20 Ad 21/2024 – Městský soud v Praze

20 Ad 21/2024- 48 - text 8 pokračování 20 Ad 21/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Švecem, Ph.D. ve věci žalobkyně: B. A., nar. X bytem X zastoupena JUDr. Danem Zwiebem, advokátem se sídlem Březinova 524/31, 186 00 Praha 8 proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25/1292, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 20. 5. 2024, č. j. X, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou domáhala zrušení rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 20. 5. 2024, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí”), jímž byly podle ust. § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.“), a § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítnuty námitky žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 7. 11. 2023, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím správní orgán I. stupně podle ust. § 56 odst. 1 písm. e) a ust. § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 155/1995 Sb.“) snížil žalobkyni od 22. 11. 2023 výši invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně s tím, že invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně činí 9 894 Kč. II. Podstatný obsah žaloby 3. Žalobkyně považovala napadené rozhodnutí za nesprávné a nezákonné. Měla za to, že posudkový lékař v námitkovém řízení provedl změny v hodnocení funkčních následků žalobkyně bez řádného odůvodnění. Oběma posudky vydanými v řízení předcházejícímu vydání napadeného rozhodnutí byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně odpovídající invaliditě druhého stupně. Takovéto posouzení je ovšem podle žalobkyně kvalitativní změnou oproti předchozím posudkům. Zdravotní stav žalobkyně je přitom setrvale nepříznivý, pročež ke změně hodnocení její pracovní schopnosti není objektivní důvod. Odkázala přitom na předchozí tři posudky, kterými byl stav žalobkyně shledán natolik vážným, že odpovídá invaliditě třetího stupně podle kapitoly V, položky 4d přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“) s poklesem pracovní schopnosti o 60 %, který byl zvýšen podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky o 10 %, což odpovídá právě třetímu stupni invalidity. 4. Dále byla žalobkyně přesvědčena, že jak v posudku o invaliditě ze dne 4. 10. 2023, sp. zn. LPS/2023/2643-P9_CSSZ, tak v posudku o invaliditě ze dne 4. 9. 2024 sp. zn. LPS/2024/427-NR-MRS-CSSZ, se posudkový lékař bez dostatečného odůvodnění odchýlil od dřívějšího hodnocení a stanovil pokles pracovní schopnosti žalobkyně odpovídající druhému stupni invalidity, což se žalobkyni jevilo jako účelové. Žalobkyně namítala, že její duševní porucha byla chybně, účelově a neodůvodněně ohodnocena jako středně těžká, ačkoliv se fakticky jedná o poruchu těžkou (jak konstatovaly posudky z let 2014, 2017 a 2020), čímž podle jejího názoru došlo k účelovému navýšení její pracovní schopnosti (respektive snížení pracovní neschopnosti) tak, aby odpovídala invaliditě druhého stupně, ačkoliv fakticky její pracovní schopnost odpovídá invaliditě stupně třetího, tj. poklesu pracovní schopnosti o minimálně 70%. Žalobkyně za účelem posouzení svého zdravotního stavu a míry poklesu její pracovní schopnosti navrhla provést jako důkaz znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví posudkové lékařství. 5. Poté žalobkyně shrnula konkrétně svoje zdravotní obtíže, které žalovaná a její posuzující lékaři nevzali v úvahu, pročež jsou závěry jejich posudků chybné. 6. Žalobkyně proto navrhla zrušení napadeného rozhodnutí včetně prvostupňového rozhodnutí. III. Vyjádření žalované 7. Žalovaná ve svém vyjádření zrekapitulovala námitky žalobkyně a uvedla k nim, napadené rozhodnutí bylo vydáno na podkladě lékařského posudku ze dne 9. 4. 2024, vypracovaného pro účely řízení o námitkách Institutem posuzování zdravotního stavu, který invaliditu žalobkyně posoudil ve smyslu ustanovení § 5 písm. i) a § 8 odst. 9 zákona č. 582/1991 Sb., a to tak, že se u žalobkyně jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ustanovení § 26 zákona č. 155/1995 Sb., avšak nejde již o invaliditu třetího stupně podle ustanovení § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., ale již jen o invaliditu druhého stupně podle ustanovení § 39 odst. 2 písm. b), neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost pouze o 60 % (den změny stupně invalidity 28. 9. 2023). Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole VI., položce 6c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 50 %, která se vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu podle ustanovení § 3 odst. 1 citované vyhlášky zvyšuje o 10 %, a celkem tak činí 60 %. Posudek podle názoru žalované splňuje požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti, a vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, kdy posuzující lékař jednoznačně vymezil rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně. 8. Závěrem žalovaná vzhledem k odborné povaze žalobních námitek odkázala na posouzení zdravotního stavu žalobkyně příslušnou posudkovou komisí, která je ve smyslu ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. povolána k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti žalobkyně pro účely přezkumného řízení. Za současného stavu však setrvala na napadeném rozhodnutí. IV. Obsah správního spisu 9. Ze správního spisu soud zjistil následující skutečnosti podstatné z hlediska předmětu řízení. 10. Žalovaná dne 28. 9. 2023 prostřednictvím posuzujícího lékaře posoudila zdravotní stav žalobkyně. Podle jeho posudku míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně poklesla o 55 % a žalobkyně je invalidní pro invaliditu druhého stupně. Nato žalovaná vydala prvostupňové rozhodnutí, kterým snížila žalobkyni od 22. 11. 2023 výši invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně s tím, že invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně činí 9 894 Kč. 11. Žalobkyně včasné námitky proti prvostupňovému rozhodnutí. 12. V posudku o invaliditě v námitkovém řízení ze dne 9. 4. 2024, č. j. LPS/2024/427-NR-MRS_CSSZ, vypracovaném Institutem posuzování zdravotního stavu dospěla posuzující lékařka MUDr. M. R. k závěru, že se u žalobkyně jedná o pokles pracovní schopnosti o 60 %. Posuzující lékařka shledala, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení podle kapitoly VI. Postižení nervové soustavy, položka 6c roztroušená skleróza mozkomíšní se středně těžkým funkčním postižení přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, které odpovídá míra poklesu pracovní schopnosti 50 %. Posudková lékařka přitom tuto dále navýšila o dalších 10 % vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu žalobkyně na celkových 60%. 13. Na základě posudku o invaliditě v rámci námitkového řízení pak žalovaná vydala napadené rozhodnutí, ve kterém se opřela o závěry a odůvodnění shora uvedeného posudku pro účely námitkového řízení. V. Hodnocení věci Městským soudem v Praze 14. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích žalobních bodů, kterými je vázán [§ 75 odst. 2 věta prvá zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“)], a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Rozhodoval přitom po projednání věci, ke kterému nařídil jednání s ohledem na potřebu provést důkaz přinejmenším posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí. 15. Městský soud v Praze při posouzení dané věci vycházel zejména z následujících ustanovení právních předpisů. 16. Podle ust. § 38 zákona č. 155/1995 Sb. pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se a) invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo b) invalidním následkem pracovního úrazu. 17. Ustanovení § 39 zákona č. 155/1995 Sb. upravuje 3 stupně invalidity z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu I. st