Z rozhodnutí: 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 15. 10. 2024, č. j. MV-137725-4/SO-2024 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Ministerstva vnitra (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 27. 6. 2024, č. j. OAM-3282-5/ZR-2024 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Výrokem I. prvostupňového rozhodnutí správní orgán …
20 A 59/2024- 68 - text
12 20 A 59/2024
[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Švecem, Ph.D., ve věci
žalobce: N. V. T., narozený dne X
státní příslušnost X
bytem v ČR X
zastoupený advokátem Mgr. Vratislavem Polkou
sídlem Berní 2261/1, 400 01 Ústí nad Labem
proti
žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců
sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 00 Praha
o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 15. 10. 2024, č. j. MV-137725-4/SO-2024,
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 15. 10. 2024, č. j. MV-137725-4/SO-2024 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Ministerstva vnitra (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 27. 6. 2024, č. j. OAM-3282-5/ZR-2024 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Výrokem I. prvostupňového rozhodnutí správní orgán prvního stupně zrušil zaměstnaneckou kartu žalobce dle ustanovení § 46e odst. 1 ve spojení s ustanovením § 46 odst. 6 písm. e) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), neboť žalobce se dopustil výkonu nelegální práce na území České republiky. Výrokem II. stanovil žalobci lhůtu 30 dnů k vycestování z území České republiky.
II. Podstatný obsah žaloby
2. Žalobce v podané žalobě předně uvedl, že napadené rozhodnutí odporuje požadavkům ustanovení § 68 odst. 3, § 89 odst. 2, § 3 a § 2 odst. 3 a 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Rovněž je podle něj napadené rozhodnutí postaveno na nesprávném právním posouzení a je nepřiměřené okolnostem případu a přepjatě formalistické.
3. Dále žalobce označil za pravdivý závěr, že pracoval v rozporu s vydanou zaměstnaneckou kartou, a to v době od 1. 9. 2022 minimálně do 24. 1. 2023. Svým jednáním se tedy dopustil výkonu nelegální práce. Pracoval totiž na adrese H. X, X H., aniž by pro výkon závislé činnosti na tomto místě měl vydanou zaměstnaneckou kartu, resp. aniž by toto místo výkonu práce bylo oznámeno či bylo vydané povolení k zaměstnání Úřadu práce České republiky, popř. měl volný přístup na pracovní trh.
4. Namítl však, že důsledky napadeného rozhodnutí jsou nepřiměřené závažnosti jeho protiprávního jednání a veřejný zájem nevyžaduje, aby došlo k ukončení jeho pobytu. Jednal totiž neúmyslně a pochybil spíše jeho zaměstnavatel. Dále šlo o výkon stejné profese pro stejného zaměstnavatele, pouze na jiném místě, kam jej zaměstnavatel poslal dočasně z provozních důvodů. Jednalo se tak o výkon nelegální práce toliko formálně. Nadto pracovníků v této profesi je na trhu práce nedostatek. Lze tedy předpokládat, že by souhlas se změnou zaměstnavatele byl udělen.
5. Následně žalobce poznamenal, že na území České republiky pobývá již od roku 2016 a žije zde s manželkou, které byl udělen dlouhodobý pobyt za účelem sloučení s žalobcem. Případně tedy dojde i k ukončení pobytu jeho manželky. Aktuálně mu byl také udělen souhlas se změnou zaměstnavatele a současně požádal o vydání živnostenského oprávnění. Manželka pracuje jako manikérka v nehtovém studiu. Jsou tak na území ekonomicky vázáni a mají zde přátele a žijí šťastný život. Zrušením povolení proto dochází k nepřiměřenému zásahu do soukromého života nejen žalobce, ale i jeho manželky. Namítl, že žalovaná dopady do rodinného a soukromého života téměř neposuzovala, když se jimi zabývala zcela paušálně a pominula otázku dopadů do soukromého a rodinného života manželky. Ty odmítla s tím, že její pobyt není navázán na pobyt žalobce, což není pravda. Není ani pravdou, že by si on sám mohl svůj pobyt po návratu do země původu obnovit. O zaměstnaneckou kartu totiž jako občan X nemůže vůbec požádat z důvodu opatření vlády České republiky a na žádné jiné oprávnění nemá nárok. Ukončení pobytu je navíc důsledkem jednání, jehož společenská škodlivost je marginální. Nešlo totiž o běžný výkon nelegální práce, ale toliko neúmyslný a pro zaměstnavatele, pro kterého byl oprávněn práci vykonávat. Takové ukončení pobytu je tak nepřiměřené.
6. Rovněž žalobce odkázal na ustanovení § 174a zákona o pobytu cizinců a rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 1. 2017, č. j. 9 Azs 288/2016-30. Dovodil, že v jeho případě dojde k zásahu do soukromého života v rozsahu, že je třeba otázku přiměřenosti a souladu s čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod posoudit.
7. Napadené rozhodnutí tak označil za nezákonné, nepřiměřené, přepjatě formalistické a nepřezkoumatelné. Navrhl proto, aby soud zrušil napadené rozhodnutí i prvostupňové rozhodnutí a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. Požadoval také náhradu nákladů řízení.
III. Vyjádření žalované
8. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě ze dne 2. 12. 2024 nejprve plně odkázala na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Dále poznamenala, že žalobce nerozporuje skutečnost, že se na území České republiky dopustil výkonu práce v rozporu se zaměstnaneckou kartou. Zákon o pobytu cizinců a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti“) nerozlišují mezi běžnou, neúmyslnou či formální nelegální prací. Podstatnou skutečností je samotný výkon nelegální práce. V případě žalobce přitom byl dlouhodobý výkon nelegální práce prokázán, když ten pracoval na jiném místě, než mu bylo zaměstnaneckou kartou povoleno. Důvody, z jakých tak žalobce činil, nemají vliv na závěr, že se jednalo o výkon nelegální práce.
9. Dále žalovaná zmínila, že přiměřenost dopadu do soukromého a rodinného života byla posouzena na základě známých skutečností. K manželce žalobce uvedla, že má podanou žádost o udělení zaměstnanecké karty, tedy povolení nezávislého na pobytu žalobce.
10. Podle názoru žalované byly splněny veškeré podmínky pro zamítnutí dané žádosti a napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě dostatečně zjištěného stavu věci, bylo dostatečně a řádně odůvodněno a je v souladu s platnými právními předpisy. Navrhla proto, aby soud podanou žalobu jako nedůvodnou zamítl.
IV. Obsah správního spisu
11. Ze správního spisu zjistil zdejší soud tyto pro řízení podstatné skutečnosti.
12. Oznámením o zahájení správního řízení ze dne 11. 3. 2024, č. j. OAM-3282-3/ZR-2024, správní orgán prvního stupně oznámil žalobci zahájení správního řízení ve věci zrušení platnosti zaměstnanecké karty s platností od 3. 9. 2022 do 2. 9. 2024 z důvodu, že vykonával nelegální práci od 1. 9. 2022 minimálně do 24. 1. 2023, a to pro společnost X v provozovně na adrese H. X, X H. Zaměstnanecká karta mu přitom byla udělena na pracovní pozici pomocníci v kuchyni s místem výkonu práce v P. Zároveň jej vyzval k uplatnění práva vyjádřit se k podkladům rozhodnutí.
13. Ve správním spisu se mimo jiné nacházel také výpis z evidence cizinců s povoleným pobytem na území České republiky týkající se žalobce ze dne 12. 3. 2024, ze kterého se podává, že žalobci byl povolen dlouhodobý pobyt od 3. 9. 2022 do 2. 9. 2024 a jako účel je uvedeno zaměstnanecká karta. Pobyt s účelem zaměstnanecká karta mu byl povolen i v období od 3. 9. 2020 do 2. 9. 2022. Zaměstnavatelem v období od 7. 10. 2021 do 4. 9. 2023 byla společnost X. Manželkou žalobce je paní H. T. N. G. Z výpisu CIS z 12. 3. 2024 se pak podává, že pracovním zařazení žalobce bylo u zaměstnavatele na pozici pomocníci v kuchyni a místo výkonu práce na adrese V. X, X P. Dále se ve správním spisu nacházela ověřená kopie pracovní smlouvy uzavřené mezi žalobcem a společností X dne 26. 10. 2021 týkající se pracovní pozice pomocníci v kuchyni s místem výkonu práce na adrese V. X, X P.
14. Taktéž správní orgán prvního stupně do správního spisu zařadil kopii protokolu o kontrole Oblastního inspektorátu práce pro Královehradecký a Pardubický kraj ze dne 3. 5. 2023, č. j. 1339/8.72/23-6, týkající se kontroly provedené dne 24. 1. 2023 u společnosti X na pracovišti H. X, X H. Kontrolované období bylo vymezeno od 1. 9. 2022 do 24. 1. 2023. Z tohoto protokolu se podává, že při fyzické kontrole dne 24. 1. 2023 byl na pracovišti zjištěn při výkonu práce pro kontrolovanou osobu i žalobce. Žalobce vykonával podle tohoto protokolu prokazatelně v období od 1. 9. 2022 minimálně do dne 24. 1. 2023 pro společnost X práci na pozici pomocníci v kuchyni v provozovně na adrese H. X, X H. v rozporu s vydanou zaměstnaneckou kartou, neboť zaměstnanecká karta mu byla vydána pro místo výkonu práce v P.
15. Žalobce se vyjádřil k podkladům rozhodnutí v podání ze dne 18. 5. 2024. V něm uvedl, že se provinil toliko tím, že vykonával zaměstnání pro svého zaměstnavatele na své pracovní pozici, avšak na jiném místě než mu stanovuje zaměstnanecká karta. Činil tak, aniž by věděl, že se dopouští nezákonného jednání. Dbal pouze pokynů zaměstnavatele, přičemž následky naprosto přesahují závažnost protiprávního jednání. Je tomu tak