6 Af 14/2024 – Městský soud v Praze

6 Af 14/2024- 55 - text 30 6 Af 14/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové ve věci žalobce: ARCHKES a.s., se sídlem Vyšehradská 1349/2, Praha 2 – Nové Město, IČ: 282 93 231, zastoupena společností TOMÁŠ GOLÁŇ, daňová kancelář s.r.o., se sídlem Jiráskova 1284, Vsetín, IČ: 268 79 441, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 6. 2024, č.j. 18456/24/5300-21441-712599, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: [1] Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhal přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 6. 2024, č.j. 18456/24/5300-21441-712599 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti platebnímu výměru vydanému Finančním úřadem pro hlavní město Prahu ze dne 9. 6. 2023, č.j. 5375567/23/2002-52524-106559 (dále též „platební výměr“), jímž byla žalobci vyměřena vlastní daň z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) za zdaňovací období 2. čtvrtletí 2021 ve výši 384.691 Kč, a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. [2] Žalobce nejprve v první části podané žaloby nazvané „Podstata věci“ namítal zmatečnost a nepřehlednost řízení, když se správce daně od počátku daňové kontroly zaměřil na plnění od společnosti Shenzen C.X.T. Technology Development co. Ltd (dále jen „Shenzen“), avšak závěry o neuznání nároku na odpočet daně z pořízení grafických karet od dodavatele MJ group, s.r.o., se sídlem Chládkova 898/2, Brno, IČ: 051 32 631 (dále jen „MJ group“), poprvé uvedl až v dosavadním výsledku kontrolního zjištění č.j. 1967328/22/2301-62563-402333. Ve stejné části žaloby pak žalobce namítal, že hodnocení žalovaného je založeno na nesprávném hodnocení získaných důkazů a že žalovaný se fakticky části argumentace žalobce nevěnoval, což způsobuje nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. [3] Ve druhé části žaloby nazvané „Místní šetření“ žalobce namítal, že správce daně postupoval u místního šetření konaného dne 29. 3. 2022 na adrese 2. k. 1634, N. v prostorách pronajatých společnosti NANNYCORP s.r.o., se sídlem Chládkova 898/2, Brno, IČ: 066 87 059 (dále jen „NANNYCORP“), v rozporu se zákonem, jelikož se místní šetření konalo bez účasti žalobce i jeho zástupce (o tomto úkonu nebyl vůbec informován). Místního šetření se účastnil pouze pan T. Ch., jednatel společnosti NANNYCORP, kterému správce daně kladl dotazy. Žalobce proto namítal, že se jednalo o skrytý výslech svědka. V této souvislosti odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 30. 9. 2009, č.j. 9 Afs 27/2009-170. Dle žalobce tak došlo k porušení jeho procesních práv, když nemohl p. Ch. konfrontovat se svými dotazy a nemohl si ani ověřit správnost a úplnost zaznamenaných odpovědí tímto svědkem. Dle žalobce tak nelze s protokolem o místním šetření pracovat jako se zákonně získaným důkazem. [4] Žalobce dále v tomto žalobním bodu namítal, že se správce daně při místním šetření nezajímal o jednotlivé sestavy počítačů ; pouze je nafotil zvnějšku, nezajímal se o jejich obsah a komponenty. Navzdory tomu dospěl k závěru, že se jednalo o předmětné grafické karty Gainward RTX 2060S, a jelikož na těchto zařízeních docházelo k tzv. těžbě kryptoměn, neuznal žalobci nárok na odpočet daně z tohoto zboží. Žalobce namítal, že zařízení, které správce daně zjistil při místním šetření dne 29. 3. 2022, neobsahuje posuzované grafické karty, k čemuž doložil jak skladovou sestavu, tak dodatek k pojistné smlouvě ze dne 2. 10. 2021, ze kterých vyplývá, že tato zařízení neobsahovala předmětné grafické karty. Dále uvedl, že na základě jeho požadavku bylo v odvolacím řízení dne 30. 11. 2023 provedeno další místní šetření, při kterém byly správci daně ukázány sestavy obsahující jednotlivé grafické karty, včetně demontáže jednotlivých komponentů. Žalobce namítal, že závěr správce daně, že se jedná o totožná zařízení, je nesprávný. [5] Ve třetí části žaloby nazvané „Hodnocení místního šetření“ žalobce namítal, že žalovaný nesprávně a nepřezkoumatelně hodnotil pořízené fotografie. Z nich je zřejmé, že grafické karty a další komponenty jsou zcela čisté, bez prachových částic. Pokud by se jednalo o používaná zařízení k těžbě kryptoměn, byl by na nich přítomen prach. K argumentaci žalovaného uvedené v bodě [38] napadeného rozhodnutí žalobce namítal, že zařízení použité zcela určitě není, neboť vyjma jeho prvotního spuštění (tzv. zahoření) zařízení používáno dále nebylo; prach se nacházel pouze na vstupu šasi pro chlazení a komponenty jsou bez známek použití. K hodnocení žalobcem předloženého výpisu ze systému BIOS ze dne 6. 12. 2023 uvedenému v bodě [54] napadeného rozhodnutí žalobce namítal, že uvedená argumentace nepředstavuje hodnocení důkazu, neboť žalovaný nepřednesl žádný konkrétní důkaz, žádnou konkrétní myšlenku, pro kterou by mělo (či mohlo) být uvažováno o tom, že tyto výpisy nepředstavují sjetinu komponentů ze zařízení zjištěných dne 30. 11. 2023. Úvahy žalovaného tak nelze dle žalobce subsumovat pod pochybnost ve smyslu ustanovení § 92 odst. 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“). Naopak žalobce označil úvahu žalovaného o „neztotožnění rigů“ za značně nelogickou, neboť se v případě předmětných grafických karet jednalo v roce 2023 o výběhový model, který není možné v takovémto počtu (96 ks) na trhu prakticky sehnat. Dále uvedl, že o stavu grafických karet vypovídají pořízené fotografie i výpis z BIOS, které je třeba hodnotit ve vzájemné souvislosti, což však žalovaný neučinil. Dále označil za nepravdivý závěr žalovaného uvedený v bodě [50] napadeného rozhodnutí, že nebylo zjištěno, o jaký typ grafických karet se jedná, neboť tyto lze z pořízených fotografií a pomocí sériových čísel snadno identifikovat. [6] Žalobce dále v tomto žalobním bodě namítal, že zjištěná zařízení z místního šetření konaného dne 29. 3. 2022 neodpovídají zařízením kontrolovaným dne 30. 11. 2023 a nejsou totožná, což již v řízení dokládal dodatkem k pojistné smlouvě. K argumentaci žalovaného v bodě [47] napadeného rozhodnutí, dle které je z poměru zastoupení grafických karet zřejmé, že se pojistná smlouva nemohla vztahovat k těmto těžebním zařízením, žalobce namítl, že součástí pojištění bylo faktické ověření si existence daných zařízení; bez nich by pojišťovna uvedené rigy a komponenty vůbec nepojistila. Dále uvedl, že je možná instalace vícero rozdílných grafických karet v jednom rigu; vše je pouze o konkrétní konfiguraci a nastaveních. Rovněž uvedl, že pokud by dané rigy nebyly funkční, pak by pojistka nebyla vůbec daňově uznatelným nákladem. Nadto nelze ani logicky uvažovat o tom, že by žalobce znovu zakoupil 96 ks grafických karet, tj. vynaložil nemalé finanční prostředky, které by přesáhly hodnotu uplatněného odpočtu DPH, aby prokázal existenci a stav původních grafických karet. [7] Dále žalobce uvedl, že není pochyb o shodnosti počtu zařízení pří místních šetřeních konaných ve dnech 29. 3. 2022 a 30. 11. 2023. Tato skutečnost tedy nemůže být jakoukoliv pochybností. Tou pak dle žalobce není ani skutečnost, že zařízení mají sloty a jsou osazeny 12 grafickými kartami. V této souvislosti označil za nesprávný matematický závěr v bodě [46] napadeného rozhodnutí, že při obou místních šetření byl nalezen totožný podíl dvou grafických karet v poměru 96:24. Podotkl, že správce daně si dne 29. 3. 2022 vůbec neověřoval stav rigů, a proto nelze tvrdit, že se v těchto zařízeních nacházely grafické karty. Navíc z obsahu spisu vyplývá zcela odlišný poměr, a to 118:2 (dle pojistné smlouvy). [8] Žalobce v tomto žalobním bodu označil závěry žalovaného týkající se IP adres za nesrozumitelné, neboť shodná IP adresa je nutná z důvodu konfigurace a přístupu na síť. Uvedl, že za tímto účelem navrhoval výslech pana J. K., který měl potvrdit konfiguraci zařízení. Žalovaný sice tento výslech neprovedl s odůvodněním, že stejnou IP adresu neklade žalobci k tíži, nicméně v bodě [52] napadeného rozhodnutí klade žalobci k tíži stejné umístění štítku IP adresy. Skutečnost, že žalobce umisťuje štítky na stejné místo, dle něj neznačí, že se jedná o stejná zařízení. [9] Žalobce dále namítal, že žalovaný tvrdí navzájem si odporující skutečnosti a že jeho závěry jsou nekonzistentní a zkratkovité, když na jedné straně tvrdí, že neví, jaké grafické karty byly prvostupňovým správcem daně identifikovány dne 30. 11. 2023, na druhé straně pak tvrdí, že tyto stejné grafické karty byly součástí zařízení zjištěných dne 29. 3. 2022. Žalovaný tak dle žalobce na jedné straně zpochybňuje samotnou existenci plnění, na druhé straně pak tvrdí, že toto plnění sloužilo k těžbě kryptoměn, tj. k plnění osvobozenému bez nároku na odpočet daně. Zároveň tvrdí, že IP adresa byla na zařízeních ze dne 30. 11. 2023 a 29. 3. 2022 stejná a že se jednalo o stejná zař