20 A 9/2025 – Městský soud v Praze

20 A 9/2025- 39 - text 13 20 A 9/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Švecem, Ph.D., ve věci žalobkyně: N. T. H., narozená dne X státní příslušnost X bytem v ČR: X zastoupená Mgr. Vratislavem Polkou, advokátem sídlem Berní 2261/1, 400 01 Ústí nad Labem proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 00 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 7. 2. 2025, č. j. MV-191212-4/SO-2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou podanou Městskému soudu v Praze domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 7. 2. 2025, č. j. MV-191212-4/SO-2024 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí Ministerstva vnitra (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 21. 10. 2024, č. j. OAM-33051-39/DP-2023 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím správní orgán prvního stupně zamítl žádost žalobkyně o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem studia s tím, že platnost povolení se dle § 44a odst. 3 ve spojení s § 35 odst. 3 a § 37 odst. 2 písm. g) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) neprodlužuje, neboť žalobkyně neplnila na území účel, pro který jí bylo povolení k dlouhodobému pobytu vydáno. II. Podstatný obsah žaloby 2. Žalobkyně v podané žalobě nejprve konstatovala, že žalovaná porušila povinnosti odvolacího orgánu. Napadené rozhodnutí podle ní odporuje ustanovením § 68 odst. 3, § 89 odst. 2 a § 2 odst. 3 a 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Je také zcela nepřiměřené, formalistické a postavené na podezření. 3. Následně žalobkyně zrekapitulovala průběh předchozího řízení. Zejména odkázala na rozhodnutí žalované ze dne 28. 5. 2024, č. j. MV-60074-4/SO-2024 (dále jen „předcházející rozhodnutí“), jímž žalovaná zrušila rozhodnutí správního orgánu prvního stupně ze dne 23. 2. 2024, č. j. OAM-33051-18/DP-2023 (dále jen „předcházející prvostupňové rozhodnutí“). Správní orgán prvního stupně se měl podle žalobkyně v dalším řízení zvlášť zabývat problematikou faktického plnění účelu. Měl konkrétně osvětlit, zda pravidelně docházela na vysokou školu a studiu se fakticky věnovala. Samotná skutečnost, že nezískala žádné kredity ještě neznamená, že by neplnila účel pobytu. To však správní orgán prvního stupně neučinil. Rozhodl na základě stejných skutkových zjištění, byť takový postup není slučitelný s předcházejícím rozhodnutím. Správní orgán prvního stupně se jí ani nijak zvlášť důrazně nedotazoval např. na docházku. Závěr o neplnění účelu pobytu nelze dovozovat ani z provedeného výslechu, ze kterého vyplývá, že se výuky účastnila. Naopak nijak blíže nebylo prokázáno, že by do školy nedocházela a výuky se neúčastnila. Žalovaná přesto podané odvolání zamítla a popřela tak své původní stanovisko. Vydala tedy rozhodnutí, které je postavené taktéž na podezření či domněnkách, aniž by bylo prokázáno, že účel pobytu nebyl plněn. 4. Následně žalobkyně označila napadené rozhodnutí za zcela nepřezkoumatelné a vydané na základě nedostatečně zjištěného stavu věci. Namítala také jeho nepřiměřenost. Podotkla, že bylo vydáno po mnohonásobném překročení zákonné lhůty pro vydání rozhodnutí. Studium jí bylo ukončeno po půl roce ke dni 31. 8. 2023, tedy v době prázdnin. Zjevně tedy plnila účel pobytu po celý akademický rok. Skutečnost, že nezískala žádné kredity je podle ní důsledkem jazykové obtížnosti studia. Ve školním roce 2023 tedy plnila účel pobytu po převážnou dobu. Naopak jej neplnila pouze po dobu prázdnin a nešlo tedy o dobu podstatnou. K tomu odkázala na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 1. 2021, č. j. 9 As 80/2011-69. 5. Závěr o neplnění účelu pobytu založený pouze na neabsolvování předmětů a nezískání žádných kreditů tak nemůže podle žalobkyně obstát. Dodala, že účel pobytu nadále plní a pokračuje ve studiu, pročež je napadené rozhodnutí zjevně nepřiměřené okolnostem případu a porušuje čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Navrhla zdejšímu soudu, aby napadené rozhodnutí i prvostupňové rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. Požadovala také náhradu nákladů řízení. III. Vyjádření žalované 6. Žalovaná ve svém vyjádření předně shrnula obsah podané žaloby a uvedla, že se námitkami žalobkyně již detailně zabývala v napadeném rozhodnutí. Podotkla, že deklarovaný účel pobytu je nutné náležitě využívat a naplňovat ho. Přístup ke studiu nemůže být pouze formální a spočívat v pasivní účasti na přednáškách. Je třeba, aby cizinec alespoň v základu plnil své povinnosti studenta, skládal zkoušky a získával zápočty. Odkázala přitom na rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 11. 2022, č. j. 52 A 31/2022-48, či rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 25. 11. 2024, č. j. 34 A 9/2024-31. 7. Závěr o neplnění účelu pobytu tedy žalovaná nepovažovala za nepodložený. Z opatřených podkladů zcela jasně vyplývá naprosto pasivní přístup žalobkyně ke studiu. Závěry v předcházejícím rozhodnutí přitom byly činěny s ohledem na absolutní nedostatečnost podkladů týkajících se aktivit žalobkyně. Nelze však dovodit, že bude vždy a za všech okolností nutné prokazovat bez nejmenších pochybností účast na přednáškách, když z jiných podkladů dostatečně vyplyne závěr o zjevné pasivitě studenta, která svědčí o neplnění účelu pobytu. 8. K námitce jazykové obtížnosti studia pak žalovaná odkázala na rozsudky Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 12. 2021, č. j. 57 A 66/2020-35, a ze dne 14. 3. 2025, č. j. 33 A 22/2024-34. Poznamenala také, že překročení zákonné lhůty pro vydání rozhodnutí nezpůsobuje nezákonnost napadeného rozhodnutí. Uzavřela, že uplatněné námitky jsou nedůvodné a v podrobnostech odkázala na obsah napadeného rozhodnutí a spisový materiál. Navrhla zdejšímu soudu, aby podanou žalobu zamítl. IV. Obsah správního spisu 9. Ze správního spisu zjistil zdejší soud tyto pro řízení podstatné skutečnosti. 10. Žalobkyně podala dne 17. 8. 2023 správnímu orgánu prvního stupně žádost o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na vysoké škole. Uvedla, že na území České republiky pobývala na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia s dobou platnosti do 23. 9. 2023. K této žádosti mimo jiné doložila potvrzení o studiu na X (dále jen „VŠL“) v akademickém roce 2023/2024 ve studijním programu Logistika. Z výpisu z evidence cizinců s povoleným pobytem na území ČR pak mimo jiné vyplynulo, že poslední pobyt na území České republiky byl žalobkyni povolen za účelem studia od 1. 1. 2023 do 23. 9. 2023. 11. Správní orgán prvního stupně se dotázal společnosti X (dále jen „UCP“), zda je žalobkyně v akademickém roce 2022/2023 studentem prvního ročníku bakalářského studijního programu Účetnictví a finanční řízení podniku v prezenční formě studia a zda splnila podmínky pro postup do druhého ročníku v akademickém roce 2023/2024. UCP správnímu orgánu prvního stupně v odpovědi ze dne 5. 9. 2023 sdělila, že žalobkyně má k 31. 8. 2023 ukončené studium pro nesplnění podmínek studia. Správní orgán prvního stupně tak požádal o doplnění poskytnuté informace. Dotázal se, kolik kreditů (zápočtů/zkoušek) žalobkyně v akademickém roce 2022/2023 splnila a kolik kreditů (jaký průměr) je nutné získat pro postup do druhého ročníku. UCP v odpovědi ze dne 18. 9. 2023 upřesnila, že žalobkyně nesplnila své studijní povinnosti, úspěšně neabsolvovala zapsané předměty a počet získaných kreditů byl 0. Proto jí bylo studium ukončeno. Pro úspěšné postoupení do dalšího ročníku je přitom třeba získat 30 kreditů. 12. Posléze správní orgán prvního stupně vyrozuměl žalobkyni o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Upozornil ji, že v akademickém roce studovala na UCP a dne 31. 8. 2023 bylo studium ukončeno z důvodu nesplnění podmínek studia s tím, že nezískala žádný kredit. Žalobkyně se po seznámení s podklady rozhodnutí nevyjádřila a správní orgán prvního stupně vydal předcházející prvostupňové rozhodnutí, jímž zamítl žádost žalobkyně o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia, neboť neplnila na území účel, pro který jí bylo povolení k dlouhodobému pobytu vydáno. V odůvodnění mimo jiné uvedl, že v případě žalobkyně ze sdělení zaslaného UCP nevyplývá, že by se alespoň pokusila o splnění nějakého zápočtu nebo zkoušky. Formálně sice byla studentkou vysoké školy, ale nezískala žádný kredit a následně bylo studium dne 31. 8. 2023 ukončeno. Neplnila tedy minimálně od začátku jejího naposledy povoleného pobytu do konce letního semestru akademického roku 2023 účel, za kterým jí bylo povolení k dlouhodobému pobytu vydáno. 13. Proti předcházejícímu prvostupňovému rozhodnu