4 Ad 1/2025 – Městský soud v Praze

ECLI: ECLI:CZ:MSPH:2025:4.Ad.1.2025.44
Datum: 2025-12-12
Z rozhodnutí: 1. Žalobce se žalobou podanou Městskému soudu v Praze domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 19. 7. 2024, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým podle § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.“) a § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dál…
4 Ad 1/2025- 44 - text  9 4 Ad 1/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Peroutkovou v právní věci žalobce: Z. H., narozený dne X bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 19. 7. 2024, č. j. X, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou Městskému soudu v Praze domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 19. 7. 2024, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým podle § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.“) a § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítla námitky žalobce a potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 28. 3. 2024, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím správní orgán I. stupně zamítl žádost žalobce o invalidní důchod pro nesplnění podmínek stanovených v § 38 zákona č. zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 155/1995 Sb.“). II. Obsah žaloby 3. Žalobce namítal, že posudkový lékař učinil závěr o jeho zdravotním stavu, aniž by ho podrobněji zkoumal. Žalobce nebyl na jednání přizván, posudkový lékař si tak nemohl učinit odpovídající představu o jeho zdravotním postižení. Jeho hodnocení je v rozporu s lékařskými zprávami z neurologie a z psychiatrie, které žalobce přiložil k žalobě. 4. Jak vyplývá z lékařských zpráv, žalobce je dlouhodobě v nepříznivém zdravotním stavu. Byl na několika operacích v souvislosti s vleklým bolestivým syndromem v oblasti hrudní a krční páteře, jeho zdravotní stav se však i nadále zhoršoval. Chronická bolest, kterou dlouhodobě trpí, mu znemožňuje normální život, je závislý na opiových náplastech, které mírně snižují bolest, avšak způsobují únavu a někdy dokonce rozmazané vidění, nemůže kvůli nim řídit, dojít pro nákup, natož se vrátit do pracovního procesu (je vyučeným řezníkem a tuto profesi vykonával celý život). Kvůli bolestem má výkyvy nálad, trpí výbušností apod. 5. Žalobcův zdravotní stav by měl být hodnocen podle kapitoly XIII, oddílu E, položky 1c, což může odpovídat invaliditě I. stupně, dále by mělo být přihlédnuto k § 3 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška“). 6. Napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu, čímž došlo k porušení § 39 zákona č. 155/1995 Sb., správního řádu i vyhlášky. Žalobce proto navrhl, aby soud zrušil napadené rozhodnutí, věc vrátil žalované k dalšímu řízení a uložil jí povinnost nahradit žalobci náklady řízení. III. Vyjádření žalované 7. Žalovaná ve vyjádření shrnula závěry správního řízení. Vzhledem k tomu, že žalobce nesouhlasil s medicínským posouzením svého zdravotního stavu, navrhla provedení důkazu odborným lékařským posouzením posudkovou komisí MPSV. Posudek těchto komisí se podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu považuje za tzv. povinný důkaz, který soud musí provést, pokud přezkoumává rozhodnutí žalované o invalidním důchodu. 8. Nebude-li žalobce posudkovou komisí MPSV uznán invalidní, žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl. Jinak ponechává rozhodnutí na úvaze soudu s ohledem na výsledky posouzení zdravotního stavu žalobce. IV. Obsah správního spisu 9. Ze správního spisu vyplývá, že žalobce podal dne 27. 11. 2023 žádost o invalidní důchod. 10. Podle posudku ze dne 21. 2. 2024, č. j. LPS/2023/8155-P2_CSSZ (tj. prvostupňový posudek) se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu § 26 zákona č. 155/1995 Sb., žalobce není invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddílu E, položce 1b přílohy k vyhlášce, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 vyhlášky nemění. Z funkčního hlediska posudkový lékař hodnotil jako s lehkým funkčním postižením, postižení zpravidla více úseků páteře, polytopní blokády s omezením pohyblivosti, porucha dynamiky páteře s recidivujícím lehkým neurologickým nálezem. Při stanovení míry poklesu pracovní schopností volil z uvedeného rozpětí 10-20 % horní hranici 20 % vzhledem k chronickým pravostran. thorakalgií – spíše mukuloskelet. etio – porucha dynamiky Thp, oploštělá Th kyfosa, na MR levostr. paramed. výhřez TH 10/11 nevysvětlující potíže žalobce, v anamnéze st. p. dekompresi C6/7, nelze vyloučit somatizaci, minimálně patrný vliv psychologických faktorů, kdy u žalobce není objektivizováno trvalé kořenové dráždění, závažné výpadové jevy, závažné parézy, svalové atrofie nebo závažné postižení či sfinkterové příznaky. 11. Prvostupňovým rozhodnutím ze dne 28. 3. 2024 byla žádost žalobce o invalidní důchod zamítnuta pro nesplnění podmínek § 38 zákona č. 155/1995 Sb. Žalobce není invalidní, neboť jeho pracovní schopnost poklesla pouze o 20 %. 12. Žalobce podal proti prvostupňovému rozhodnutí odvolání, které žalovaná posoudila podle obsahu jako námitky. 13. Podle posudku vypracovaném v námitkovém řízení ze dne 9. 7. 2024, č. j. LPS/2024/666-NR-KRH_CSZZ (tj. námitkový posudek) se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je vleklý bolestivý páteřní syndrom především v oblasti hrudní páteře při poruše statodynamiky páteře. Posudkový lékař shrnul obsah zdravotnické dokumentace žalobce. Jako rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti hodnotil zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddílu E, položce 1b přílohy k vyhlášce, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 %. Vzhledem k jeho vlivu na schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace se podle § 3 odst. 2 vyhlášky zvyšuje tato hodnota o 10 %, celkově tedy činí 30 %. Toto lehké páteřní postižení je charakterizováno postižením zpravidla více úseků páteře, polytopními blokádami, omezením pohyblivosti, svalovou dysbalancí, poruchou statiky a dynamiky páteře s občasnými projevy kořenového dráždění, s recidivujícím lehkým neurologickým nálezem, bez známek poškození nervu. Nejde o středně závažné funkční postižení či postižení s ním srovnatelné charakterizované v položce 1c, nejedná se ani o těžké funkční postižení dle položky 1d. Posudkový lékař v prvostupňovém posudku vycházel ze správného použití posudkových kritérií, zdravotní stav žalobce posoudil v souladu se zákonem č. 155/1995 Sb. a vyhláškou. Závěr posudkového lékaře v prvostupňovém posudku se v námitkovém řízení potvrzuje. Oproti prvostupňovému řízení byla nicméně zohledněna pracovní kvalifikace navýšením horní hranice o možných 10 %. 14. Napadeným rozhodnutím ze dne 19. 7. 2024 žalovaná zamítla námitky žalobce a potvrdila prvostupňové rozhodnutí. Vyšla z námitkového posudku, shrnula jeho podklady a učiněná skutková zjištění, včetně hodnocení dle přílohy k vyhlášce, a jeho závěry. Shrnula zákonný podklad. Konstatovala, že v rámci přezkumu prvostupňového rozhodnutí se pečlivě zabývala všemi námitkami žalobce, přičemž jeho zdravotní stav posoudila komplexně nad jejich rozsah. Jelikož po přezkoumání celkového zdravotního stavu činí pokles pracovní schopnosti žalobce pouze 30 % a nejsou tak splněny podmínky pro vznik invalidity podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., shledala žalovaná námitky žalobce jako nedůvodné. V. Hodnocení věci Městským soudem v Praze 15. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 věta prvá zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s.ř.s.“), a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu ke dni vydání napadeného rozhodnutí (§ 75 odst. 1 s.ř.s.). Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. 16. K projednání věci soud nařídil ústní jednání, které se konalo dne 12. 12. 2025, žalobce i žalovaná při jednání setrvali na svých stanoviscích. 17. Podle § 38 zákona č. 155/1995 Sb. pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se a) invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní

Citovaná ustanovení

§ 103 (150/2002 Sb.)§ 75 (150/2002 Sb.)§ 78 (150/2002 Sb.)§ 26 (155/1995 Sb.)§ 38 (155/1995 Sb.)§ 39 (155/1995 Sb.)§ 90 (500/2004 Sb.)§ 4 (582/1991 Sb.)§ 8 (582/1991 Sb.)§ 88 (582/1991 Sb.)