4 Ad 37/2024 – Městský soud v Praze

4 Ad 37/2024- 65 - text  9 4 Ad 37/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Peroutkovou v právní věci žalobce: M. B., narozený dne X bytem X zastoupený advokátkou Mgr. Terezou Bártovou, LL.M sídlem Španělská 770/2, 120 00 Praha proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 125 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 27. 9. 2024, č. j. X, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou Městskému soudu v Praze domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 27. 9. 2024, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým podle § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.“) a § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítla námitky žalobce a potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 29. 5. 2024, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím správní orgán I. stupně odňal žalobci invalidní důchod od 14. 6. 2024 podle ustanovení § 56 odst. 1 písm. a) a § 39 odst. 1 zákona č. zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 155/1995 Sb.“), neboť podle posudku Pražské správy sociálního zabezpečení ze dne 16. 5. 2024 již žalobce není invalidní. II. Obsah žaloby 3. Žalobce namítal, že v napadeném rozhodnutí není dostatečně odůvodněno, proč pokles pracovní schopnosti činí pouze 20 %, když přitom dle zpráv ošetřující psychiatričky je zdravotní stav žalobce stále stejný jako v době, kdy mu byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu II. a poté I. stupně v letech 2016-2023, dle aktuálních zpráv má žalobce stále diagnostikovanou středně těžkou poruchu s nepříznivou diagnózou a rezistencí na léky. Žalovaná dále nevysvětlila, proč nyní bylo relevantní, že je žalobce zaměstnán, když tato skutečnost jí byla známa po celou dobu trvání invalidity. Tím žalovaná nedostatečně zjistila skutkový stav a porušila zásadu materiální pravdy. 4. Žalovaná neodůvodnila, proč jeho stav náhle odpovídá pouze lehké depresi, a nikoli středně těžké depresi, když se jeho zdravotní stav oproti stavu v letech 2016 - 2022 nezměnil, o tom vypovídají zprávy MUDr. N. ze dne 31. 10. 2023 a ze dne 13. 8. 2024. Poukázal na posudky z let 2016, 2017 a 2020, kdy mu byla přiznána invalidita II. a I. stupně, uvedené zprávy MUDr. N. ukazují na stále stejný zdravotní stav žalobce, tedy středně těžkou depresivní poruchu, žalobce je rezistentní na léky, dle zprávy ze dne 13. 8. 2024 dokonce dochází k přechodným zhoršením zdravotního stavu. Posudek se tedy rozchází s lékařskými nálezy MUDr. N. 5. Nesouhlasil s tím, že by mu nemohl být přiznán invalidní důchod, když pracuje. Již od posuzování invalidity v roce 2017 bylo žalované známo, že žalobce vykonává zaměstnání, nyní je to dáno vstřícností zaměstnavatele a tím, že může pracovat z domova. Žalovaná však vůbec neposuzovala vliv zdravotního stavu na schopnost žalobce vykonávat práci, s námitkami se nevypořádala. Posudek je tak nedostatečný, nevypořádává se s rozhodnými skutečnostmi, žalobci by i nadále měla být přiznána invalidita minimálně v I. stupni. 6. Poukázal na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 3. 2017 č.j. 2 Ads 17/2017-15, které se vyjadřuje k obsahu lékařského posudku. Žalovaná vyšla z posudku, který změnil pracovní schopnost žalobce na 20 %, byť žalobce má stále stejné projevy depresivní poruchy a pracuje u stejného zaměstnavatele, žalovaná tento postup dostatečně neodůvodnila. Skutkový stav ohledně změny zdravotního stavu nebyl dostatečně zjištěn. 7. Navrhl, aby soud zrušil napadené rozhodnutí, věc vrátil žalované k dalšímu řízení a přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení. III. Vyjádření žalované 8. Žalovaná shrnula dosavadní průběh řízení, podle posudku Pražské správy sociálního zabezpečení ze dne 6. 11. 2023 poklesla pracovní schopnost žalobce pouze o 30 %, posudek byl vydán v rámci kontrolní lékařské prohlídky. Napadené rozhodnutí pak vychází z posudku ze dne 18. 9. 2024, který vypracoval Institut posuzování zdravotního stavu II. instance, u žalobce byl zjištěn dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, ale nikoli invalidita, neboť jeho pracovní schopnost poklesla o 20 %, bylo hodnoceno dle kapitoly V., položky 4b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Tento posudek byl úplný, celistvý a přesvědčivý, vypořádal se se všemi rozhodnými skutečnostmi. Navrhla důkaz posudkem příslušné posudkové komise MPSV ČR. Upozornila, že zdravotní stav je třeba posuzovat ke dni vydání napadeného rozhodnutí, k pozdější zdravotní dokumentaci nelze přihlížet. 9. Za současného stavu věcí setrvala na napadeném rozhodnutí a navrhla, aby soud žalobu zamítl jako nedůvodnou. IV. Obsah správního spisu 10. Ze správního spisu soud zjistil, že žalobce požádal dne 26. 11. 2014 o invalidní důchod, posudkem o invaliditě ze dne 4. 2. 2015 č.j. LPS/2014/3305-PZ_CSSZ byla shledána invalidita II. stupně, den vzniku 16. 1. 2015, hodnoceno dle kapitoly V., položky 4c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena 50 %. Rozhodnutím ze dne 12. 3. 2015 mu byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu II. stupně. Dle posudku ze dne 29. 1. 2016 invalidita II. stupně trvala, stejně tak dle posudku ze dne 30. 1. 2017. 11. V posudku o invaliditě ze dne 29. 1. 2020 č.j. LPS/2019/1185-P2_CSSZ bylo shledáno, že od 29. 1. 2020 došlo ke změně a žalobce je invalidní v I. stupni invalidity, hodnoceno dle kapitoly V., položky 4c přílohy k vyhlášce, míra poklesu pracovní schopnosti 40 %. 12. Podle posudku ze dne 6. 11. 2023, č. j. LPS/2023/625-P2_CSSZ (tj. prvostupňový posudek) se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu § 26 zákona č. 155/1995 Sb., žalobce však není invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., jeho pracovní schopnost poklesla pouze o 30 %, den zániku invalidity je 6. 11. 2023. Posudkový lékař vyšel z lékařské dokumentace včetně nálezu MUDr. N. ze dne 31. 10. 2023, rozhodující příčinou je středně těžká depresivní fáze, jde o středně těžké postižení, depresivní epizody středně těžké, výkon některých aktivit omezen, z rozpětí 30 – 45 % zvolena míra 30 %, kdy žalobce je na své postižení adaptován, pracuje ve svém původním pracovním zařazení na plný úvazek. 13. Prvostupňovým rozhodnutím ze dne 29. 5. 2024 byl žalobci odejmut invalidní důchod od 14. 6. 2024, neboť dle prvostupňového posudku již není invalidní, jeho pracovní schopnost poklesla pouze o 30 %. 14. Žalobce podal proti prvostupňovému rozhodnutí námitky, kde uváděl, že jeho zdravotní stav je stále stejný, přesto mu byl invalidní důchod nejprve snížen a nyní odebrán. Jeho zdravotní stav je spíše zhoršený. Skutečnost, že pracuje, by neměla být důvodem k odebrání. 15. Podle posudku vypracovaného v námitkovém řízení ze dne 18. 9. 2024, č. j. LPS/2024/332-NR-VYS_CSSZ (tj. námitkový posudek) se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podle § 26 zákona č. 155/1995 Sb., žalobce však není invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., neboť jeho pracovní schopnost poklesla pouze o 20 %, procentní míra poklesu pracovní schopnosti se podle § 3 nemění. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole V., položce 4b přílohy k vyhlášce, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 %. Posudkový lékař vycházel zejména z dokumentace MUDr. N. včetně zprávy ze dne 13. 8. 2024, uvedl, že rozhodující příčinou je nadále středně těžká depresivní fáze, nicméně dle dokumentace nelze konstatovat přítomnost středně těžkého postižení, jde spíše o lehké postižení, kdy dle posudkového předpisu jsou přítomny depresivní epizody mírné fáze kratšího trvání, hypomanie, lehce snížená úroveň sociálního fungování, některé denní aktivity vykonávány s obtížemi. Stěží lze uvažovat o středně těžkém postižení při plném pracovním úvazku, z funkčního hlediska se jedná o lehké postižení. 16. Napadeným rozhodnutím ze dne 27. 9. 2024 žalovaná zamítla námitky žalobce a potvrdila prvostupňové rozhodnutí. Shrnula dosavadní průběh řízení a zákonný podklad. Vyšla z námitkového posudku, shrnula jeho podklady, učiněná skutková zjištění, včetně hodnocení dle přílohy k vyhlášce, a jeho závěry. Konstatovala, že námitkám žalobce nelze vyhovět, oba posudky se shodly v tom, že žalobce již není invalidní, k zániku došlo ke dni 6. 11. 2023, invalidní důchod byl naposledy vyplacen za období do 13. 6. 2024, proto k jeho odnětí došlo od 14