož existence nikterak nesouvisí s příslušností žalobce k jakékoli vymezitelné skupině obyvatelstva jako důvodem relevantním z hlediska udělení mezinárodní ochrany. Dále podotýká, že v případě vyhrožování soukromou osobou se měl žalobce pro svou ochranu obrátit na státní orgány. Žalobcovo tvrzení o neschopnosti a neochotě moldavské policie a dalších státních orgánů poskytnout ochranu před soukromými vymahači je pouze obecné a nepodložené. Žalobce nečelí systematickému pronásledování ze strany státu a tento ani vážně neporušuje jeho lidská práva. Závěry o neadekvátnosti ochrany v domovské zemi nelze akceptovat. IV. Obsah správního spisu 11. Žalobce podal žádost o udělení mezinárodní ochrany dne X. Údaje k této žádosti poskytl dne X. Uvedl, že se narodil v X a je státním příslušníkem Moldavské republiky, národnosti moldavské. Mluví rusky a rumunsky (moldavsky). Vyznává pravoslavné křesťanství. Nemá žádné politické přesvědčení, politickou aktivitu nikdy nevyvíjel. Žalobce je svobodný, v České republice (dále jen „ČR“) ale pobývá na základě udělené dočasné ochrany přítelkyně a syn, oba ukrajinské státní příslušnosti. Žalobce nedisponoval podklady, kterými by své otcovství k synovi prokázal. Jeho zdravotní stav je bez omezení. V domovské zemi naposledy pobýval v rodné obci X. Z domovské země přicestoval do ČR poprvé v roce 2019 nebo 2020, asi na 4 měsíce, následně se vrátil zpět do domovské země. Při návratu na území ČR strávil 5 a půl měsíce ve vazbě a došlo k jeho správnímu vyhoštění. Naposledy do ČR přicestoval zhruba před rokem a od té doby území neopustil. Udělená víza ani povolení k pobytu v jiných státech nemá, jinde než v ČR o udělení mezinárodní ochrany taktéž v minulosti nežádal. O mezinárodní ochranu žádá poprvé, a to z důvodu, že mu v Moldavsku soukromé osoby vyhrožují, přičemž z jejich strany už čelil násilí kvůli vzniklému dluhu. Pokud by se do domovského státu vrátil, obává se taktéž omezení možnosti splácet dluh vzhledem k tamější tristní ekonomické situaci. Jako důvod pro podání žádosti uvedl také skutečnost, že na území ČR pobývá jeho syn a přítelkyně. 12. Při pohovoru k žádosti o udělení mezinárodní ochrany dne X navázal žalobce na důvody uvedené v žádosti. Do ČR přijel s původním účelem vydělat si tu peníze. Od roku 2019 nebo 2020 trávil většinu času na území ČR. Kvůli vazebnímu trestnímu stíhání si jeho matka byla nucena od soukromého subjektu půjčit 10 000 EUR, přičemž tuto částku nebyla schopna sama splácet. Terčem výhrůžek na území Moldavska se kvůli vzniklému dluhu stal žalobce i jeho matka. Výhrůžky směrem k jeho matce směřovaly ke ztrátě pozemku, který vlastní. Žalobci naopak věřitelem bylo vyhrožováno zabitím, způsobením invalidity a fyzického napadení, věřitel mu vyhrožoval osobně,