20 A 40/2025 – Městský soud v Praze

20 A 40/2025- 17 - text  7 20 A 40/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Švecem, Ph.D. v právní věci žalobce: B. T., narozený dne X státní příslušnost X zastoupen JUDr. Matějem Šedivým, advokátem, se sídlem Václavské náměstí 21, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2, 130 51 Praha 3 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. srpna 2025, č. j.: CPR-22359-2/ČJ-2025-930310-V230 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou Městskému soudu v Praze domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 8. 2025, č. j. CPR-22359-2/ČJ-2025-930310-V230 (dále jen „napadené rozhodnutí”), jímž bylo podle ust. § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítnuto odvolání žalobce a bylo potvrzeno rozhodnutí ze dne 1. 7. 2025, č. j. KRPA-206598-14/ČJ-2025-000022-SV (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), vydané Policií České republiky, Krajským ředitelstvím policie hl. m. Prahy, Odbor cizinecké policie, Oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort (dále jen „nalézací správní orgán“ nebo „správní orgán I. stupně“). Prvostupňovým rozhodnutím bylo žalobci uloženo podle ust. § 119 odst. 1 písm. b) bod 4 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), správní vyhoštění a stanovena doba v trvání 12 měsíců, po kterou mu nelze umožnit vstup na území členských států Evropské unie (dále jen „EU“), Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace, zároveň byla stanovena doba k vycestování z území do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí dle ust. § 118 odst. 3 zákona o pobytu cizinců. II. Podstatný obsah žaloby 2. Žalobce ve své žalobě předně namítl, že je napadené rozhodnutí nepřiměřeně přísné, neboť se jedná o jeho první pochybení, nad kterým vyjádřil adekvátní lítost a přislíbil, že řádně vycestuje do domovského státu. Společenskou nebezpečnost jednání žalobce dále oslabuje skutečnost, že se protiprávního jednání dopustil pod vlivem zoufalé osobní a finanční situace. Žalobce tak má za to, že je možné na něj působit i mírnějším a výchovnějším způsobem, než pouze cestou správního vyhoštění na dobu jednoho roku. 3. Doba nelegálního pobytu trvala něco málo přes dva měsíce, pročež je podle žalobce asymetrické, aby bylo vůči němu působeno zákazem vstupu na území EU v rozsahu 1 roku, a to tím spíše, že s policejním orgánem vzorně spolupracoval při objasnění skutečného stavu věci. K tomu doplnil, že pochází z poměrně chudého státu, pročež jej ke spáchání posuzované protiprávnosti dovedla tíživá osobní situace, nikoliv neúcta k místnímu právnímu řádu. Účastník je občanem X, tj. poměrně zaostalé země, která v indexu HDI (Index lidského rozvoje) drží X. místo, zatímco ČR se umístila na 28. místě. Zmíněný nepoměr mezi životní úrovní zmíněných států je v běžném životě symbolizován tím, že občané X nejsou schopni uživit své rodiny životem a prací v domovském státě, kde dlouhodobá minimální mzda dosahuje pouze 5 až 10 dolarů, pročež jsou nuceni cestovat za výdělkem do cizích států (sic!). Žalobce k nelegální práci dohnala zoufalá osobní situace, přičemž mu již bylo dostatečným trestem, že byl zadržen policejním orgánem, a po určitou dobu omezen na osobní svobodě. V této souvislosti považoval za potřebné zmínit, že v důsledku toho, že jeho domovský stát vnitřně vystupuje velmi silovým stylem, občané X (sic!) mají velký respekt z policejního orgánu jako takového, což platí i ve vztahu k Policii ČR. Právě z tohoto důvodu žalobce s respektem ke správnímu orgánu poskytl plnou součinnost a dosud provedené úkony řízení pro něj byly dostatečným poučením pro to, aby se napříště vyhnul jakýmkoliv protiprávnostem. Žalobce měl za to, že se nachází ve věku, kdy lze předpokládat, že se poučí ze svého dřívějšího pochybení a dále se vyhne jakémukoliv porušování pobytových povinností. Věk žalobce, jeho dřívější bezproblémové chování, součinnost ve vztahu k policejnímu orgánu, doznání či nikterak dramaticky dlouhá doba protiprávního stavu tak nebyla v řízení dostatečně zohledněna, v čemž žalobce spatřuje porušení § 174a zákona. 4. Poukázal také na to, že jeho bratru bylo uloženo shodné opatření při výrazně delší době trvání protiprávního stavu. 5. Proto žalobce navrhl zrušení napadeného rozhodnutí žalovaného a vrácení věci k novému projednání a rozhodnutí. III. Vyjádření žalovaného 6. Žalovaný ve vyjádření k žalobě odkázal plně na odůvodnění napadeného rozhodnutí, ve kterém se podrobně vyjádřil k celé věci a přezkoumatelným způsobem uvedl důvody, pro které potvrdil rozhodnutí nalézacího správního orgánu. V napadeném rozhodnutí byly též řádně posouzeny žalobní námitky směřující proti přiměřenosti a tvrdosti uloženého správního vyhoštění. 7. Doba uloženého správního vyhoštění pak byla stanovena v zákonném rozpětí a to s ohledem na všechny relevantní okolnosti případu včetně doby neoprávněného pobytu, míry spolupráce žalobce a charakteru zjištěného protiprávního jednání. Námitku žalobce ohledně nízké životní úrovně v X shledal žalovaný nedůvodnou, neboť ekonomické důvody a obecně nízká životní úroveň v zemi původu nejsou relevantním hlediskem při posouzení zákonnosti správního vyhoštění a nelze je podřadit ani pod úvahu o přiměřenosti ve smyslu ust. § 174a zákona o pobytu cizinců. 8. Žalobce tedy uzavřel, že napadené rozhodnutí je v souladu se zákonem a že ve svém postupu a ve svých závěrech neshledal žádné pochybení, a proto navrhl zamítnutí žaloby jako nedůvodné. IV. Obsah správního spisu 9. Ze správního spisu soud zjistil tyto, pro řízení podstatné, skutečnosti. 10. Žalobce byl dne 29. 6. 2025 kontrolován hlídkou Policie ČR, které předložil ke kontrole cestovní doklad vydaný X č. X, ve kterém nebylo vyznačeno žádné platné oprávnění k pobytu na území České republiky. Poslední vstupní razítko na území schengenského prostoru vyznačené v předloženém cestovním dokladu bylo ze dne 5. 4. 2024. Cestovní doklad byl též opatřen již neplatným litevským turistické vízem s dobou platnosti od 1. 4. 2024 do 24. 4. 2024, na 9 dní, počet vstupů: 1. Vzniklo tak podezření z neoprávněného pobytu na území České republiky, pročež byl žalobce podle ust. § 27 odst. 1 písm. d) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zajištěn. 11. Dne 29. června 2025 proto správní orgán I. stupně zahájil správní řízení ve věci správního vyhoštění žalobce. Žalobce sám do protokolu o výslechu v právním postavení účastníka řízení uvedl, že přicestoval do České republiky naposledy dne 5. 4. 2024 na základě litevského turistického víza s dobou platnosti od 1. 4. 2024 do 24. 4. 2024, na 9 dní, počet vstupů: 1. Poté zde pobýval nepřetržitě. V Litvě nebyl vůbec. Přicestoval za účelem práce s vědomím, že bez povolení není oprávněn na území České republiky pracovat. Zdržuje se různě po ubytovnách bez nájemní smlouvy a stálé kontaktní či hlášené adresy. Na území České republiky má bratra ve stejném pobytovém postavení. Neoprávněného pobytu si je plně vědom a nevycestoval z důvodu ekonomického. Ke svým osobním poměrům dále uvedl, že je svobodný a bezdětný. V České republice nemá žádné příbuzné kromě zmíněného bratra a rodinu má v zemi původu. V České republice nemá žádný majetek ani žádné aktivity. Zdravotní pojištění nemá. K vazbám na území České republiky uvedl, že zde nemá žádnou blízkou osobu či rodinného příslušníka. Nemá zde ani žádné závazky ani pohledávky. Nevidí žádnou překážku pro vycestování do země původu, kde mu nic nehrozí. Vycestuje dobrovolně. 12. Ze závazného stanoviska Ministerstva vnitra ČR ze dne 30. 6. 2025, ev. č. ZS58747, vyplývá závěr, že vycestování žalobce do X je možné. Z materiálu Ministerstva vnitra ze dne 14. března 2025 označeného jako X – Bezpečnostní a politická situace v zemi nevyplývá pro žalobce žádná hrozba či nebezpečí v zemi původu v případě jeho návratu. 13. Správní orgán I. stupně následně poté, co umožnil žalobci seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí, vyjádřit se k nim a navrhnout jejich doplnění ve smyslu ust. § 36 odst. 3 správního řádu, vydal rozhodnutí o správním vyhoštění žalobce, proti kterému se žalobce řádně a včas odvolal k žalovanému, který žalobou napadeným rozhodnutím odvolání žalobce zamítl a rozhodnutí nalézacího správního orgánu potvrdil. V. Hodnocení věci Městským soudem v Praze 14. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních námitek vycházeje přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu ve smyslu ust. § 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „s.ř.s.“). Soud přitom rozhodl bez nařízení jednání podle § 51 odst. 1 s. ř. s., j