4 Ad 34/2024 – Městský soud v Praze

4 Ad 34/2024- 68 - text  9 4 Ad 34/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Peroutkovou v právní věci žalobkyně: M. Š., narozená dne X bytem X doručovací adresa X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 125 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 19. 8. 2024, č. j. X, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou postoupenou Městskému soudu v Praze domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 19. 8. 2024, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým podle § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.“) a § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítla námitky žalobkyně a potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 10. 5. 2024, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím správní orgán I. stupně zamítl žádost žalobkyně o invalidní důchod pro nesplnění podmínek stanovených v § 38 zákona č. zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 155/1995 Sb.“). II. Obsah žaloby 3. Žalobkyně namítala, že v napadeném rozhodnutí není dostatečně zohledněn její zdravotní stav, který byl doložen lékařskými zprávami. Lékařské zprávy jasně potvrzují, že žalobkyně splňuje podmínky pro přiznání invalidního důchodu, žalobkyně je v pracovní neschopnosti a nyní se nachází v lázních. 4. Upozornila na rozhodnutí ze dne 18. 7. 2023, č. j. X, kterým jí byla v minulosti zamítnuta žádost o invalidní důchod, neboť míra poklesu pracovní schopnosti byla pouze 30 %. Toto rozhodnutí totiž bylo vydáno před zhoršením jejího zdravotního stavu, nyní se u žalobkyně nejedná pouze o depresivní poruchu s úzkostnými stavy a tato diagnóza není příčinou všech jejich zdravotních problému. Napadeným rozhodnutím jí pak sice byl uznán dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, je však podivné, že pokles pracovní schopnosti byl stále stejný, a to pouze 30 %. 5. Dlouhodobý bojkot zdravotních komplikací žalobkyně jí dostal až do fáze osoby sociálně vyloučené. Žalobkyně pracovala, dokud jí to zdravotní stav dovolil, svou práci milovala, řádně odváděla sociální i zdravotní, nyní je bez bydlení, nemocná a sociálně vyloučená. 6. Namítala, že žalovaná porušila zákon, když neprovedla řádné posouzení zdravotního stavu žalobkyně a nezohlednila všechny relevantní skutečnosti. Napadené rozhodnutí postrádá adekvátní odůvodnění, které by jasně vysvětlovalo, proč byla žádost žalobkyně zamítnuta. Navrhla proto, aby soud zrušil napadené rozhodnutí a přiznal žalobkyni invalidní důchod. III. Vyjádření žalované 7. Žalovaná shrnula dosavadní průběh řízení a závěry posudkových lékařů. Posudkem ze dne 6. 8. 2024 vypracovaným lékařem IPZS, odd. pro námitkové a odvolací řízení LPS IV, v Hradci Králové byl po zhodnocení veškeré předložené zdravotnické dokumentace žalobkyně plně posouzen a zjištěn její zdravotní stav. Při vyhodnocení posudkových závěrů bylo vycházeno ze zjištěných diagnóz, žalovaná považuje posudek za objektivní. Odkázala na podrobné odůvodnění napadeného rozhodnutí a navrhla důkaz posudkem příslušné posudkové komise MPSV ČR. 8. Za současného stavu věcí setrvala na napadeném rozhodnutí a navrhla, aby soud žalobu zamítl jako nedůvodnou. IV. Obsah správního spisu 9. Ze správního spisu soud zjistil, že žalobkyně požádala dne 13. 12. 2023 o invalidní důchod. 10. Podle posudku ze dne 3. 5. 2024, č. j. LPS/2023/9945-P2_CSSZ (tj. prvostupňový posudek) se u žalobkyně nejedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu § 26 zákona č. 155/1995 Sb., žalobkyně není invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. Posudkový lékař shrnul, že v minulosti byl žalobkyni přiznán invalidní důchod I. stupně pro afektivní poruchu v období od 20. 4. 2020 do 11. 10. 2022, kdy bylo oduznáno. Byly shrnuty její diagnózy včetně protrahované depresivní poruchy. Nyní je v DPN od 20. 2. 2023 do 3. 5. 2024 (PD do 5. 3. 2024), pro kardioembol. infarkt a následně stav po diskektomii a fúzi C5/6, dle neurochirurga po operaci (3. 11. 2023) lehké sesednutí implantátu C5, RTG bez vývoje, osa C páteře lepší, doporučen šetřící režim. Dále se u žalobkyně jedná o stav po NSTEMI infarktu 15. 11. 2023, SKG stenózy. ECHO 20. 11. 2023 EF LK 60 bez poruchy kinetiky bez chlop. vady, bez plicní hypertenze. St. p. neurotické poruše, kancerofobie, astma bronchiale na terapii komp. Žalobkyně je bez známek afektivní nebo neurotické aktivity, stav po operaci C5/6 ze dne 23. 11. 2023, není DNZS. Doporučeno dokončení RHB, a proto v samostatném řízení prodloužena výplata nemocenské po uplynutí PD. 11. Prvostupňovým rozhodnutím ze dne 10. 5. 2024 byla žádost žalobkyně o invalidní důchod zamítnuta pro nesplnění podmínek § 38 zákona č. 155/1995 Sb. Podle prvostupňového posudku žalobkyně není invalidní, neboť u ní nejde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. 12. Žalobkyně podala proti prvostupňovému rozhodnutí námitky. Uvedla, že je dlouhodobě nemocná, přiložila potvrzení o vyplacených dávkách nemocenského pojištění, pracovní neschopnost musela ukončit, aby měla nárok na příspěvek na živobytí. Stále je v péči lékařů, zdravotní stav jí nedovoluje vykonávat zaměstnání. Nadále čeká, jak se bude řešit její stav po sesunutí implantátu krčního obratle, dále je po operaci karcinomu dělohy, karpálního tunelu na obou rukách, po infarktu, katetrizaci, má astma pod kontrolou. Pracovala jako sanitářka a později jako pečovatelka, tuto práci však musela ukončit z psychických důvodů. Nyní jí hrozí sociální vyloučení a je bez domova, to vše kvůli zdravotnímu stavu, který jí neumožňuje plné pracovní nasazení. Zdravotní stav jí umožňuje vykonávat pouze práci určenou pro osoby s invalidním důchodem, ty jsou však svázány s přiznáním invalidity. Od března nemá prostředky na platbu nájmu a základních životních potřeb, včetně předepisovaných léků. Proto se obrátila na nadaci Člověk v tísni a sociální pracovnice. K námitkám doložila nové lékařské zprávy z neurologie, neurochirurgie, kardiologie a psychiatrie. 13. Podle posudku vypracovaného v námitkovém řízení ze dne 6. 8. 2024, č. j. LPS/2024/775-NR-KRH_CSSZ (tj. námitkový posudek) se u žalobkyně jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podle § 26 zákona č. 155/1995 Sb., žalobkyně však není invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., neboť její pracovní neschopnost poklesla pouze o 30 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení srovnatelné se zdravotním postižením uvedeným v kapitole V., položce 4c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 30 %. Žalobkyně byla hodnocena jako 47letá žena se základním vzděláním, SOU nedokončeno, 1994-1997 pracovala jako sanitářka, 2002-2008 výrobní operátor, od roku 2010 jako pracovnice sociální péče v X, 2022-2023 zástupce manažera, X, univerzální uklízečka pro Prahu. Posudkový lékař dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. U žalobkyně se jedná o rekurentní depresivní poruchu s doprovodnou úzkostnou symptomatologií; stav po diskektomii a fúzi C5/6 3. 11. 2023, lehké sesednutí implantátu C5 dle neurochirurga 5. 4. 2024, bez radikulární iritace a klinických známek myleopatie; stav po NSTEMI 15. 11. 2023, stav po SKG stenózy, s EF LK 60 % dle ECHO 20. 11. 2023; nikotinismus 20/den; astma bronchiale pod kontrolou; VAS Th/L páteře; LAVHE 2021. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je rekurentní depresivní porucha s doprovodnou úzkostnou symptomatologií. Posudkový lékař shrnul obsah doložených lékařských zpráv a zhodnotil, že v současnosti lze zdravotní postižení žalobkyně po funkční stránce hodnotit jako středně těžké funkční postižení s omezením výkonu některých denních aktivit. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav hodnotil jako zdravotní postižení srovnatelné se zdravotním postižením uvedeným v kapitole V., položce 4c) přílohy k vyhlášce, u níž se stanovuje procentní rozmezí míry poklesu pracovní schopnosti 30-45 %. Vzhledem ke stupni zdravotního postižení zvolil dolní hranici procentního rozmezí míry poklesu pracovní schopnosti, tj. 30 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 vyhlášky nemění. Ostatní zdravotní postižení svou závažností a posudkovou významností nedosahují takové závažnosti, aby mohly být uznány za rozhodující zdravotní postižení. Posudkový lékař tak dospěl k závěru, že prvostupňový posudek není správný a nelze ho při námitkovém řízen